Joni 4
1 Hagi Jisasi'a antahiama Farisi vahe'mo'za hu'za Jisasi'a, Jonina agatereno rama'a amage antesaza disaipol nagara zamazeritru huno, mono tina frenezmante hu'za nehazanke antahi'ne.
Stále více lidí se připojovalo k Ježíšovi a jeho učedníci je křtili.
2 (Anage hazanagi Jisas'a Agra'a mono tina freozmante'ne. Hagi Agri'ma amage nentaza disaipol naga'mo'za mono tina fre zamante'naze.)
3 Judia kaziga atreno Agra mago'ene Galili vu'ne.
Aby zabránil případnému střetnutí s náboženskými vůdci, opustil Ježíš Judsko a vrátil se do Galileje.
4 Galilima vunakura Sameria mopa kazigati nevaza kantega rugitagino vu'ne.
Šel skrze Samařsko.
5 Anante Sameria mopa kaziga nevuno, ana mopafi mago kuma agi'a Sika nehazare uhanati'ne. Korapara Jekopu'a ana mopa tva'oma'are me'nea mopa, Josefena ami'neane.
Kolem poledne přišel k Jákobově studni u městečka Sychar.
6 Ana kuma tva'onte Jekopuna tinkeri'a me'ne. Hagi Jisasi'a kama e'nea zamo avesra higeno ana tinkerire umanigsa hu'ne. Feru avame zageha higeno anante umani'ne.
7 Anante mago Sameria a'mo ti afinaku ana tinkerire egeno, Jisasi'a ana a'mofonku huno, Tina afi namio huno hu'ne.
Jeho učedníci odešli do města nakoupit něco k jídlu. Ježíš si chtěl u studny odpočinout. Sotva usedl, jedna z místních žen přišla pro vodu. „Prosím tě, dej mi napít, “obrátil se na ni Ježíš.
8 Na'ankure Agri amage nentaza disaipol nagara rankumategati ne'za mizasenaku zamagra vu'nazageno mani'neno anagea hu'ne.
9 Anage higeno ana Sameria a'mo Jisasinku huno, Kagra Jiu ne' mani'nananki nahigenka Sameria a' monagura, tina afi namio hunka nantahi'negane? (Na'ankure Jiu vahe'mo'za Sameria vahe'enena tragote'za nomanize.)
„Jak to, že žádáš službu od Samařanky, když jsi Žid?“(Mezi Židy a Samařany vládlo totiž napětí.)
10 Jisasi'a ana ke nona'a anage huno asami'ne, Anumzamo negamia musezama antahi'nenkasina, iza'o kantahigeno kagriku'ma, tina afi namige'na na'neno nehia ne'ma kagra antahigankeno, Agra asimu eri tina kamisine.
Ježíš jí odpověděl: „Kdybys věděla, kdo jsem a co ti nabízím, prosila bys ty mne, abych ti dal napít té životodárné vody.“
11 Ana a'mo Agriku huno, Ra ne'moke Kagra tima afisana tafena e'ori'nankeno tinkerimo'a zaza huno urami'ne. Hagi Kagra igati ana asimu eri tina afigahane?
„Vždyť nemáš žádnou nádobu! Jak chceš nabrat vodu z tak hluboké studny?“namítla žena.
12 Jekopu neragehona Kagra agterenka onaga'a mani'nampi? Na'ankure agra ama tinkeria tamine, agra ana tinkerifinti nenege'za, mofavre naga'amozane afu'zaga'amoza ne'naza tine.
„Jsi snad mocnější, než byl náš praotec Jákob, který ji vyhloubil? Čerpal z ní vodu pro sebe, svou rodinu i svůj dobytek.“
13 Higeno Jisasi'a ana a'mofo ke nona'a huno asmi'ne, Maka'mo'za ama tima nesanuza ete ru'ene tinkura zamesigahie.
Nato jí Ježíš odpověděl:
15 Higeno ana a'mo Agriku amanage hu'ne, Ra nemoka, ana tina namigeno, nagrira tinkura nave'osisige'na tima afi'zantera oma'neno, huno hu'ne.
„Pane, tu vodu mi dej ať už sem nemusím chodit, “prosila ho žena.
16 Agra ana akura huno, Vunka, negavena ome ke hunka avrenka amare eno.
„Jdi a přiveď svého muže, “přikázal jí Ježíš.
17 Higeno ana a'mo kenona'a huno asmi'ne, Nagra ve onte'noe higeno, Jisasi'a ana ara anage huno asmi'ne, Kagra vema onte'noe hunkama nehanana tamage hunka nehane,
„Nemám muže, “odpověděla žena. „To máš pravdu, “řekl jí Ježíš.
18 na'ankure kagra kotenka 5fu'a ve eri'nane, hagi menima kagrane mani'nea vea negave'a omani'ne. E'igu kagra tamage hunka nenasmine.
„Vystřídala jsi jich pět a ani ten, se kterým žiješ nyní, není tvůj muž.“
19 Higeno ana a'mo Agrira asmino, Ra nemoke, nagrama negagoana Kagra mago kasnampa ne' mani'nane.
„Pane, vidím, že jsi prorok, “vyhrkla s údivem.
20 Tagrira tafahe'za ama agonafi monora hunte'naze. Jiu vahe'motma Jerusalemi kumateke monora huntegahaze hutma tamagra nehaze.
„To bys mi mohl odpovědět, proč vy Židé považujete jen Jeruzalém za místo vhodné k uctívání Boha. Naši předkové se od nepaměti modlili na této hoře.“
21 Higeno Jisasi'a amanage huno ana ara asami'ne, Ama a'moka, kema hanua kerera kamentinti huo, mago kna ne-eankino efore'mahina, ama agonafino, Jerusalemi kumatero tamagra Nerfantera monora huontegahaze.
Ježíš jí odpověděl: „Věř mi, blíží se doba, kdy lidé nebudou uctívat Boha ani v Jeruzalémě, ani na této hoře.
22 Tamagra ontahi'naza zante monora nehaze, tagra antahi'nona zante monora nehune. Na'ankure vahe'ma zamagu'vazizana Jiu vahe'motafi me'ne.
My známe smysl naší bohoslužby, ale vy ho neznáte, protože Mesiáš vyjde ze Židů.
23 Hianagi mago kna ne-ea knamo'a hago menina ama fore hu'ne. Nenfama tamage mono hunteku hanamo'za, avamupi tamage avu'avateti monora huntegahaze. E'inahu hu'za mono'ma huntesaza vaheku Nenfa'a nehakre.
Nastává však doba, kdy nebude záležet na tom, kde se kdo modlí, ale jak se modlí. Skuteční vyznavači budou ctít Otce upřímně a neformálně. O takové vyznavače Otci jde.
24 Na'ankure Anumzana Agra Avamure, hu'negu mono'ma hunteku hanamo'za, zamagra zamagu'areti avamuzmifi tamage monora huntegahaze.
Bůh je duchovní bytost a ti, kdo ho vzývají, mají tak činit opravdově a pod vedením Ducha svatého.“
25 Higeno ana a'mo Agrira amanage huno asmi'ne, Nagra antahi'noe Mesaia'a (tazahu ne') egahie, (Kraisi'e hu'zama agima ante'naza nera), ana ne'ma esnuno'a, maka'zana tasmi ama hanigeta antahi'gahune.
„Vím, že přijde Mesiáš, “pravila žena, „ten nám všechno vysvětlí.“
26 Jisasi'a ana ara asmino, Ama nanekema nehua ne'mona ana ne' Mesaia'ne.
„Ten Mesiáš jsem já, “řekl jí nato Ježíš.
27 Anage nehakeno Jisasima amage'ma nentaza disaipol nagara anante enehanatiza ana a'ene naneke nehige'za nege'za antri nehu'za hakare antahintahi hu'nazanagi, nazanku nehakre huge, nazanku a'ene kegaga nehie? Hunora mago'mo'a antahi onke'ne.
V té chvíli se učedníci vrátili z města a byli překvapeni, když Ježíše zastihli v rozhovoru se ženou. Neodvážili se však zeptat, proč s ní mluví.
28 Anante ana a'mo tinkavo'a netreno, rankumatega viazamo vene'ne zaga ome zamasmino,
Žena nechala své vědro ležet u studny a spěchala do města, kde řekla lidem:
29 Eta eme keho, maka'zama hu'noa zanku'ma huama huno nasmi'nea nera, Kraisi'ema hu'naza ne' e'negahie?
„Pojďte se podívat na člověka, s nímž jsem se dosud nesetkala, a přesto o mně všechno ví. Není to snad Mesiáš?“
30 Ome zamasmige'za, rankumara atre'za zamagra atirami'za Agritega e'naze.
Lidé z města se tedy vydali za Ježíšem.
31 Vahe'ma zamarenaku vu'nege'za amage nentaza disaipol naga'mo'za Jisasina tutu hunte'za, hurami ne'moka (Rabbai), ne'zana no hu'naze.
Učedníci ho zatím pobízeli, aby se najedl.
32 Hianagi Jisasi'a zamasmi'no, Nagrama nesua ne'zama me'neana tamagra onke'naze, huno zamasmi'ne.
On však odmítl: „Nebudu jíst. Mám jiný pokrm, který neznáte.“
33 Anage hige'za amagema nentaza disaipol naga'mo'za, ke ohumi ahumi nehu'za, zamagra hu'za mago'mo ne'zana eme amigeno ne'neno Agra nehifi?
„Kdo mu přinesl jídlo?“říkali si.
34 Jisasi'a amanage huno zamagrira zamasmi'ne, Nagri ne'zana aza'o hunantege'na e'nomofo avesite eri'zama'a eri vagaresanugu hunantege'na e'noe.
Ježíš je hned vyvedl z nejistoty: „Sytím se tím, že konám Boží vůli. Dokončit jeho dílo – to je můj pokrm.
35 4'a ika maniteta tamagra hozama hamare kna me'ne huta nosafi? Nagra neramasmuanki keho, kesga hutma hozafina tmua keho, ne'zamo afureno ta'nefa ruherafino hoza hamare kna kofta nehie.
Obilí bude zralé za čtyři měsíce, ale lidé jsou již zralí ke žni.
36 Ana ne'zama hamare'namo'za hago mizazamia knare hu'za eri'naze. Hagi ana raga'ama hamare'nazana manivava mani'zante vahera zamare'za vu'naze, ana nehina aza'o hozama nehankremo'ene, hozama nehamremokea, zanagu'a musena magoka hugaha'e. (aiōnios g166)
Ten, kdo bude sklízet a shromažďovat tuto úrodu pro věčnost, dostane za svou práci odměnu. A ten, kdo rozséval, bude se radovat spolu s ním. (aiōnios g166)
37 Na'ankure ama ana nanekea tamage ke me'ne. Mago'mo hoza hankretegeno, rumo hoza nehamare hu'za nehaze.
Neříká se nadarmo, že jeden zasévá a druhý žne.
38 Tamagra zamaza hutma avimzana ose'naza hozafi Nagra huneramantoe, rumo'za amuho hu'za eri'za hankre'naza hozafi, tamagra ne'za hamare'sagu huneramantoe.
Já vás posílám sklízet pole, které jste neosévali. Jiní se před vámi lopotili a vy sbíráte výsledky jejich práce.“
39 Sameria rankumateti hakare vahe'mo'za Agrite zamentinti hu'naze. Na'ankure ana a'mo'ma huno maka'zama nagra ko'ma hu'noa zana, Agra huama hunante'ne.
Na základě svědectví té ženy uvěřilo v Ježíše mnoho Samařanů ze Sychar.
40 E'inage hige'za, Sameria vahe'mo'za Jisasinte e'za, tagrane manigahane hu'za hanaveti'za antahigageno, Agra tare zagegna zamagrane mani'ne.
Prosili ho, aby u nich zůstal. Zdržel se tam dva dny, mluvil k nim a jejich víra rostla.
41 Hagi Jisasi'ma zamasmia ke nentahi'za, hakare'a ontahi'naza vahe'mo'zane zamentinti hu'naze.
42 Zamagra ana ara amanage hu'za asmi'naze, kagrama hana kegukera tamentinti nosune, hagi tagra tagesafinti antahita tamentinti nehune. Agra tamage maka kokankoka vahe'mota tazahu nere.
Ženě řekli: „Teď už věříme ne pro to, co jsi o něm pověděla, ale slyšeli jsme ho a víme, že je opravdu Spasitel světa.“
43 Tare zage knama maniteno, Jisasi'a ana kumara atreno Galili vu'ne.
Po dvou dnech pokračoval Ježíš v cestě do Galileje.
44 Na'ankure Jisasi'a Agra'a huama huno, Kasnampa (profet) vahe agi'a mopa agafa'arera erisaga osugahaze huno hu'ne.
I když doma nebývá nikdo ve vážnosti, přijali ho Galilejští velmi srdečně. I oni byli totiž o Velikonocích v Jeruzalémě a stali se tam svědky některých jeho zázraků.
45 Hagi anante Galilima ehanatige'za, kinafinti zamare'nea knagu nentahiza muse ne'za kreza nenaza knarera (pasova) Jerusalemi vu'ne'za ke'naza vahe'mo'za musena hunte'naze.
46 Ana hazageno Kana Galili kaziga, tinteti waini'ma trohu'nea kumate eteno e'ne. Anante mago kamani eri'za ne'mofo mofavre'mo Kapenium kumate kri erino mase'ne.
Když Ježíš procházel Galileou, zastavil se také v Káni, kde před nedávnem při svatbě proměnil vodu ve víno. Nedaleko odtud leželo město Kafarnaum. Zde žil jeden královský úředník, jehož syn těžce onemocněl.
47 Jisasi'a Judia atreno Galili kaziga ehanatia kema nentahino'a, kri eri'nea mofavre'mofo nefa'a Agrite viazamo asuragi kefinti, Enka mofavre ni'a eme azeri so'e huo huno nemofo'a fri'kante mase'negeno antahige'ne.
Jakmile se dověděl o Ježíšově návratu, hned ho vyhledal a prosil o pomoc. Žádal ho, aby s ním šel domů a vrátil zdraví umírajícímu synovi.
48 Anage higeno Jisasi'a asmino, Avame'zane kaguvaza hanuazana ketetage'za, tamagra tamentintia hugahazo!
Ježíš mu odpověděl: „Cožpak mi neuvěříte, pokud neuvidíte zázraky?“
49 Ana kamani eri'za ne'mo'a Jisasinkura huno, Ramoke mofavreni'a frisanigi ko eramio.
Královský úředník úpěnlivě prosil: „Pane, pojď hned se mnou, vždyť mi doma umírá syn.“
50 Higeno Jisasi'a ana nera asmino, Nonkarega vuo, negamofo'a ofrino amne mani'ne. Ana ne'mo tamage Jisasi'a nehie huno amentinti nehuno atreno ete noma'arega vu'ne.
Ježíš mu však jen krátce řekl: „Vrať se domů. Tvůj syn je zdráv.“Úředník jeho slovům uvěřil a rychle spěchal domů.
51 Atreno kantega uneramige'za, kazokzo eri'za vahe'amo'za eme asami'za, negamofona kri'a atrentegeno mani'ne hu'za eme asmi'naze.
Již cestou potkal své sluhy, kteří mu běželi naproti se zprávou o synově uzdravení.
52 Anagema hu'za asmizageno kri'ama atrente'nea knagu zamantahigege'za zamagra asami'za, Okina wan kiloki higeno avufa teve ha'zamo'a atrente'ne.
Ten se jich dychtivě zeptal, v kterou dobu se jeho syn uzdravil. „Včera v jednu hodinu odpoledne mu přestala horečka, “odpověděli.
53 Anagema nehazageno nefa'a agesa antahi'ne, Jisasi'a ana knareku huno, Negamofo'a ofri amne mani'ne huno hu'ne, nehuno agrane noma'afi nemaniza naga'ane, maka'moza zamentinti hu'naze.
Radostí naplněný otec si uvědomil, že právě v tu chvíli mu Ježíš řekl: „Tvůj syn je zdráv.“Po této události královský úředník uvěřil, že Ježíš je pravý Mesiáš. A uvěřila tomu i jeho rodina a všechno služebnictvo.
54 Jisasi'ma Judia kazigama atreno Galilima emanineno'a, ama'i nampa 2 avame'za eri fore hu'ne.
Tak Ježíš učinil druhý zázrak v Galileji po svém návratu z Judska.
