Maki 9
1 Hagi Jisasi'a mago'ane zamasamino, Tamage hu'na neramasmue, amafi otiza mani'naza vahepintira, ofri mani'ne'za Anumzamofo kumamo'a hanave'ane esige'za kegahaze.
Někteří z vás, jak tu stojíte, se ještě dočkají mocných projevů Božího království.“
2 Hagi 6'a zagegna evutegeno, Jisasi'a Pitama, Jemisima, Jonikizmia zamavareno za'za agonafi mareriza zamagrake umani'ne'za, negageno Jisasi avufagamo'a rukrehe huno ruzahe nehigeno,
Po šesti dnech vzal s sebou Ježíš Petra, Jakuba a Jana a vystoupili na vršek hory. Tam, daleko od lidí, se před očima učedníků stala s Ježíšem zvláštní proměna.
3 kukena'amo'a efe anentake huno tampre tampre hu'ne. Mopafina kukena sese nehigeno e'inahukna efenentake nosiaza huno efenentake hu'ne.
Jeho tvář ozářila nadpozemská sláva a oděv se skvěl oslnivou bělostí, nedosažitelnou lidskými prostředky. Tu uviděli dva muže, jak s Ježíšem rozmlouvají;
4 Hagi Elaija'a Mosesi'ene zamavuga efore huke Jisasi'ene naneke hu'naze.
byli to Elijáš a Mojžíš.
5 Ana higeno Pita'a anage huno Jisasina asami'ne, Hurami' ne'moke, knare amafina mani'none. Hagi tagufa tona nona kigahune. Mago nona Kagriki, mago nona Mosesinki, mago nona Elaijanki huta kigahune.
Petr zvolal: „Mistře, jak je dobře, žes nás vzal s sebou! Hned vám třem postavíme přístřeší.“
6 Na'ankure zamagra tusi koro nehazageno, na'ane naneke hugahie, Pita'a ontahineno ana kea hu'ne.
Ani si vzrušením neuvědomoval, co říká; tak byli tím viděním vyvedeni z míry.
7 Anante hampomo refitenezmantegeno, mago agerumo amanage ana hampompinti hu'ne, ama'i tusiza hu'na navesima nentoa Mofavreni'e. Agrama hania kea antahi amiho!
Vtom je všechny zahalil oblak a z něho se ozval hlas: „Toto je můj milovaný Syn, toho poslouchejte!“
8 Hagi keganti kegma hu'za kazana, ame huke Moseke Elaijake omani'nakeno, Jisasi'a Agrake mani'nege'za ke'naze.
Když se mrak rozplynul, učedníci se rozhlédli, ale kromě Ježíše už nikoho neviděli.
9 Hagi zamagrama agonaregati magoka eneramizageno hanave ke zamasamino, ke'naza zana vahera ozmasamitfa hu'nenkeno, Vahe'mofo Mofavremo'a fripinti otiteno hu'ne.
Cestou dolů jim Ježíš přikázal, aby o té události nikomu nevyprávěli dříve, než vstane z mrtvých.
10 Hagi fritena otigahema hia nanekema zamagra'a nentahiza, na agu'agesare nehie hu'za hu'naze.
Slíbili, že o tom zatím budou mlčet, ale vůbec nechápali, co myslel tím, že „vstane z mrtvých“.
11 Anante zamagra Jisasina anage hu'za antahige'naze, na'a hige'za kasegere ugagota hu'naza vahe'mo'za, hu'za Elaija'a etenkeno'e hu'za nehaze?
„Proč učitelé zákona říkají, že dříve než Kristus musí znovu přijít prorok Elijáš?“otázali se Ježíše.
12 Jisasi'a anage huno zamasami'ne, Tamage Elaija ko eno maka'zama haviza hu'neazana eriso'e hu'ne. Hagi na'a higeno avontafepina krenteno, Vahe'mofo Mofavremo'a rama'a ataza erina, vahe'mo'za zamefi humigahaze hu'ne?
„Ano, nejprve měl přijít Elijáš, aby dal vše do pořádku. A on také přišel a připravil mi cestu. Ovšem, jak je v Bibli předpověděno, naložili s ním, jak se jim zlíbilo. Ale všimněte si, že Písmo hovoří také o Synu člověka, jak musí velmi trpět a upadnout do opovržení.“
13 Hianagi anage hu'na neramasamue, Elaija'a ko' ehanatige'za nanknazama hunte'naku'ma haza'zana avontafepima kre'nea kante ante'za maka'zana hunte'naze.
14 Jisasi'ene tagufa amage'ma nentaza disaipol naga'mo'zama, ete ruga'a amage'ma nentaza disaipol nagatema, e'za eme zamagazana kasegere ugagota hu'naza vahe'mo'za keha renezmantazage'za eme zamage'naze.
Když sestoupili k ostatním učedníkům, našli je obklopené množstvím lidí; mezi nimi byli i učitelé zákona, kteří se s učedníky o něčem dohadovali.
15 Anante ana maka vahe'mo'za Jisasina nege'za antri nehu'za, ame hu'za zamagare'za vu'za muse ome hunte'naze.
Když však uviděli Ježíše, uctivě ztichli a šli mu naproti, aby ho uvítali.
16 Jisasi'a huno, Na'anku kehara zamagranena nehaze huno zamantahige'ne?
„O čem se dohadujete?“zeptal se jich.
17 Tusi'a vahepinti mago'mo ana kemofo nona'a anage hu'ne, Rempi hurami ne'moke, havi avamumo agu'afi mani'neno agira eri antrako higeno, ke nosia mofavreni'a avarena Kagrite neoe.
Z davu vystoupil jeden muž: „Mistře, přivedl jsem k tobě svého syna; je posedlý démonem, který ho připravuje o řeč i sluch.
18 Anama havi avamu'mo'ma agu'afi nefreno'a azeri traka hutregeno mopafi masenegeno, ahirahi neregeno agipinti agremo zuzu nehigeno, avera anikreki nehuno mase havavu nehie. Ana nehige'na avre'na Kagri kamage'ma nentaza disaipol nagate havi avamu humegi atresazegu zamantahigo'anagi, azeri so'e huonte'naze.
Kdykoliv se ho ten duch zmocní, svíjí se v křeči, skřípe zuby, z úst mu jde pěna a upadá do bezvědomí. Žádal jsem tvé učedníky, aby ho od toho osvobodili, ale nedokázali to.“
19 Ana kemofo nona'a Jisasi'a anage huno zamasami'ne, Tamagra tamentinti osu vahere! Nama'a gna tamagra nena manigahue? Nama'agna tamagri kna erina vugahue? Ana mofavre avaretma Nagrite eho.
„Ach, vy lidé, “zvolal Ježíš, „jak dlouho bude trvat, než uvěříte? Jak dlouho vás budu ještě snášet a mít s vámi trpělivost? Přiveďte toho hocha ke mně!“
20 Hagi ana mofavre avare'za azageno, havi avamumo Jisasima anama negeno'a, ana mofavre azeri traka hutregeno mopafi traka huno maseno rukre rukre nehigeno, agipintira agremo'a zuzu hurami'ne.
Šli pro něj. Sotva se s však přiblížil k Ježíšovi, chlapec se svalil na zem a svíjel se s pěnou u úst.
21 Ana nehigeno Jisasi'a ana mofavremofo nefana antahigeno, Nanknafi ana zana agafa hu'ne? Higeno, mofavre mani'negeno anazana fore humine huno hu'ne.
„Jak dlouho tím trpí?“otázal se Ježíš otce. „Už od malička.
22 Rama'a zupa tevefine tirupine ahefri'naku azeri traka hunetre. Hagi Kagrama azahuga hunesunka, kasunku hurantenka taza huo huno hu'ne.
Často byl ve smrtelném nebezpečí, protože ten démon jím smýkal do ohně i do vody. Jestliže je to možné, slituj se a pomoz!“
23 Higeno Jisasi'a anage huno ana mofavremofo nefana asami'ne, Na'a higenka kagrama azahuga hunesunka azeri otio hunka nehane? Hagi mago'moma amentinti huno, maka'zana fore hugahie hanimofontera, amane maka'zana fore hugahie.
„Jestli je to možné?“podivil se Ježíš. „Všechno je možné pro toho, kdo věří.“
24 Ana mofavremofo nefa'a ranke huno anage hu'ne, namentinti huanki namentintima osu'zana naza huo!
„Věřím, Pane, ale pomoz mi věřit víc!“zvolal otec se slzami v očích:
25 Hagi Jisasi'ma keama rama'a vahe'mo'za ame hu'za eritru nehazageno, havi avamura hanavetino hunteno, Kagra vahe'mokizmi zamazeri negi nenenka zamagi zamazeri antrako nehana havi avamumoka, hugantoanki agu'afintira atiraminka nevunka, mago'anena eofro.
Ježíš si všiml, že se sbíhají další lidé, a tak přikázal: „Duchu, který ovládáš jeho smysly, vyjdi z něho – jednou provždy!“
26 Higeno ranke huno azeri tagosi tagosi nehuno atiramino enevigeno, ana mofavremo fri vahekna huno mase'nege'za, hago frine hu'za hakare vahe'mo'za sumi sumi ke hugantigama hu'naze!
Mladík vykřikl, ještě jednou se zkroutil křečí a pak ztichl. Démon ho opustil. Hoch však zůstal ležet bez známek života. Davem proběhl šepot, že je mrtvý.
27 Hianagi Jisasi'a azante akoheno azeri otigeno oti'ne.
Ale Ježíš ho vzal za ruku, zvedl jej a on se postavil.
28 Ana huteno Jisasi'a nompi umarerige'za, amage'ma nentaza disaipol naga'mo'za, Agrane zamagraku umani'ne'za, na'a higeta havi avamura ahenati notrone hu'za antahige'naze?
Když pak Ježíš vešel do domu a jeho učedníci s ním byli sami, zeptali se ho: „Proč jsme toho démona nemohli vyhnat my?“
29 Hazageno Jisasi'a anage huno zamasami'ne, Amana huknazana, nunamuhu kantetike huntesageno atiramigahie.
„Zde pomůže jen modlitba a půst, “odpověděl jim.
30 Hagi Jisasi'ene amage'ma nentaza disaipol naga'mo'za ana kumara atre'za, atiramiza Galili kaziga rukitagiza vu'naze. Hianagi Jisasi'a kama vazama'a mago vahemo antahi zankura ave'osine.
Když se odtamtud vydali na další cestu, procházeli Galileou, ale Ježíš si nepřál, aby se o něm lidé dozvěděli.
31 Na'ankure amage'ma nentaza disaipol nagara rempi hunezamino, anage huno zamasami'ne, Vahe'mofo Mofavre avare'za ha' vahe zamazampi antesage'za ahe fritesageno, tagufa kna maniteno kerifintira otigahie.
Chtěl mít čas pro své učedníky. Znovu je připravoval na to, že Syn člověka – totiž on sám – bude vydán na pospas lidem, kteří ho zabijí. Ale třetí den po smrti zase vstane k životu.
32 Hianagi ana naneke antahi ama nosu'za, antahige'zankura koro hu'naze.
Oni tomu sice stále nerozuměli, styděli se však zeptat se ho.
33 Anantetira Kapaneamu kumatega ete'za, Jisasima nompinka enemanino'a anage huno zamantahige'ne. Kantegama ne-eta na'anku keaga huta e'naze?
Potom se vrátili do Ježíšova příbytku v Kafarnaum. Tam se Ježíš zeptal svých učedníků, o čem se to cestou dohadovali.
34 Hianagi kantegama ne-eza i'za amu'nontifintira ugagota hu'ne hu'za hugantugama hu'nazagu, zamagra kea osutfa hu'naze.
Oni však mlčeli. Přeli se totiž, kdo z nich je významnější.
35 Anante'ma Jisasi'ma mopafima nemanino'a 12fu'a amage'ma nentaza disaipol naga'a, kehuno anage huno zamasami'ne, Iza'o ugagota hunaku'ma hanimo'a, henkarfa nemanino, maka vahe'mofo eriza vahe manigahie.
Ježíš se posadil a shromáždil je kolem sebe. „Kdo chce být na prvním místě u mne, bude u lidí jako ten poslední a všem bude sloužit, “řekl.
36 Agra osi mofavre amunozmifi azante azerino azeri onetino, anage huno zamasami'ne.
Pak k sobě zavolal malé děcko a vzal je před nimi do náruče se slovy:
37 Iza'o amanahu'kna osi mofavre, Nagri nagifi avreno azeri so'e huntesimo'a, Nagri navareno nazeri so'e hunantegahie. Iza'o Nagri'ma nevareno nazeri so'e hunante'nimo'a, Nagrike navareno nazeri so'e osugahianki, Nenfa hunantege'na e'nomofo avreno azeri so'e huntegahie.
„Kdo se zastane takového dítěte a přijme ho v mém jménu, přijímá mne. Nepřijímá však jenom mne, ale i toho, který mne poslal.“
38 Anante Joni'a Jisasina asamino, Hurami ne'moka mago ne'mo kagri kagifi havi avamutamina humegi netregeta negeta, ana osuo huta hunte'none. Na'ankure ana ne'mo'a tagranena vano osu'negu ana osuo huta asevazinte'none.
„Mistře, “hlásil mu Jan, „viděli jsme člověka, který tvým jménem vyhání démony, a nebyl to nikdo z našich. Zakázali jsme mu to, když mezi nás nepatří.“
39 Hianagi Jisasi'a anage hu'ne, I'o huonteho, na'ankure mago vahe'mo'e huno Nagri nagifima kaguvazama nehanimo'a, hantga huno hu haviza hu onantegahie.
„Neměli jste mu bránit, “odpověděl Ježíš. „Vždyť přece žádný, kdo v mém jménu učiní zázrak, nemůže se hned po tom obrátit proti mně.
40 E'ina hu'negu iza'o tagri'ma ha'marema norante'nimo'a, tagri kaziga mani'ne.
Kdo není proti nám, je s námi.
41 Na'ankure tamage hu'na neramasamue, iza'o, Kraisi amage'ma nentaza disaipol naga zamaza hanue huno nehuno, tima afi tamisimofona, mizama'amo'a fanane osugahie.
A kdyby vám někdo podal sklenici vody jen proto, že jste moji – říkám vám, nepřijde o svou odměnu.
42 Jisasi'a anage huno zamasami'ne, Iza'o ama osi mofavremo'za, Nagrite'ma zamentinti nehaza mofavre nagama kumipi zamarentesamokizmia, tusi'a monu havereti anankempi rentete'za, hagerimpi matevu'za atresageno uramisiana knare'zantfa hugahie.
Kdo by však připravil o víru někoho, kdo mi důvěřuje jako toto dítě, lépe by mu bylo uvázat mlýnský kámen na krk a hodit ho do moře.
43 Hagi kazamo'ma kumipi kavare nentesigenka akafri atro. Na'ankure ru tare kaza me'nenigeno asu osu tevava tevefi kavarente zanku, magoke kaza me'nena manivava asimu erisanana knare hugahie. (Geenna g1067)
Svádí-li tě tvá ruka k činění zla, utni ji! Je pro tebe rozhodně lépe být bez ruky a mít jistotu, že budeš žít věčně, než mít obě ruce a jít do neuhasitelného ohně, odkud není vysvobození. (Geenna g1067)
44 [Anampina kanimo'a zamufgafi manivava hugahie. Hanki tevemo asu osu tevava hugahie.]
45 Hagi kagamo'ma kumipi kavare nentesigenka akafri tro, na'ankure ru tare kaga me'neno asu osu tevava tevefi kavarente'zanku, magoke kaga me'nena, manivava asimu erizampi ufresanana knare hugahie. (Geenna g1067)
Podobně – svádí-li tě ke zlému tvá noha, zbav se jí. Je lépe být chromý a mít jistý věčný život, než s oběma nohama navěky zahynout. (Geenna g1067)
46 [Anampina kanimo'a zamufgafi manivava hugahie. Hanki tevemo asu osu tevava hugahie.]
47 Hagi kavurgamo'ma kumipi kavare nentesigenka, anankavuraga tagati atro, na'ankure ru tare kavurga me'neno, asu osu tevava tevefi kavretre'zanku, magoke kavurgama me'nena, Anumzamofo kumapima ufresanana knare hugahie. (Geenna g1067)
A tak i oko: je-li původcem zla ve tvém životě, zbav se ho. Lépe je vejít do Božího království jednooký, než s oběma očima do věčného zahynutí. (Geenna g1067)
48 Anampina kanimo'a zamufgafi manivava hugahie. Hanki tevemo asu osu tevava hugahie. (Ais 66:24)
49 Na'ankure hagereti'ma ofama eri hagama nehiaza huno ana mikomofona tevenu kre fatgo hugahie.
Ke každé oběti patří sůl.
50 Hagemo'a knare hu'neanagi, haga'ama atresigenka, inankna hunka ete kagra eri haga hugahane? Tamagra hagegna huta amuno tamifina ovesinte avesinte hutma tamarimpa frune maniho.
Sůl je dobrá věc. Ztratí-li však svou chuť a schopnost bránit rozkladu, čím ji nahradíte? Nebraňte se proto zkouškám a držte spolu.“
