< Mateo 27 >
1 Ri e kꞌamal taq kibꞌe ri chꞌawenelabꞌ cho ri Dios xuqujeꞌ ri e kꞌamal taq bꞌe rech ri tinimit sibꞌalaj aqꞌabꞌil xkichomaj ukamisaxik ri Jesús.
A když bylo ráno, vešli v radu všickni přední kněží a starší lidu proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali.
2 Xkiyut bꞌik, xkikꞌam bꞌik, xekijacha choch ri Pilato ri taqanel.
I svázavše jej, vedli, a vydali ho Pontskému Pilátovi hejtmanu.
3 Are xril ri Judas ri xjachow ri Jesús, chi xqꞌat tzij puꞌwiꞌ ri Jesús rech kakamisaxik, xkꞌaxir ranimaꞌ rumal ri xubꞌano, xeꞌek xuꞌtzalij kanoq ri juwinaq laluj saq pwaq chike ri e kꞌamal taq kibꞌe ri chꞌawenelabꞌ cho ri Dios xuqujeꞌ ri e kꞌamal taq bꞌe rech ri tinimit.
Tedy vida Jidáš zrádce jeho, že by odsouzen byl, želeje toho, navrátil zase třidceti stříbrných předním kněžím a starším,
4 Ri Judas xubꞌij: Xinmakunik, xinjach ri jun winaq ri maj umak. Ri achyabꞌ xkibꞌij che: Maj qe uj laꞌ che. At laꞌ at etaꞌmaninaq.
Řka: Zhřešil jsem, zradiv krev nevinnou. Oni pak řekli: Co nám do toho? Ty viz.
5 Ri Judas kꞌut xukꞌyaq kanoq ri pwaq pa ri Templo kꞌa te riꞌ xel bꞌik, xuꞌjitzꞌaj ribꞌ.
A povrh ty stříbrné v chrámě, odšel pryč, a odšed, oběsil se.
6 Ri e kinimaꞌqil ri chꞌawenelabꞌ xkisikꞌ ri pwaq xkibꞌij: Ri taqanik man kuya ta bꞌe chaqe kaqayak we pwaq riꞌ pa ri kꞌolibꞌal rech pa ri Templo, rumal cher we pwaq riꞌ tojbꞌal rech kikꞌ.
Přední kněží pak vzavše ty stříbrné, řekli: Neslušíť jich vložiti do pokladnice, nebo mzda krve jest.
7 Xaq jeriꞌ xkichomaj uloqꞌik jun ulew ubꞌiꞌ ukꞌolibꞌal ri bꞌanal bꞌoꞌj rukꞌ ri pwaq riꞌ, rech keꞌkimuq ri winaq ri man aꞌj pa ri tinimit taj.
A poradivše se, koupili za ně pole to hrnčířovo, ku pohřebu poutníků.
8 Rumal riꞌ ri ulew ubꞌiꞌnam kꞌa pa taq ri qꞌij kamik Kikꞌ ulew.
Protož nazváno jest pole to pole krve, až do dnešního dne.
9 Jeriꞌ xkꞌulmajik ri xubꞌij loq ri qꞌalajisal utzij ri Dios, Jeremías: Xkikꞌamawaꞌj ri winaq juwinaq lajuj saq pwaq jetaq ri xkichomaj loq ri winaq aꞌj Israel.
A tehdy naplnilo se povědění proroka řkoucího: A vzali třidceti stříbrných, mzdu ceněného, kterýž šacován byl od synů Izraelských,
10 Rukꞌ riꞌ xkiloqꞌ ri ulew rech ri bꞌanal bꞌoꞌj, jewaꞌ xubꞌij ri Ajawxel chwe.
A dali je za pole hrnčířovo, jakož mi ustanovil Pán.
11 Are xopan ri Jesús choch ri Pilato, xuta che: ¿La at riꞌ ri at nim taqanel kech ri winaq aꞌj Israel? Ri Jesús xubꞌij che: Are laꞌ le xabꞌij.
Ježíš pak stál před vládařem. I otázal se ho vládař, řka: Ty-li jsi ten král Židovský? Ježíš pak řekl jemu: Ty pravíš.
12 Xa ta ne jun tzij xubꞌij ri Jesús are xtzujux kumal ri e kꞌamal taq kibꞌe ri e chꞌawenelabꞌ choch ri Dios e kachiꞌl ri e kꞌamal taq bꞌe rech ri tinimit.
A když na něj přední kněží a starší žalovali, nic neodpověděl.
13 Ri Pilato xubꞌij che: ¿La man kata ri tajin kakibꞌij chawe?
Tedy dí mu Pilát: Neslyšíš-li, kteraké věci proti tobě svědčí?
14 Ri Jesús xa ta ne jun tzij xubꞌij, xuqujeꞌ man xutzalij ta uwach ri xbꞌix che. Rumal riꞌ sibꞌalaj xmayijanik ri qꞌatal tzij.
Ale neodpověděl jemu ani k jednomu slovu, tak že se vládař velmi divil.
15 Pa ri nimaqꞌij, naqꞌatal che ri Pilato kutzoqopij jun winaq ri tzꞌapital pa cheꞌ, xapachin ri kakita ri winaq.
Měl pak obyčej vládař v svátek propouštěti lidu vězně jednoho, kteréhož by chtěli.
16 Kꞌo kꞌu jun achi sibꞌalaj etaꞌmatal uwach ubꞌiꞌ Barrabás, tzꞌapital pa che.
I měli v ten čas vězně znamenitého, kterýž sloul Barabáš.
17 Ri Pilato xuta chike wi winaq: ¿Jachin kiwaj kintzoqopij, la are ri Jesús, ri kabꞌix Cristo che o are ri Barrabás?
Protož když se lidé sešli, řekl jim Pilát: Kterého chcete, ať vám propustím? Barabáše-li, čili Ježíše, kterýž slove Kristus?
18 Ri Pilato retaꞌm chi ri e kꞌamal taq bꞌe rumal koyawal xkijach ri Jesús.
Nebo věděl, že jej z závisti vydali.
19 Are tꞌuyul ri Pilato pa ri utem rech qꞌatbꞌal tzij, ri rixoqil xutaq ubꞌixik che: Maj jas kabꞌan che ri sukꞌ achi riꞌ, rumal rech xinriq kꞌax pa ri nuwaram.
A když seděl na soudné stolici, poslala k němu žena jeho, řkuci: Nic neměj činiti s spravedlivým tímto, nebo jsem mnoho trpěla dnes ve snách pro něho.
20 Ri kinimaꞌqil ri chꞌawenelabꞌ choch ri Dios pa kiwiꞌ ri winaq e kachiꞌl ri e kꞌamal ta bꞌe kech ri tinimit xeꞌkimenkꞌetij ri winaq rech are kakita katzoqopix ri Barrabás. Are kꞌu ri Jesús kamisaxoq.
Ale přední kněží a starší navedli lid, aby prosili za Barabáše, Ježíše pak aby zahubili.
21 Ri Pilato xuta chike ri winaq: ¿Jachin chike we kebꞌ achyabꞌ riꞌ kiwaj kintzoqopij? Ri winaq xkibꞌij: Are ri Barrabás.
I odpověděv vládař, řekl jim: Kterého chcete z těch dvou, ať vám propustím? A oni řekli: Barabáše.
22 Ri Pilato xubꞌij: ¿Jas kꞌu kinbꞌan che le Jesús, ri kabꞌix Cristo che? Konojel ri winaq xkibꞌij: ¡Ripoq!
Dí jim Pilát: Co pak učiním s Ježíšem, kterýž slove Kristus? Řekli mu všickni: Ukřižován buď.
23 Ri Pilato xubꞌij: ¿Jas rumal? ¿Jas kꞌax ubꞌanom? Konojel ri winaq rukꞌ chuqꞌabꞌ xkibꞌij: ¡Ripoq!
Vládař pak řekl: I což jest zlého učinil? Oni pak více křičeli, řkouce: Ukřižován buď.
24 Are xril ri Pilato chi maj kubꞌij kikꞌuꞌx ri winaq chutzoqopixik ri Jesús, xane xa tajin kechꞌuꞌjarik, xtaqanik rech kakꞌam loq ujaꞌ, xuchꞌaj kꞌu uqꞌabꞌ chikiwach konojel ri winaq, kꞌa te riꞌ xubꞌij: Man numak ta in we kakam we achi riꞌ, imak ix laꞌ.
A vida Pilát, že by nic neprospěl, ale že by větší rozbroj byl, vzav vodu, umyl ruce před lidem, řka: Čist jsem od krve spravedlivého tohoto. Vy vizte.
25 Ri winaq xkibꞌij: Uj, xuqujeꞌ ri e qijaꞌl uj aꞌjmakibꞌ che ri ukamikal we achi riꞌ.
A odpověděv všecken lid, řekl: Krev jeho na nás i na naše dítky.
26 Ri Pilato xutzoqopij ri Barrabás xuqujeꞌ xtaqan chuchꞌayik ri Jesús, kꞌa te riꞌ xujach bꞌik chike ri winaq rech karipik.
Tedy propustil jim Barabáše, ale Ježíše zbičovav, vydal, aby byl ukřižován.
27 Ri e rajchꞌoꞌjabꞌ ri Pilato xkikꞌam bꞌik ri Jesús cho ri nimalaj ja qꞌatbꞌal tzij kꞌa te riꞌ xkimulij kibꞌ chirij.
Tedy žoldnéři hejtmanovi, vzavše Ježíše do rathouzu, shromáždili k němu všecku rotu.
28 Xkesaj ri ratzꞌyaq kꞌa te riꞌ xkikoj jun moraꞌt manta chirij.
A svlékše jej, přioděli ho pláštěm brunátným.
29 Xkikem jun kꞌix korona, xkikoj pa ujolom, kꞌa te riꞌ xkiya jun aj pa ri uqꞌabꞌ, xkichapleꞌj uyoqꞌik, xexukiꞌk choch xkibꞌij: Nim aqꞌij taqanel kech ri winaq ri aꞌj Israel.
A spletše korunu z trní, vstavili na hlavu jeho, a dali třtinu v pravou ruku jeho, a klekajíce před ním, posmívali se jemu, řkouce: Zdráv buď, ó králi Židovský.
30 Xkichubꞌaj ri upalaj, kꞌa te riꞌ xkichꞌey pa ujolom rukꞌ ri aj.
A plijíce na něho, brali tu třtinu a bili jej v hlavu.
31 Are xetoꞌtaj chuyakik kitzeꞌ che ri Jesús, xkesaj ri manta chrij, xkitzalij ri ratzꞌyaq chirij, kꞌa te riꞌ xkikꞌam bꞌik pa ripik.
A když se mu naposmívali, svlékli s něho plášť, a oblékli jej v roucho jeho. I vedli ho, aby byl ukřižován.
32 Are e bꞌenaq pa ri bꞌe, xkiriq jun achi ubꞌiꞌ Simón, aj Cirene, xkikoj kichuqꞌabꞌ xkibꞌij che chi kukꞌam bꞌik ri ripbꞌal.
A vyšedše, nalezli člověka Cyrenenského, jménem Šimona. Toho přinutili, aby nesl kříž jeho.
33 Kꞌa te riꞌ xoꞌpan pa ri jun leꞌaj ubꞌiꞌ Gólgota (ri kel kubꞌij Kꞌolibꞌal rech ri bꞌaqilaj).
I přišedše na místo, kteréž slove Golgota, to jest popravné místo,
34 Chilaꞌ xkiya wi vino rachiꞌl hiel che ri Jesús. Ri Jesús are xunaꞌ jubꞌiqꞌ, man xraj taj xuqumuj.
Dali mu píti octa, smíšeného se žlučí. A okusiv, nechtěl píti.
35 Kꞌa te riꞌ xkiripo xuqujeꞌ xoꞌk pa etzꞌanem rech kakilo jachin kachꞌekow bꞌik ri ratzꞌyaq.
Ukřižovavše pak jej, rozdělili roucha jeho, mecíce los, aby se naplnilo povědění proroka: Rozdělili sobě roucho mé, a o můj oděv metali los.
36 Xuqujeꞌ xetꞌuyiꞌk chuchajixik.
A sedíce, ostříhali ho tu.
37 Pa uwiꞌ ri ujolom ri Jesús xkitzꞌibꞌaj jas ri xumakuj, ri kubꞌij: ARE WAꞌ RI JESÚS, RI NIM TAQANEL PA KIWIꞌ RI WINAQ AꞌJ ISRAEL.
I vstavili nad hlavu jeho vinu jeho napsanou: Totoť jest Ježíš, ten král Židovský.
38 Pa uxukut ri Jesús xeꞌkirip xuqujeꞌ e kebꞌ eleqꞌomabꞌ, jun pa ri umox, jun pa ri uwiqiqꞌabꞌ.
I ukřižováni jsou s ním dva lotři, jeden na pravici a druhý na levici.
39 Ri winaq ri kiꞌkꞌow bꞌik chilaꞌ, kakisutusa ri kijolom, kakiyoqꞌ kanoq, kakibꞌij:
Ti pak, kteříž chodili tudy, rouhali se jemu, ukřivujíce hlav svých.
40 At, ri katukij ri Templo kꞌa te riꞌ pa oxibꞌ qꞌij kayak ukꞌaxel, chakolo awibꞌ, we qas at ri at uKꞌojol ri Dios, chatqaj loq cho le ripbꞌal.
A říkajíce: Hej, ty jako rušíš chrám a ve třech dnech vzděláváš, pomoziž sám sobě. Jsi-li Syn Boží, sstupiž s kříže.
41 Xkitzeꞌj xuqujeꞌ uwach ri Jesús ri kinimaꞌqil ri e chꞌawenelabꞌ cho ri Dios pa kiwiꞌ ri winaq e kachiꞌl ri aꞌjtijabꞌ rech ri taqanik, xuqujeꞌ ri e kꞌamal taq bꞌe ke ri tinimit.
Tak podobně i přední kněží posmívajíce se s zákonníky a staršími, pravili:
42 Xkibꞌij: Man kakwin taj kukol ribꞌ pune xuꞌkol chi nikꞌaj, kubꞌij kꞌut chi are nimalaj taqanel pa Israel. Qaj loq cho le ripbꞌal rech kujkojon che.
Jiným pomáhal, sám sobě nemůž pomoci. Jestliže jest král Izraelský, nech ať nyní sstoupí s kříže, a uvěříme jemu.
43 We qas kuꞌl ukꞌuꞌx chirij ri Dios, Toꞌq bꞌa rumal ri Dios, we qas kaloqꞌaxik. ¿La man kꞌu xubꞌij: In in uKꞌojol ri Dios?
Doufalť v Boha, nech ať ho nyní vysvobodí, chce-liť mu; nebo pravil: Syn Boží jsem.
44 Ri eleqꞌomabꞌ xuqujeꞌ ri xerip chuxukut ri Jesús kakibꞌij apanoq itzel taq tzij che.
Takž také i lotři, kteříž byli s ním ukřižováni, utrhali jemu.
45 Pa ri nikꞌaj qꞌij xqꞌequꞌmataj ronojel ri uwachulew kꞌa te xtaniꞌk pa ri urox hora bꞌenaq qꞌij.
Od šesté pak hodiny tma se stala po vší zemi až do hodiny deváté.
46 Teqꞌ qas pa ri urox hora rech bꞌenaq qꞌij, ri Jesús xuraq uchiꞌ rukꞌ chuqꞌabꞌ xubꞌij: Eli, Eli ¿lama sabactani? Ri kel kubꞌij NuDios, nuDios, ¿jas che xintzaq la kanoq nutukel?
A při hodině deváté zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Eli, Eli, lama zabachtani? To jest: Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?
47 E jujun chike ri e kꞌo chilaꞌ xkibꞌij: Xa tajin kusikꞌij apanoq ri Elías.
A někteří z těch, kteříž tu stáli, slyšíce, pravili: Eliáše volá tento.
48 Aninaq jun chike ri winaq xuꞌtzukuj loq jun qꞌux, xumubꞌa pa vinagre kꞌa te riꞌ xuxekebꞌaꞌ che jun aj, xuya apanoq pa uchiꞌ ri Jesús.
A hned jeden z nich běžev, a vzav hubu, naplnil ji octem, a vloživ na tresť, napájel ho.
49 E nikꞌaj chik xkibꞌij: Chiwayeꞌj na, qilampeꞌ we qas kape ri Elías chutoꞌik.
Ale jiní pravili: Nech tak, pohledíme, přijde-li Eliáš, aby ho vysvobodil.
50 Junmul chik ri Jesús xuraq uchiꞌ rukꞌ chuqꞌabꞌ, kꞌa te riꞌ xkamik.
Ježíš pak opět zvolav hlasem velikým, vypustil duši.
51 Qas pa ri qꞌotaj riꞌ, ri tasbꞌal pa ri Tyoxalaj kꞌolibꞌal ri kꞌo pa ri Templo xraqin pa kebꞌ, xuchapleꞌj loq puꞌwiꞌ xulkꞌis chuxeꞌ. Kꞌa te riꞌ xubꞌan jun nimalaj kabꞌraqan, ri aꞌbꞌaj xepaqꞌinik.
A aj, opona chrámová roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů, a země se třásla, a skálé se pukalo,
52 Xejaqataj loq ri muqbꞌal taq kaminaqibꞌ, e kꞌi e ralkꞌwaꞌl ri Dios ri e kaminaq, xekꞌastajik.
A hrobové se otvírali, a mnohá těla zesnulých svatých vstala.
53 Xeꞌl loq pa taq ri muqbꞌal are kꞌastajinaq chi ri Jesús, xoꞌk bꞌik pa Jerusalén ri utinimit ri Dios, e kꞌi winaq xiꞌlowik.
A vyšedše z hrobů po vzkříšení jeho, přišli do svatého města, a ukázali se mnohým.
54 Are xkil ri kinimaꞌqil ri ajchꞌoꞌjabꞌ xuqujeꞌ konojel ri e chajininaq ri Jesús, ri kabꞌraqan xuqujeꞌ ronojel ri xkꞌulmatajik, sibꞌalaj xkixiꞌj kibꞌ, xkibꞌij: Qas tzij wi, we achi riꞌ qas uKꞌojol ri Dios wi.
Tedy centurio a ti, kteříž s ním ostříhali Ježíše, vidouce země třesení a to, co se dálo, báli se velmi, řkouce: Jistě Syn Boží byl tento.
55 Ri ixoqibꞌ ri xkitereneꞌj loq ri Jesús are xel loq pa Galilea, naj e kꞌo wi kekaꞌy apanoq.
Byly také tu ženy mnohé, z daleka se dívajíce, kteréž byly přišly za Ježíšem od Galilee, posluhujíce jemu,
56 Chkixoꞌl ri ixoqibꞌ riꞌ e kꞌo ri María Magdalena, ri María ri unan ri Jacobo rachiꞌl ri José, xuqujeꞌ ri kinan ri e ralkꞌwaꞌl ri Zebedeo.
Mezi nimiž byla Maria Magdaléna, a Maria, matka Jakubova a Jozesova, a matka synů Zebedeových.
57 Okem kubꞌan ri aqꞌabꞌ, xpe jun qꞌinom achi, ubꞌiꞌ José, kel pa ri tinimit Arimatea, xubꞌan na utijoxel ri Jesús.
A když byl večer, přišel člověk bohatý z Arimatie, jménem Jozef, kterýž také byl učedlník Ježíšův.
58 Xopan rukꞌ ri Pilato, xuꞌta ri utyoꞌjal ri Jesús, ri Pilato xtaqanik kaya loq che.
Ten předstoupil před Piláta, a prosil za tělo Ježíšovo. Tedy Pilát rozkázal dáti tělo.
59 Ri José xubꞌolqꞌotij ri utyoꞌjal ri Jesús pa jun saq atzꞌyaq.
A vzav tělo Jozef, obvinul je v plátno čisté.
60 Xuya kanoq pa jun kꞌakꞌ muqbꞌal ri kꞌottal pa jun abꞌaj ri kꞌo pa ri rulew. Xuwolqotij jun nimalaj abꞌaj xutzꞌapibꞌej kanoq ri uchiꞌ ri jul. Kꞌa te riꞌ xel bꞌik chilaꞌ.
A vložil do svého nového hrobu, kterýž byl vytesal v skále; a přivaliv kámen veliký ke dveřům hrobovým, odšel.
61 Choch ri muqbꞌal e tꞌuyul apanoq ri María Magdalena xuqujeꞌ ri jun María chik.
A byla tu Maria Magdaléna, a druhá Maria, sedíce naproti hrobu.
62 Jun qꞌij ikꞌowinaq ri sukꞌumam qꞌij rech uxlanem, ri e kinimaꞌqil ri e chꞌawenelabꞌ cho ri Dios pa kiwiꞌ ri winaq e kachiꞌl ri fariseos, xoꞌpan rukꞌ ri Pilato.
Druhého pak dne, kterýž byl po velikém pátku, sešli se přední kněží a farizeové ku Pilátovi,
63 Xkibꞌij che: Ajawxel, kanaꞌtaj chaqe are kꞌas na ri jun achi ri bꞌanal tzij xubꞌij: “Kinkꞌastaj na pa oxibꞌ qꞌij.”
Řkouce: Pane, rozpomenuli jsme se, že ten svůdce řekl, ještě živ jsa: Po třech dnech vstanu.
64 Rumal ri, taqan la katzꞌapix ri uchiꞌ ri jul, tzꞌaqat na oxibꞌ qꞌij, rech man kepe ta ri utijoxelabꞌ kulkeleqꞌaj ri utyoꞌjal kꞌa te riꞌ kakibꞌij na chike ri winaq chi xa xkꞌastajik. Ri bꞌanoj tzij riꞌ sibꞌalaj nim na cho ri nabꞌe.
Rozkažiž tedy ostříhati hrobu až do třetího dne, ať by snad učedlníci jeho, přijdouce v noci, neukradli ho, a řekli by lidu: Vstalť jest z mrtvých. I budeť poslední blud horší nežli první.
65 Ri Pilato xubꞌij chike: Chikꞌama bꞌik jun wok ajchꞌoꞌjabꞌ rech kakichajij ri uchiꞌ ri jul.
Řekl jim Pilát: Máte stráž; jděte, ostříhejte, jakž víte.
66 Jeriꞌ xebꞌek, xeꞌkikojo kanoq jun abꞌaj chutzꞌapixik ri jul, xkikoj kanoq retal, xuqujeꞌ xeꞌkiya kanoq ri e chajil taq rech.
A oni šedše, osadili hrob strážnými, zapečetivše kámen.