Mateo 16
1 Ri fariseos xuqujeꞌ ri saduceos xeqet rukꞌ ri Jesús, are xkaj xubꞌij jun jastaq ri man je ta ubꞌanik, xkita che chi kubꞌan jun kꞌutbꞌal rech chikaj.
Jednou přišli za Ježíšem farizejové a saducejové a vymáhali na něm důkaz, že má Boží pověření.
2 Ri Jesús xubꞌij chike: Are kok aqꞌabꞌ ri ix kibꞌij chi jeꞌl ri qꞌotaj ri kape na, rumal cher kyaqarinaq le kaj.
On jim na to odpověděl: „Když jsou večer červánky, říkáte, že bude jasno;
3 Xuqujeꞌ aqꞌabꞌil are kiwilo chi kyaq xuqujeꞌ qꞌeqmuj le uwach le kaj kibꞌij chi kubꞌan na jabꞌ, rumal cher kaxibꞌin le ubꞌanik le uwo kaj. Ix iwetaꞌm kichꞌobꞌ rij ri kukꞌut ri kaj, man iwetaꞌm ta kꞌut ri kakꞌulmataj pa taq ri qꞌotaj ri kape na.
když jsou červánky ráno, říkáte, že bude špatné počasí. Úkazy na obloze umíte posoudit, a to, co se děje před vašima očima, je vám pořád málo?
4 Ri itzel xuqujeꞌ kawach taq winaq are kakaj jun mayijabꞌal kꞌutbꞌal, man kayaꞌtaj ta chi kꞌu jun kꞌutbꞌal chike, xaq xwi jun jacha ri rech ri Jonás. Are xbꞌiꞌtaj we tzij riꞌ rumal ri Jesús, xel bꞌik chilaꞌ.
Tento zlý, nevěřící národ se dožaduje zvláštních znamení, ale nakonec si bude muset vzpomenout, co se stalo s prorokem Jonášem, “a nechal je stát a odešel.
5 Are xebꞌe puꞌwiꞌ ri plo rech keqꞌax chꞌaqaꞌp, man xnaꞌtaj ta bꞌik ukꞌamik ri kaxlan wa chike ri tijoxelabꞌ.
Znovu se plavili přes jezero a teprve na druhém břehu jeho učedníci zjistili, že s sebou zapomněli vzít chleba.
6 Ri Jesús xubꞌij chike: Chichajij iwibꞌ che ri levadura ke ri fariseos xuqujeꞌ ke ri Saduceos.
Ježíš jim řekl: „Dejte si pozor na farizejský a saducejský kvas!“
7 Ri tijoxelabꞌ xkibꞌij chibꞌil taq kibꞌ: Jeriꞌ laꞌ kubꞌij le Jesús rumal man xnaꞌtaj ta loq ukꞌamik ri kaxlan wa chaqe.
Oni se domnívali, že mluví o skutečném chlebu.
8 Are xretaꞌmaj ri Jesús ri kakibꞌij, xubꞌij chike: ¿Jas che kibꞌij chi maj kaxlan wa iwukꞌ?
Ježíš to věděl, a proto jim řekl: „Proč si děláte starosti o jídlo? To máte tak malou víru?
9 ¿Man kichꞌobꞌ ta kꞌut? ¿Man kanaꞌtaj ta kꞌu chiꞌwe ri jobꞌ kaxlan wa ri xqaya chike ri jobꞌ mil winaq, janipa chakach chꞌaqaꞌp ximulij?
Ještě nechápete? Cožpak si nevzpomínáte na nasycení pěti tisíc mužů pouhými pěti chleby a na koše posbíraných zbytků?
10 Xuqujeꞌ ¿la man kanaꞌtaj ri wuqubꞌ kaxlan wa ri xuꞌtzuq kajibꞌ mil winaq, janipa chakach chꞌaqaꞌp ximulij?
Ani na ty čtyři tisíce, které jsem nasytil sedmi chleby a ještě se sebralo tolik zbytků?
11 ¿Jas che man kichꞌobꞌ taj chi man are ta tajin kintzijoj rij ri kaxlan wa, xane are tajin kintzijoj rij ri kilevadura ri fariseos xuqujeꞌ ri saduceos?
Nechápete, že mi nešlo o skutečný chleba, když jsem vás varoval před kvasem farizejů a saducejů?“
12 Kꞌa te riꞌ xkichꞌobꞌo chi man are ta tajin kubꞌij chike chi rajawaxik kakichajij kibꞌ che ri levadura ri kꞌo pa ri kaxlan wa, xane are ri kikꞌutuꞌn ri fariseos xuqujeꞌ ri saduceos.
Teprve potom pochopili, že kvasem mínil pokřivené učení židovských vůdců.
13 Are xopan ri Jesús pa ri tinimit Cesarea rech Filipo, xuta chike ri utijoxelabꞌ: ¿Jachin ri in kakibꞌij ri winaq? Ri tijoxelabꞌ xkibꞌij che:
Když se potom Ježíš přiblížil k Césareji Filipově, zeptal se svých učedníků: „Za koho mne lidé pokládají?“
14 E jujun kakibꞌij chi lal lal Juan ri bꞌanal qasanaꞌ, e jujun chik kakibꞌij lal lal Elías, e nikꞌaj chik kakibꞌij chi lal lal Jeremías o wine jun chike ri qꞌalajisal taq tzij.
Oni odpověděli: „Někteří za Jana Křtitele, druzí za Elijáše, jiní za Jeremjáše nebo jiného z proroků.“
15 Ri Jesús xubꞌij: E kꞌu ri ix, ¿in jachin ri in kibꞌij ix?
„A vy?“chtěl Ježíš vědět.
16 Ri Simón xubꞌij: Lal lal Cristo, Ralkꞌwaꞌl ri kꞌaslik Dios.
Šimon Petr zvolal: „Ty jsi Kristus, Syn živého Boha!“
17 Ri Jesús xubꞌij: Utz awe, Simón, ralkꞌwaꞌl ri Jonás, rumal man jun winaq taj xkꞌutuw chawach, xane are ri nuTat ri kꞌo pa ri kaj.
„Raduj se, Šimone, “řekl Ježíš. „To nemáš ze sebe, tu pravdu ti dal poznat sám Bůh.
18 Ri in kinbꞌij chawe chi ri at, at Pedro. Puꞌwiꞌ kꞌu we nimalaj abꞌaj riꞌ kinyak wi na ri nukomontyox, ri uchiꞌ ja rech ri tyoꞌnel qꞌaqꞌ man kachꞌeken ta che. (Hadēs g86)
Ty jsi Petr a tvé jméno připomíná skálu. Svou církev zbuduji na Skále a žádná ďábelská moc ji nezničí. Kdekoliv se bude zvěstovat pravda, kterou jsi vyznal o mně, otevřou se lidem dveře do Božího království. Těm, kdo ji odmítnou, oznámíš soud, a ty, kdo ji přijmou, ujistíš o Boží milosti. Co se rozhodne zde na zemi, bude platit i v nebi.“ (Hadēs g86)
19 Kinya na chawe ri lawe rech ri ajawarem rech ri kaj. Ronojel ri kajatꞌij choch ri uwachulew, kajatꞌix na pa ri kaj, ronojel ri kakir choch ri uwachulew, kakiritaj na pa ri kaj.
20 Kꞌa te riꞌ xubꞌij chike ri utijoxelabꞌ chi man kakibꞌij ta chi che jun winaq chik chi ri Jesús areꞌ Cristo.
Svým učedníkům potom přikázal, aby zatím nikomu neříkali, že on je očekávaný Mesiáš.
21 Che ri qꞌij riꞌ, ri Jesús xuchapleꞌj utzijoxik chike ri utijoxelabꞌ chi keꞌ na pa ri tinimit Jerusalén, xuqujeꞌ kabꞌan na kꞌax che kumal ri kꞌamal taq kibꞌe ri winaq aꞌj Israel, ri kꞌamal taq kibꞌe ri e chꞌawenelabꞌ cho ri Dios xuqujeꞌ ri aꞌjtijabꞌ rech ri taqanik, xuqujeꞌ choqꞌaqꞌ kakamisax na, churox qꞌij kꞌut kakꞌastaj na uwach.
Od toho dne začal Ježíš otevřeně mluvit se svými učedníky o tom, že musí jít do Jeruzaléma a co ho tam čeká – mnoho bude trpět od židovských náboženských vůdců, bude zabit, ale třetí den vstane zase k životu.
22 Ri Pedro xukꞌam bꞌik ri Jesús utukel, xuchapleꞌj uyajik xubꞌij che: ¡Ajawxel, man kuya taj jewaꞌ kakꞌulmatajik! ¡Waꞌ we riꞌ man kakꞌulmataj ta wi!
Petr ho odvedl stranou a začal mu to rozmlouvat: „Takhle nemluv, nic takového nedopustíme.“
23 Ri Jesús xtzolqꞌomijik, xubꞌij che ri Pedro: ¡Chatel bꞌik wukꞌ Itzel! Xaq at qꞌatel we, man are ta achomanik at ri jastaq rech ri Dios, xane kichomanik achyabꞌ kꞌo awukꞌ.
On se však od Petra odvrátil a řekl: „Jdi mi z cesty, satane! Pokoušíš mne, protože to vidíš jen z lidského hlediska a ne z Božího!“
24 Kꞌa te riꞌ xubꞌij ri Jesús chike ri utijoxelabꞌ we kꞌo jun karaj kuxik nutijoxel, choqꞌaqꞌ, kukꞌekꞌej ribꞌ chibꞌil ribꞌ, karukꞌaꞌj ri cheꞌ rech ripbꞌal, xuqujeꞌ kateriꞌ chwij.
Potom řekl učedníkům: „Kdo mě chce následovat, přestaň myslet na sebe, neboj se pro mne trpět a pojď za mnou.
25 Jeriꞌ, rumal ri winaq ri karaj kukol ri ukꞌaslemal, kutzaq na riꞌ, are kꞌu ri kutzaq ri ukꞌaslemal xa rumal we, kuriq na riꞌ.
Každý, kdo by si chtěl život zachovat pro sebe, ztratí ho. Kdo mi odevzdá svůj život, ten ho získá.
26 ¿Jas kutayij che jun winaq kuchꞌek ronojel ri uwachulew, we kutzaq ri ukꞌaslemal? O ¿jas kakwin jun winaq kuya che ukꞌaxel ri ukꞌaslemal?
Co člověku prospěje, když získá celý svět a ten skutečný život ztratí? Co může vyvážit hodnotu věčného života?
27 In ri uKꞌojol ri Achi, kinpe na rukꞌ ri nujuluwem xuqujeꞌ ri e wangelibꞌ, kuluya na tojbꞌal ke pa kijujunal, jas na kꞌu ri kataqiꞌ chike.
Přijdu ve slávě svého Otce se svými anděly a tehdy budu soudit každého člověka podle toho, jak žil.
28 Qas tzij kinbꞌij chiꞌwe, e kꞌo jujun chike ri e kꞌo waral, man kekam ta na, kakil na kopan ri uKꞌojol ri Achi pa ri rajawarem.
Někteří se ještě za svého života stanete svědky slávy a moci mého království.“
