Zeremaia 32

1 Hagi Zedekaia'ma Juda vahe kinima manino egeno 10nima hia kafufina, Ra Anumzamo'a Jeremaia'na ama nanekea asami'ne. Hagi ana'ma hu'neana Nebukatnesama Babiloni kinima manino egeno 18nima hia kafufi anara hu'ne.

Slovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi od Hospodina léta desátého Sedechiáše krále Judského, kterýžto rok jest osmnáctý Nabuchodonozorův.

2 Hagi ana knafina Babiloni kini ne'mofo sondia vahe'mo'za e'za Jerusalemi kumara eme vazagi kagi'naze. Ana nehazageno Juda kini ne'mofo kumapima sondia vahe'ma nemanizafi kasnampa ne' Jeremaia'a kina huno mani'ne.

(Bylo pak tehdáž vojsko krále Babylonského oblehlo Jeruzalém, a Jeremiáš prorok byl zavřín v síni stráže, kteráž byla v domě krále Judského.

3 Na'ankure Juda kini ne' Zedekaia'a, Jeremaiana kina hunenteno amanage huno hu'ne, kagra nahigenka kasnampa kea hunka, Ra Anumzamo'a huno, Nagra ama rankumara Babiloni kini ne'mofo azampi antesanugeno hara huramanteno ama anankumara erigahie.

Nebo dal jej byl vsaditi Sedechiáš král Judský, řka: Proč ty prorokuješ, právě: Takto praví Hospodin: Aj, já dám město toto v ruku krále Babylonského, aby je vzal.

4 Ana hanigeno Juda kini ne' Zedekaia'a Kaldia vahe zamazampintira zamatreno ofregahie. Hianagi Zedekaiana avre'za Babiloni kini nete vanageno, zanagra zanavufi oge age nehuke keaga hugantigma hugaha'e.

Sedechiáš také král Judský neznikne ruky Kaldejských, ale jistotně vydán bude v ruku krále Babylonského, a budou mluviti ústa jeho s ústy jeho, a oči jeho uzří oči jeho.

5 Hagi anantetira Babiloni kini nemo'a Zedekaiana avreno Babiloni vanigeno umani nesanige'na, Nagra anantega ome kegahue. Hagi kagra Babiloni vahera hara huzamante'gahananagi kasamarenka hara huzamagate oregahane huno, Ra Anumzamo'a hie hunka kasnampa kea hu'nane nehuno, Zedekaia'a Jeremaiana kina hunte'ne.

Nýbrž do Babylona zavede Sedechiáše, aby tam byl, až ho navštívím, dí Hospodin. Poněvadž bojujete s Kaldejskými, nepovede se vám šťastně.)

6 Hagi Jeremaia'a huno, Ra Anumzamo'a amanage huno nanekea nasami'ne.

Tehdy řekl Jeremiáš: Stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

7 Antahio! Negafana negna mofavre Salumu nemofo Hanameli'a kagrite eno amanage hugahie. Nagri mopama Anatoti kumate'ma me'nea mopa mizaso huno hugahie. Na'ankure kagra agrira avate nefuga ugota vahe mani'nanku amane ana mopa mizasegahane.

Aj, Chanameel syn Salluma, strýce tvého, jde k tobě, aťby řekl: Kup sobě dvůr můj, kterýž jest v Anatot; nebo tobě právem příbuznosti náleží koupiti jej.

8 Hagi Ra Anumzamo'ma nasami'nea kante anteno, nenfa negna mofavre Hanameli'a eno, kini ne'mofo kumapima sondia vahe'ma nemanifima kinama hu'na mani'nofi eno amanage hu'ne. Benzameni nagamokizmi mopafima Anatoti kumate'ma Nagri mopama me'neana kagra mizaso. Na'ankure kagra nagrira navate nenafuga ugota vahe mani'nenka ana mopa ete mizasenka eriga vahe mani'nanankinka, kagra'a suza mizasegahane. Anagema hige'na nagrama antahuana, e'i Ra Anumzamo naneke nasamianki'na ana hugahue hu'na hu'noe.

Když pak přišel ke mně Chanameel syn strýce mého, podlé slova Hospodinova, do síně stráže, a řekl ke mně: Kup medle dvůr můj, kterýž jest v Anatot, jenž jest v zemi Beniaminově; nebo tvůj jest právem dědičným, a právem příbuznosti, kupiž jej sobě: tedy porozuměv, že jest to slovo Hospodinovo,

9 Anage nehu'na anante 17ni'a silva zagoa sigerire erinte'na kna'a kete'na, nenfa negna mofavre Hanamelina mizana senente'na, Anatoti kumate'ma me'nea mopa eri'noe.

I koupil jsem od Chanameele syna strýce svého ten dvůr, kterýž jest v Anatot, a odvážil jsem jemu peněz sedmnácte lotů stříbra.

10 Hagi ana mopama mizamasoa mopamofo avona eri fatgo hu'na nagia krena eri vakaki nente'na, anantera vahera manine'za negage'na ana avontafera eri renamagi'na fukinteti rentrako nehu'na, mizama hua zagoa sigerire erinte'na nege'na Hanamelina erimi'noe.

A zapsav to do cedule, zapečetil jsem, a osvědčil jsem svědky, odváživ peníze na váze.

11 Hagi ana mopama mizama hua mopamofo kasege'a tare avontafete anahukna hu'na krete'na mago avona repasi hu'na fukinu rentarako nehu'na, mago avontafera repasi osu atre'noe.

Potom vzal jsem, podlé přikázaní a ustanovení, cedule té koupě zapečetěnou i otevřenou,

12 Hagi anantarega avona eri'na Maseia negeho Neri nemofo Baruku ami'noe. E'ina'ma hu'noana nenfa negna mofavre Hanameli avufine, anama mizamasoa avontafete'ma zamazanko avoma ante'naza vahe zamavufi anazana hu'noe. Ana nehu'na maka Juda vahe'ma, kini ne'mofo kumapima sondia vahe'ma nemaniza kumapima mani'naza vahe zamavufine ana zana hu'no'e.

A dal jsem ceduli té koupě Báruchovi synu Neriášovu, synu Maaseiášovu, před očima Chanameele strýce svého, a před očima svědků, kteříž se podepsali v ceduli té koupě, před očima všech Judských, kteříž se byli posadili v síni stráže.

13 Hagi maka vahe'mo'za negage'na amanage hu'na Barukuna asami'noe.

A přikázal jsem Báruchovi před očima jejich, řka:

14 Monafi sondia Vahe'mofo Ra Anumzana Israeli vahe Anumzamo'a amanage huno nehie, mopama mizamasoa mopamofo kasege'ama krente avontafetrena fukima rekamare su'ane amnema me'nea avontafe'enena anantarega erinka mopa kavofi antegeno havizana osu zazate meno.

Takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Vezmi cedule tyto, tuto ceduli té koupě, jakož zapečetěnou, tak ceduli otevřenou tuto, a vlož je do nádoby hliněné, aby trvaly za mnohá léta.

15 Na'ankure Monafi sondia Vahe'mofo Ra Anumzana Israeli vahe Anumzamo'a huno, vahe'mo'za henka'a nontamine mopane waini hozanena zagoreti mizasegahaze.

Nebo takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Ještěť kupováni budou domové, a rolí, i vinice v zemi této.

16 Hagi mopama miza hu'noa mopamofo kasege'ama krente avontafe'ma Neria nemofo Barukuma amite'na, Ra Anumzamofontega amanage hu'na nunamuna hu'noe.

Potom modlil jsem se Hospodinu, když jsem dal ceduli té koupě Báruchovi synu Neriášovu, řka:

17 Ra Anumzamoka kagra tusi'a hihamu hankave ka'areti kazana rusutenka monane mopanena tro hu'nane. Ana hu'neankino kagritera mago zamo'a amuhoa osu'ne.

Ach, Panovníče Hospodine, aj, ty jsi učinil nebe i zemi mocí svou velikou a ramenem svým vztaženým, nemůžeť skryta býti před tebou žádná věc.

18 Hagi Kagra vagaore kavesizanteti, rama'a tauseni'a vahera kavesi nezamantane. Hianagi nefa'ma hu'nea kumitera nona hunka nemofona azeri haviza nehane. Anumzamoka kagra tusi hankavenentake ne' mani'nanankino, kagri kagi'a Monafi sondia vahe'mofo Ra Anumzane.

Èiníš milosrdenství nad tisíci, a odplacíš za nepravost otců do lůna synů jejich po nich, Bůh veliký, silný, mocný, jehož jméno Hospodin zástupů,

19 Kagra knare antahintahia vahera nezaminka, hankave eri'za erifore nehane. Ana nehunka vahe'mo'zama maka zamavu'zmavama nehazana kavua antenka negenka, zamagrama nehaza avu'avate antenka mizazmia refko hunka nezamina Anumza mani'nane.

Veliký v radě a znamenitý v správě, poněvadž oči tvé otevřené jsou na všecky cesty synů lidských, abys odplatil jednomu každému podlé cest jeho, a podlé ovoce předsevzetí jeho.

20 Hagi kagra Isipi mopafina kaguvazane avame'zanena erifore hu'nanankinka, meninena Israeli vahepine maka kokankokama nemaniza vahete'enena kaguva zane avame zanena erifore nehanke'za maka vahe'mo'za nege'za meninena rankagia negamize.

Kterýž jsi činil divy a zázraky v zemi Egyptské až do tohoto dne, jakož v Izraelovi tak mezi jinými lidmi, a dobyls sobě jména, jakéž jest po dnešní den.

21 Hagi Kagra hankavenentake kazana rusutenka, Isipi mopafina kaguva zane avame zanena eri fore hunka vahera zamazeri koro nehunka, vaheka'a Israeli vahera Isipitira zamavarenka atirami'nane.

Nebo vyvedl jsi lid svůj Izraelský z země Egyptské v divích a v zázracích, a rukou silnou, a ramenem vztaženým, a v strachu velikém,

22 Hagi ana hutenka kagra zamagehe'ima huvempa huzmantenka, tumerimo'ene amirimo'enema avite'nea mopama zamigahue hunka hu'nana kante antenka ama mopa zami'nane.

A dals jim zemi tuto, kterouž jsi přisáhl dáti otcům jejich, zemi oplývající mlékem a strdí.

23 Ana hanke'za tagehe'za ama mopa eme eri'nafa'a hu'za mani'naze. Hianagi kagri nanekea nontahi'za kasegeka'a amagera onte'naze. Kagrama amage anteho hunkama huzamante'nana nanekea magore hu'za amagera ontagenka ama hazenke zantamina atrankeno zamagritera ne-e.

Ale že všedše do ní, a dědičně ujavše ji, neposlouchali hlasu tvého, a v zákoně tvém nechodili, všeho, což jsi koli přikázal jim činiti, nečinili, protož způsobils to, aby je potkalo všecko toto zlé.

24 Hagi menina Babiloni vahe'mo'za e'za Jerusalemi rankumara eme vazagi kagine'za, kuma keginamofo asoparega mopa antehihi hu'za mareri'za hara hurante'za kumara erinaku nehaze. Hagi anama nehazana, na'ankure Kagrama hunana kante amage ante'za Babiloni vahe'mo'za kazintetira mago'a nerahesageno, mago'a ne'zanku huta nefrisunkeno, mago'a krimo tahe nefrisige'za kuma'ma erinaku'ma nehaza zana ko negane.

Aj, střelci přitáhli na město, aby je vzali, a město skrze meč a hlad a mor dáno jest v ruku Kaldejských, bojujících proti němu; a tak, což jsi koli promluvil, děje se, jakž to sám vidíš.

25 Hagi tamagerfa hu'za Babiloni vahe'mo'za ama rankumara erigahaze. Hianagi kagra Ra Anumzamoka hunka, vahera kehinke'za negesagenka zagoreti mopa mizana huo hanke'na anara hu'noe.

Ty pak pravíš mi, Panovníče Hospodine: Zjednej sobě dvůr tento za peníze, a osvědč to svědky, ano již město toto dáno jest v ruku Kaldejských.

26 Anante Ra Anumzamo'a Jeremaiana amanage huno asami'ne.

I stalo se slovo Hospodinovo k Jeremiášovi, řkoucí:

27 Nagra Ra Anumzana miko vahe'mofo Anumza mani'noankino, mago zamo'a nagritera amuhoa osugahie.

Aj, já jsem Hospodin Bůh všelikého těla, zdaliž přede mnou může býti skryta která věc?

28 E'ina hu'negu Ra Anumzamo'a huno, menina ama rankumara Babiloni vahe zamazampine, Babiloni kini ne' Nebukatnesa azampine anta'nena hara huzmagatereno erigahie.

Protož takto praví Hospodin: Aj, já dávám toto město v ruku Kaldejských a v ruku Nabuchodonozora krále Babylonského, aby je vzal.

29 Hagi Babiloni vahe'ma ama rankuma'ma ha'ma eme hunentaza vahe'mo'za, kumara teve tagintesageno tegahie. Nontamimofo agofetura Bali havi anumzante'ma ofa kresramna nevuta, ru anumzantaminte'ma waini tima tagitreta ofama nehuta, Nagri'ma nazeri narimpama nehaza nontaminena teve taginte'sageno te vagaregahie.

A vejdouce Kaldejští, kteříž bojují proti městu tomuto, zapálí ohněm toto město, a vypálí je, i domy ty, na jejichž střechách kadívali Bálovi, a obětovali oběti mokré bohům cizím, aby mne hněvali.

30 Hagi Israeli vahe'ene Juda vahemo'zanena, kasefa zamireti'ma eno amare'ma ege'na, Nagrama zamagoana mago knare zana osu'nazanki havi avu'ava zanke hu'za e'naze. Zamagra Israeli vahe'mo'za mago knare zana osu'nazanki, zamazanteti'ma avako'ma hu'za tro'ma hu'zama e'naza zamo nazeri narimpahe'ne huno Ra Anumzamo'a hu'ne.

Nebo synové Izraelští a synové Judští od dětinství svého jen toliko činí to, což jest zlého před očima mýma; synové, pravím, Izraelští jen toliko hněvají mne dílem rukou svých, dí Hospodin.

31 Hagi ama Jerusalemi rankuma'ma erigafama hu'za ki'naza knareti'ma eno meni ama knare'ma ege'za, vahe'mo'za nagrira nazeri narimpa ahe'nazankina, zamazeri atresuge'za Nagri navurera omanigahaze.

Toto zajisté město od toho dne, jakž je vystavěli, až do tohoto dne k hněvu mému a prchlivosti mé popouzí mne, tak že je sklidím od tváři své,

32 Na'ankure Israeli vahe'ene Juda vahemo'zanena maka kefo avu'ava zama nehaza zamo Nagrira nazeri narimpa ahe'ne. Ana nehazage'za kini vahe zamimo'zane, kva vahe zamimo'zane, pristi vahe zamimo'zane, kasnampa vahe zamimo'zane, maka Juda venenemo'zane, Jerusalemi rankumapima nemaniza vahe'mo'za zamagranena havi avu'ava zanke hu'za nazeri narimpa ahe'naze.

Pro všelikou nešlechetnost synů Izraelských a synů Judských, kterouž páchali, aby mne k hněvu popouzeli, oni, králové jejich, knížata jejich, kněží jejich i proroci jejich, jakož muži Judští, tak obyvatelé Jeruzalémští,

33 Hagi zamagra zamavugosa rukrahe nehu'za, zamefi hunami'naze. Nagra maka zupa rempi huzmi vava hu'noanagi, Nagrama zamasamua zamavumro nanekea antahi'za amagera onte'naze.

Obracejíce se ke mně hřbetem, a ne tváří. A když je učím, ráno přivstávaje, a to ustavičně, však nikoli neposlouchají, aby přijímali naučení.

34 Hagi zamagra kasrino agoterfa havi anumzamofo amema'a eri'za vu'za, Nagri nagima me'nesige'za mono hunantegahaze hu'noa mono nompi omente'za, ana nona eri pehena hu'naze.

Nadto nastavěli ohavností svých v domě tom, kterýž nazván jest od jména mého, aby jej zanečistili.

35 Hagi Ben-Hinomue nehaza agupofi Bali havi anumzante'ma mono'ma huntesaza kumatamina tro hunte'naze. Ana hute'za anante ne' mofavre naga'zamia zamahe'za Moreki havi anumzante Kresramana vu'naze. Nagri antahi'zampina e'inahu antahintahia omanegeno, e'ina huno kasri'nea havi avu'ava zana hiho hu'na Nagra huozamante'noa avu'avaza nehu'za, Juda vahera zamatu fazage'za kumira hu'naze.

Nastavěli, pravím, výsostí Bálovi, kteréž jsou v údolí Benhinnom, aby vodili syny své a dcery své Molochovi, ješto jsem jim toho nepřikázal, aniž vstoupilo na srdce mé, aby páchati měli tu ohavnost, a Judu k hřešení přivodili.

36 Hagi e'ina hu'negu Ra Anumzana Israeli vahe Anumzamo'a huno, Tamagra huta ha'zamo'ene agatonto zamo'ene krimo'ene tazeri haviza nehiankino, Babiloni kini ne'mo hara huragatereno ama rankumara erigahie hutama nehaza kumakura Nagra amanage nehue.

A nyní z příčiny té takto dí Hospodin. Bůh Izraelský, o městě tomto, o kterémž vy říkáte: Dánoť jest v ruku krále Babylonského skrze meč a hlad a mor:

37 Hagi antahiho! Nagri narimpahe zamo'ma teve rukaru'ma hige'na, zamazeri panini huge'za ru moparegama umani emanima hu'naregatira, ete zamavare'na ama kumate esuge'za, mago zankura ontahi knare hu'za emanigahaze.

Aj, já shromáždím je ze všech zemí, do nichž jsem je rozehnal v hněvě svém, a v rozpálení svém, i v prchlivosti veliké, a přivedu je zase na toto místo, a způsobím to, aby bydlili bezpečně.

38 Hagi zamagra Nagri vahe manisage'na, Nagra zamagri Anumza manigahue.

I budou lidem mým, a já budu jejich Bohem.

39 Hagi Nagra magoke antahizanke nezami'na, magoke ka zamaveri ha'nena nevu'za nagrira koro hunante'za namage antegahaze. Na'ankure e'i ana'ma hanazana zamagri knare zanku'ene henkama kase zamantesaza mofavre naga'zamimofo knare zanku'ene anara hugahaze.

Dám zajisté jim srdce jedno a cestu jednu, aby se mne báli po všecky dny, tak aby jim dobře bylo i synům jejich po nich.

40 Hagi Nagra knare avu'ava zama hunezmantoa zana atre'na rukrahera osugahue hu'na, zamagranena mevava huhagerafi huvempa kea hugahue. Ana nehu'na zamagu'afina Nagri'ma koro'ma hunante'za nagorgama manisaza avu'avaza ante zamante sanuge'za, ru'enena natre'za ovugahaze.

A učiním s nimi smlouvu věčnou, že se neodvrátím od nich, abych jim neměl dobře činiti; nadto bázeň svou dám v srdce jejich, aby neodstupovali ode mne.

41 Hagi Nagra zamagrikura muse nehu'na knare avu'ava zana huzmantegahue. Ana nehu'na avimzama nehiaza hu'nama ama mopafi hankre sanuge'za mani'nenage'na, Nagra maka nagu'areti hu'na nazano huzmantegahue hu'na hu'noa zana huvagaregahue.

I veseliti se budu z nich, dobře jim čině, když je štípím v zemi této pevně, celým srdcem svým a vší duší svou.

42 Hagi Ra Anumzamo'a huno, Nagrama ranra knazanteti'ma ama vahe'ma zamazeri havizama hu'noaza hu'na, knare'nare zantamima huzmantegahue hu'na huvempama huzmante'noa zantamina ana maka zamazeri knare hugahue.

Nebo takto praví Hospodin: Jakož jsem uvedl všecko toto zlé veliké na lid tento, tak uvedu na ně všecko to dobré, o němž jim mluvím.

43 Hagi tamagra huta, Ra Anumzamo'a Babiloni vahe zamazampi ama mopa erintegeno, mopamo'a havizantfa higeno magore huno vahe'ene zagagafanena omanitfa hu'ne huta nehaze.

Tehdáž kupováno bude pole v zemi této, o níž vy říkáte: Pustá jest, tak že není v ní žádného člověka ani hovada, dánať jest v ruku Kaldejských.

44 Hagi mopama mizasesazana, mago'a vahe'mo'za anante manine'za ke'nonkeno mopa mizase hu'za ana mopamofo kasege'ama krentesaza avontera zamagi'a eri vakakite'za ana avona eri rentarako huntegahaze. Hagi mopama mizama sesazana, Benzameni naga mopafine, Jerusalemi kuma tvaonte'ma me'nea mopafine, Juda kuma tamimpima me'nea mopafine, ne'onse agona kokampima me'nea kumatamine, Sefela agupo kokane, Negevi kaziganema me'nea kuma tamimpinti'enena, mopa zagoreti miza hu'za erigahaze. Na'ankure ana knafina Nagra ete kinafintira zamavarena mopa zamire esuge'za knare hu'za manigahaze huno Ra Anumzamo'a hu'ne.

Pole za peníze kupovati budou, a zapisovati do cedulí, a zpečetíce, svědky osvědčovati v zemi Beniaminově a vůkol Jeruzaléma v městech Judských, jakož v městech, kteráž jsou při horách, tak v městech na rovinách, a v městech poledních, když zase přivedu zajaté jejich, dí Hospodin.