Zeremaia 38

1 Hagi Matani nemofo Sifatiaki, Pasuri nemofo Gadaliaki, Selemaia nemofo Jukaliki, Malkia nemofo Pasuriki hu'za mani'ne'za nentahizageno Jeremaia'a maka vahera amanage huno zamasami'ne,

Slyšel pak Sefatiáš syn Matanův, a Gedaliáš syn Paschurův, a Juchal syn Selemiášův, a Paschur syn Malkiášův slova, kteráž Jeremiáš mluvil ke všemu lidu, řka:

2 Ra Anumzamo'a huno, iza'o ama rankuma'mofo agu'afima manisia vahera hapinti ahe frige, ne'zanku huno frige, krimo ahe frige hugahie. Hianagi iza'o Kaldia vahe zamazampima freno vania vahe'mo'a ofri manigahie. Anama ofri manisaza vahera hapinti fenozama rohure'za erizankna hu'za, ozamahe zamatresage'za manigahaze.

Takto praví Hospodin: Kdo by zůstal v městě tomto, zahyne mečem, hladem aneb morem, ale kdož by vyšel k Kaldejským, že bude živ, a že bude míti život svůj místo kořisti, a živ zůstane.

3 Hagi Ra Anumzamo'a huno, Ama Jerusalemi rankumara Babiloni kini ne'mofo sondia vahe zamazampi erintesuge'za hahugatere'za erigahaze hu'ne.

Takto praví Hospodin: Jistotně vydáno bude město toto v ruku vojska krále Babylonského, a vezme je.

4 Hagi Jeremaia'a anagema hige'za anante kini ne'mofo eri'za vahe'mo'za kini nera asami'za, ama nera ahe frigahune. Na'ankure amanahu nanekema nehia zamo'a, ama rankumapima nemaniza sondia vahe'ene maka vahemo'zanema koro'ma hanaza naneke nehie. Na'ankure agra ama vahe'mokizmi knare zankura keaga nosianki, hazenkema erisaza nanekege nehie.

Protož řekla ta knížata králi: Nechť jest usmrcen muž ten, poněvadž zemdlívá ruce mužů bojovných, pozůstalých v městě tomto, i ruce všeho lidu, mluvě jim slova taková; nebo muž ten nikoli neobmýšlí pokoje lidu tomuto, ale zlé.

5 Hagi anante kini ne' Zedekaia'a huno, antahiho! Agra menina tamagri tamazampi mani'neanki'na, nagra kini ne'mo'na mago zana osugahue.

Tedy řekl král Sedechiáš: Aj, v ruce vaší jest, neboť král zhola nic nemůže proti vám.

6 Hagi anagema hige'za Jeremaiana avre'za kini ne'mofo nemofo Malkiza tinkerifi ome atrageno urami'ne. Anama ome atre'naza tinkerimo'a sondia vahe'ma nemaniza kumapi me'ne. Ana hu'negeno ana kerifina tina omanegeno hapamoke me'nefi Jeremaiana nofi rentene'za atrazageno anampi uramino hampakane'ne.

I vzali Jeremiáše, kterýž byl v síni stráže, a uvrhli jej do jámy Malkiášovy, syna králova, a spustili Jeremiáše po provazích. V té pak jámě nebylo nic vody, ale bláto, tak že Jeremiáš tonul v tom blátě.

7 Hagi mago nera Ebet-Melekikino kini ne'mofo nompi eri'za e'neria nere. Agra Itiopia mopafinti nekino, kini ne'mofo nompi mani'neno, Jeremaiama avre'za tinkerifima ome atre'naza nanekea antahi'ne. Hagi ana zupa kini ne'mo'a rankumamofona Benzameni kafanema nehaza rankafante mani'ne.

Ale jakž uslyšel Ebedmelech Mouřenín, dvořan, kterýž byl v domě královském, že dali Jeremiáše do té jámy, (král pak seděl v bráně Beniaminské),

8 Hagi Ebet-Meleki'a kini ne'mofo nompima mani'neretira atreno vuno, kini nera amanage huno ome asami'ne.

Hned vyšel Ebedmelech z domu královského, a mluvil s králem, řka:

9 Kini nera ranimoka, ama vahe'mo'za havi avu'avaza hu'za, kasnampa ne' Jeremaiana avre'za vu'za tinkerifina ome atre'nazankino, anampi manineno agazanku huno frigahie. Na'ankure magore huno rankumapina ne'zana omanetfa hu'ne.

Pane můj, králi, zle učinili muži tito všecko, což učinili Jeremiášovi proroku, že jej uvrhli do té jámy; neboť by byl umřel i na prvním místě hladem, poněvadž již není žádného chleba v městě.

10 Anagema higeno'a kini ne'mo'a Ebet-Melekina amanage huno huntene, Ru frisnigi vunka 30'a vahe ome zamavarenka ana kerifintira kasnampa ne' Jeremaiana ome avre atreho.

Protož poručil král Ebedmelechovi Mouřenínu, řka: Vezmi s sebou odsud třidceti mužů, a vytáhni Jeremiáše proroka z té jámy, prvé než by umřel.

11 Anage higeno'a Ebet-Meleki'a ana vahera ome zamavarege'za kini ne'mofo nompi vu'za, feno zama nentaza nomofo fenka kazigama me'nea nompima, tagato tagatu'ma hu'nea kukenane atafa kukenama nentazafinti ana kukena ome eriteno vuno nofi ome anakiteno atregeno Jeremaia'ma kerifima mani'nere urami'ne.

Tedy vzal Ebedmelech ty muže s sebou, a všel do domu královského pod pokladnici, a nabral starých hadrů strhaných, hadrů, pravím, zkažených, kteréž spustil k Jeremiášovi do té jámy po provazích.

12 Hagi ana Itiopia ne' Ebet-Meleki''a Jeremaiana amanage huno asami'ne, Ana tavarave nofi erinka tarega kazo'namofo fenka kaziga atregeno rugagino, ana hutenka nofimo'ma katama kami'zankura nofira erinka kavuga ana tavravemofo amu'nompi anakio. Higeno anama asamia zana amage anteno Jeremaia'a hu'ne.

A řekl Ebedmelech Mouřenín Jeremiášovi: Nu, podlož ty staré, strhané hadry a zkažené pod paže rukou svých s provazy. I učinil tak Jeremiáš.

13 Ana hute'za ana nofite Jeremaiana ana kerifintira avazuhu anagate'naze. Ana hutazageno kini ne'mofo kumapima sondia vahe'ma nemanizafi mani'ne.

Takž vytáhli Jeremiáše po provazích, a dobyli jej z té jámy. I seděl Jeremiáš v síni stráže.

14 Hagi mago zupa kini ne' Zedekaia'a vahe huzmantege'za vu'za Jeremaiana ome asamizageno Ra Anumzamofo mono nomofona nampa 3 kafama unefrazare mani'negeno eme ke'ne. Higeno kini nemo'a amanage huno Jeremaiana asami'ne. Nagra mago zanku kantahige'za nehuanki magore hunka nagritera eri frara okio.

Potom poslav král Sedechiáš, vzal Jeremiáše proroka k sobě do třetího průchodu, kterýž byl při domu Hospodinovu, a řekl král Jeremiášovi: Zeptám se tebe na něco, netaj přede mnou ničehož.

15 Anage higeno Jeremaia'a amanage huno Zedekaiana asami'ne. Nagrama kekare'ma nonama hu'na kasami'nuana nagrira tamagerfa hunka nahe frigahane. Hagi nagrama knare antahintahima kamisuana, ana nanekeni'a ontahigahane.

I řekl Jeremiáš Sedechiášovi: Oznámím-liť, zdaliž mne konečně neusmrtíš? A poradím-liť, neuposlechneš mne.

16 Hianagi kini ne' Zedekaia'a oku'a zanagrake mani'neke Jeremaiana amanage huno huvempa hunte'ne. Ra Anumzana kasefa huno mani'nea Anumzama, tasimu'ma tamigeta mani'nona Anumzamofo avufi huvempa huanki'na kagrira kahe ofrigahue. Ana nehu'na kahe frinaku'ma nehaza vahe zamazampina kavre ontegahue.

Tedy přisáhl král Sedechiáš Jeremiášovi tajně, řka: Živť jest Hospodin, kterýž učinil nám život tento, že tě neusmrtím, aniž tě vydám v ruku mužů těch, kteříž hledají bezživotí tvého.

17 Anante Jeremaia'a amanage huno Zedekaiana asami'ne. Ra Anumzana Monafi sondia vahe'mofo Anumzana Israeli vahe Anumzamo'a huno, ha'ma osu kagrama atrenka Babiloni kini ne'mofo eri'za vahe zamazampima ufresunka, kagra knare hunka manigahane. Ana'ma hananke'za ama Jerusalemi rankumara tevea tagi ontegahaze. Ana hanagenka kagrane nagaka'anena knare huta manigahaze.

I řekl Jeremiáš Sedechiášovi: Takto praví Hospodin Bůh zástupů, Bůh Izraelský: Jestliže dobrovolně vyjdeš k knížatům krále Babylonského, i duše tvá živa bude, i město toto nebude vypáleno ohněm, a tak živ zůstaneš ty i dům tvůj.

18 Hianagi kagrama atrenka Babiloni kini ne'mofo eri'za vahe zamazampima uofresanke'na, Nagra Kaldia vahe zamazampi ama Jerusalemi rankumara erintesuge'za teve tagintesageno tegahie. Ana hanigenka kagra ana vahe zamazampintira zamatrenka ofregahane.

Jestliže pak nevyjdeš k knížatům krále Babylonského, jistě že vydáno bude město toto v ruku Kaldejských, a vypálí je ohněm, ano i ty neznikneš ruky jejich.

19 Hagi kini ne' Zedekaia'a amanage huno Jeremaiana asami'ne. Koma Juda vahe'mo'zama atre'za Babiloni vahe'enema umani'naza vaheku koro nehue. Nagri'ma navre'za Babilonima vu'za Juda vahe zamazampi ome antesage'za, nazeri havizama huzanku korora nehue.

Tedy řekl král Sedechiáš Jeremiášovi: Velmi se bojím Židů, kteříž ustoupili k Kaldejským, aby mne snad nevydali v ruku jejich, i učinili by sobě ze mne posměch.

20 Higeno Jeremaia'a ana kenona huno, Kagrira kavre'za Juda vahe zamazampina ome ontegahaze. Hagi Ra Anumzamo'ma hige'nama kasamua nanekea antahinka amage'anto. Ana'ma hananke'za kagrira kahe ofrisagenka knare hunka manigahane.

Ale Jeremiáš řekl: Nevydadí. Uposlechni, prosím, hlasu Hospodinova, o kterémž já mluvím tobě, a bude dobře tobě, i duše tvá živa bude.

21 Hianagi kagrama kema ontahinka, kagraka'ama atrenka Babiloni vahe zamazampima uofresanana, Ra Anumzamo'a amanahu huno ava'nagna zana naveri hige'na ke'noe.

Jestliže pak nebudeš chtíti vyjíti, toto jest slovo to, kteréž mi ukázal Hospodin,

22 Juda kini ne'mofo nompima mani'naza maka a'nane nagara, ana maka zamavare'za vu'za Babiloni kini ne'mofo eri'za vahe ome zami'naze. Ana hazage'za ana a'nemo'za hu'za, kagrama antahima nezamina ronekamo'za kagrira hara hugagatenere'za regavatga hazagenka zamagri nanekea antahi'nane. Ana hankeno kagiamo'ma hapapima hampakanege'za, kagrira rukrahera hu'za onkage'naze.

Že aj, všecky ženy, kteréž pozůstaly v domě krále Judského, přivedeny budou knížatům krále Babylonského, a samyť říkati budou: Nabádaliť jsou tě, a obdrželi na tobě ti, kteříž tě troštovali pokojem; uvázlyť v bahně nohy tvé, a nazpět obráceny.

23 Ana maka a'ne naga'kane mofavre nagakanena ana maka zamavare'za vu'za Kaldia vahe ome zamigahaze. Ana hanagenka kagra zamagri zamazampintira zamatrenka ofregahane. Hianagi kagrira Babiloni kini ne'mo'a kaze'nerinige'za ama rankumara teve tagintesageno tegahie.

Všecky také manželky tvé i syny tvé dovedou k Kaldejským, i ty sám neznikneš ruky jejich, ale rukou krále Babylonského jat budeš, a město toto vypálíš ohněm,

24 Hagi anante Zedekaia'a amanage huno Jeremaiana asami'ne. Amama hana nanekea atregeno mago vahe'mo'a ontahino. Vahe'ma zamasamisanana kagra frigahane.

Tedy řekl Sedechiáš Jeremiášovi: Žádný ať neví o věcech těchto, abys neumřel.

25 Hagi kagranema keagama hu'a nanekema nagri eri'za vahe'mo'zama antahisu'za, e'za kagri'ma eme kantahige'za, kagra na'ane hunka hankeno kini ne'mo'a na'ane hifi magore hunka ana nanekea eri frara okinka tasamio. Anama hananketa kagrira kahe ofrigahune hu'za hugahaze.

Pakli uslyšíce knížata, že jsem mluvil s tebou, přišli by k tobě, a řekliť by: Oznam medle nám, cos mluvil s králem, netaj před námi, a neusmrtíme tě, a co mluvil s tebou král?

26 E'inahu nanekema hanagenka kagra amanage hunka zamasamio. Nagrama kini ne'ene keagama huana, nagra Jonatani nompima umanine'na fri'zanku ete natrege'na ana nompina ova'neno hu'na antahige'noe hunka zamasamio.

Tedy rci jim: Předkládal jsem poníženou a pokornou prosbu svou před krále, aby mne nedal zase voditi do domu Jonatanova, abych tam neumřel.

27 Hagi anante maka kini ne'mofo eri'za vahe'mo'za Jeremaiante e'za eme antahigageno, kini nemo'ma asami'nea kante anteno agra kenona huzmante'ne. Hige'za Jeremaia'enena mago'ene keaga osu'naze. Na'ankure kini nemo'enema keagama hu'na'a nanekea mago vahe'mo'a ontahitfa hu'negu anara hu'naze.

I sešla se všecka knížata k Jeremiášovi, aby se ho tázali. Kterýžto oznámil jim podlé toho všeho, jakž přikázal král. Takž mlčkem odešli od něho, když nebylo slyšeti o té věci.

28 Hagi Jeremaia'a sondia vahe'ma nemaniza kumapima kinama huno nemanifi anampinka mani'nege'za, ha' vahe'mo'za e'za Jerusalemi kumara hara eme hugatere'za eri'naze.

Jeremiáš pak seděl v síni stráže až do toho dne, v němž dobyt jest Jeruzalém, kdežto byl, když dobýván byl Jeruzalém.