Mani'zanti Mofo Nanekee 13

1 Ama' antahi'zane mofavremo'a nefa'ma avumro'ma antesiankea antahigahianagi, veganokano kema hu mofavremo'a, vahe'mo'ma avumro'ma antesiankea ontahigahie.

Syn moudrý přijímá cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání.

2 Knare kema vahe'mokizmima huzmi vahe'mo'za, knare zana e'neriza muse hugahaze. Hianagi hazenke vahe'mo'za vahe'ma zamazeri haviza nehu'za zamatama zamizanku zamave'nesie.

Z ovoce úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky.

3 Iza'o agi'ma kegavama huno kema himo'a, agra'a maniza kegava nehie. Hianagi rama'a keagama hania vahe'mo'a, agra'a azeri haviza hugahie.

Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde.

4 Feru vahe'mokizmi zamagu'amo'a, rama'a zama eri'zanku zamave'nesianagi, anazana e'norize. Hianagi amuho hu'za eri'zama erisaza vahe'mo'za zamavesinia zana eri knare hugahaze.

Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne.

5 Fatgo vahe'mo'za havigema huzankura zamavesra nehaze. Hianagi kefo zamavu'zamava nehaza vahe'mo'za rumokizmirera zamagaze huno zamagote zamavu'zmava nehaze.

Slova lživého nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje.

6 Fatgoma huno manizamo'a kva hugantena, knare hunka hazenkea omanesigenka manigahane. Hianagi kefo avu'avamo'a, kumi vahera azeri haviza hugahie.

Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka.

7 Mago'a zamunte omane vahe'mo'za, feno vahe kna nehaze. Hagi mago'a feno vahe'mo'za, zamunte omane vahekna nehazanagi, feno vahe mani'naze.

Někdo bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se chudým, má však statku mnoho.

8 Feno vahe'mo'za nomaniza'zmima eri havizama huzankura, miza hu'za manigahaze. Hianagi zamunte'ma omane vahe'mofona, mago vahe'mo'a azeri korera osugahie.

Výplata života člověku jest bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání.

9 Fatgo vahe'mokizmi lamu tavimo'a, ru masa nehige'za, muse nehaze. Hianagi kefo zamavu'zamava'ma nehaza vahe'mokizmi lamu tavimo'a, asu nehie.

Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce pak bezbožných zhasne.

10 Avufga ra nehuno vahe'mofo agorga omani avu'avazamo'a, ha' fra hu'za avreno ne-e. Hianagi avumro kema antahino amagema ante vahe'pina, knare antahi'zamo'a megahie.

Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.

11 Revatga hunka havige kanteti'ma erisana zagomo'a, ame huno fanane hugahie. Hianagi eri'zama erino, osia eri atruma hute hutema himo'a, rama'a eri atru hugahie.

Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší ho.

12 Vahe'mo'za fore hugahie hu'za amuha nehaza zamo'ma fore'ma osanige'za, zamagu'amo'a haviza hugahie. Hianagi ana zamo'ma e'ama'ma hania zamo'a, asimu ami zafagna hugahie.

Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života.

13 Avumro'ma antesia kemofoma zokagoma antesimo'a, agra'a hazenkefi mani'noe huno hugahie. Hianagi kasegema asaminia kemofo agorga'ama mani'nimo'a, nomani'zama'afina knare hugahie.

Kdož pohrdá slovem Božím, sám sobě škodí; ale kdož se bojí přikázaní, odplaceno mu bude.

14 Ama' antahi'zane vahe'mo rempima hugamisia zamo'a, asimu ami ti kapu'i hanatiankna hu'neankino, iza'o ana kema antahi'minimo'a fri'zamofo krifufintira agatenere.

Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.

15 Knare hu'za antahi amama haza vahe'mokizmia, vahe'mo'za zamavesi nezamantaze. Hianagi hazenke vahe'mokizmi zamavu'zmavamo'a, hanavetino haviza hu'ne.

Rozum dobrý dává milost, cesta pak převrácených jest tvrdá.

16 Maka zamofo ankereno hu vahe'mo'a agesa antahiteno, maka zana nehie. Hianagi neginagi antahintahine vahe'mo'za, zamagesa ontahi neginagi zamavu'zmavaza eri ama nehaze.

Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství.

17 Kefo vahe'mofoma katogema huntesigeno vaniana, hazenkefi ufregahie. Hianagi iza'o tamagema huno kema hu vahe'ma, ke erino vanigu'ma katogema huntesigeno erino vaniana, vahe'mokizmia zamazeri knare hugahie.

Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství.

18 Iza'o avumaro'ma antesaza kema ontahisimofona amunte omnesigeno, agazegu hugahie. Hianagi izano azeri fatgohu kema asamisigeno antahino amage antesimofona, agrira husaga huntegahaze.

Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude.

19 Ave'nesinia zama e'nerisigeno'a, agu'amo'a muse hugahie. Hianagi neginagi vahe'mo'za havi zamavu'zmava'ma nehaza zampinti'ma atreno atiramizankura zamavesra nehie.

Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého.

20 Iza'o knare antahi'zane vahe'enema vanoma nehia vahe'mo'a, knare antahi'za erigahie. Hianagi neginagi vahe'enema tagrote'za vanoma nehaza vahe'mo'za, hazenke erigahaze.

Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude.

21 Hazenke zamo'a kumi vahe'mokizmi nezmavaririe. Hianagi fatgo vahe'mokizmia, fenozmimo'a rama'a hugahie.

Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým.

22 Knare vahe'mo'a mofavre'amo'ene henka negeho'ma erisintima haresia zana, ko retro huzmanteteno nefrie. Hianagi kumi vahe'mo'zama fenoma eri atruma haza fenona, fatgo vahe'mo'za erigahaze.

Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému.

23 Zamunte omane vahe'mokizmi hozafina, rama'a neza fore hugahianagi hazenke nomanizamo'a timo'ma hiaza huno eri harafi huno vugahie.

Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost.

24 Iza'o mofavre'amo hazenke nehanigeno kanoma amino azeri fatgoma osanuno'a, mofavre'a avesinonte. Hianagi iza'o mofavre'ama avesima nentemo'a, hanavetino azeri fatgo hugahie.

Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.

25 Fatgo vahe'mo'za rama'a ne'za me'nege'za nezamu nehaze. Hianagi kefo vahe'mofoza, zamaga tevava nehaze.

Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.