Matiu 21
1 Jerusalemi kumara emeri atupa hu'za Betfage kumate ehanati'za, Olivi agonare emanine'za, Jisasi'a amage nentaza disaipol nagapinti tare'mokizni huznanteno,
A když se přiblížili k Jeruzalému, a přišli do Betfage k hoře Olivetské, tedy Ježíš poslal dva učedlníky své,
2 anage huno zanasmi'ne, Vutna antu kumate ome kesakeno, a' donki afura, anenta'ane kina rentenenigeno mani'neankitna ome kegaha'e. Kina katufetna zanavreta Nagrite e'o.
Řka jim: Jdětež do městečka, kteréž proti vám jest, a hned naleznete oslici přivázanou a oslátko s ní. Odvěžtež je a přiveďte ke mně.
3 Avareta ne-esnakeno mago'moma kema hina, eri'za me'negeno Ramo'a hurantegeta enevro'e hutna hi'o. Anagema hanakeno'a, ko avretna vi'o hugahie.
A řekl-liť by kdo co vám, rcete, že Pán jich potřebuje, a hnedť propustí je.
4 Amazama fore hu'neana korapa avontafepi kasnampa vahe'mo hunte'nea, kemo eama hu'ne.
Toto se pak všecko stalo, aby se naplnilo povědění skrze proroka, řkoucího:
5 Saioni mofara anage hunka asmio, ko, kagri kinimo kagritega ne-eanki, avufa anteramino, donki agumpi manino, ve agaho donkifi, ne-e. (Zek 9:9.)
Povězte dceři Sionské: Aj, král tvůj béře se tobě tichý, a sedě na oslici, a na oslátku té jhu podrobené.
6 Amage nenta'za disaipol nagapinti vu'namoke Jisasima kema huzanante'neaza hu'na'e.
I jdouce učedlníci, a učinivše tak, jakž jim byl přikázal Ježíš,
7 Ana a' donkine, anenta'ane znavre'ne eke anakre kuzni'a zafike ana donki agumpi vasi'nakeno, Jisasi'a ana agofetu mrerino mani'ne.
Přivedli oslici i oslátko, a vložili na ně roucha svá, a jej na vrchu na ně posadili.
8 Manino nevige'za rama'a veamo'za nakre ku'zami zafiza kante vasi'za nevzage'za, mago'amo'za zafa azankuna akafri'za kampi vasinageno anante vu'ne.
Mnohý pak zástup stlali roucha svá na cestě, jiní pak ratolesti z stromů sekali, a metali na cestu.
9 Rama'a vahe kote'za Agri avuga vu'naza vahe'zagane, henkama aza vahe'mo'za tusi muse nehu'za kezati'za, muse huntesune Deviti ne'mofavrea, agrira asomu hunto ramofo agifi ne-emofona, muse huta agi'a erintesga hunagamu atresune.
A zástupové, kteříž s předu i s zadu šli, volali, řkouce: Hosanna synu Davidovu. Požehnaný, kterýž se béře ve jménu Páně. Hosanna na výsostech.
10 Ana nehazageno Jisasi'ma, Jerusalemi kuma agu'afi uhanatige'za mika veamo'za antri nehu'za muse hu'za, ama nera iza'e?
A když vjel do Jeruzaléma, zbouřilo se všecko město, řkouce: I kdo jest tento?
11 Nehu'za ana vahe kevumo'za hu'za, ama'i kasnampa ne' Jisasi'e, Nasareti kumateti, Galili kazigati e'nea nere hu'naze.
Zástupové pak pravili: Toto jest ten Ježíš, prorok z Nazaréta Galilejského.
12 Jisasi'a mono nomofo agu'afi ufreno maka zagore netre'za miza neseza nehaza vahe'zaga zamahe anatige'za fegi'a atirami'naze. Hagi zago rezahe nehaza vahe sipa eri herafi netreno, mizante maho nama zaga ante'naza vahe tra'zmi eri rukrahe hutre'ne.
I všel Ježíš do chrámu Božího, a vymítal všecky prodávající a kupující v chrámě, a stoly penězoměnců a stolice prodávajících holubice převracel,
13 Jisasi'a anage huno zamasmi'ne, Anumzamofo avontafepima kre'nazana, nagri nona Anumzamofonte nunamu hunte no megahie hu'ne. Hianagi tamagra kumzafa vahe frakiza manisnaza kuma retro nehaze. (Ais 56:7.)
A řekl jim: Psánoť jest: Dům můj dům modlitby slouti bude, ale vy učinili jste jej peleší lotrovskou.
14 Ana hige'za zmuraga asu hu'nea vahe'ene, zmaga haviza hu'nea vahe'mo'za Agrite ra mono nompi ageno zamazeri so'e huzmante'ne.
I přistoupili k němu slepí a kulhaví v chrámě, a uzdravil je.
15 Hianagi pristi vahe'ene kasegere ugagota hu'naza vahe'mo'za Jisasi'ma kaguvaza hiaza negazageno, mofavre ramimo'za ranke hu'za, Deviti Nemofo muse huntone hazazamo zamarimpa hege'za, Jisasinku anage hu'naze,
Vidouce pak přední kněží a zákonníci divy, kteréž činil, a dítky, any volají v chrámě a praví: Hosanna synu Davidovu, rozhněvali se.
16 Amama mofavre ramimo'zama nehaza kea nentahino? Hazageno Jisasi'a anage hu'ne, Ozo, tamagra mono avontafera hampritma onke'nazo, osi mofavrene, aminte mofavremokizmi zamagipi, kagri rankagi kami'zana retro hunte'nane. (Sam-Zga 8:2.)
A řekli jemu: Slyšíš-liž, co tito praví? Ježíš pak řekl jim: I ovšem. Nikdá-liž jste nečtli, že z úst nemluvňátek a těch, kteříž prsí požívají, dokonal jsi chválu?
17 Jisasi'a anage huteno Jerusalemi rankumara atreno Betani kumate vuno, anante umase'ne.
A opustiv je, šel ven z města do Betany, a tu zůstal.
18 Jisasi'a nanterana otino ete Jerusalemi rankumatega vunaku nevuno aga'zanku hu'ne.
Ráno pak navracuje se do města, zlačněl.
19 Keana kama vutega magoke fiki zafa oti'negeno, Agra ana zafa tava'onte eno eme keana magore huno nena'a omneno ani'namoke hu'negeno, Agra ana zafagu huno, (aiōn g165)
A vida jeden fíkový strom podlé cesty, šel k němu, a nic na něm nenalezl, než lístí toliko. I dí jemu: Nikdy více neroď se z tebe ovoce na věky. I uschl fík ten pojednou. (aiōn g165)
20 Mago'enena kagripina raga fore osugahie. Ana zafamo'a osapategeno amage nentaza disaipol naga'mo'za nege'za zmanogu nehu'za antahige'naze. Nankna huno ama fiki zafamo'a ame huno osaparare?
A vidouce to učedlníci, divili se, řkouce: Kterak hned usechl fík ten!
21 Hu'za hazageno, Jisasi'a anage huno kenona zamirera hu'ne, Tamage hu'na neramasmue, tamentinti nehutma tare tagufa tamagesa ontahisnutma, tamagra fiki zafa huntoa kna'zana ageteretma amne hazasine. Hianagi ama'na agonagu hutma, otinka hage rimpi tka'uro hanageno'a amne ana hugahie.
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Amen pravím vám: Budete-li míti víru a nebudete-li pochybovati, netoliko to fíkovému stromu učiníte, ale kdybyste i této hoře řekli: Zdvihni se a vrz sebou do moře, staneť se.
22 Hanki nazankuro kamentinti hunka, nunamu hunka antahigesanana, amne erigahane.
A všecko, zač byste koli prosili na modlitbě, věříce, vezmete.
23 Jisasi'a ra mono nomofo kumate marerino rempi hu'nezmige'za, pristi vahemo'zane, Jiu kva vahe'mo'za Jisasinte e'za amanage hu'za antahige'naze, Ina hihamure ama eri'zana Kagra e'nerine, Aza ana hihamua Kagrira kami'ne?
A když přišel do chrámu, přistoupili k němu přední kněží a starší lidu, když učil, řkouce: Jakou mocí tyto věci činíš? A kdo tobě tu moc dal?
24 Jisasi'a zamagri kenona huno, Nagra anazanke hu'na mago zanku tmantahigegahue, anazama Nagri'ma nasmisage'na, Nagra ina hihamufi ana eri'zana e'nerufi anazanke hu'na tmasmigahue.
Odpovídaje pak Ježíš, řekl jim: Otížiť se i já vás na jednu věc, kterouž povíte-li mi, i já vám povím, jakou mocí tyto věci činím?
25 Joni'ma mono tima frezmante'neana, iza'e agafa'a, monafintipi vahe'mo'za huntageno eri'ne? Hige'za ana vahe'mo'za nanekea nentahi'za agafa'agu naneke ohumi ahumi hu'za, tagrama huta, monafintire hanunkeno'a, Agra tagriku anage hugahie, hanki nahigetma agritera tamentintina nosaze? Huno hugahie.
Křest Janův odkud byl? S nebe-li, čili z lidí? A oni rozvažovali mezi sebou, řkouce: Díme-li s nebe, díť nám: Proč jste pak nevěřili jemu?
26 Hianagi tagrama hutma, vahe'mo'za huntageno eri'ne hanunke'za, vahe'mo'za tahegahaze hu'za koro hu'naze. Na'ankure maka vahe'mo'za Joninkura kasnampa nere nehaze.
Pakli díme: Z lidí, bojíme se zástupu. Nebo všickni mají Jana za proroka.
27 Nehu'za Jisasina ke nona'a hunte'za, Tagra ontahi'none hazageno, Agra anazanke huno zamasmi'ne, Nagranena igati eri'noa hihamufi eri'zana eneruo ontamasmigahue.
I odpovídajíce Ježíšovi, řekli: Nevíme. Řekl jim i on: Aniž já vám povím, jakou mocí tyto věci činím.
28 Hianagi tamagra na'ane tamagesa nentahize? Mago ne'mo'a tare ne'mofavre zanante'ne. Pusa ne'te viazamo anage hu'ne, mofavre'nimoka menina vunka waini hozafi eri'za omerio hu'ne.
Ale co se vám zdá? Člověk jeden měl dva syny. A přistoupiv k prvnímu, řekl: Synu, jdi na vinici mou dnes, a dělej.
29 Ana mofavremo'a ke nona hunteno, Nagra ovugahue hutenoagi, henka agu'a zahe huno vu'ne.
Ale on odpověděv, řekl: Nechci. A potom usmysliv sobě, šel.
30 Neznafa'a henka'mofonte viazamo anahu ke huno ome antahige'ne. Ana mofavremo ke nona huno, nagra ana hugahue hutenoagi, ovu'ne.
I přistoupiv k druhému, řekl též. A on odpověděv, řekl: Jdu, pane. Ale nešel.
31 Taremokiznifintira inamo nefa avesizana avaririne? Zamagra hu'za Pusante'mo'e, hazageno Jisasi anage huno, Nagra tamage hu'na neramasmue, takesi zagoma vahepinti zonegiza vahe'ene, monkote'ma nehaza vahe'mo'za tamagrira tamagatere'za Anumzamofo kumapina vugahaze.
Který z těch dvou naplnil vůli otcovu? Řekli jemu: Ten první. Dí jim Ježíš: Amen pravím vám, že publikáni a nevěstky předcházejí vás do království Božího.
32 Na'ankure Jonima tmagritega e'neana fatgo avu'ava huramerinaku e'negetma, tamagra agritera tamentinti osu'naze. Hianagi vahepinti takesi zagoma zogi vahe'mo'zane, monko vahe'mo'za agritera zamentinti hu'naze. Hagi tamagra ana zana negetmagi, tamagu'a rukrahe hutma tamentinti huonte'naze.
Nebo přišel k vám Jan cestou spravedlnosti, a nevěřili jste mu, ale publikáni a nevěstky uvěřili jemu. Vy pak viděvše to, aniž jste potom usmyslili sobě, abyste věřili jemu.
33 Mago fronka kea antahiho. Mago mopa agafa ne'mo'a waini hoza kri'ne. Ana hoza kegina huno wainima tatisia keria asenteteno, hagi mani'neno kvahu nona kintene. Zoka mani'neno ikante zago mizaseterehu (rent) vahete hoza'a netreno afete ka vu'ne.
Jiné podobenství slyšte: Byl jeden hospodář, kterýž vzdělal vinici, a opletl ji plotem, a vkopal v ní pres, a ustavěl věži, i pronajal ji vinařům, a odšel pryč přes pole.
34 Hozama anarere knama egoftama higeno'a, kazokzo eri'za vahe'a huzmantege'za, agri'ma refako hu'za amisnazama'a erisnagu kegava hu'ne'za ikante mizama (rent) nezamiza nagate e'naze.
A když se přiblížil čas ovoce, poslal služebníky své k vinařům, aby vzali užitky její.
35 Ana hianagi, anama kegavama hu'naza naga'mo'za zmarotago hu'za, magora knonkeve nemi'za, magora ahe nefri'za, magora have kanonu ahe'naze.
Vinaři pak zjímavše služebníky jeho, jiného zmrskali, jiného zabili, a jiného ukamenovali.
36 Mago'ane kazokzo eri'za vahera pusante'ma huzmante'neama'a agatereno hakare huzmantege'za vazage'za, anazanke huzmante'naze.
Opět poslal jiných služebníků více než prvé. I učinili jim též.
37 Henkarfana, ne' mofavreni'a agazone humigahaze nehuno mofavre'a huntegeno vu'ne.
Naposledy pak poslal k nim syna svého, řka: Ustýdnouť se syna mého.
38 Hianagi ana hoza ikante kva hu'ne'za miza nesaza vahe'mo'za, kageno nemofo'ma ege'za, ama fenoma erisia mofavre ama eanki erinketa ahenefrita ana fenona erigahune.
Vinaři pak uzřevše toho syna, řekli mezi sebou: Tentoť jest dědic; poďte, zabíme jej, a uvažme se v dědictví jeho.
39 Anage hute'za, ana waini hozafinti avazuhu fegu atre'za ahe fri'naze.
I chytivše ho, vyvrhli jej ven z vinice, a zabili.
40 Hagi anantema waini hozamofo nafa'amo'ma esuno'a, hozama kegavama hu'naza vahera, na'a huzmantegahie?
Protož když přijde pán vinice, co učiní vinařům těm?
41 Agrira anage hu'za asmi'naze, Agra havi avu'ava hanaza vahera zamazeri havizahutfa hugahie. Huteno ana waini hoza zamazampinti hanare'mreno, hoza kegava hu'ne'za hoza anerere knare, agrama erigahue hu'nesiama'ama amisaza vahe zamigahie hu'naze.
Řekli jemu: Zlé ty zle zatratí, a vinici svou pronajme jiným vinařům, kteříž budou vydávati jemu užitek časy svými.
42 Jisasi'a anage huno zamasmi'ne, Anumzamofo avontafepina tamagra hampritma nonkazo? Nogi vahe'mo'za knare osu'ne hu'za eritre'naza havemo'a, nomofo renagentete asente'nageno azeri hanaveti have menina fore nehie. Ama'i Anumzamo tro hu'neankino, tvurera so'e zantfa fore nehie. (Psa-Zga 118:22-23)
Řekl jim Ježíš: Nikdy-li jste nečtli v písmích: Kámen, kterýž zavrhli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhlovou? Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima.
43 Ama ana agafare, Nagra kea tamagrira tamasmina, Anumzamofo kumara tamagripintira hanareno, iza'zo Anumzamofo kuma'mofo nena rgama renentesnamokizmi zamigahie.
Protož pravím vám, že bude odjato od vás království Boží, a bude dáno lidu činícímu užitky jeho.
44 Hagi mago'mo'ma amana havere'ma asaga hurmisimo'a, korino rupanini hugahie. Hianagi ana havemo'ma inamofo agofeturo asagahu ramisimo'a fuzafupeno kugupa segahie.
A kdož by padl na ten kámen, rozrazíť se; a na kohož upadne, setřeť jej.
45 Hige'za ugagota pristi vahe'mo'zane, Farisi vahe'mo'za ana fronka kema hia nentahi'za, zamagra antahi'zazmifina, tagriku nehie hu'za hu'naze.
A slyšavše přední kněží ta podobenství jeho, porozuměli, že by o nich mluvil.
46 Jisasina azerisaza kanku hakre'nazanagi, zamagra tusi'a vahe kevugu kore hu'naze. Na'ankure ana vahe kevumo'za, Agrikura kasnampa nere hu'za nehaza zankure.
I hledajíce ho jíti, báli se zástupů; nebo ho měli za proroka.
