Matiu 22
1 Hagi Jisasi'a fronka kea mago'ene zamagrikura anage huno zamasami'ne.
Ježíš jim vyprávěl další příběh:
2 Mona kumamo'a mago kini ne'mo mofavre'amo arave huku higeno kave retro hu'neankna hu'ne.
„Když Bůh nabízí účast ve svém království, je jako král, který připravil velkou hostinu při svatbě svého syna.
3 Huteno agra kazokzo eri'za vahe'a, zamagima hu'noa vahe'zaga ome kehinke'za, aravemahu nezantera eho huno huzmantege'za vazanagi, zamagra omegahune hu'naze.
Pozvaných bylo mnoho, ale když pro ně přišli královi poslové, odmítli pozvání.
4 Mago'ene ruga'a kazokzo eri'za vahera hunezmanteno, anage hu'ne, zamagima hu'noa nagara zamasamiho, Nagra aravehu ne'zana hago retro huntogeno me'ne. Ve bulimakaone agusage afu'zagani'a, ko ahe'za traga huvazi antazageno, mika'zana retro hunte'naze. Ana hu'negu aravemahu nezante eho.
Král k nim poslal ještě jednou se vzkazem: ‚Je pro vás připravena bohatá hostina, přijďte!‘
5 Hianagi anankea ontahiza atre'za vu'za e'za hu'naze. Mago'mo'a hoza arega vigeno, mago'mo'a zago eri'za ma'are vu'ne.
Ale pozvaní to vůbec nebrali vážně. Jeden šel za prací na své pole, jiný za obchodem, někteří se dokonce králových poslů zmocnili, ztýrali je a několik jich zabili.
6 Ruga'amo'za eri'za vahe'zamia zamazeri haviza nehu'za, zamahe fri'naze.
7 E'ina hazazamo, kini ne'mofona tusiza huno rimpa haviza higeno, sondia vahe'a huzmantege'za vu'za ana vahe'ma zamahe fri'naza vahera ome zamahe nefri'za, rankumazmia teve taginte'naze.
To krále popudilo, poslal vojsko, dal ty ukrutníky pobít a město vypálit.
8 Anante Agra kazokzo eri'za vahe'agura anage huno zamasmi'ne, aravema hu ne'zana hago trotra hunte'ne. Hu'neanagi zamagima hu'nona vahe'mo'za efregara osu'naze.
Potom řekl svým poslům: ‚Hostina je připravena, ale svatební hosté jí nebyli hodni.
9 E'ina hazagu, ranra kampi vutma inankna vahe'ma zmagesuta, zmagi hinke'za aravema hu nezantera eho.
Jděte na rozcestí a pozvěte na svatbu každého, koho potkáte.‘
10 Hige'za ana kazokzo eri'za vahe'amo'za rankuma kampi vu'za e'za hu'za zmagaza vahe'a, havi avu'ava nehaza vahero, knare vahero kehutru hazage'za, ana aravehu nompina, zamagi hu'naza vahe'krerfamo'za avite'naze.
Poslové tedy šli a přivedli všechny, které našli, ubohé i slušné, takže svatební síň se zaplnila.
11 Hu'neanagi, Kini ne'mo'ma efreno arave hutema zmagi hu'nea vahepima eme keana, anampina mago nera aravehu kukena osu'nea ne' emani'negeno ke'ne.
Když vstoupil král, aby hosty přivítal, uviděl jednoho, který nepřijal svatební oděv.
12 Hagi Agra ana neku anage hu'ne, nenfuga aravemahu kukenama osu'nenka kagra inankna hunka amafina efre'nane? Hianagi agrama hukeaga omne'geno mago keaga osu'ne.
Řekl mu: ‚Člověče, jak jsi se odvážil vejít bez svatebních šatů?‘On mlčel.
13 Anante Kini ne'mo eri'za vahe'a zamasamino, azeritma nofi agare azante anakitetma, asgahutma tusi'a hanizampi matevutrenkeno, anampinka zavira neteno, ave aninkreki hino hu'ne.
Král pak rozkázal sluhům: ‚Svažte ho a vyhoďte ven do tmy, kde bude jen nářek a utrpení.
14 Na'ankure ra'ma'amokizmi ke hu'neanagi, osi'a naga huhampri nezmante.
Mnoho je pozvaných, ale těch, kteří skutečně vejdou, je málo.‘“
15 Anante Farisi vahe'mo'za magopi omeri truhu'za, rehesageno, Agra'a hania kefinti azerisune hu'za ke retro hu'naze.
Farizejové se sešli, aby se domluvili na taktice, jak Ježíše chytit do léčky. Chtěli ho vyprovokovat k slovům, kterých by pak mohli použít k obžalobě.
16 Hute'za zamagri zmage nentaza naga'ene, Herodima amage nentaza disaipol naga'ane, magoka huzmantage'za Jisasinte vu'za anage hu'naze. Rempi huzami nere, tagra antahi'none, Kagra tamage ne'tfa mani'nenka, tamage ke'moma hu'nea kante antenka Anumzamofo kankura rempi hunezmine. Mago'mofonkukera nosane, na'ankure mago'mofontega nontane.
Poslali k němu své žáky spolu s Herodovými stoupenci a ti řekli: „Mistře, víme, že jsi čestný a že pravdivě učíš cestě k Bohu, bez ohledu na to, jaké kdo má postavení.
17 Hagi tagrira tasmio. Kagra nankagesa nentahi'ne? Knare hu'negu, Sisama ami takisi zagoa amigahumpi omigahune?
Řekni nám: Je správné odvádět římské vládě daň?“
18 Hianagi Jisasi'a havi antahi'zama eri'zana nezmageno anage hu'ne, Tamagra tavre vahere! Na'a higetma renvatga huta negaze?
Ježíš však prohlédl jejich zlý úmysl. „Vy pokrytci!“zvolal. „Proč se mne snažíte nachytat takovými otázkami?
19 Mago'ma takisima nehaza zagofinti eri naveriho, hige'za mago zago eri'za Agrite e'naze.
Ukažte mi minci!“Oni mu podali denár.
20 Jisasi'a zamagriku anage hu'ne, Ama aza amema'ane aza naneke krente'naze?
„Čí obraz a jméno je na něm vyraženo?“
21 Zamagra ke nona'a hu'naze, Sisa su'ane hazageno, Agra zamagriku anage hu'ne, anama huno, Sisa'zama me'nesiana, Sisa amiho. Hagi Anumzamofo zama me'nesiana, Anumzamofo amiho.
„Císaře, “odpověděli. On jim na to řekl: „Co je tedy císařovo, dávejte císaři, a co je Boží, dávejte Bohu.“
22 Anankema nentahi'za antri nehu'za, Agrira atre'za vu'naze.
Zaskočeni tou odpovědí, odešli.
23 Ana zupage Satusi mono vahe'mo'za, (vahe'mo'za fripintira o'otigahaze nehaza vahe'mo'za) Jisasinte e'za eme antahige'naze,
Také za ním přišli saducejové, kteří tvrdí, že vzkříšení z mrtvých je nemožné. Předložili mu nepravděpodobný příběh:
24 Rempi huzami ne'moka, Mosesie'a huno, Mago'ne'mo'ma mofavre kase onte'nenoma frisigeno'a, nefu'a ana kentora a'erineno nefu fri'nea ne'mofo mofavre kasentegahie.
„Mistře, v Mojžíšově zákoně čteme, že svobodný švagr je povinen vzít si bezdětnou vdovu po svém bratru, aby v dětech zachoval bratrovo jméno.
25 Hagi tagripina 7ni'a kogna mani'nafinti, agonesa mofavremo a' eriteno, mofavre onteno fri'geno, ana ara negna erinte'ne.
U nás se vyskytl tento případ: Bylo sedm bratrů. První z nich se oženil a potom jako bezdětný zemřel, takže jeho žena se stala manželkou druhého bratra.
26 Anantemo'a anazanke hu'ne, hagi 3mo'a anazanke huno tamino 7nimofonte vu'ne.
Tento bratr také zemřel bez dětí, a tak se opakovalo u druhého, třetího – a nakonec u všech sedmi bratrů.
27 Ana ara henka fri'ne.
Poslední ze všech zemřela i ta žena.
28 Ana hu'negu Fripinti otisaza kna'zupa, ana kognafintira iza a' manigahie? Na'ankure ana miko'mo'za ana ara erinte'naze.
Kterému z těch bratrů bude patřit po vzkříšení? Byla přece manželkou všech sedmi!“
29 Jisasi'a kenona'a anage huno zamasmi'ne, Tamagratmi tamazeri havia nehaze, na'ankure avontafero, Anumzamofo hanavea antahi'amara nosaze.
Ježíš odpověděl: „Mluvíte nesmysly, protože neznáte ani Písmo ani Boží moc.
30 Na'ankure fri'nehnafinti'ma oti snazana, arave hu'zana omnesigeno, ara vasi omiami hu'zana omnesigeno, monafinka ankero vahe'kna hu'za manigahaze.
Po vzkříšení zaniknou tělesné vztahy. Lidé nebudou žít v manželství, ale budou tvořit Boží rodinu.
31 Hianagi fri'naza vahe'ma otisaza zanku'ma Ra Anumzamo'ma tamagriku'ma hu'nea kea hamprita ontahinazo.
A pokud jde o vzkříšení z mrtvých, pak čtěte pozorně Písmo. Jak nazývá Bůh sám sebe?
32 Nagra Abrahamuma Aisaki'ma Jekopu Anumza mani'noe hu'neana? Agra fri vahe'mofo Anumzana omani'ne, hagi kasefa hu'za mani'naza vahe'mofo Anumzane. (Eks-Ati 3:6)
Bůh Abrahamův, Izákův a Jákobův. On není Bohem mrtvých, ale živých.“
33 Tusi'a vea kevumo'za ana nanekema nentahi'za, rempima huzmia kegura tusi antri hu'naze.
Tyto Ježíšovy odpovědi udělaly na lidi hluboký dojem.
34 Hianagi Farisi vahe'mo'zama antahi'zama, Satusi vahera keosza kema Jisasi huzmantege'za, Farisi vahe'mo'za magopi eritru hu'naze.
Farizejové se doslechli, jak Ježíš umlčel saduceje.
35 Zamagripinti mago'zmimo'a, kasegere ugagota hu'nemo, reheno kenaku anage huno agenoka hu'ne.
Pověřili jednoho ze svých vykladačů Písma, aby ho vyzkoušel:
36 Rempi huramine'moka, inana tra kemo mareri'agetereno vugagota hu'ne?
„Mistře, které přikázání je v zákoně nejvýznamnější?“
37 Jisasi'a kenona'a asmino, Rana, kagrika'a Anumzana, mika tumokareti ene, mika kagu kamenteti ene, mika antahintahi ka'areti avesinto. (Diu-Kas 6:5)
Ježíš mu odpověděl: „ ‚Miluj Pána, svého Boha, celým srdcem, duší i myslí.‘
38 Ama e'i pusama huno, vugagote'nea kasege.
To je první a nejdůležitější přikázání.
39 Anante'ma hu'neana, kagragu'ma kavesi'nentanaza hunka, tva'onkarema nemanisimofona avesinto hu'ne. (Lev-Pris 19:18)
Druhé v pořadí důležitosti je toto: ‚Miluj svého bližního jako sám sebe.‘
40 Mika kase'gemo'ene, kasnampa vahe'mofo kemo'a, asma tare tra kemofonte aniri'ne.
Na těch dvou přikázáních stojí celý Mojžíšův zákon a odkaz proroků.“
41 Farisi vahe'ma eri'tru'ma nehazageno'a Jisasi'a mago zamagenoka ke zmantahige'ne,
Potom Ježíš, obklopen farizeji, se jich zeptal:
42 Tamagra Kraisinkura nankna tamagesa nentahi'ze? Agra iza ne' mofavre? Huno zmantahigege'za, Deviti mofavre hu'naze.
„Co si myslíte o Kristu? Čí je to syn?“Odpověděli: „Davidův.“
43 Agra zamagrira anage huno zamasmi'ne, Nahigeno Avamumo'a Devitina asmigeno Ranimoke hu'ne?
On na to řekl: „Jak by mohl David svého vlastního potomka nazývat Pánem? Vždyť o něm z podnětu Ducha svatého píše v žalmu:
44 Ramo'a nagri Rantega anage hu'ne, tamaga kazigani'a mani'negena, ha' vaheka'a zamare kagri kagafi antaneno hu'ne. (Psa-Zga 110:1)
‚Bůh řekl mému Pánu: Seď po mé pravici, dokud ti nepodložím tvé nepřátele k nohám.‘
45 Deviti'ma, Rane huno'ma hu'neana, inankna huno agri mofavrea manigahie?
Jestliže ho tedy David nazývá svým Pánem, jak může být jeho synem?“
46 Ana kemofo nona'a, mika'amo'za mago'a kea huntega osu'za, ana knareti'ma vu'neana koro hunente'za mago'anena, Agrira agenoka osu'naze.
Na to nikdo nedovedl odpovědět a už se mu neodvážili klást další otázky.
