ಯೋಬನು 28
Máť zajisté stříbro prameny své, a zlato místo k přehánění.
Železo z země vzato bývá, a kámen rozpuštěný dává měď.
3 ೩ ಮನುಷ್ಯರು ಕತ್ತಲನ್ನು ನಿವಾರಿಸಿ ಕಾರ್ಗತ್ತಲಲ್ಲಿಯೂ, ಘೋರಾಂಧಕಾರದಲ್ಲಿಯೂ ಮರೆಯಾಗಿರುವ ಕಲ್ಲುಗಳನ್ನು ಕಟ್ಟಕಡೆಯ ವರೆಗೆ ಹುಡುಕುವರು.
Cíl ukládá temnostem, a všelikou dokonalost člověk vystihá, kámen mrákoty a stínu smrti.
4 ೪ ಗಣಿಯನ್ನು ತೋಡಿ ತೋಡಿ ಭೂಮಿಯೊಳಗೆ ಬಹುದೂರ ಜನರು ವಾಸಸ್ಥಳಗಳಿಂದ ದೂರವಾಗುವರು, ಭೂಮಿಯ ಮೇಲೆ ನಡೆದಾಡುವವರಿಗೆ ಕಾಣದೆ, ನರಲೋಕಕ್ಕೆ ಅನ್ಯರಾಗಿ ಅತ್ತಿತ್ತ ಅಲೆದಾಡುವರು.
Protrhuje se řeka na obyvatele, tak že ji nemůže žádný přebřesti, a svozována bývá uměním smrtelného člověka, i odchází.
Z země vychází chléb, ačkoli pod ní jest něco rozdílného, podobného k ohni.
V některé zemi jest kamení zafirové a prach zlatý,
K čemuž stezky nezná žádný pták, aniž ji spatřilo oko luňáka,
Kteréž nešlapala mladá zvěř, aniž šel po ní lev.
K škřemeni vztahuje ruku svou, a z kořene převrací hory.
Z skálí vyvodí potůčky, a všecko, což jest drahého, spatřuje oko jeho.
Vylévati se řekám zbraňuje, a tak cožkoli skrytého jest, na světlo vynáší.
Ale moudrost kde nalezena bývá? A kde jest místo rozumnosti?
Neví smrtelný člověk ceny její, aniž bývá nalezena v zemi živých.
Propast praví: Není ve mně, moře také dí: Není u mne.
Nedává se zlata čistého za ni, aniž odváženo bývá stříbro za směnu její.
16 ೧೬ ಓಫೀರ್ ದೇಶದ ಅಪರಂಜಿ, ಅಮೂಲ್ಯ ಗೋಮೇಧಿಕ, ಇಂದ್ರನೀಲ, ಇವುಗಳಿಂದ ಜ್ಞಾನದ ಬೆಲೆ ಇಷ್ಟೆಂದು ಗೊತ್ತು ಮಾಡುವುದಕ್ಕೆ ಆಗದು.
Nemůže býti ceněna za zlato z Ofir, ani za onychin drahý a zafir.
Nevrovná se jí zlato ani drahý kámen, aniž směněna býti může za nádobu z ryzího zlata.
18 ೧೮ ಜ್ಞಾನವಿರುವಲ್ಲಿ ಹವಳವೂ, ಸ್ಫಟಿಕವೂ ನೆನಪಿಗೆ ಬರುವುದಿಲ್ಲ. ಮುತ್ತುಗಳನ್ನು ಸಂಪಾದಿಸುವುದಕ್ಕಿಂತಲೂ ಜ್ಞಾನವನ್ನು ಸಂಪಾದಿಸುವುದು ಕಷ್ಟ!
Korálů pak a perel se nepřipomíná; nebo nabytí moudrosti dražší jest nad klénoty.
Není jí rovný v ceně smaragd z Mouřenínské země, aniž za čisté zlato může ceněna býti.
Odkudž tedy moudrost přichází? A kde jest místo rozumnosti?
Poněvadž skryta jest před očima všelikého živého, i před nebeským ptactvem ukryta jest.
Zahynutí i smrt praví: Ušima svýma slyšely jsme pověst o ní.
Sám Bůh rozumí cestě její, a on ví místo její.
Nebo on končiny země spatřuje, a všecko, což jest pod nebem, vidí,
Tak že větru váhu dává, a vody v míru odvažuje.
On též vyměřuje dešti právo, i cestu blýskání hromů.
Hned tehdáž viděl ji, a rozhlásil ji, připravil ji, a vystihl ji.
Èlověku pak řekl: Aj, bázeň Páně jest moudrost, a odstoupiti od zlého rozumnost.
