Mani'zanti Mofo Nanekee 14

1 Knare antahi'zane a'mo'a noma'a erise higeno, naga'amo'a so'e nehie. Hianagi neginagi a'mo'a, noma'ane naga'anena eri haviza nehie.

Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.

2 Fatgo avu'avaza'ma nevaririmofona, Ra Anumzamofo kore'zamo agu'afina me'ne. Hianagi iza'o kefo avu'ava'ma nehimo'a Ra Anumzamofona korera hunonte.

Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.

3 Neginagi vahe'mo'ma kema hiankemo'a, agrazante kano eri agumpi nente. Hianagi fatgo vahe'mofo kemo'a, agu'vazigeno knare huno nemanie.

V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.

4 Bulimakao omani'nea afu nompina avusese nehie. Hianagi hanave bulimakaomo'a rama'a ne'za erifore nehie.

Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.

5 Tamage huno kemahu ne'mo'ma, keagare'ma oti'nea ne'ma aza huno huama haniana, tamage hugahie. Hianagi havigema hu ne'mo'a keagare'ma oti'nea ne'ma kema aza huno'ma haniana havige hugahie.

Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.

6 Hagi kiza zokago kehu vahe'mo'ma, knare antahizanku'ma hakesuno'a, keno eri fore osugahie. Hianagi ama' antahi'zane vahe'mo'a, fru huno antahi'zana erigahie.

Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.

7 Knare antahi'zama omane vahepintira, mani agetaginka manio, na'ankure knare antahi'zana e'origahane.

Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.

8 Knare antahi'zane vahe'mo'a kama vania kana antahi ani' hu'neno vugahie. Hianagi neginagi vahe'mo'za zamagrazmi rezmatga nehaze.

Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.

9 Neginagi vahe'mo'za kumimofo nona'ama erizankura, hunte'za kiza zokago nehaze. Hianagi fatgo avu'ava'ene vahepina, vahe'ma antahiami' avu'ava zana me'ne.

Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.

10 Mago'mago vahe'mo, agria'a rimpa aka'zana antahino keno nehie. Hagi mago'mo'e huno rumofo musezana mika'a erinte amara osugahie.

Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.

11 Kefo vahe'mofo nomo'a, haviza hugahie. Hianagi fatgo vahe'mofo seli nomo'a, hanavetino megahie.

Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.

12 Mago kamo'a vahe avurera knare hugahianagi, avaririno atuparega vaniana fri'za me'ne.

Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.

13 Musema huzampinena rimpa akazana me'ne. Hagi musema hu'zamo'a vagamaresigeno'a, asuragi'za egahie.

Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.

14 Zamentinti osu vahe'mo'za zamagrama hu'nesaza zamavu'zmava zante, mizana erigahaze. Hagi knare vahe'mo'a agra'a, hu'nesia avu'ava zante, mizana erigahie.

Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.

15 Osi'a antahintahima eri'naza vahe'mo'za, maka zankura zamentinti nehaze. Hianagi knare antahi'zane vahe'mo'a kama vu zama'afina kva nehie.

Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.

16 Knare antahi'zane vahe'mo'a kva huso'e hu'neno, kefozana agatenere. Hianagi neginagi vahe'mo'a kva huso'e osuno, Maka'zana amane hugahue huno nehie.

Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.

17 Ame huno rimpama ahe vahe'mo'a, neginagi avu'ava nehie. Hagi kefozama hu antahintahima eri fore'ma nehia vahera, avesra hunentaze.

Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.

18 Osi'a antahintahine vahe'mo'za, neginagi avu'avaza erisantiharegahaze. Hianagi maka'zama ankere'za hu vahe'mo'za, kini fetori anteankna huno antahi'zana erigahaze.

Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.

19 Iza'zo kefo zamavu'zmava nehanamo'za knare'zama nehanaza vahe zamavuga zamarena regahaze. Havi zama nehamo'za fatgo vahe'mokizmi kegina kafante zamare'na ome re'za husga huzmantegahaze.

Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.

20 Amunte'ma omne'simofona, knampa'amo enena avesiontegahie. Hianagi feno vahe'ma manisimofona, rama'a vahe'mo'za knampa'a manigahaze.

Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.

21 Inamo'o tava'oma'are'ma mani'nesimofoma kefenkami netreno knare'ma huontesimo'a, kumi hugahie. Hianagi iza'o amunte omane vahe'ma knare'ma huntesimofona, Anumzamo'a asomu huntegahie.

Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.

22 Havi avu'ava'ma hu'zamofo kema retroma hanaza vahe'mo'za, havi kantera novazafi? Hianagi iza'zo knare avu'ava'ma huzamofo kema retroma hazamo'za, mani fatgoma huno mani'zane vagaore avesi'zana ke'za erigahaze.

Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.

23 Hanaveti'za mika eri'zama eri'za vahe'mo'za, rama'a eriguhe'za erigahaze. Hagi mani'ne'za ke'agema hu vahe'mo'za, zamunte omane vahe manigahaze.

Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.

24 Ama' antahi'zane vahe'mofo fenomo'a, anunte kini fetori meankna huno me'ne. Hianagi neginagi zamavu'zmava'ma nehaza vahe'mokizmia, neginagi zamavu'zmavamo'a zamazeri neginagi nehie.

Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.

25 Keagama hunezmantesafima, tamage hunka kema huamama hanamoka, rama'a vahe zamagu'vazigahane. Hianagi keagafima havigema hunka huama'ma hanamoka, havige vahe manigahane.

Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.

26 Ra Anumzamofoma kore'ma huntesimofona, Agra hanave vihu huntenkeno mani'nena, mofavre'amo'za hanave vihufi manigahaze.

V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.

27 Ra Anumzamofoma kore'ma hunteno Agri agorga mani'zamo'a asimu ami' kapu'i ti me'neankino, vahe'ma ahefri krifufintira azeri atregahie.

Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.

28 Kinimo'ma rama'a vahe'ma kegavama hanige'za, agrira ragi amigahaze. Hianagi kinimo'ma osi'a vahe'ma kegavama hanuno'a, agra haviza hugahie.

Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.

29 Ame' huno zamarimpa ohe vahe'mo'za, ama' antahi'za e'nerize. Hianagi hatuma hu'za zamarimpahe vahe'mo'za, neginagi zamavu'zmava eri ama' nehaze. (Jem 1:19-20.)

Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.

30 Vahe'mo'ma rimpama ante fru huno'ma mani'zamo'a, avufgamofona asimu amigahie. Hianagi rumofo zante'ma kesanema nehanimofona, ana avu'avamo'a zaferinafi namureno kasriankna hugahie.

Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.

31 Kagrama amunte omane vahe'ma zamazeri havizama hanunka, tro'ma huzmante'nea Anumzamofo huhaviza nehane. Hianagi kagrama zamazeri so'e hanunka, Anumzamofona ra agi amigahane.

Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.

32 Kefo avu'ava'ma nehia vahe'mofona, ana kumi avu'ava'zamo azeri haviza hugahie. Hianagi fatgo vahe'mo'ma frisigeno'a, agu'vazigahie.

Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.

33 Knare antahi'zamo'a, ama' antahi'zane vahe'mofo agu'afi akoheno meso'e huno megahie. Neginagi vahe'mofo agu'afina ana knare antahi'zamo'a, agra'a azeri ante'ama nehie.

V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.

34 Fatgo avu'ava hu'zamo'a ana mopafi me'nea kumara azeri antesga nehie. Hianagi kumi'ma nehaza avu'avazamo'a mika ana mopafi vahe'mofona, azeri agaze nehie.

Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.

35 Knare avu'ava'ma nehia eri'za ne'mofona, kinimo'a muse hunente. Hianagi agazema hu avu'ava'ma nehia eri'za vahera, kinimo'a rimpa ahentegahie.

Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.