Matiu 12
1 Hagi ana kna mani fruhu knazupagino (sabat), Jisasi'a witi hozafi nevige'za, Agri amage nentaza disaipol naga'mo'za zamaga'atege'za witimofo raga'a taniza ne'naze.
V ten čas šel Ježíš v sobotu skrze obilí, učedlníci pak jeho lační jsouce, počali vymínati klasy a jísti.
2 Hianagi Farisi vahe'mo'za, anama hazaza nezmage'za, anage hu'za Jisasina asmi'naze, Ko! Kagri kamage nentaza disaipol naga'mo'za, kasegemo osuo hu'neaza mani fruhu knarera nehaze.
Farizeové pak spatřivše to, řekli jemu: Hle, učedlníci tvoji činí, čehož nesluší činiti v sobotu.
3 Hianagi Jisasi'a anage huno zamasmi'ne. Deviti ene magokama vu'naza naga'mo'za zmagamatege'za hu'naza zana hampritma avontafepina ontahinazo?
On pak řekl jim: Co jste nečtli, co učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
4 Zamagrama Anumzamofo nompi mareriza ruotge hu'nea bretima omeri'za ne'nazana, kasegemo huno pristi vahe'moke negahie hu'nea bretia? (1 Sam-Zga 21:1-6)
Kterak všel do domu Božího a chleby posvátné jedl, kterýchž jemu neslušelo jísti, ani těm, kteříž s ním byli, než toliko samým kněžím?
5 Hifi kagra kasegefina hamprinka onke'nano, pristi vahe'mo'za mani fruhu (Sabati) kna rufunetagizanagi havizana nosaze?
Aneb zdali jste nečtli v zákoně, že kněží v sobotu v chrámě sobotu ruší, a jsou bez hříchu?
6 Hianagi Nagrama neramasmuana, mono noma agatere'neazana ama me'ne.
Ale pravímť vám, že větší jest tuto nežli chrám.
7 Tamagrama amana kemofo agafa'ama antahiama hanutma, Nagrima navesiana vaheku'ma asuraginte zanku navesianki, kresramna vuzankura nave'osie hu'ne. (Hos 6:6) Ke'a omne vahera tamagra huhaviza huozmantegahaze.
Než kdybyste věděli, co jest to: Milosrdenství chci a ne oběti, nepotupovali byste nevinných.
8 Na'ankure Vahe'mofo Mofavremo mani fruhu knamofona Rana mani'ne.
Syn zajisté člověka jest pánem i soboty.
9 Ananteti Jisasi'a atreno osi mono nozimifi (Sinagok) vu'ne.
A odšed odtud, přišel do školy jejich.
10 Anampina Mago aza sti'nea ne' mani'negeno, zamagra Jisasina keaga hunte kanku nehake'za, Jisasina antahige'za, Kasegemo'a vahera mani fruhu knazupa azeri knare huo hunefi? hazageno,
A aj, byl tu člověk, maje ruku uschlou. I tázali se ho, řkouce: Sluší-li v sobotu uzdravovati? aby jej obžalovali.
11 Jisasi'a zamagriku huno, Amu'no tamifintira ina ne'moka sipisipi afukamo mani fruhu knare'ma kerifi uramisigenka avazuhu anaga otregahano?
On pak dí jim: Který z vás bude člověk, ješto by měl ovci jednu, a kdyby ta upadla do jámy v sobotu, i zdaliž nedosáhne jí a nevytáhne?
12 Vahe'mofo kna'amo'a inankna higeno, sipisipimofo kna'amo'a inankna hu'ne, e'ina hu'negu manifruhu (sabat) knarera vahera amne aza hugahane.
A čím lepší jest člověk než ovce? A protož slušíť v sobotu dobře činiti.
13 Anante aza sti'nea nera anage huno asmi'ne, Kazana ru fatgo huo! Higeno azana ru fatgo higeno, mago kaziga azamo hu'neaza huno fatgo hu'ne.
Tedy řekl člověku tomu: Vztáhni tu ruku svou. I vztáhl, a přivedena jest k zdraví jako druhá.
14 Hianagi Farisi vahe'mo'za atre'za atinerami'za, ahesaza kanku hakeza keaga huge antahige hu'naze.
Farizeové pak vyšedše, drželi radu proti němu, kterak by jej zahladili.
15 Jisasina ahenaku nehazageno nentahino, anampinti atreno nevige'za, rama'a vahe'mo'za amage avaririza nevazageno, Agra mika kri'zmia zamazeri knare hunezmanteno,
A věděv to Ježíš, šel odtud. I šli za ním zástupové mnozí, a uzdravil je všecky.
16 anage huno zamasmi'ne, Agra'a inanka ne' mani'nefi vahera ozmasmiho huno hanavetino zamasmi'ne.
A s pohrůžkou přikázal jim, aby ho nezjevovali,
17 Ama'i Aisaia kasnampa ne'mo hu'nea kemofo nena'a fore hu'ne.
Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka, řkoucího:
18 Keho Nagri eri'za vaheni'a huhamapri ante'noana, Nagra navesi nentogeno nagu'amo muse agrikura nehie. Nagra avamu ni'a agripi antesugeno, agra fatgo zamofona huama megi'a vahete hugahie.
Aj, služebník ten můj, kteréhož jsem vyvolil, ten milý můj, v němž se dobře zalíbilo duši mé. Položím Ducha svého na něj, a soud národům zvěstovati bude.
19 Agra fra ovazino, ranke osuno, ranke huno kampina vano osugahie.
Nebude se vaditi, ani křičeti, aniž kdo na ulicích uslyší hlas jeho.
20 Hakea erifu otagigahie, tevemo'a tegege vazigahianagi Agra fatgo zanke nehanigeno fatgo'zamo agateregahie.
Třtiny nalomené nedolomí, a lnu kouřícího se neuhasí, až i vypoví soud k vítězství.
21 Agri agifi megi'a vahe'mo'za zamentinti'a hugahaze. (Ais 42:1-4)
A ve jménu jeho národové doufati budou.
22 Anante hankro'mo agu'afi fre'nea ne'mofona avurga asu higeno kea nosia ne' avre'za Jisasinte vazageno, Agra eriknare huntegeno kea nehuno avua ke'ne.
Tehdy přiveden k němu ďábelstvím posedlý, slepý a němý. I uzdravil jej, tak že ten slepý a němý i mluvil i viděl.
23 Anama hige'za miko vahe kevumo'za antri nehu'za anage hu'naze, Agra ama Nera David nemofopi?
I děsili se všickni zástupové a pravili: Není-liž tento ten Syn Davidův?
24 Hianagi Farisi vahe'mo'za ana ke nentahi'za anage hu'naze, Ama ne'mo hankro'ma hunte'neana, hankro'mofo kagota kva Belsebuli hanavefi hunte'ne hu'naze.
Ale farizeové to uslyševše, řekli: Tento nevymítá ďáblů než skrze Belzebuba, kníže ďábelské.
25 Jisasi'a antahintahizmi refako huno nezmageno anage huno zamasmi'ne, Mago mago rankumapi vahe'mo'za amu'nompinti refakoma hanuza, zamagrazmi zamazeri haviza hugahaze. Hagi mago rankumamo'o, nomo o refako osnu'za hanavetigahaze.
Ježíš pak znaje myšlení jejich, dí jim: Každé království rozdělené samo proti sobě spustne, a každé město neb dům proti sobě rozdělený nestane.
26 Ana hu'neanagi Satama, Satanima humegi atesiana, agra'a ha' arentegahie. Inankna huno agri rankumamo'a megahie.
A jestližeť satan satana vymítá, proti sobě rozdělen jest. Kterak tedy stane království jeho?
27 Nagrama hankromofo kva Belsebuli hihamure, hankroma hunentanena, iza hihamure tamagri mofavremo'za hunentaze? E'ina agafare tamagrira refako hurmantegahie.
A vymítám-liť já ďábly skrze Belzebuba, synové vaši skrze koho vymítají? Protož oni soudcové vaši budou.
28 Hianagi Nagrama Anumzamofo hanavefi hankro'ma hunentanena, Anumzamofo kumamo'a tmagrite ko e'ne.
Pakliť já Duchem Božím ďábly vymítám, přišloť jest jistě mezi vás království Boží.
29 Inankna huno mago ne'mo'a hanave vahe'mofo nompina vuno miko'zama'a erigahie. Anara osuneno kota'zana ana nera azerino kina renteteno, anante noma'afi mrerino kumzafa nese.
Aneb kterak kdo může do domu silného vjíti a jeho nádobí pobrati, leč by prvé svázal toho silného, a teprv by dům jeho obloupiti mohl?
30 Nagranema omani'nenamo'za ha' Nagrira renenantaze. Hagi iza'zo Nagrane atru huza omani'namoza, fragu vaziza vu'za e'za hugahaze.
Kdož není se mnou, proti mně jest; a kdo neshromažďuje se mnou, rozptylujeť.
31 E'ina hu'negu Nagra amanage hu'na neramasmue. Mika azanavankene kumi'ma vahe'mo'zama hanazana, Anumzamo'a atre zmantegahie. Hianagi Ruotge Avamumofo azanava ke huntesazana, Anumzamo'a kumi zmia atre ozmantegahie.
Protož pravím vám: Všeliký hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu nebude odpuštěno lidem.
32 Iza'o Vahe'mofo Mofavregu mago kema huhaviza hunte'sazana, Agra kumizmi'a atre zmantegahie. Hianagi iza'o Ruotge Avamumofonku huhaviza huntesaza vahera menine, henka'anena kumi zami'a atre ozmantegahie. (aiōn g165)
A kdyby kdo řekl slovo proti Synu člověka, bude jemu odpuštěno, ale kdož by mluvil proti Duchu svatému, nebude jemu odpuštěno, ani v tomto věku, ani v budoucím. (aiōn g165)
33 Hagi Jisasi'a mago'ene huno, Knare zafamo'a knare raga'a regahie. Hagi havi zafamao'a havi zafa raga rentegahie. Na'ankure ragare negenka zafamofona knare hu'neanki haviza hu'neanki hugahaze.
Čiňtež aneb strom dobrý, i ovoce jeho dobré; aneb čiňte strom zlý, i ovoce jeho zlé. Neboť po ovoci strom bývá poznán.
34 Tamagra ha' osifave'mofo mofavre kevu mani'naze. Havizama nehana vahe'moka, inankna hunka knare'zana hugahane? Na'ankure krimpafi me'nea kea kagi'mo nehie.
Pokolení ještěrčí, kterakž byste mohli dobré věci mluviti, jsouce zlí? Nebo z hojnosti srdce ústa mluví.
35 Knare vahe'mo'a knare'zama rimpafima erinte'neaza, agimo'a eriama nehie. Havi vahe'mo'a havizama rimpafi erinte'nea agi'mo'a eriama nehie.
Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu vynáší zlé.
36 Hianagi Nagra amanage hu'na neramasamue, Anumzamo'ma vahe'ma refakoma huknarera, miko'a havigema nehaza kere, tamagenoka huzmantegahie.
Ale pravím vám, že z každého slova prázdného, kteréž mluviti budou lidé, vydadí počet v den soudný.
37 Naneke hunante fatgo hu'nane huno refako hugantegahie. Naneke hunenante haviza hu'nane huno refako hugantegahie.
Nebo z slov svých spravedliv budeš, a z řečí svých budeš odsouzen.
38 Anante mago'a kasegere ugagota hu'naza vahe ene Farisi vahe'mo'za anage hu'za asmi'naze, Rempi Hurami ne'moka, mago avame'za Kagra hananketa kesunegu nehune.
Tehdy odpověděli někteří z zákonníků a farizeů, řkouce: Mistře, chceme od tebe znamení viděti.
39 Hianagi Jisasi'a kenona anage huno zamasmi'ne, Ama knafi vahe'mo'za kefoza nehu'za zamentinti nosaza vahe'mo'za avame'za kenaku nehazanagi, mago avame'zana onkegahaze, kasnampa ne' Jona avame'zanke kegahaze. (Jona 1:17)
On pak odpovídaje, dí jim: Pokolení zlé a cizoložné znamení hledá, ale znamení jemu nebude dáno, jediné to znamení Jonáše proroka.
40 Anahu kna huno, Jona'a tagufa zagegi tagufa haninki huno nozamemofo rimpafi mase'neankna huno Vahe'mofo Mofavremo tagufa zagegi, tagufa haninki huno mopa agu'afi masegahie.
Nebo jakož byl Jonáš v břiše velryba tři dni a tři noci, takť bude Syn člověka v srdci země tři dni a tři noci.
41 Ninive vahe'mo'za Anumzamoma refakoma hania knarera, ama knafi vahe ene magoka oti'za, keaga hurmantegahaze. Na'ankure Jona'ma huama hia kere zmagu'a rukrahe hu'naze. Hagi keho Jonama agatere'neana ama'ne.
Muži Ninivitští stanou na soudu s pokolením tímto, a potupí je, proto že pokání činili k Jonášovu kázaní, a aj, víceť nežli Jonáš tuto.
42 Hanki sauti kazigati kuini a'mo Anumzamo'ma refakoma hania knarera otino, ama knafi vahe'motma keaga hurmantegahie. Na'ankure afete moparegati eno Solomoni knare antahintahi antahinaku e'ne. Hagi ko, Solomonima agatere'neazana ama me'ne.
Královna od poledne povstane k soudu s pokolením tímto, a potupí je; nebo přijela od končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu, a aj, víceť tuto nežli Šalomoun.
43 Hagi havi avamu'mo, vahe'ma atreno vuno, noma manisia kumaku hagege kokampi ome hakeana kefore osu'ne.
Když pak nečistý duch vyjde od člověka, chodí po místech suchých, hledaje odpočinutí, ale nenalézá.
44 Ana huteno anage hu'ne, ko'ma mani'nena atre'na e'nofi umanisue nehuno, eno eme keana harafi huno eri antefatgo hu'negeno ke'ne.
Tedy říká: Navrátím se do domu svého, odkudž jsem vyšel. A přijda, nalezne prázdný, vyčištěný a ozdobený.
45 Eteno vuno 7ni'a havi avamu tmimo'ma agri'ma agtere'nea ome zamavreno ege'za ufre'za mani'naze. Henkama mani'nea mani'zamo'a, pusama mani'nea mani'zana agtereno havi zantfa hu'ne. E'inahu avu'avaza ama knafi havi zamavu'zmava nehaza vahetera fore hugahie.
Tedy jde a vezme s sebou sedm jiných duchů horších, nežli jest sám, a vejdouce, přebývají tam, i bývají poslední věci člověka toho horší nežli první. Takť se stane i tomuto zlému pokolení.
46 Jisasi'a ana naneke atru hu'naza vahe kevumokizmi nezmasmige'za, Nerera ene aganahe'za Agri'ene keaga hunaku megi'a emani'naze.
A když on ještě mluvil k zástupům, aj, matka a bratří jeho stáli vně, žádajíce s ním promluviti.
47 Anante mago'a vahe'mo Agrira asmino, Negrera'ene kagnahe'za Kagrane keaga hunaku megi'a emani'naze higeno,
I řekl jemu jeden: Aj, matka tvá i bratří tvoji stojí vně, chtíce s tebou mluviti.
48 anama asmi'mofonku anage huno asmi'ne, Nagri nenrera ene nagnahe'za izaza mani'naze?
On pak odpovídaje, řekl tomu, kterýž jemu pověděl: Kdo jest matka má? A kdo jsou bratří moji?
49 Ana nehuno amage nentaza disaipol naga'a mani'narega azanu zmerino anage hu'ne. Ko, nenrera ene naganahe'za ama mani'naze.
A vztáhna ruku svou na učedlníky své, řekl: Aj, matka má i bratří moji.
50 Iza'o monafi mani'nea Nenfa avesi'zama amage'ma antesimo'a, agra nenagna'ene nensarozane, nenreraza mani'naze.
Nebo kdož by koli činil vůli Otce mého nebeského, ten jest bratr můj, i sestra má, i matka má.
