Matiu 12
1 Hagi ana kna mani fruhu knazupagino (sabat), Jisasi'a witi hozafi nevige'za, Agri amage nentaza disaipol naga'mo'za zamaga'atege'za witimofo raga'a taniza ne'naze.
Jednou v sobotu, sváteční den židů, procházel Ježíš se svými učedníky obilným polem. Učedníci měli hlad, trhali klasy a jedli zrní.
2 Hianagi Farisi vahe'mo'za, anama hazaza nezmage'za, anage hu'za Jisasina asmi'naze, Ko! Kagri kamage nentaza disaipol naga'mo'za, kasegemo osuo hu'neaza mani fruhu knarera nehaze.
Farizejové to viděli a žalovali Ježíšovi: „Podívej se, tvoji žáci dělají, co je v sobotu zakázáno!“
3 Hianagi Jisasi'a anage huno zamasmi'ne. Deviti ene magokama vu'naza naga'mo'za zmagamatege'za hu'naza zana hampritma avontafepina ontahinazo?
Ježíš na to: „Cožpak jste nečetli, co učinil král David, když on a jeho družina byli hladoví?
4 Zamagrama Anumzamofo nompi mareriza ruotge hu'nea bretima omeri'za ne'nazana, kasegemo huno pristi vahe'moke negahie hu'nea bretia? (1 Sam-Zga 21:1-6)
Jak vešli do chrámu a jedli posvátné chleby, které směli jíst jen kněží?
5 Hifi kagra kasegefina hamprinka onke'nano, pristi vahe'mo'za mani fruhu (Sabati) kna rufunetagizanagi havizana nosaze?
Nebo jste nečetli v Mojžíšově zákoně, že kněží v chrámu pracují v sobotu? Porušují sobotní klid, a přesto jsou bez hříchu.
6 Hianagi Nagrama neramasmuana, mono noma agatere'neazana ama me'ne.
Ale říkám vám, že je tu někdo, kdo je víc než chrám.
7 Tamagrama amana kemofo agafa'ama antahiama hanutma, Nagrima navesiana vaheku'ma asuraginte zanku navesianki, kresramna vuzankura nave'osie hu'ne. (Hos 6:6) Ke'a omne vahera tamagra huhaviza huozmantegahaze.
Kdybyste rozuměli biblickému slovu ‚Nejde mi o oběti, ale chci, abyste byli milosrdní!‘pak byste nikoho neodsuzovali neprávem.
8 Na'ankure Vahe'mofo Mofavremo mani fruhu knamofona Rana mani'ne.
Kristus je pánem i nad sobotou.“
9 Ananteti Jisasi'a atreno osi mono nozimifi (Sinagok) vu'ne.
Odtud šel do synagogy.
10 Anampina Mago aza sti'nea ne' mani'negeno, zamagra Jisasina keaga hunte kanku nehake'za, Jisasina antahige'za, Kasegemo'a vahera mani fruhu knazupa azeri knare huo hunefi? hazageno,
Tam byl člověk s ochrnutou rukou. Farizejové hledali nějakou záminku, aby mohli Ježíše obžalovat, a proto se ho otázali: „Je dovoleno v sobotu uzdravovat?“
11 Jisasi'a zamagriku huno, Amu'no tamifintira ina ne'moka sipisipi afukamo mani fruhu knare'ma kerifi uramisigenka avazuhu anaga otregahano?
On jim na to řekl: „Kdyby někdo z vás měl jedinou ovci a ta by spadla v sobotu do rokle, nepodnikli byste vše, abyste ji vytáhli?
12 Vahe'mofo kna'amo'a inankna higeno, sipisipimofo kna'amo'a inankna hu'ne, e'ina hu'negu manifruhu (sabat) knarera vahera amne aza hugahane.
Oč cennější je člověk! Proto je správné dělat dobro i v sobotu.“
13 Anante aza sti'nea nera anage huno asmi'ne, Kazana ru fatgo huo! Higeno azana ru fatgo higeno, mago kaziga azamo hu'neaza huno fatgo hu'ne.
Obrátil se k postiženému a řekl mu: „Natáhni ruku!“On to udělal a byla zdravá jako ta druhá.
14 Hianagi Farisi vahe'mo'za atre'za atinerami'za, ahesaza kanku hakeza keaga huge antahige hu'naze.
Farizejové odešli a radili se, jak by Ježíše zneškodnili.
15 Jisasina ahenaku nehazageno nentahino, anampinti atreno nevige'za, rama'a vahe'mo'za amage avaririza nevazageno, Agra mika kri'zmia zamazeri knare hunezmanteno,
Ježíš to poznal a odešel odtud. Mnozí ho však následovali a on uzdravil všechny nemocné.
16 anage huno zamasmi'ne, Agra'a inanka ne' mani'nefi vahera ozmasmiho huno hanavetino zamasmi'ne.
Ale přikázal jim, aby o něm moc nemluvili.
17 Ama'i Aisaia kasnampa ne'mo hu'nea kemofo nena'a fore hu'ne.
Tak se naplnilo Izajášovo proroctví:
18 Keho Nagri eri'za vaheni'a huhamapri ante'noana, Nagra navesi nentogeno nagu'amo muse agrikura nehie. Nagra avamu ni'a agripi antesugeno, agra fatgo zamofona huama megi'a vahete hugahie.
„To je můj služebník, ten, pro kterého jsem se rozhodl, můj milovaný, potěšení mé duše. Dám mu svého Ducha a bude soudit národy.
19 Agra fra ovazino, ranke osuno, ranke huno kampina vano osugahie.
Nebude se přít, ani nikoho překřikovat, nebude dělat hluk na ulicích,
20 Hakea erifu otagigahie, tevemo'a tegege vazigahianagi Agra fatgo zanke nehanigeno fatgo'zamo agateregahie.
nalomené stéblo nedolomí, doutnající knot neuhasí, dokud všechno nenapraví.
21 Agri agifi megi'a vahe'mo'za zamentinti'a hugahaze. (Ais 42:1-4)
Stane se nadějí všech národů.“
22 Anante hankro'mo agu'afi fre'nea ne'mofona avurga asu higeno kea nosia ne' avre'za Jisasinte vazageno, Agra eriknare huntegeno kea nehuno avua ke'ne.
Pak přivedli k Ježíšovi slepého a němého člověka. Ježíš ho uzdravil, takže viděl a mluvil.
23 Anama hige'za miko vahe kevumo'za antri nehu'za anage hu'naze, Agra ama Nera David nemofopi?
Lidé užasli a říkali: „On je snad opravdu Boží král z rodu Davidova!“
24 Hianagi Farisi vahe'mo'za ana ke nentahi'za anage hu'naze, Ama ne'mo hankro'ma hunte'neana, hankro'mofo kagota kva Belsebuli hanavefi hunte'ne hu'naze.
Ale slyšeli to farizejové a namítali: „Vždyť neuzdravuje jinak než s pomocí temných sil!“
25 Jisasi'a antahintahizmi refako huno nezmageno anage huno zamasmi'ne, Mago mago rankumapi vahe'mo'za amu'nompinti refakoma hanuza, zamagrazmi zamazeri haviza hugahaze. Hagi mago rankumamo'o, nomo o refako osnu'za hanavetigahaze.
Ježíš však poznal, co si myslí, a proto řekl: „Rozdělené království končí v ruinách a žádné město nebo domov vnitřně rozdvojené neobstojí.
26 Ana hu'neanagi Satama, Satanima humegi atesiana, agra'a ha' arentegahie. Inankna huno agri rankumamo'a megahie.
Tak nemůže satan vyhánět satana. Jak by pak obstálo jeho království?
27 Nagrama hankromofo kva Belsebuli hihamure, hankroma hunentanena, iza hihamure tamagri mofavremo'za hunentaze? E'ina agafare tamagrira refako hurmantegahie.
Já, podle vás, odstraňuji temnotu ve jménu duchovní tmy. I mezi vámi jsou lidé, kteří bojují proti temným silám. Zeptejte se jich, jakou mocí to činí.
28 Hianagi Nagrama Anumzamofo hanavefi hankro'ma hunentanena, Anumzamofo kumamo'a tmagrite ko e'ne.
Jestliže já ovšem vyháním zlo v moci Božího Ducha, pak už k vám přišlo Boží království.
29 Inankna huno mago ne'mo'a hanave vahe'mofo nompina vuno miko'zama'a erigahie. Anara osuneno kota'zana ana nera azerino kina renteteno, anante noma'afi mrerino kumzafa nese.
Když chce někdo ukrást věci z domu silného člověka, musí ho nejdříve svázat, a pak si to může odnést. Tak i ze satanovy moci může vysvobodit jen ten, kdo je silnější než on.
30 Nagranema omani'nenamo'za ha' Nagrira renenantaze. Hagi iza'zo Nagrane atru huza omani'namoza, fragu vaziza vu'za e'za hugahaze.
Kdo není se mnou, je proti mně, kdo se mnou neshromažďuje, rozhazuje.
31 E'ina hu'negu Nagra amanage hu'na neramasmue. Mika azanavankene kumi'ma vahe'mo'zama hanazana, Anumzamo'a atre zmantegahie. Hianagi Ruotge Avamumofo azanava ke huntesazana, Anumzamo'a kumi zmia atre ozmantegahie.
Co mluvíte proti mně, to vám může být odpuštěno. Ale pozor – nemluvte proti moci Ducha, který působí skrze mne. To vám Bůh nikdy neodpustí.
33 Hagi Jisasi'a mago'ene huno, Knare zafamo'a knare raga'a regahie. Hagi havi zafamao'a havi zafa raga rentegahie. Na'ankure ragare negenka zafamofona knare hu'neanki haviza hu'neanki hugahaze.
Jaký strom vypěstujete, takové ponese ovoce. Dobrý dobré, planý plané.
34 Tamagra ha' osifave'mofo mofavre kevu mani'naze. Havizama nehana vahe'moka, inankna hunka knare'zana hugahane? Na'ankure krimpafi me'nea kea kagi'mo nehie.
Vy podvodníci! Jak byste mohli mluvit dobré, když jste zlí? Čím srdce oplývá, tím ústa přetékají.
35 Knare vahe'mo'a knare'zama rimpafima erinte'neaza, agimo'a eriama nehie. Havi vahe'mo'a havizama rimpafi erinte'nea agi'mo'a eriama nehie.
Dobrý člověk rozdává z dobrého pokladu svého srdce a zlý člověk ze zlého.
36 Hianagi Nagra amanage hu'na neramasamue, Anumzamo'ma vahe'ma refakoma huknarera, miko'a havigema nehaza kere, tamagenoka huzmantegahie.
Počítejte s tím, že budete skládat účty z každého neupřímného slova.
37 Naneke hunante fatgo hu'nane huno refako hugantegahie. Naneke hunenante haviza hu'nane huno refako hugantegahie.
Vaše slova o vás rozhodnou: buď vás ospravedlní, nebo odsoudí.“
38 Anante mago'a kasegere ugagota hu'naza vahe ene Farisi vahe'mo'za anage hu'za asmi'naze, Rempi Hurami ne'moka, mago avame'za Kagra hananketa kesunegu nehune.
Potom žádali farizejové a učitelé zákona Ježíše, aby se prokázal nějakým zázrakem.
39 Hianagi Jisasi'a kenona anage huno zamasmi'ne, Ama knafi vahe'mo'za kefoza nehu'za zamentinti nosaza vahe'mo'za avame'za kenaku nehazanagi, mago avame'zana onkegahaze, kasnampa ne' Jona avame'zanke kegahaze. (Jona 1:17)
On jim však odpověděl: „Vězíte v hříchu a zatvrzelosti, a proto vyžadujete další důkazy. Nedostanete je!
40 Anahu kna huno, Jona'a tagufa zagegi tagufa haninki huno nozamemofo rimpafi mase'neankna huno Vahe'mofo Mofavremo tagufa zagegi, tagufa haninki huno mopa agu'afi masegahie.
Tak jako věříte, že byl Jonáš tři dny a tři noci v útrobách mořského živočicha, tak budete muset uvěřit, že Syn člověka třetí den vstane z hrobu.
41 Ninive vahe'mo'za Anumzamoma refakoma hania knarera, ama knafi vahe ene magoka oti'za, keaga hurmantegahaze. Na'ankure Jona'ma huama hia kere zmagu'a rukrahe hu'naze. Hagi keho Jonama agatere'neana ama'ne.
Lidé z Ninive vystoupí na soudu proti vám a usvědčí vás, protože oni vzali vážně Jonášovu zvěst. A k vám mluví ten, kdo je víc než Jonáš.
42 Hanki sauti kazigati kuini a'mo Anumzamo'ma refakoma hania knarera otino, ama knafi vahe'motma keaga hurmantegahie. Na'ankure afete moparegati eno Solomoni knare antahintahi antahinaku e'ne. Hagi ko, Solomonima agatere'neazana ama me'ne.
Královna ze Sáby vystoupí na soudu jako další svědek proti vám. Neváhala přijet z daleké země, aby poznala Šalomounovu moudrost. A tady je někdo větší než Šalomoun.
43 Hagi havi avamu'mo, vahe'ma atreno vuno, noma manisia kumaku hagege kokampi ome hakeana kefore osu'ne.
Když je z člověka vyhnán nečistý duch, hledá, kde jinde by se zabydlel. Ale nechce se snadno vzdát prvního hostitele. Když vidí, že srdce toho člověka je sice vyčištěné a upravené, ale zůstává prázdné, nastěhuje se tam zpět se sedmi společníky horšími, než je sám. Takový člověk je na tom potom hůř než předtím. To nebezpečí hrozí i vám.“
44 Ana huteno anage hu'ne, ko'ma mani'nena atre'na e'nofi umanisue nehuno, eno eme keana harafi huno eri antefatgo hu'negeno ke'ne.
45 Eteno vuno 7ni'a havi avamu tmimo'ma agri'ma agtere'nea ome zamavreno ege'za ufre'za mani'naze. Henkama mani'nea mani'zamo'a, pusama mani'nea mani'zana agtereno havi zantfa hu'ne. E'inahu avu'avaza ama knafi havi zamavu'zmava nehaza vahetera fore hugahie.
46 Jisasi'a ana naneke atru hu'naza vahe kevumokizmi nezmasmige'za, Nerera ene aganahe'za Agri'ene keaga hunaku megi'a emani'naze.
Ježíš ještě mluvil v přeplněném domě, když přišla jeho matka a bratři. Čekali venku, protože s ním chtěli mluvit.
47 Anante mago'a vahe'mo Agrira asmino, Negrera'ene kagnahe'za Kagrane keaga hunaku megi'a emani'naze higeno,
Když ho jeden z davu upozornil, že na něho čekají,
48 anama asmi'mofonku anage huno asmi'ne, Nagri nenrera ene nagnahe'za izaza mani'naze?
řekl: „Kdo je má matka a moji bratři?“
49 Ana nehuno amage nentaza disaipol naga'a mani'narega azanu zmerino anage hu'ne. Ko, nenrera ene naganahe'za ama mani'naze.
Ukázal na své učedníky se slovy: „To je moje rodina.
50 Iza'o monafi mani'nea Nenfa avesi'zama amage'ma antesimo'a, agra nenagna'ene nensarozane, nenreraza mani'naze.
Každý, kdo poslouchá mého nebeského Otce, je můj bratr, sestra i matka!“
