< Maki 4 >
1 Mago'ene Jisasi'a rantiru'mofo ankenare mani'neno naneke erigafa huno rempi huzami'ne. Ana nehige'za tusi'a vahe krerfamo'za regorave hazageno, Jisasi'a votifi marerino mani'nege'za, tusi'a vahe krerfamo'za tiru ankenarega mani'naze.
Jednou Ježíš opět učil na břehu jezera. A protože se kolem něho znovu shromáždily davy lidí, nastoupil do člunu a odtud mluvil k těm, kteří byli na břehu.
2 Ana nehuno agra rama'a fronka ke zamasami'ne. Rempima huzamifina, anage hu'ne,
Ježíš své učení často vkládal do zvláštních obrazů – podobenství. Toto je jedno z nich:
3 Kama antahiho! Hoza ne'mo avimaza ruraniku hozarega vu'ne.
„Poslouchejte! Jeden rolník se vydal na pole, aby zasel obilí.
4 Ana'ma huno ome runeranigeno, mago'a avimzamo'a kamofo ankinafi evuramigeno, namamo'za eme ne'naze.
Ne každé zrno však padlo na vhodnou půdu. Některá se dostala na okraj cesty, kde je sezobali ptáci.
5 Mago'a avimaza avimo'a havege huno rama'a mopa omanenefi evuramiteno ame huno hagene. Na'ankure havege huno osia mopa me'negeno'e.
Jiná padla na skálu, kde bylo jen málo půdy.
6 Hagi zagemo'a hanatino teosaparene, na'ankure rafu'namo'a fempina uorami'negeno osapare'ne.
Tam sice zrna brzy vyklíčila, ale ve slunečním žáru osení uschlo, protože kořínky v mělké vrstvě země neměly dost vláhy.
7 Mago'a avimaza avimo'a ave'ave trazampi evuramigeno, aveave trazamo'a hageno, rentrako higeno raga'a reonte'ne.
Jiná zrna zapadla mezi bodláčí, které záhy mladé rostlinky udusilo, takže ani nenasadily klasy.
8 Hu'neanagi mago'a avimzamo'a tima'ane mopafi evuramiteno hageno raga'a rente'ne. Mago'amo'a 30'a rentegeno, mago'amo'a 60'a rentegeno, mago'amo'a 100'a rente'ne.
Ovšem to zrní, které padlo do úrodné půdy, přineslo třicetinásobný, jiné dokonce šedesáti – až stonásobný užitek.“
9 Ana nehuno anage hu'ne, Izano agesa me'nenigeno nentahisimofona, atregeno ama kea antahise hino.
„Kdo má uši k naslouchání, ten ať poslouchá a přemýšlí, “uzavřel Ježíš.
10 Hagi anama huteno Jisasi'ma Agrake'ma umani'nege'za, mago'a manigagi'naza vahe'mo'zane, 12fu'a amage'ma nentaza disaipol naga'mo'za, ana fronka keramimofo agafa'a antahise hunaku antahige'naze.
Později, když byl sám se svými dvanácti učedníky, ptali se ho: „Jak máme tvým podobenstvím rozumět?“
11 Jisasi'a anage huno zamasami'ne, Anumzamofo kumamofo oku'a antahintahia tamagrira ko tamine. Hianagi megi'ama mani'naza vahe'mo'za fronka kege nentahize.
„Vy, kteří mi býváte nablízku, “odpověděl, „jste už pochopili mnohé z tajemství Božího království. Ale těm, co jsou ještě opodál, se to snažím vysvětlovat v podobenstvích.
12 Ana higu Avontafepina anage hu'ne, kegahazanagi keama osugahaze. Antahigahazanagi antahi amara osugahaze. Zamagra aru zmagu'a rukrahe hanageno Anumzamo kumizimi eri atrezankure anara hugahie. (Ais 6:9-10)
Je však o nich psáno v proroctví: Dívají se, a nevidí, poslouchají, a přece nerozumějí, a tak nejsou ochotni obrátit se k Bohu, aby jim odpustil jejich viny.
13 Anante Jisasi'a anage huno zamasami'ne, Ama fronka kemofo agafa'a antahi ama'ma osanutma, inankna hutma mika fronka kemofo agafa'a antahi amara hugahaze?
Jestliže ovšem ani vy nechápete tento jednoduchý obraz, jak potom porozumíte všem dalším, které vám chci vyprávět?
14 Avimaza rurani'nea ne'mo'a, Anumzamofo ke ome krine.
Zde je tedy výklad: Tím rolníkem, o kterém jsem mluvil, je každý, kdo lidem přináší Boží poselství, aby je zasel do jejich života jako dobrou setbu.
15 Mago'a avimazama kamofo ankinarega evurami'neana, mago'a vahe'mo'za Anumzamofo kea nentahizageno, Sata'a ame huno zamagu'afima krinea kea eritrene.
Srdce některých posluchačů je tvrdé jako ušlapaná cesta. Satan okamžitě přichází a usiluje o to, aby zapomněli, co slyšeli.
16 Havege mopafima rurani'neana, Anumzamofo kema nentahi'za, muse hu'za ame hu'za eneri'ze.
Mělká skalnatá půda představuje srdce nestálých lidí. Boží poselství vyslechnou a radostně přijmou,
17 Hianagi zamagu'afina rafuna ore'neza oti hanave oti'nazankiza, anante'ma Anumzamofo kegu hu'za hazenke zano, zamazeri haviza huzama fore hige'za, ame hu'za atre'za nevaze.
jsou však povrchní a slovo u nich nepronikne do hloubky. I když si zpočátku vedou dobře, odpadají, jakmile mají pro víru trpět.
18 Mago'amo'za ave'ave trazampi avimaza ruranineankna hu'naze. Anamo'za Anumzamofo kea antahinazanagi,
Půda zaplevelená bodláčím je obrazem lidí, kteří dobrou Boží zprávu sice vyslechnou a přijmou,
19 mopafi zankuke zamagesa nentahi'za, zago afu fenoma eri atruma huzamo rezmatga nehuno, mago'azama zamesinte'zamo zamagu'afina efreno Anumzamofo nanekea rentrako higeno ne'za raga'a renonte. (aiōn )
ale všední starosti, záliba v majetku a touha po blahobytu Boží poselství v srdci udusí, takže zůstane bez užitku. (aiōn )
20 Hianagi tima'ane mopafi rurani'nea avimazana, zamagra Anumzamofo kea antahi ankere'za, ana kea e'neri'za nena raga'a renentaze. Mago'mo'a 30'a rentegeno, mago'mo'a 60'a rentegeno, mago'mo'a 100'a renente.
Úrodné půdě se podobají ti, kteří bez výhrad přijímají Boží zvěst, a proto mohou přinést bohatou sklizeň – někteří dokonce mimořádnou sklizeň.“
21 Jisasi'a amanage huno mago'ane zamasmi'ne, Rampe tavi'ma rekruma hazana, sipagampi ome nentafi, kavo agu'afinka ome nentazo? A'o anara nosaze. Rekru hutma tavima rekru hunte azotare ome nentaze.
„Když někdo z vás rozsvítí lampu, zakryje ji snad nádobou nebo ji strčí pod postel, aby zakryl její světlo? Určitě ne! Umístí ji tak, aby svítila.
22 Na'ankure miko'zama fra'ma ki'nesiazamo'a, eama nehanigeno, oku'a me'nesiazamo'a, masare eama hugahie.
Všechno, co je dosud skryto, vyjde najevo a tomu, co je nesrozumitelné, bude porozuměno. Dobře poslouchejte, co vám říkám. Kolik jste ochotni přijmout, tolik dostanete a ještě vám bude přidáno.
23 Izano agesa me'nenigeno nentahisimofona, atregeno ama kea antahise hino.
24 Mago'ane anage huno zamasmi'ne, Kema nentahizana antahi so'e hiho. Tamagrama amisaza avamente, ana avamente tamagrira neramamino, mago'ane agofetu huno tamamigahie.
25 Na'ankure iza'o eri'nenimofona mago'ene agofetu huno amigahie. Hagi iza'o e'orinesimofona, osiama eri'nenia zana eritre vagaregahie.
Kdo už něco pochopil, porozumí ještě víc; kdo o to nestojí, přijde o všechno.“
26 Hagi Jisasi'a mago'ane anage hu'ne, Anumzamofo kumamo'a, mago vahe'mo avimza avi mopafi ruranino kriankna hu'ne.
Dále Ježíš vyprávěl jiné podobenství: „S Božím královstvím je to jako s rolníkem, který oseje pole a odejde.
27 Kriteno umasenegeno feru ene kenage'enena hageno, ana avimza avimo'a ru hanana huno hagegeno, anama hageana nankna huno hage'neo agra ontahine.
Dny plynou, zrno vyklíčí a roste ve dne v noci, aniž by se o ně musel nějak starat nebo mu pomáhat.
28 Mopamo'a agra'a azerinena higeno ne'zama'a rente'ne, esera asina reno rampa'a fore huteno, anante amosare aheno, ramparera ne'zana rente avinete.
Půda sama dává semenu, co potřebuje k růstu. Nejdříve vzejde klíček, pak vyroste stéblo, potom klas.
29 Anantera raga'a renteno nena hutegeno, agena kazaki kazinteti eme taga hu'ne. Na'ankure hozama hamarekna egeno'e.
A když v něm nakonec dozraje zrno, přijde rolník a sklidí je.“
30 Hagi Jisasi'a mago'ane anage huno zamantahige'ne, Inankna ke hunteta Anumzamofo kumakura hugahune. Inankna fronka ke hunteta eriama hugahune?
„Jak ještě znázornit Boží království? K čemu ho přirovnat?“uvažoval Ježíš.
31 Masteti raga'agna hunege'za mopafi negrize, ama mopafima me'nea avimzana agatereno onensatfa hu'ne.
„Je to s ním jako se seménkem hořčice.
32 Hagi kritageno'a hageno nena huno, maka hozafima me'nea ne'zana ra huno agetenereno, rama'a azankuna'a hageno vuno eno higeno, maka afi' namamo'za ana zafamofo tonapi nona eme kigahaze.
To sice patří mezi nejmenší semena, ale vyroste z něho největší bylina na poli. Na jejích větvích mohou dokonce hnízdit ptáci.“
33 Ana nehuno rama'a fronka kefinti zamagrama antahi ama' hanaza avamente zamasami'ne.
Ještě mnoho podobných obrazů Ježíš použil, aby lidem přiblížil svoje učení.
34 Agra mago'a kema hunakura fronka kefintike zamasmi'ne. Ana hu'neanagi amage'ma nentaza disaipol nagamo'zama zamagrake'ma mani'nageno, eriama huno maka'zana zamasami'ne.
Když mluvil veřejně, používal výhradně přirovnání. Když však potom býval se svými učedníky o samotě, všechno jim vysvětloval.
35 Hagi ananzupa kinagasegeno Jisasi'a amage nentaza disaipol naga'agura anage hu'ne, Erinketa kantu kaziga tinkenare vamneno huno hige'za,
K večeru toho dne vyzval Ježíš své učedníky: „Přeplavme se na druhou stranu jezera.“
36 vahe krerfa zamatrete'za Jisasi'ma mani'nea votifi mareri'za vazageno, mago'a ventea zamagrane vu'naze.
Odrazili tedy s lodí, ve které seděl, a vzdalovali se od zástupů na břehu. Několik člunů však vyplulo za nimi.
37 Nevazageno tusi'a ununko atuno, tina erikranto kranto nehuno, ana votifi timo'a marevite'za higeno, timpi votimo'a tami'za hu'ne.
Zanedlouho se strhla silná větrná bouře. Vysoké vlny dorážely na člun a ten se začal plnit vodou.
38 Hagi Jisasi'a votimofona arigarega fita runo mase'negeza, azeri oti'za anage Agrikura hu'naze. Rempi hurami ne'moka, timo'ma tazeri nakri'za nehiana nonkano?
Ježíš však klidně spal na zádi, s poduškou pod hlavou. Učedníci ho probudili: „Mistře, tobě je jedno, že se potápíme?“
39 Anante otino zaho'mofona kesuno, Tami avazago huno timofona higeno, akoheno urami avazagene.
Ježíš vstal, okřikl vítr a poručil vlnám: „Uklidněte se!“V tu chvíli se vítr utišil a kolem se rozhostil klid.
40 Ana higeno Jisasi'a anage huno zmantahige'ne, Nahigetma amanahu huta koro nehaze? Tamentintia nosazo?
Pak se Ježíš obrátil na učedníky: „Proč jste se tolik báli? Copak mi nedůvěřujete?“
41 Ana nehige'za zamagra tusi'a zamagogo fege'za, inankna ne'mo kea nehigeno zahomo'ene timokea ke'a antahinezmi'e hu'za hu'naze.
Byli tím vším ohromeni a ptali se jeden druhého: „Kdo to jen může být, že ho poslouchá vítr i voda?“