< Ruku 22 >

1 Hagi Anumzamo'a Israeli vahe ozamahe zamagaterenege'za ana knagu antahimiza, (Pasova) zo'ore bretima kreza nenaza kna fore hu'za nehige'za,
عید فطیر که به پِسَح نیز معروف است نزدیک می‌شد.
2 ugagota pristi vahe'mo'zane kasegere ugota hu'naza vahe'mo'za Jisasima ahefrisaza kanku hake'naze. Na'ankure vahetaminku kore hu'naze.
در طی روزهای عید، کاهنان اعظم و سایر علمای دین در پی فرصت بودند تا عیسی را بی‌سر و صدا بگیرند و به قتل برسانند، اما از شورش مردم وحشت داشتند.
3 Ana nehazageno, Jisasima amage'manentaza 12fu'a disaipol nagapinti, mago zmimofo Judasinku, Iskarioti'e nehaza ne' agu'afi Sata'a ufre'ne.
در همین زمان، شیطان وارد وجود یهودا اسخریوطی یکی از دوازده شاگرد عیسی شد.
4 Hagi ana ne'mo'a pristi vahe'ene, ra mono nonte kegava nehaza vahe'mokizmi kva vahetaminte vuno, Jisasima komoru huno avare zamisige'za ahesaza kea ome retro hu'naze.
پس او نزد کاهنان اعظم و فرماندهان محافظین معبد رفت تا با ایشان گفتگو کند که چگونه عیسی را به دستشان تسلیم نماید.
5 Zamagra muse nehu'za, mago zamarimpa hu'za zago amisaza naneke hu'naze.
ایشان نیز از این امر بسیار شاد شدند و قول دادند که مبلغی به او بدهند.
6 Judasi'a mago rimpa ana kerera huteno, Jisasi'ma Agraku mani'nenigeno, komoru huno avrezamisia kankamunku hakre'ne.
بنابراین یهودا به دنبال فرصتی می‌گشت تا به دور از چشم مردم، عیسی را به آنان تسلیم کند.
7 Anantera zo'ore bretima nenaza kna ege'za, ese knazupa sipisipi anenta ahe'za Kresramana (Pasova) nevaza kna fore hu'ne.
روز عید فطیر که می‌بایست برۀ پسَح قربانی شود، فرا رسید.
8 Anante Jisasi'a Pitane Jonigizni amanage huno huzanante'ne, Israeli vahe'ma Anumzamo'ma ozmahe zamagatere'nea zanku antahimiza nenaza ne'za retro hinketa ome namneno.
پس عیسی، دو نفر از شاگردان، یعنی پطرس و یوحنا را به شهر فرستاده، گفت: «بروید و شام پسَح را تدارک ببینید تا بخوریم.»
9 Zanagra anage hu'na'e, inante ome retro hanu'egu nehane? huke hakeno,
ایشان از عیسی پرسیدند: «کجا می‌خواهی تدارک ببینیم؟»
10 Jisasi'a anage huno zanasami'ne, Tanagra rankumapi ufresakeno'a, mago ne'mo kavofi tina afino afunte nevanigetna ome kesanutna'a, avaririta umarerisia nompi ufre'o.
فرمود: «وقتی داخل شهر شوید، مردی با کوزه‌ای آب در دست به شما بر می‌خورد. به دنبال او بروید. به هر خانه‌ای که داخل شد،
11 Ana nomofo nefana anage huta asami'o, Rempi hurami ne'mo'a anage kagrikura hu'ne. Anumzamo'ma Israeli vahe ozmahe zamagatere'negu zamagesa antahimiza nenaza ne'zana, inantega namage nentaza disaipol nagani'anena negahune? hune huta ome asami'o.
به صاحب آن خانه بگویید،”استادمان ما را فرستاده است تا اتاقی را که برای ما حاضر کرده‌ای تا امشب شام پِسَح را بخوریم، به ما نشان دهی“.
12 Anagema hanakeno'a, agofetu nomofona, ra kankamu hunaragintenefinka ko retro hunteneankino, tanaveri hanigeta, anante ne'zana retro hugaha'e.
او شما را به بالاخانه، به یک اتاق بزرگ و مفروش خواهد برد. شام را همان جا تدارک ببینید.»
13 Higene zanagra vune ome ka'ana, kehiaza huno makazana fore higene, ana ne'zana ome retro hu'na'e.
آن دو شاگرد به شهر رفتند و همه چیز را همان‌طور که عیسی گفته بود یافتند و شام پسَح را در آنجا تدارک دیدند.
14 Ana ne'za nesnaza kna egeno, Jisasi'ene aposol naga'mo'za, ne'za nenaku trate zamaza tununte magopi mani'naze.
هنگامی که وقت مقرر فرا رسید، عیسی با دوازده رسول بر سر سفره نشست.
15 Anante anage huno zamasami'ne, Nagra knazampina uofrenena, Anumzamo ozmaheno zmagaterenea zanku antahimiza nenaza ne'za tamagrane nesuazankura tusiza huno navesie.
آنگاه به ایشان فرمود: «با اشتیاق زیاد، در انتظار چنین لحظه‌ای بودم، تا پیش از آغاز رنجها و زحماتم، این شام پِسَح را با شما بخورم.
16 Na'ankure Nagra anage hu'na neramasamue, Nagra mago'ene amanahu ne'za onenesugeno, henka Anumzamofo Kumapi avufa'a fore hugahie.
زیرا به شما می‌گویم که دیگر از این شام نخواهم خورد تا آن زمان که مفهوم واقعی آن در ملکوت خدا جامۀ تحقق بپوشد.»
17 Anagema huteno, Jisasi'a waini ti me'nea kapu erino Anumzamofo susu hunteteno, anage huno hu'ne, Ama'i waini tina eriomi ami hutma magopinti neho.
آنگاه پیاله‌ای به دست گرفت و شکر کرد و آن را به شاگردان داد و فرمود: «بگیرید و میان خود تقسیم کنید،
18 Na'ankure Nagra anage huna neramasamue, Nagra magore hu'na waini tina onena maninenugeno, Anumzamofo Kumara egahie.
زیرا به شما می‌گویم که من تا زمان برقراری ملکوت خدا، دیگر از این محصول انگور نخواهم نوشید.»
19 Hagi Jisasi'a bretima erino Anumzamofo susu hunteteno korino nezamino anage hu'ne, Ama'i Nagri navufa tamagrikure huno tami'neanki, nenesutma tamagesa antahinamiho.
سپس نان را برداشت و خدا را شکر نمود و آن را پاره کرد و به ایشان داد و گفت: «این بدن من است که در راه شما فدا می‌شود. این را به یاد من به جا آورید.»
20 Ne'zama netageno'a, anahukna huno kapu erino anage huno zamasmi'ne, Ama'i korani'afi kasefa huvempage hagerafita maninunku tamagritera tagitroe.
به همین ترتیب، پس از شام، جامی دیگر برداشت و گفت: «این جام، نشانهٔ عهد جدید میان خدا و قومش است، عهدی که با خون خود آن را مهر می‌کنم. خون من در راه شما ریخته می‌شود.
21 Hu'neanagi keho, komoru huno ha' vahe zamazampi navrentesnia ne'mo, Nagrane magote mani'neno neza nene.
اما اینجا، سر همین سفره، کسی نشسته است که خود را دوست ما می‌داند، ولی او همان کسی است که به من خیانت می‌کند.
22 Tamage hu'na neramasamue, Anumzamo hu'nea kante anteno, Vahe'mofo Mofavre'mofontera fore hugahianagi, ha' vahe'mofo zamazampima avrentesimofona, nasunku huntoe!
پسر انسان باید مطابق نقشهٔ خدا کشته شود، اما وای به حال کسی که او را تسلیم دشمن می‌کند!»
23 Anage hige'za zamagra zamagra ontahige antahige hu'za, iza e'inahu'zana hu'naku higeno nehie? hu'za hu'naze.
شاگردان شروع کردند به پرسیدن از یکدیگر که کدام یک از ایشان دست به چنین کاری خواهد زد!
24 Jisasima amage'ma nentaza disaipol naga'mo'za, zamagra zamagra kehakare hu'za, i'za amu'nontifina ra vahera manigahie hu'za nehazageno,
در ضمن بین شاگردان این بحث درگرفت که کدام یک از ایشان بزرگتر است.
25 Jisasi'a anage huno zamasami'ne, Megi'a vahe'mokizmi kinimo'za zamagra'a vahera kegava krineza huzmantaza kea amage'nentaze. Hankave kva mani'noe haza vahe'mo'za, maka vahe'mokizmi rone mani'none hu'za nehaze.
عیسی به ایشان گفت: «در این دنیا، پادشاهان و بزرگان به زیر دستانشان دستور می‌دهند و آنها هم چاره‌ای جز اطاعت ندارند.
26 Hianagi tamagra anara osugahaze. Hanki mago'mo'ma ra vahema amu'nontamifima mani'naku hanimo'a, osi'tfa manino. Kva vahe maniku amu'nontamifi hanimo'a, eri'za vahetami manigahie.
اما در میان شما کسی از همه بزرگتر است که خود را کوچکتر از همه بداند و به دیگران خدمت کند.
27 Hanki i'za rankvama manigahie. Nezane trate aza tununte maninemopi? Nezama retroma nehimo'e. Hianagi tamagri amu'nompina, Nagra ne'zama refkoma nehia vahekna hu'na mani'noe.
در این دنیا، ارباب بر سر سفره می‌نشیند و نوکرانش به او خدمت می‌کنند. اما اینجا بین ما اینطور نیست، چون من خدمتگزار شما هستم.
28 Miko knazama e'nerugeta, tamagra nonatraze.
و شما کسانی هستید که در سختیهای من، نسبت به من وفادار بوده‌اید؛
29 Nenfama kuma'ama nami'neaza hu'na, Anumzamofo kumara neramuankita,
از این رو، همان‌گونه که پدرم به من اجازه داده است تا فرمانروایی کنم، من نیز به شما اجازه می‌دهم که در سلطنت من شریک شوید،
30 anahukna hutma tamagra Nagri kumapina, Nagrane kini trate maninetma, tine nezane nenetma, Israeli vahe'mokizmi 12fu'a naga nofimofona kini trate maninetma refko huzmantegahaze.
و بر سر سفرهٔ من بنشینید و بخورید و بنوشید، و بر تختها نشسته، بر دوازده قبیلهٔ اسرائیل فرمانروایی کنید.
31 Saimoniwoe Saimoniwoe, kagra antahio, witi rgamofo anoma'a hareankna huno Sata'a regaheno kenaku nehie.
«ای شمعون، شمعون، شیطان می‌خواست همگی شما را بیازماید و همانند گندم، غربال کند؛
32 Hianagi Saimoniga kagrikura nunamu hugantenoankino, kamentintimo'a evu oramigahie. Hanki henkama rukrahe'ma hanunka, kagra kafuhe'ina zamazeri hanavetio.
اما من برای تو دعا کردم تا ایمانت از بین نرود. پس وقتی توبه کردی و به سوی من بازگشتی، ایمان برادرانت را تقویت و استوار کن!»
33 Hianagi Pita'a anage hu'ne, Ramoka, nagra tro hunoankina, Kagra kina nompi vnanana, nagrane vugahu'e. Frisanana nagrane frigahu'e.
شمعون گفت: «خداوندا، من حاضرم با تو به زندان بروم، حتی با تو بمیرم!»
34 Higeno anage Agra hu'ne, Pitaga Nagra negasamue, meni kenage kokorege osu'nenkenka, Jisasina onke'noe, hunka tagufa zupa vahane hugahane.
عیسی فرمود: «پطرس، بدان که همین امشب، پیش از بانگ خروس، سه بار مرا انکار کرده، خواهی گفت که مرا نمی‌شناسی!»
35 Nehuno anage huno zamasami'ne, Nagrama erizania omerisazeguma hunermantena, zago eriri ku'ene, agia nona erineta ovihoma hugeta vazana, tamagra magozankura atupara hu'nazafi? Hige'za zamagra hu'za, i'o atupara osu'none hu'naze.
سپس از شاگردان پرسید: «هنگامی که شما را فرستادم تا پیام انجیل را به مردم اعلام کنید، و پول و کوله‌بار و لباس اضافی با خود بر نداشته بودید، آیا به چیزی محتاج شدید؟» جواب دادند: «نه.»
36 Jisasi'a anage huno zamasami'ne, Hianagi menina, zagoma eriri kura enerita, anahukna hutma kura eneritma, bainati kaziknoma e'orinenamotma nakre (saket) kutmia zagore atretma zago eritma bainati kazinknona magora mizaseho.
فرمود: «اما اکنون اگر کوله‌بار و پول دارید، با خود بردارید؛ و اگر شمشیر ندارید، جامۀ خود را بفروشید و شمشیری بخرید!
37 Na'ankure Nagra anage hu'na neramasamue, avontafipima krente'nea kemo'a, kumi vahe'ene Agrira hampri'naze hu'neana, Nagriku huno krentenea kemo'a nagrite eama hugahie. (Ais 53:12)
چون زمان انجام این پیشگویی درباره من رسیده است که می‌گوید: او از خطاکاران محسوب شد. آری، هر چه درباره من پیشگویی شده است، عملی خواهد شد.»
38 Hige'za amage'ma nentaza disaipol naga'mo'za amanage hu'za hu'naze, Ramoka ko, tare kazi eri'none hu'za hazageno, Sa eri'naze, huno zamasmi'ne.
گفتند: «استاد، دو شمشیر داریم.» اما عیسی فرمود: «بس است!»
39 Jisasi'a anage huteno, nompinti atiramino koma nehiaza huno Olivi agonare nevige'za, amagema nentaza disaipol naga'mo'za avariri'za vu'naze.
آنگاه عیسی همراه شاگردان خود، از آن بالاخانه بیرون آمد و طبق عادت به کوه زیتون رفت.
40 Jisasi'a ana agonare uhanatiteno, amanage huno zamasami'ne, Nunamu nehutma reramehe'zama esigetma evuoramiho.
در آنجا به ایشان گفت: «دعا کنید تا وسوسه بر شما غلبه نکند!»
41 Anage huteno, have matevazageno uneramia avamente zamatreno vuno, ome renarenamagino agafa huno nunamu huno,
سپس به اندازه پرتاب یک سنگ دورتر رفت و زانو زد و چنین دعا کرد:
42 anage hu'ne, Nenfaga Kagri kavesima me'nenigenka ama knazana eri atrenanto. Hianagi nagri navesira ovaririnka, Kagra kavesi avaririo, huno nehigeno,
«ای پدر، اگر خواست توست، این جام رنج و عذاب را از مقابل من بردار، اما خواست تو را می‌خواهم، نه خواست خود را.»
43 anante monafinti mago ankeromo Agrite efore huno azeri hankavetine.
آنگاه از آسمان فرشته‌ای ظاهر شد و او را تقویت کرد.
44 Jisasina tusiza huno knavenesigeno, mago'ane hanavetino nunamu nehigeno, kora amunasisi huno mopafi tagiramine.
پس او با شدت بیشتری به دعا ادامه داد، و از کشمکش روحی آنچنان در رنج و عذاب بود که عرق او همچون قطره‌های درشت خون بر زمین می‌چکید.
45 Nunamuma huteno otino vuno ome zmageana, amagema nentaza disaipol nagara zamasunkuma hazazamo kna zamesino, zamazeri zamavutoko hige'za mase'nazageno,
سرانجام، برخاست و نزد شاگردان برگشت و دید که از فرط غم و اندوه، به خواب رفته‌اند.
46 anage huno zamasami'ne, Nahigeta tamavura mase'naze? Reramahe'za esigetma traka hu'zanku, otitma nunamu hiho.
پس به ایشان گفت: «چرا خوابیده‌اید؟ برخیزید و دعا کنید تا وسوسه بر شما غلبه نکند!»
47 Jisasi'a anage huno nezmasamigeno, hakare vahekrefamoza eri hantage'za neazageno, ananpina 12fu'a amagema nentaza disaipol nagapintira magozamimo, Judasi'ema nehaza ne'mo zamavreno ne-eno, eama huno Jisasina agi'antako hunaku e'ne.
این کلمات هنوز بر زبان او بود که ناگاه گروهی با هدایت یهودا، یکی از دوازده شاگرد عیسی، سر رسیدند. او جلو آمد و به رسم دوستی، صورت عیسی را بوسید.
48 Hianagi Jisasi'a amanage huno Judasina asami'ne, Judasiga nagi antako nehunka, komoru hunka ha' vahe zamazampi, Vahe'mofo Mofavre avrente'za nehampi?
عیسی به او گفت: «یهودا، آیا پسر انسان را با بوسه‌ای تسلیم می‌کنی؟»
49 Anama hige'za, Jisasi'enema mani'namo'za fore'ma hunaku'ma hiazana nege'za, Ramoka, bainati kazinkanonu zamantagi sanumpi? nehazageno,
اما شاگردان، وقتی متوجه جریان شدند، فریاد زدند: «استاد، آیا اجازه می‌دهید بجنگیم؟ شمشیرهایمان حاضر است!»
50 magozmimo bainati kazinkno erino ugagota pristi nemofo kazokzo eri'za nera tamaga kaziga agesa antagi akre'ne.
همان لحظه یکی از ایشان به روی خادم کاهن اعظم شمشیر کشید و گوش راست او را برید.
51 Hianagi Jisasi'a anage hu'ne, Atro, amanahuzana mago'ane osuo nehuno, agesare avako higeno so'e hu'ne.
عیسی بلافاصله گفت: «دیگر بس است!» سپس گوش او را لمس کرد و شفا داد.
52 Anante Jisasi'a ugota pristi vaheku'ene, mono nompi kegava nehaza vaheku'ene, mono kva vahe'mo'za azerinakuma aza vahekura anage huno zamasami'ne, Tamagra bainati kazinknonu'ene kumpa kanonu kumzafa vahe'ma azerinakuma hiaza hutma hara renantenaku neazo?
آنگاه عیسی به کاهنان اعظم، فرماندهان محافظین معبد و مشایخی که آن گروه را رهبری می‌کردند، گفت: «مگر دزد فراری هستم که با چوب و چماق و شمشیر به سراغم آمده‌اید؟
53 Hakare zupa kna'ane kna'ane ra mono nompi tamagrane magopi mani'noana nazeori'naze. Hanki ama kna tamagrizane. Hanizamofo hanavemo'a agatere.
من هر روز با شما در معبد بودم؛ چرا در آنجا مرا نگرفتید؟ اما اکنون زمان شماست، زمان فرمانروایی ظلمت!»
54 Jisasina azerite'za avre'za ugota pristi ne'mofo nonte nevazageno, Pita'a zmavaririno ogamu'a e'ne.
به این ترتیب او را گرفته، به خانه کاهن اعظم بردند. پطرس نیز از دور ایشان را دنبال کرد.
55 Ugota pristi nemofo kuma amunompi teve hugrete'za, mani'nageno, anampi Pita'a zamagrane umani'ne.
سربازان در حیاط آتشی روشن کردند و دور آن نشستند. پطرس نیز در میان ایشان نشست.
56 Mago eri'za mofamo'a Pita'ma teve anefate mani'negeno ke'nene huno negeno, ama nera Jisasi'ene nemania nere.
در این هنگام، کنیزی، چهره پطرس را در نور آتش دید و او را شناخت و گفت: «این مرد هم با عیسی بود!»
57 Hianagi Pita'a anage hu'ne, ama a'moka nagra antahina kena osu'noa neku nehane huno vahane hu'ne.
اما پطرس انکار کرد و گفت: «دختر، من اصلاً او را نمی‌شناسم!»
58 Anante osi'agna evigeno, mago nemo negeno Pitanku huno, kagranena mago zmimoke! Hianagi Pita'a huno, ama ne'moka nagra ana nera omani'noe!
کمی بعد، یک نفر دیگر متوجه او شد و گفت: «تو هم باید یکی از آنها باشی.» جواب داد: «نه آقا، نیستم!»
59 Mago'a osi'a (aua) knama evigeno, mago ne'mo eno mago'ane hankavetino, ama nera agrane vano nehigena kenoa nere. Na'ankure agranena Galili ne' mani'ne.
در حدود یک ساعت بعد، یک نفر دیگر با تأکید گفت: «من مطمئن هستم که این مرد یکی از شاگردان عیسی است، چون هر دو اهل جلیل هستند.»
60 Hianagi Pita'a anage hu'ne, ama ne'moka, nagra kena antahina osu'noa neku nehane nehigeno, kokorege hu'ne.
پطرس گفت: «ای مرد، از گفته‌هایت سر در نمی‌آورم!» و همین که این را گفت، خروس بانگ زد.
61 Ramo'a rukrahe huno Pita negegeno, Kokoremo ageru orunenigenka, 3'a zupa Nagrikura onkenoa nere hunka vahane hugahane huno, Ramo'ma asami'nea kegu Pita'a agesa antahi'ne.
همان لحظه عیسی سرش را برگرداند و به پطرس نگاه کرد. آنگاه سخن عیسی را به یاد آورد که به او گفته بود: «تا فردا صبح، پیش از بانگ خروس، سه بار مرا انکار خواهی کرد!»
62 Pita'a megi'a vuno tusiza huno zavi ome ate'ne.
پس پطرس از حیاط بیرون رفت و به تلخی گریست.
63 Hagi Jisasima azeri'namo'za azanava ke hunente'za kano nemiza,
اما نگهبانانی که عیسی را تحت نظر داشتند، او را مسخره می‌کردند و به او سیلی می‌زدند،
64 avua kisu hunente'za, iza negehefi kasnampa ke hunka huama huo hu'za antahige'naze.
و چشمان او را بسته، می‌گفتند: «نبوّت کن! بگو ببینیم چه کسی تو را زد؟»
65 Mago'ane hakare azanava ke hunente'za, huhaviza hunte'naze.
و ناسزاهای بسیارِ دیگر به او می‌گفتند.
66 Nanterama segeno'a, kva vahezagane, ugota pristi vahe'ene, kasegere ugota hu'naza vahe'mo'za, Jisasina avare'za mono kanisolo vahete vu'za anage hu'naze,
وقتی هوا روشن شد، شورای مشایخ، مرکب از کاهنان اعظم و علمای دین، تشکیل جلسه دادند. ایشان عیسی را احضار کرده،
67 Kagra Kraisiga maninenunka tasamio hazanagi, Jisasi'a anage huno zamasami'ne, Nagrama tamasamisugetma, tamentintia osugahaze.
از او پرسیدند: «به ما بگو، آیا تو مسیح هستی یا نه؟» عیسی فرمود: «اگر هم بگویم، باور نخواهید کرد
68 Hanki Nagrama tamantahiganena, tamagra kenonani'a osugahaze. hu'ne.
و اگر از شما بپرسم، جواب نخواهید داد.
69 Hianagi amaretima vaniana, Vahe'mofo Mofavremo'a, Anumzamofo hanavefi azantmaga'a kaziga manigahie. (Sam-Zga 110:1)
اما از این پس پسر انسان به دست راست خدا خواهد نشست!»
70 Hige'za zamagra makamo'za hu'za, e'ina hu'negu kagra Anumzamofo mofavre mani'nampi? Hu'za hazageno, Tamagrama nehazana, izo Nagra anane, hige'za
همه فریاد زده، گفتند: «پس تو ادعا می‌کنی که پسر خدا هستی؟» فرمود: «بله، شما خود گفتید که هستم.»
71 anante zamagra hu'za, mago'enena na'ane hanigeta antahisunku antahigegahune. Na'ankure tagra nentahunkeno Agra'a agipinti Anumzamofo mofavre mani'noe hu'ne.
فریاد زدند: «دیگر چه نیاز به شاهد داریم؟ خودمان کفر را از زبانش شنیدیم!»

< Ruku 22 >