ಯೋಬನು 15
Tedy odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
Zdali moudrý vynášeti má umění povětrné, aneb naplňovati východním větrem břicho své,
Hádaje se slovy neprospěšnými, aneb řečmi neužitečnými?
4 ೪ ಇದಲ್ಲದೆ ನೀನು ದೇವರ ಭಯವನ್ನು ಹಾಳುಮಾಡುತ್ತಿರುವೆ, ನೀನು ನನ್ನನ್ನು ಪಾತಾಳಕ್ಕೆ ತಳ್ಳಿ ನನ್ನ ದೇವಭಕ್ತಿಯನ್ನು ಕ್ಷಯಗೊಳಿಸುತ್ತೀ.
Anobrž vyprazdňuješ i bázeň Boží, a modliteb k Bohu činiti se zbraňuješ.
Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých.
6 ೬ ನಿನ್ನನ್ನು ಅಪರಾಧಿಯೆಂದು ನಿರ್ಣಯಿಸುವವನು ನಾನಲ್ಲ, ನಿನ್ನ ಮಾತುಗಳು ಕೂಡ ನಿನಗೆ ವಿರುದ್ಧವಾಗಿ ಸಾಕ್ಷಿ ಕೊಡುತ್ತವೆ, ನಿನ್ನನ್ನು ಅಪರಾಧಿಯನ್ನಾಗಿಸುತ್ತದೆ.
Potupují tě ústa tvá, a ne já, a rtové tvoji svědčí proti tobě.
Zdaliž ty nejprv z lidí zplozen jsi, aneb prvé než pahrbkové sformován?
8 ೮ ದೇವರ ಆಲೋಚನಾ ಸಭೆಯಲ್ಲಿದ್ದುಕೊಂಡು ಅಲ್ಲಿ ಹೇಳಿದ್ದನ್ನು ಕೇಳಿದ್ದೀಯಾ? ಜ್ಞಾನವನ್ನೆಲ್ಲಾ ನಿನ್ನ ಕಡೆಗೆ ಸೆಳೆದುಕೊಂಡಿದ್ದೀಯಾ?
Zdaliž jsi tajemství Boží slyšel, že u sebe zavíráš moudrost?
Co víš, čehož bychom nevěděli? Čemu rozumíš, aby toho při nás nebylo?
I šedivýť i stařec mezi námi jest, ano i starší věkem než otec tvůj.
Zdali malá jsou tobě potěšování Boha silného, čili něco je zastěňuje tobě?
Tak-liž tě jalo srdce tvé, a tak-liž blíkají oči tvé,
Že smíš odpovídati Bohu silnému tak pyšně, a vypouštěti z úst svých ty řeči?
Nebo což jest člověk, aby se mohl očistiti, aneb spravedliv býti narozený z ženy?
An při svatých jeho není dokonalosti, a nebesa nejsou čistá před očima jeho,
Nadto ohavný a neužitečný člověk, kterýž pije nepravost jako vodu.
Já oznámím tobě, poslyš mne; to zajisté, což jsem viděl, vypravovati budu,
Což moudří vynesli a nezatajili, slýchavše od předků svých.
Jimž samým dána byla země, aniž přejíti mohl cizí prostředkem jejich.
Po všecky své dny bezbožný sám se bolestí trápí, po všecka, pravím léta, skrytá před ukrutníkem.
21 ೨೧ ಭಯ ಅಪಾಯಗಳ ಸಪ್ಪಳವು ಅವನ ಕಿವಿಯಲ್ಲೇ ಇರುವುದು, ತಾನು ಸುಖವಾಗಿರುವಾಗಲೂ ಸೂರೆಗಾರನು ತನ್ನ ಮೇಲೆ ಬೀಳುವನೆಂದು ಭಯಪಡುವನು.
Zvuk strachu jest v uších jeho, že i v čas pokoje zhoubce připadne na něj.
Nevěří, by se měl navrátiti z temností, ustavičně očekávaje na sebe meče.
23 ೨೩ ‘ರೊಟ್ಟಿ ಎಲ್ಲಿ?’ ಎಂದು ಹುಡುಕುತ್ತಾ ಅಲೆದಾಡುವನೆಂಬುದಾಗಿ ನಿಶ್ಚಯಿಸಿಕೊಂಡು, ಆ ಕತ್ತಲಿನ ದಿನವು ತನ್ನ ಪಕ್ಕದಲ್ಲಿ ಸಿದ್ಧವಾಗಿದೆ ಎಂದು ತಿಳಿದುಕೊಂಡಿರುವನು.
Bývá i tulákem, chleba hledaje, kde by byl, cítě, že pro něj nastrojen jest den temností.
Děsí jej nátisk a ssoužení, kteréž se silí proti němu, jako král s vojskem sšikovaným.
Nebo vztáhl proti Bohu silnému ruku svou, a proti Všemohoucímu postavil se.
Útok učinil na něj, na šíji jeho s množstvím zdvižených štítů svých.
Nebo přiodíl tvář svou tukem svým, tak že se mu nadělalo faldů na slabinách.
28 ೨೮ ಅವನು ಹಾಳು ಪಟ್ಟಣಗಳಲ್ಲಿ ಸೇರಿಕೊಂಡು, ‘ದಿಬ್ಬಗಳಾಗಿ ಹೋಗಲಿ ಯಾರೂ ವಾಸಿಸದಿರಲಿ’ ಎಂದು ಶಾಪಹೊಂದಿದ ಮನೆಗಳೊಳಗೆ ವಾಸವಾಗಿದ್ದನು.
A bydlil v městech zkažených, a v domích, v nichž žádný nebydlil, kteráž v hromady rumu obrácena byla.
29 ೨೯ ಇಂಥವನು ಐಶ್ವರ್ಯವಂತನಾಗುವುದಿಲ್ಲ, ಅವನ ಆಸ್ತಿಯು ಸ್ಥಿರವಾಗಿ ನಿಲ್ಲದು. ಅವನ ಪ್ರತಿ ಫಲವು ಭಾರದಿಂದ ಭೂಮಿಯ ಕಡೆಗೆ ಬಾಗುವುದಿಲ್ಲ.
Avšak nezbohatneť, aniž stane moc jeho, aniž se rozšíří na zemi dokonalost takových.
30 ೩೦ ಕತ್ತಲೊಳಗಿಂದ ಅವನು ಪಾರಾಗುವುದಿಲ್ಲ, ಕಿಚ್ಚು ಅವನ ಕೊಂಬೆಗಳನ್ನು ಒಣಗಿಸುವುದು, ದೇವರ ಶ್ವಾಸದಿಂದ ಒಣಗಿ ಹೋಗುವನು.
Nevyjde z temností, mladistvou ratolest jeho usuší plamen, a tak zahyne od ducha úst svých.
Ale nevěří, že v marnosti jest ten, jenž bloudí, a že marnost bude směna jeho.
Před časem svým vyťat bude, a ratolest jeho nebude se zelenati.
33 ೩೩ ಮಾಗದ ಹಣ್ಣುಗಳನ್ನು ಕಳೆದುಕೊಂಡ ದ್ರಾಕ್ಷಿಯ ಬಳ್ಳಿಯಂತೆ ಇರುವನು, ಎಣ್ಣೆಯ ಮರದ ಹಾಗೆ ತನ್ನ ಹೂವುಗಳನ್ನು ಉದುರಿಸಿಬಿಡುವನು.
Zmaří, jako vinný kmen nezralý hrozen svůj, a svrže květ svůj jako oliva.
Nebo shromáždění pokrytce spustne, a oheň spálí stany oslepených dary.
Kteřížto když počali ssužování, a porodili nepravost, hned břicho jejich strojí jinou lest.
