Maki 10
1 Hagi Jisasi'a ananku'ma atreno Judia kaziga vuno Jodani tina takaheno kantu kaziga vu'ne. Nevige'za tusi'a veamo'za mago'ene Agrite emeri atru hazageno anante umani'neno, ko'ma nehiaza huno naneke mago'ene agafa huno rempi huzami'ne.
A vstav odtud, přišel do končin Judských skrze krajinu za Jordánem ležící. I sešli se k němu zase zástupové, a jakž obyčej měl, opět je učil.
2 Farisi vahe'mo'za e'za Jisasina rehe'za anage hu'za antahige'naze, vemoma nenaro atrezamo'a kasege amage antegahifi?
Tedy přistoupivše farizeové, otázali se ho: sluší-li muži propustiti ženu? pokoušejíce ho.
3 Hu'za nehazageno ana kenona'a anage huno zamasami'ne, Na'a hiho huno Mosesi'a kasegea krerami'ne?
On pak odpovídaje, řekl jim: Co vám přikázal Mojžíš?
4 Hige'za Zamagra anage hu'naze, Mosesi'a avompina, vemo'a nenaro atrenakura amane katroe huno eriamahu avona kre nemino, huntenkeno vugahie.
Kteříž řekli: Mojžíš dopustil lístek rozloučení napsati a propustiti.
5 Hianagi Jisasi'a amanage huno zamasmi'ne, Na'ankure tamarimpamo'a hankavetino erigi'nea zanku huno Mosesi'a ana kasegea kreno tamami'ne.
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Pro tvrdost srdce vašeho napsal vám to přikázaní.
6 Hianagi Anumzamo'a ese agafare vene a'ene trohu zanante'ne.
Ale od počátku stvoření muže a ženu učinil je Bůh.
7 E'i ana agafare vemo'a nefane nereranena netreno, nenaro'ene hagerfino, (Diu-Kas 24:1, Jen-Agf 1:27, 5:2)
Protoť opustí člověk otce svého i matku, a přídržeti se bude ženy své.
8 erimago znavufa neseke, mago'ane tare vahera omanina'anki, magoke mani'na'e.
I budou ti dva jedno tělo. A tak již nejsou dva, ale jedno tělo.
9 E'ina hu'negu nazano Anumzamo'ma eri hagerafi neniazana, atregeno mago vahe'mo'a eri ovasaneno.
Protož což Bůh spojil, člověk nerozlučuj.
10 Ete mago'ene nompi umareri'za mani'neza amage'ma nentaza disaipol naga'mo'za aravema refutagizankura antahige'naze.
A v domě opět učedlníci jeho otázali se ho o též věci.
11 Jisasi'a ke'nona zamire anage huno zamasami'ne, Iza'o ese a'ma netreno aru a'ma erisia ne'mo'a, ese a'mofona kumi hunteno monko avu'avaza hugahie.
I dí jim: Kdož by koli propustil manželku svou a jinou pojal, cizoloží proti ní.
12 Hagi mago a'moma neve netreno, aru ve eri snimo'a, monko avu'ava hugahie.
A jestliže by žena propustila muže svého a za jiného se vdala, cizoloží.
13 Anante vahe'zagamo'za ne'one mofavreramina Jisasi'ma azanteno asomu huzmantenogu zmavare'za neage'za, amage'ma nentaza disaipol naga'mo'za kezamasu'za azeri amuho osiho hu'naze.
Tedy přinášeli k němu dítky, aby se jich dotýkal. Ale učedlníci přimlouvali těm, kteříž je nesli.
14 Hianagi Jisasima nezmageno asi vazigeno, anage huno zamasami'ne, Zamazeorita zamatrenke'za osi mofavre'mo'za Nagrite eho. Na'ankure Anumzamofo kumara e'inahu vahe'mofo kuma me'ne.
To viděv Ježíš, nelibě to nesl, a řekl jim: Nechte dítek jíti ke mně, a nebraňte jim, nebo takovýchť jest království Boží.
15 Tamage hu'na neramasamue, iza'o Anumzamofo kumama mofavre'moma eneriaza huno e'orisimo'a, uofretfa hugahie.
Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nikoliť do něho nevejde.
16 Jisasi'a anage huteno, ana mofavre'rami zamavareno, azana zamagofetu anteno agafa huno asomu kea huzmante'ne.
A bera je na lokty své, a vzkládaje na ně ruce, požehnání jim dával.
17 Hagi Jisasi'a otino kantega nevigeno mago ne'mo negeno, agareno agafi rena omenereno anage huno hu'ne, knare rempi hurami ne'moka, nankna hanuna manivava asimura erigahue? (aiōnios g166)
Potom když vyšel na cestu, přiběhl jeden, a poklekna před ním, otázal se ho: Mistře dobrý, co učiním, abych života věčného dědičně došel? (aiōnios g166)
18 Higeno Jisasi'a anage huno ana nera asami'ne, Na'a higenka kagra knare hu'nane hunka nehane? Mago vahe'mo'e huno knare osu'neanki, Anumzamo Agrake knarera hu'ne.
I řekl mu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než jediný Bůh.
19 Hagi kasegefina ko amanage hu'negenka antahinane, vahe ahe ofrio, rumofo a'enena monko'zana osuo, kumzafa oso, vahera havige huozmanteho, vahezana eri savarira osiho, negrerane negafa kea antahi zanaminka zanamage antegahane hu'negenka antahinane.
Přikázaní umíš: Nezcizoložíš, nezabiješ, neukradneš, nevydáš falešného svědectví, neoklamáž, cti otce svého i matku.
20 Anante ana ne'mo'a Jisasina anage huno asami'ne Rempi hurami ne'moka, osi'ma mani'noretima eno menima ama knarema eana, nagu'areti hu'na maka ana kasegea amage ante'noe.
A on odpověděv, řekl jemu: Mistře, toho všeho jsem ostříhal od své mladosti.
21 Jisasi'a ana nera negeno avesinteno anage hu'ne, Mago'zanku atupa hu'nane, vunka inanknazama ante'nesnana zana, maka zagore ome atrenka eritenka, ana zago erinka zamunte omane vahe nezamigeno, monafinka fenonka'a meno. Ana nehunka kagra, Nagri eme namage'anto.
Tedy Ježíš pohleděv na něj, zamiloval ho, a řekl jemu: Jednohoť se nedostává. Jdi, a cožkoli máš, prodej, a dej chudým, a budeš míti poklad v nebi; a poď, následuj mne, vezma kříž.
22 Ana naneke nentahigeno, avugosamo ruzahe higeno, rama'a afufeno ante'negu rimpagna nehuno atreno oti'no vu'ne.
On pak zarmoutiv se pro to slovo, odšel, truchliv jsa; nebo měl mnohá zboží.
23 Vigeno Jisasi'a ome zamage eme zamage nehuno, amanage huno amage'ma nentaza disaipol naga'a zamasmi'ne, Afufenozamine vahe'mo'za Anumzamofo kumapi ufrenaku'ma hanazana, tusi'a amuho hugahaze!
A pohleděv vůkol Ježíš, dí učedlníkům svým: Jak nesnadně ti, kteříž statky mají, vejdou do království Božího.
24 Anagema hige'za amagema nentaza disaipol naga'mo'za antri ana kegura hu'naze. Hianagi mago'ene Jisasi'a anage huno zamasami'ne, Mofavre naga'mote, Anumzamofo kumapima ufrezamo'a tusi'a amuho hu'ne!
Tedy učedlníci užasli se nad těmi řečmi jeho. Ježíš pak zase odpověděv, dí jim: Synáčkové, kterak nesnadné jest doufajícím v statek do království Božího vjíti.
25 Kemoli afumo'za nekazamofo kampima ufrenakuma nehazana amuhoa hunozmante. Hianagi afufenone vahe'mo'za Anumzamofo kumapi ufre'naku hanazana, tusi amuho huzmantegahie.
Snáze jest velbloudu skrze jehelní ucho projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
26 Mago'ene antri hu'za tusi zmagogogu nehu'za, zamagra zamagra anage hu'naze, hagi iza manivava manizana erigahie?
Oni pak více se děsili, řkouce mezi sebou: I kdož může spasen býti?
27 Hazageno Jisasi'a nezmageno ana kenona amanage huno hu'ne, Vahetfamota amanahu'zana hugara osu'nazanki, Anumzamo'a amane maka'zana hugara hu'ne.
A pohleděv na ně Ježíš, dí: U lidíť jest nemožné, ale ne u Boha; nebo u Boha všecko možné jest.
28 Higeno Pita'a anage huno Jisasina asmi'ne, ko, tagra mafka'zana atreta kagri kamage'nentone.
I počal Petr mluviti k němu: Aj, my opustili jsme všecko, a šli jsme za tebou.
29 Higeno Jisasi'a anage hu'ne, Tamage hu'na neramasamue, iza'o Nagriku'ene Knare Musenkereku'ma huno noma'afi, afuhe'impi, asarahehe'impi, nererampi, nefampi, mofavre'zaga'afi hoza ramima'ama atresimo'a,
Odpověděv pak Ježíš, řekl: Amen pravím vám, žádného není, ješto by opustil dům, neb bratří, neb sestry, neb otce, neb matku, neb manželku, neb dítky, neb rolí pro mne a pro evangelium,
31 Hianagi rama'amo'za ugagota hu'nenamo'za, henka esnage'za, rama'a henka e'nenamo'za, ugagota hu'za vugahaze.
Mnozíť pak první budou poslední, a poslední první.
32 Hagi Jerusalemi vu kantega mareri'za nevazageno, Jisasi'a ugota huno vu'ne. Hianagi amagema nentaza naga'mo'za antri nehazageno, zamavaririza vu'naza vahe'mo'za koro hu'naze. Hianagi Jisasi'a 12fu'a amage'ma nentaza disaipol nagara zamare kanti mago'ene zamanteno, agafa huno agrite'ma fore hania zamofo naneke zamasami'ne.
Byli pak na cestě, jdouce do Jeruzaléma, a Ježíš šel napřed. I byli předěšeni, a jdouce za ním, báli se. Tedy pojav opět dvanácte, počal jim praviti, co se jemu má státi,
33 Keho, Jerusalemi kumate marerita meni nevunankino, Vahe'mofo Mofavrea azeriza ugagota mono kva vahete'ene kasegere ugota hu'naza vahe zamazampi avrentegahaze. Zamagra ahe friho nehu'za, fegi'a vahe zamazampi avrentegahaze.
Řka: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn člověka vydán bude předním kněžím a zákonníkům i odsoudí jej na smrt, a vydadí jej pohanům.
34 Ana vahe'mo'za huhaviza hunente'za, zamavetu ahenente'za sefunemiza, ahe frigahaze. Hianagi tagufa zagekna zupa frinefintira otigahie.
Kteřížto posmívati se budou jemu, a ubičují ho, a uplijí i zabijí jej, ale třetího dne z mrtvých vstane.
35 Anante tare Zebeti nemofoke Joni'ene Jemisikea Jisasinte e'ne anage hu'na'e, Hurami ne'moka, menima tagrima tavemanesiza hurantogu kantahinego'e?
Tedy přistoupili k němu Jakub a Jan, synové Zebedeovi, řkouce: Mistře, chceme, zač bychom koli prosili tebe, abys učinil nám.
36 Jisasi'a anage hu'ne, Na'a huranantesuegu neha'e?
On pak řekl jim: Co chcete, abych vám učinil?
37 Anage huke asami'na'e, monafima hihamu hanaveka'afima kinima umaninunka tatregeno, mago'mo'a kazantmaga manina, mago'mo'a kaza hoga'a maninogu nehue.
I řekli jemu: Dej nám, abychom jeden na pravici tvé a druhý na levici tvé seděli v slávě tvé.
38 Hianagi Jisasi'a anage huno znasami'ne, Tanagra antahitna ketna osu na'azanku nantahinega'e! Tanagra nesua kapufintira negaha'o, hifi tima fresuaza hutna, tina fregaha'o?
Ježíš pak řekl jim: Nevíte, zač prosíte. Můžete-li píti kalich, kterýž já piji, a křtíti se křtem, kterýmž já se křtím?
39 Higeke ana netremoke anage huke Jisasina asami'na'e, tagra amane negahu'e huke hakeno, anante Jisasi'a anage huno znasami'ne, Nagrama nesua kapufintira amane neta, tima frezama nehua tina fregaha'e.
A oni řekli jemu: Můžeme. Ježíš pak řekl jim: Kalich zajisté, kterýž já piji, píti budete, a křtem, kterýmž já se křtím, křtěni budete,
40 Hu'neanagi nazantamaga mani'zane, naza hogama mani'zana Nagri'zana omane'ne. Anumzamo'ma huhampri zamanteno, retro'ma huzmanteno erigahazema hu'nea vahe'mo'za erigahaze.
Ale seděti na pravici mé neb na levici mé, neníť má věc dáti, ale kterýmž připraveno jest.
41 Anage nehige'za 10'a amage'ma nentaza disaipol naga'mo'za ana naneke nentahi'za, Jemisine Jonigiznia agafa hu'za zamarimpa aheznante'naze.
A uslyšavše to deset, počali se hněvati na Jakuba a na Jana.
42 Hagi Jisasi'a mika'amokizmi ke hige'za ageno anage huno zamasmi'ne, Megi'a vahepinti kva vahere hu'za antahizamiza vahe'mo'za ra vahe'zimi nemanizage'za, iza'zo ra zamagima eri'za vahe'mo'za hanave zamireti zmagatere'za kegava hunezmantaze.
Ale Ježíš povolav jich, řekl jim: Víte, že ti, kteříž sobě zalibují vládnouti nad národy, panujíť nad nimi; a kteříž velicí u nich jsou, moc provozují nad nimi.
43 Hu'neanagi tamagra anahuknara osugahaze. Hianagi iza'o ra vahe mani'naku hanimo'a, tamagri amu'nompina eri'za vahe manino.
Ne takť bude mezi vámi. Ale kdožkoli chtěl by mezi vámi býti veliký, budiž váš služebník.
44 Iza'o amunotamifintima ugagota huramante'nakuma hanimo'a, mika'motma kazo kazo eriza vahe manigahie.
A kdožkoli z vás chtěl by býti přední, budiž služebník všech.
45 Ana hu'negu Vahe'mofo Mofavre'mo enena, eri'za erintehogura ome'ne. Hianagi eri'za erino tamagri tamaza nehuno, Agra'a asimura atreno rama'mokizmi miza sezmantenaku e'ne.
Nebo i Syn člověka nepřišel, aby mu sloužili, ale aby sloužil, a aby dal duši svou na vykoupení za mnohé.
46 Hagi zamagrama Jeriko kumate ehanatite'za, Jisasi'ene amage'ma nentaza disaipol naga'ene tusi'a veamo'za ana kuma atre'za nevazageno, Timeasi nemofo Batamiasi'a avusuhu ne'mo, kamofo ankenarega mani'neno, azama hanagu meme hu'ne.
Tedy přišli do Jericho, a když vycházel on z Jericha, i učedlníci jeho a zástup mnohý, Timeův syn, Bartimeus slepý, seděl podlé cesty, žebře.
47 Hagi ana ne'mo'a antahiama Nazareti Jisasi ne-e hiankema nentahino'a, agafa huno kezatino, Jisasiga Deviti nemofoga nagrira kasunku hunantenka nazahuo!
A když uslyšel, že by byl Ježíš Nazaretský, počal volati a říci: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou.
48 Hage'za rama'a vahe'mo'za kesu'za, kagra tagano hu'naze. Hianagi mago'ene kezatino, Jisasiga Deviti nemofoga nagrira kasunku hunantenka nazahuo!
I přimlouvali mu mnozí, aby mlčel. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou.
49 Higeno Jisasi'a nevifinti uotino, Ke hinkeno eno hige'za, zamagra ana avusuhu neku, kagriku ke nehianki krimpamo'a so'e nehinkenka otinka eno hu'za hu'naze.
Tedy zastaviv se Ježíš, kázal ho zavolati. I zavolali toho slepého, řkouce jemu: Dobré mysli buď, vstaň, volá tě.
50 Ana ne'mo zanra anakreku'a netreno ame huno otino Jisasinte e'ne.
On pak povrh plášť svůj, a zchopiv se, šel k Ježíšovi.
51 Higeno anante Jisasi'a anage hu'ne, Na'a hugante'nuegu kave'nesie? Hurami ne'moka, ete navu kenaku nehue.
I odpověděv Ježíš, dí jemu: Co chceš, ať učiním? A slepý řekl jemu: Mistře, ať vidím.
52 Higeno, Jisasi'a anage huno asami'ne, Kamentintimo kazeri so'e hianki vuo higeno, ame huno avurgamo'a ete hari higeno amage' avaririno kantega vu'ne.
Tedy Ježíš řekl jemu: Jdi, víra tvá tě uzdravila. A hned prohlédl, a šel cestou za Ježíšem.
