< Zeremaia 50 >
1 Hagi Babiloni vaheku'ene Babiloni mopafima nemaniza Kaldia vahekura Ra Anumzamo'a amanage huno kasnampa ne' Jeremaiana asami'ne.
Slovo, kteréž mluvil Hospodin proti Babylonu a proti zemi Kaldejské skrze Jeremiáše proroka:
2 Kagra mago avame'za erisga hu'nenka mika kumatamimpima nemani'naza vahetega vunka, mago nanekea eri frara okinka kezatinka amanage huo. Ha' vahe'mo Babiloni kumara eme e'nerigeno, Babiloni vahe havi anumza Belinku'ma Maduku'ema nehaza havi anumzamofo amema'a rurakoraku hunetre'za Babiloni vahe'mo'zama havi anumzantamimofo amema'ama tro'ma hu'naza zantami'na rurakoraku hunetre'nageno kaza osu havi anumzamo'a agazegu hugahie.
Oznamujte mezi národy a rozhlašujte, zdvihněte korouhev, rozhlašujte, netajte, rcete: Vzat bude Babylon, zahanben bude Bél, potřín bude Merodach, zahanbeny budou modly jeho, potříni budou ukydaní bohové jeho.
3 Na'ankure noti kazigati vahe'mo'za e'za Babiloni vahera ha' eme huzmante'za zamazeri haviza hanage'za, maka vahe'ene bulimakaone sipisipine mago'a afu'zmimo'zanena Babiloni kumara atre'za koro fre vagaresageno mago vahera omanitfa hugahie.
Nebo přitáhne na něj národ od půlnoci, kterýž obrátí zemi jeho v pustinu, tak že nebude obyvatele v ní. Od člověka až do hovada vystěhují se, odejdou.
4 Hagi Ra Anumzamo'a huno, Anazama fore'ma hania knafina Israeli vahe'ene Juda vahe'mo'zanena magopi eme atru hute'za zaviteme ne-e'za Ra Anumzana Anumzazmimofonkura hake'za egahaze.
V těch dnech a toho času, dí Hospodin, přijdou synové Izraelští, oni i synové Judští spolu; plačíce, ochotně půjdou, a Hospodina Boha svého hledati budou.
5 Hagi ana nehu'za Saioni kumategama nevaza kanku vahera zamantahige'za nege'za, ana kuma'ma me'nea kaziga zamavugosa hunte'za vugahaze. E'ina'ma zamagrama hu'nazana Ra Anumzamo'ene mevava huhagerafi huvempa ke ome huhagerafi'neza zamage'ma okaninagu anara hugahaze.
Na cestu k Sionu ptáti se budou, a obrátíce se tam, řeknou: Poďte a připojte se k Hospodinu smlouvou věčnou, nepřicházející v zapomenutí.
6 Hagi Nagri vahe'mo'za sipisipi afu'tamimo'zama nehazaza hu'za hazagre'za ufre efre hu'naze. Hagi sipisipi afute kva vahe'mo'za, sipisipi afu'tamima zamavare'za ranra agonaramimpine ne'onse agonaramimpine vazage'za kanku ome hazagre'za vano nehu'za, nemaniza noma zamage akani'zankna nehaze.
Ovce hynoucí jsou lid můj, pastýři jejich působí to, aby bloudily, a po horách se toulaly, s hůry na pahrbek chodily, zapomenuvše na příbytky své.
7 Hagi tutagi ha'ma huzmantaza vahe'mo'za zamahe frizage'za, ha' vahe zamimo'za amanage hu'naze. Anama zamahe frisaza zamofo kna'a tagra e'origahune. Na'ankure Agripima mani'nesageno fatgo avu'ava zama huno kegavama huzmantesia Ra Anumzamofo avufi kumira nehu'za, zamafahe'mo'za Agrite'ma muha'ma hu'naza Ra Anumzamofo avufi kumira hu'naze.
Všickni, kteříž je nalézají, zžírají je, a nepřátelé jejich říkají: Nebudeme nic vinni, proto že hřeší proti Hospodinu. Příbytek spravedlnosti a otců jejich naděje jest Hospodin.
8 Hagi Juda vahe'mota Babiloni vahe mopafintira ame huta atreta nevuta, ve meme afumo'ma sipisipi afu'tami zamagatere'za vugota hazaza huta viho.
Vystěhujte se z prostředku Babylona, a z země Kaldejské vyjděte, a buďte jako kozlové před stádem.
9 Na'ankure noti kaziga mopafima nemaniza hankavenentake vahetamina Nagra zamazeri otisuge'za, magopi eme eri tru hute'za avazuhumpi hu'za Babiloni vahera ha' eme huzmante'za, hara huzamagateregahaze. Hagi ana ha' vahe'mo'za atima ahe'arera knare hu'naza vaheki'za mago'zama ahazana hantga nosaza vahe mani'nazankiza, Babiloni vahera ha' eme huzmagatere'za zamavare'za kina ome huzmantegahaze.
Nebo aj, já vzbudím a přivedu na Babylon shromáždění národů velikých z země půlnoční, kteřížto sšikují se proti němu, i bude dobyt odtud. Kterýchžto střely jsou jako silného, jenž sirobu uvodí; žádnáť se nenavrátí na prázdno.
10 Hagi Babiloni vahera hara eme huzmante'za maka zana rohure'za eri'za vugahaze. Ana hugahazankino mago mago ha' vahe'mo'a avemasinia feno zana erimente huno eri avitetere huno vugahie, huno Ra Anumzamo'a hu'ne.
I bude země Kaldejských v loupež; všickni, kteříž ji loupiti budou, nasytí se, dí Hospodin.
11 Hagi Ra Anumzamo'a huno, Babiloni vahe'mota Nagri vahera ha' huzmanteta kumazmia eri haviza nehuta, mika zazamia rohu zamareta erita ne-eta, ve bulimakao afu'mo witi hona refuzafu'nepeno takaure takaure hiaza nehuta, ve hosi afu'mo nehiankna krafa huta e'naze.
Proto že se veselíte, proto že pléšete, ó dráči dědictví mého, proto že jste zbujněli jako jalovice vytylá, a provyskujete jako rekové,
12 Hagi e'inama hanageno'a kaseramanteno amima tami'nea neramarera'a tusi agazegu hugahie. Ana hanigeno ama mopafima me'nea kumatamimofo amu'nompina agia omanena haviza huno vahe omani hagage ka'ma koka fore hugahie.
Zahanbena bude matka vaše velice, a zapýří se rodička vaše: Aj, nejzadnější z národů, poušť, země vyprahlá a pustina.
13 Na'ankure Ra Anumzamofo arimpa ahe'zamo hanigeno Babiloni kumamo'a haviza hina, anampina mago vahemo'e huno omanitfa hugahie. Hagi ru kumapi vahe'mo'zama ana kuma tva'onte'ma vu'za ezama nehu'za ana zama kesu'za tusi antri hu'za nava'nava hugahaze.
Pro prchlivost Hospodinovu nebude v ní bydleno, ale velmi spustne všecko. Každý, kdož půjde mimo Babylon, užasne se, a diviti se bude nade všemi ranami jeho.
14 Hagi Babiloni vahe'mokizmi ha' vahe'mota avazuhumpi huta maka kazigati eta Babiloni kumara eme azeri kaneginke'za atifima kevema erintetama nehaza vahe'mota kevea magore huta otreta ahetrenkeno Babiloni kumapina ufreno. Na'ankure zamagra Ra Anumzamo'na navufi kumi hu'naze.
Sšikujte se proti Babylonu vůkol všickni, kteříž natahujete lučiště, střílejte proti němu, nelitujte střely; nebo hřešil proti Hospodinu.
15 Hagi tamagra Babiloni kumamofona maka vahe'mota kezatita rankege nehinke'za, zamazama erisga hu'za hara osanunema hu'za tamagritegama esageta, Babiloni kuma kegina ahenafage hunetreta, manine'za kuma kvama nehaza zaza nontamina tapage hutreho. Na'ankure e'i Ra Anumzamofo arimpa ahe'za me'neanki, vahe'ma zamazeri havizama hu'nazaza huta zamagri'enena zamazeri haviza hiho.
Křičte proti němu vůkol: Poddal se, padli základové jeho, pobořeny jsou zdi jeho. Nebo pomsta Hospodinova jest, uveďte pomstu na něj; jakž činíval, učiňte jemu.
16 Hagi Babiloni mopafima hozama eri'za avimzama nehankraza vahe'ene, ne'zama hamare zupama kazinteti'ma ne'zama nehamaraza vahe'enena zamahe hana hugahaze. Hagi Babiloni vahe'ma ha' vahe'zamimo'zama bainati kazinteti'ma ha'ma eme huzmantesage'za, ru vahe'ma zamagranema emani'naza vahe'mo'za koro atre'za mopa zamirega uvuevu hugahaze.
Vypleňte rozsevače z Babylona, i držícího srp v čas žně; před mečem hubícím každý nechť se k lidu svému obrátí, a každý do země své nechť uteče.
17 Hagi Israeli vahe'mo'za sipisipi afu kevugna hu'nage'za, ha' vahe'mo'za laionigna hu'za eme zamarotago hazage'za panani hu'za fre'naze. Hagi esera Aselia kini ne'mo eme zamaheno netegeno, anantera Babiloni kini ne' Nebukatnesa eno zaferina eme hakaneno ne'ne.
Hovádko zahnané jest Izrael, kteréž lvové splašili. Nejprvé zžíral je král Assyrský, tento pak poslednější, Nabuchodonozor král Babylonský, kosti jeho potřel.
18 E'ina hu'negu Monafi sondia vahe'mofo Ra Anumzana Israeli vahe Anumzamo'a huno, Antahiho, Asaria kini ne'ma knama ami'na azeri havizama hu'noaza hu'na, Babiloni kini nera azeri haviza nehu'na, Babiloni mopanena eri haviza hugahue.
Protož toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Aj, já navštívím krále Babylonského i zemi jeho, jako jsem navštívil krále Assyrského.
19 Hagi sipisipi nagara, Israeli vahera ete zamavare'na mopa zamire esuge'za, Kameli agonafinti'ene Basani mopafinti'ene Efraemi agona kokampinti'ene Gileati mopafinti'enena trazana nezamu hu'za negahaze.
A přivedu zase Izraele do příbytku jeho, aby se pásl na Karmeli a Bázan, a na hoře Efraim, a v Galád aby se sytila duše jeho.
20 Hagi Ra Anumzamo'a huno, Anazama fore'ma hania knafina Israeli vahepine Juda vahepinena mago kumira omanegahie. Na'ankure Nagrama zamatresuge'za osi'a naga'ma ofri manisaza nagara kumi'zamia eritresuge'za vahe'mo'za kumi'zamia onkegahaze.
V těch dnech a toho času, dí Hospodin, byla-li by vyhledávána nepravost Izraelova, nebude žádné, a hříchové Judovi, však nebudou nalezení; nebo odpustím těm, kteréž pozůstavím.
21 Hagi Babiloni vahe'mokizmi ha' vahera Ra Anumzamo'a huzmanteno, Marerita Merataimi kumate vahe'ene Pekodi kumate vahe'enena hara ome hunezmanteta maka zazmi'nena eri haviza hiho. Ana nehuta hihoma hu'na huramante'noa zana ana maka huvagareho, huno Ra Anumzamo'a hu'ne.
Proti té zemi zpurných táhni, a proti obyvatelům pomsty; zhub je a zahlaď jako proklaté i utíkající, dí Hospodin. Učiniž, pravím, všecko, jakž přikazuji tobě,
22 Hagi Babiloni mopafina ha' zamofo agasasamo'a tusiza nehanigeno, ana mopafina maka zamo'a ome haviza hugahie.
Ať jest hluk boje v té zemi a potření veliké.
23 Hagi Babiloni vahe'mo'za ama mopafi vahetera mago hanavenentake hamankna hune'za vahera zamazeri haviza hu'nazanagi, menina ha' vahe'amo'za Babiloni kumara eme eri anafe hunetre'za eri haviza hugahaze. Ana hanage'za vahe'mo'zama ana zama nege'za tusi antri nehu'za zmagogogu hugahaze.
Jakž by posekáno a polámáno býti mohlo kladivo vší země? Jak by k užasnutí Babylon býti mohl mezi národy?
24 Hagi Ra Anumzamo'a huno, Nagra Babiloni vahemota tamazerinaku kuko ante'nogeno tamazeri'ne. Hianagi anazana keta antahita osu'naze. Na'ankure Ra Anumzamofo ha' rente'nagu ana kukomo'a tamazeri'ne.
Polékl jsem na tě, ó Babylone, pročež vzat budeš, než zvíš. Nalezen, ano i polapen budeš, proto že jsi směl potýkati se s Hospodinem.
25 Hagi Ra Anumzamo'a ha' zama nentea noma'a anagi hagro huno arimpa ahe'zana eri fegi atre'ne. Na'ankure Monafi sondia vahe'mofo Ra Anumzamo'a Babiloni vahe mopafi eri'za erinaku anara hu'ne.
Otevřel Hospodin poklad svůj, a vynesl nástroje hněvu svého; nebo dílo toto jest Panovníka Hospodina zástupů v zemi Kaldejské.
26 Hagi afete moparegati ha' vahe'mota eta Babiloni mopafi vahera hara eme huzmanteta, ne'zama nentaza nontamina tapage hutreho. Ana nehuta witima hiaza huta maka zantamina magopi eri hihi nehuta, mago zana otreta maka eri haviza hutrenkeno anampina mago'zana omanetfa hino.
Přitáhněte na ni od konce země, zotvírejte obilnice její, šlapejte po ní jako po stozích, a zahlaďte ji jako proklatou, tak aby z ní ničeho nepozůstalo.
27 Hagi Babiloni vahe'mokizimi ve agaho bulimakao afu'tamina maka zamahe hana huta traga hiho. Na'ankure Babiloni vahe'ma Ra Anumzamo'ma nona huzmanteno zamazeri havizama hania knamo'a hago e'neanki kva hiho.
Zbíte mečem všecky volky její, nechť sstoupí k zabití; běda jim, když přijde den jejich, čas navštívení jejich.
28 Hagi mago'a Juda vahe'ene Israeli vahe'mo'zanema Babiloniti'ma koro fre'za Saioni kumate'ma esaza vahe'mo'za huama hu'za, Ra Anumzana tagri Anumzamo agri mono noma eri havizama hu'naza vahera arimpa ahene'zamanteno ana zante zamazeri haviza nehie hu'za hugahaze.
Hlas utíkajících a ucházejících z země Babylonské, aby oznámili na Sionu pomstu Hospodina Boha našeho, pomštění chrámu jeho.
29 Hagi atireti'ma ha'ma nehaza vahera maka ke hinke'za e'za Babiloni kumara eme avazagi kagine'za, zamagrama hu'naza avu'ava zantera anazanke hu'za nona huzmante'za zamazeri haviza nehinke'za, magore hu'za zamatre'za ofreho. Na'ankure zamagra zamavufaga ra nehu'za, Ra Anumzana Israeli vahete'ma ruotage'ma hu'nea Anumzamofona ha' rente'naze.
Shromažďte proti Babylonu nejudatnější, všickni natahující lučiště, položte se proti němu vůkol, ať nelze jemu ujíti. Odplaťte jemu podlé skutků jeho, všecko, jakž dělával, učiňte jemu; nebo proti Hospodinu pýchal, proti Svatému Izraelskému.
30 E'ina hu'negu agri nehazaveramina kumamofo neonse kantamimpi zamahe tresage'za frigahaze. Ana nehu'za ana zupa sondia vahe'zaminena maka zamahe hana hugahaze, huno Ra Anumzamo'a hu'ne.
Protož padnou mládenci jeho na ulicích jeho, a všickni muži bojovní jeho vypléněni budou v ten den, dí Hospodin.
31 Hagi Monafi sondia vahe'mofo Ra Anumzamo'a huno, Antahiho! Tamavufga rama nehaza Babiloni vahera nagra hara huzamantegahue. Na'ankure tamagri'ma knazama tami'na tamazeri havizama hanua knamo'a hago menina efore hu'ne.
Aj, já jsem proti tobě, ó pýcho, praví Panovník Hospodin zástupů; neboť přišel den tvůj, čas, abych tě navštívil.
32 Hagi kema ontahi veganokano'ma nehana kuma'moka, traka hunka mase sankeno mago vahe'mo'a kazeri oraotigahie. Ana nehanige'na Nagra ranra kumatamimpina teve tagintesugeno nereno ana kumatamimofo tva'onte'ma me'nesia zanena teno erihana hugahie.
Poklesne se zajisté ten pyšný a padne, a nebude žádného, kdo by jej zdvihl; a zanítím oheň v městech jeho, kterýžto zžíře všecka vůkolí jeho.
33 Hagi Monafi sondia vahe'mofo Ra Anumzamo'a huno, Israeli vahe'ene Juda vahe'enena ha' vahe'mo'za eme zamazeri haviza hute'za zamavare'za kina ome huzmantete'za ozamatre'za zamazeri antrako hu'naze.
Takto praví Hospodin zástupů: Utištěni jsou synové Izraelští, i s syny Judskými, a všickni, kteříž je zjímali, drží je, nechtí propustiti jich.
34 Hianagi zamagri'ma zamagu'vazino zamavaresia ne'mo'a hankavenentake hu'neankino, Monafi sondia vahe'mofo Ra Anumzane huno agia me'ne. Ana hu'neankino tamagerfa huno Agra zamaza huno hara huno nezamanteno, maka ama mopafi vahera mani frua zamigahie. Hianagi Babiloni vahera zamatresigeno nomaniza zamimo'a haviza hanige'za mani so'ea osugahaze.
Ale vykupitel jejich silný, jehož jméno jest Hospodin zástupů, jistotně povede při jejich, aby pokoj způsobil této zemi, a pohnul obyvateli Babylonskými.
35 Hagi Ra Anumzamo'a huno Babiloni mopafima nemaniza Kaldia vahera bainati kazinteti eme nezmahe'za, Babiloni kumapima nemaniza vahe'ene eri'za vahe'ene knare antahi'zane vahetaminena bainati kazinteti ha' eme huzmante'za zamazeri haviza hugahaze.
Meč na Kaldejské, dí Hospodin, a na obyvatele Babylonské, i na knížata jeho i na mudrce jeho.
36 Hagi henkama fore'ma hania zanku'ma havi kasnampa kema nehaza vahe'zamia bainati kazinteti ha' eme huzmantesage'za, neginagi vahekna nehanage'za, harafa sondia vahe'zamia ha' eme huzmantesage'za tusi koro hugahaze.
Meč na lháře, aby se zbláznili, meč na silné jeho, aby potříni byli.
37 Hagi Babiloni vahe hosi afutamina ha' vahe'mo'za bainati kazinteti eme zamahe nefri'za karisi zamia eri haviza hugahaze. Ana nehu'za ruregati sondia vahe'ma zamagranema emanine'za zamaza hu'za ha'ma nehaza sondia vahera zamazeri haviza hanageno hankavezmi omanena a'negna hugahaze. Hagi ha' vahe zamimo'za maka feno zazimia rohure'za eri'za vugahaze.
Meč na koně jeho a na vozy jeho, i na všecku tu směsici, kteráž jest u prostřed něho, aby byli jako ženy; meč na poklady jeho, aby rozchvátáni byli.
38 Hagi Nagra hanugeno mopazamifina kora ruontesigeno maka ranra timo'enena taneno hagage kokankna hugahie. Na'ankure Babiloni mopafina havi anumzaramimofo amema'amo'a avite'nege'za, Babiloni vahe'mo'za ana zante amagera nente'za neginagi vahekna hu'nazagu anara hugahie.
Sucho na vody jeho, aby vyschly; nebo země plná jest rytin, a při modlách bláznívají.
39 E'ina hu'negu Babiloni kumapina magore huno vahera omanitfa hanigeno anampina afi zagagafamo'ene afi kraramimo eno enemanisigeno, mananinkna huno zaza anankene nama ostretie nehaza namamo'ene anampina emanigahie. Ana hina Babiloni kumapina mago vahera omanitfa hanigeno, henkama mani'za vanaza knafinena anampina vahera omanigahaze.
Protož bydliti budou tam šelmy s hroznými potvorami, bydliti budou v ní i mladé sovy; a nebude tam bydleno na věky, ani přebýváno od národu až do pronárodu.
40 Hagi korapara Nagra Sodomu kuma'ene Gomora kuma'enena eri haviza nehu'na, zanagri tvaonte'ma megagi'nea kuma taminena eri haviza hu'noe, huno Ra Anumzamo'a hu'ne. E'ina'ma hu'neankna za Babiloni kumatera fore hanigeno, mago vahe'mo'a anampina nomanisigeno, mago vahe'mo'a eno anampina kana anteno vano osugahie.
Podobná bude k podvrácení hroznému Sodomy a Gomory i sousedů jejich, dí Hospodin; neosadí se tam žádný, aniž bydliti bude v ní syn člověka.
41 Hagi noti kazigati'ma sondia vahe'ma neazana keho. Ana vahera tusi'a vahe mani'za hankavenentake vaheki'za, rama'a kini vahe'ene mopama ome atretegati eme eri tru hu'za ha' eme huramante'naku trotra nehaze.
Aj, lid přitáhne od půlnoci, a národ veliký, i králové znamenití, vzbuzeni jsouce od stran země.
42 Hagi zamagra ana vahe'mo'za vahekura zamasunku huozamante vaheki'za, zamazampina atine karugru kevenena eri'naze. Ana hune'za zamagra hosi afu agumpi manine'za ne-esageno zamagasasamo'a hagerimo rupokra neseno hiankna agasasa rugahie. Hagi Babiloni vahemota tamagri hara eme huramante'naku avazuhumpi hu'za egahaze.
Lučiště a kopí pochytí, ukrutní budou, a neslitují se; hlas jejich jako moře zvučeti bude, a na koních pojedou, sšikovaní jako muž udatný k boji proti tobě, ó dcero Babylonská.
43 Hagi ana ha' vahe'ma aze nanekema Babiloni kini nemo'ma nentahino'a, koro nehanigeno azamo'a hankave'a omanena zuzu frino evuramigahie. Ana nehanigeno antahintahi hakare nehina, a'nemo mofavre anteku nehigeno hiankna ata krigahie.
Král Babylonský jakž uslyší pověst o nich, opadnou ruce jeho, úzkost zachvátí jej, bolest jako rodičku.
44 Hagi Jodani tintegama me'nea zafa tanopafinti laionimo ame huno atiramino eno, sipisipi afumo'za afovage hu'nea traza nene'za mani'nageno eme zamarotago hige'za frazankna hu'na, Nagra ame hu'na Babiloni vahera mopazmifintira zamahegasopetregahue. Ana nehu'na mago ne' huhampari antesugeno ana mopa kegava hugahie. Hagi ana'ma hanua zankura ina vahe'mo Nagri'enena kehara neresigeno, ina kva ne'mo nagrikura huno e'i haviza nehane huno hugahie?
Aj, jako lev vystupuje, více než zdutí Jordána proti příbytku Nejsilnějšího, a však v okamžení zaženu jej z této země, a toho, kterýž jest vyvolený, ustanovím nad ní. Nebo kdo jest mně rovný? A kdo mi složí rok? A kdo jest ten pastýř, kterýž by se postavil proti mně?
45 E'ina hu'negu Babiloni kumate'ma fore'ma hania zanku'ene, Babiloni mopafima nemaniza Kaldia vahete'ma fore'ma hania zanku'ma Ra Anumzamo'ma retro'ma hunte'nea antahintahi zana tamagesa ante'neta antahiho. Hagi maka vahe'ene mofavre naga'enena sipisipi afu anentama avazu hu'za nevazankna hu'za zamavazu hu'za vanageno nonku'ma zamifina vahera omanigahie.
Protož slyšte radu Hospodinovu, kterouž zavřel o Babylonu, a to, což myslil proti zemi Kaldejské: Zajisté žeť je vyvlekou nejmenší tohoto stáda, zajisté že je popléní i příbytek jejich.
46 Hagi ha' vahe'mo'zama Babiloni kuma'ma ha' eme hu'za erisaza zamofo agasasamo'a mopa eri tore nehina, Babiloni vahe'mo'zama zavi'ma atesaza zamofo agasasankea mago'a mopafi vahe'mo'za antahigahaze.
Od zvuku při dobývání Babylona třásti se bude ta země, a křik mezi národy slyšán bude.