Mani'zanti Mofo Nanekee 31
1 Ama'na nanekea, kini ne' Lemuelina nerera knare antahintahi ami ke rempi humi'ne.
Slova proroctví Lemuele krále, kterýmž vyučovala jej matka jeho.
2 Nagrani'a narimpafinti'ma kasegante'noa mofavre'nimoka, Ra Anumzamofonte huvempa hugeno nami'nea mofavre mani'nane.
Co dím, synu můj, co, synu života mého? Co, řku, dím, synu slibů mých?
3 Hanave ka'a a'nerera hunka otro. E'inahu a'nemo'za kini vahe'ma zamazeri havizama nehaza a'nerera osuo.
Nedávej ženám síly své, ani cest svých těm, kteréž k zahynutí přivodí krále.
4 Lemueliga kini vahe'mo'za aka tina onesageno, kva vahe'mo'za hanave tima nezankura zamavesi zamavesi osugahaze.
Ne králům, ó Lemueli, ne králům náleží píti víno, a ne pánům žádost nápoje opojného,
5 Na'ankure aka tima nesu'za kasegemofona zamage'nekaniza zamunte omane vahera zamazeri so'e osugahaze.
Aby pije, nezapomněl na ustanovení, a nezměnil pře všech lidí ssoužených.
6 Aka tina fri'zama nehanaza vahe nezamita, waini tina ra hazenkefima mani'naza vahe zaminke'za neho.
Dejte nápoj opojný hynoucímu, a víno těm, kteříž jsou truchlivého ducha,
7 Zamatrenke'za aka tina nene'za, zamunte omnea zanku'ene, ra knazama eri'naza zankura zamagekaniho.
Ať se napije, a zapomene na chudobu svou, a na trápení své nezpomíná více.
8 Kema huga'ma osu'nesia vahe'mokizmima keagahu trate'ma zamavarente'za zamazeri havizama nehanageta, kea hutma zamaza hiho.
Otevři ústa svá za němého, v při všech oddaných k smrti,
9 Zamunte'ma omane vahe'ene, zamagra'ama zamaza hugama osanaza vahe'mokizmi knare'zankura, fatgo hu'za refkoma huzmantesaza zankura keaga hunka zamaza hugahane.
Otevři, řku, ústa svá, suď spravedlivě, a veď při chudého a nuzného.
10 Izaga knare avu'ava ene ara erigahane? Na'ankure e'inahukna a'mo'a, zago'amo marerisa havea agatere'ne.
Ženu statečnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její.
11 Neve'a ana a'mofonkura maka'zana hugahie huno antahinemiankino, mago zankura atupara osugahie.
Dověřuje se jí srdce muže jejího; nebo tu kořistí nebude nedostatku.
12 Mika zupa nomani'zama'afina, ana a'mo'a, knare zanke'za nevena hunenteno, azeri havizana osugahie.
Dobře činí jemu a ne zle, po všecky dny života svého.
13 Ana a'mo'a muse nehuno sipisipi azoka ene kafina nofi'ene (flax) hakeno erino nofi zagiteno, agra'a azanu kukena hatino tro nehie.
Hledá pilně vlny a lnu, a dělá šťastně rukama svýma.
14 Ana a'mo'a ventemo'za zagore atre feno eri avitete'za neazankna huno, afetetira ne'zana erino noma'afina egahie.
Jest podobná lodi kupecké, zdaleka přiváží pokrm svůj.
15 Agra masa osu'nesigeno nanterampi otino nevene, noma'afi naga'amofo ne'zana retro nehuno, eri'za mofamo'ma eri'zama emerisia zana retro huntegahie.
Kterážto velmi ráno vstávajíc, dává pokrm čeledi své, a podíl náležitý děvkám svým.
16 Ana a'mo'a hozama ante mopa rezagneno keteno, agra'a eri'nesia zagoreti mizaseno waini hoza antegahie.
Rozsuzuje pole, a ujímá je; z výdělku rukou svých štěpuje i vinici.
17 Ana a'mo'a hanavetino eri'zana eri a'kino, hanavetino eri'zana erigahie.
Přepasuje silou bedra svá, a zsiluje ramena svá.
18 Ana a'mo'a zagoma erifore'ma hu eri'za eri kaziga knare hu'neanakino, tavira rekru hunteno eri'zana e'nerinkeno kenage segahie.
Zakouší, jak jest užitečné zaměstknání její; ani v noci nehasne svíce její.
19 Ana a'mo'a agra'a, azanuti nofira zagino kukena hatino tro nehie.
Rukama svýma sahá k kuželi, a prsty svými drží vřeteno.
20 Agra zamunte omane vahera zamaza nehuno, mago'a zanku'ma atupama haza vahera zamaza nehie.
Ruku svou otvírá chudému, a ruce své vztahuje k nuznému.
21 Ana a'mo'a zasi ko'ma atanigeno'a, noma'afima nemaniza naga'amo'zama zasiku'ma fri'zankura, korora osugahie. Na'ankure amuhoma hu tavravereti hatino kukena huzamante'ne.
Nebojí se za čeled svou v čas sněhu; nebo všecka čeled její obláčí se v roucho dvojnásobní.
22 Agra tafe'ma masi tafera hatino tafera nehuno, zago'amo mareri efeke ene fitunke tavravereti kukena hugahie.
Koberce dělá sobě z kmentu, a z zlatohlavu jest oděv její.
23 Rankumamofo kafante'ma ranra vahe'mo'zama atru hu'za kegagama nehazafina, ana a'mofo nevena antahimiza ke'za antahi'za hu'naza nere.
Patrný jest v branách manžel její, když sedá s staršími země.
24 Mika zupa ana a'mo'a knare kukena nehatino, zamu'nofira tro nehige'za feno vahe'mo'za eme mizase'naze.
Plátno drahé dělá, a prodává; též i pasy prodává kupci.
25 Agra hanave'areti'ene ra agima ami'zanteti kukena hiankna nehuno, henkama esia zankura kiza regahie.
Síla a krása oděv její, nestará se o časy potomní.
26 Ana a'mo'a ama' antahi'zanteti kea nehigeno, agipina vahe'mofoma knare kema hunte kemo avite'ne.
Ústa svá otvírá k moudrosti, a naučení dobrotivosti v jazyku jejím.
27 Arga mika'zama noma'afima me'nea zantamina kegava hu so'e nehuno, ferura nomanie.
Spatřuje obcování čeledi své, a chleba zahálky nejí.
28 Mofavre zaga'amo'za hu muse hunentesageno, neve'a husga huntegahie.
Povstanouce synové její, blahoslaví ji; manžel její také chválí ji,
29 Rama'a a'nemo'za knare avu'avara nehazanagi, kagra zamagaterenka hiranto a'tfa mani'nane.
Říkaje: Mnohé ženy statečně sobě počínaly, ty pak převyšuješ je všecky.
30 Mago a'mo'ma fru huno knare avu'ava'ma hania zamo'a krevatga hanigeno, agi agonama keganunuma hananazamo'a, fanane hugahie. Hianagi Ra Anumzamofoma koro hunteno agoragama nemanisia a'mofona, husga huntegahaze.
Oklamavatelná jest příjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, tať chválena bude.
31 Agrama eri'zama eri'nesia avamente mizana neminkeno, knare avu'ava'ma nehuno, knare eri'zama eri'nesia zankura, vahe'mo'za ra kuma'mofo kafante husga huntegahaze.
Dejtež takové z ovoce rukou jejích, a nechať ji chválí v branách skutkové její.
