Jenesis 28
1 Hanki Aisaki'a ke higeno Jekopu'a egeno asomu ke hunenteno, hankavenentake ke asamino amanage hu'ne, Kagra mago Kenani vahe'mokizmi mofara ara e'origahane.
Povolal pak Izák Jákoba, a požehnal jemu, a přikázal mu, řka: Nepojímej ženy ze dcer Kananejských.
2 Hanki otinka Padan-Aram moparega (Mesopotemia), Betuel nontega vuo. E'i negrerana nefa'e. Anantegati a'ka'a erisanana negrera nesaro Lebani mofanefinti mago mofa ara erio!
Ale vstana, jdi do Pádan Syrské do domu Bathuele, otce matky své, a pojmi sobě odtud manželku ze dcer Lábana ujce svého.
3 Ana'ma hanankeno'a Hankavenentake Anumzamo'a asomu huneganteno, kazeri hakare hugante'na tusi'a vahe fore hunka manigahane.
A Bůh silný všemohoucí požehnejž tobě, a dejžť zrůst, a rozmnožiž tě, abys byl v zástup mnohého lidu.
4 Nagri'ma navesiana Anumzamo Abrahamu hunte'neaza huno kagri'ene, mofavreka'ane asomu hugantesnie. Ama vanoma nehana mopa, Anumzamo'a Abrahamu ami'nea mopa eri nafa'a kagra hugahane.
A dejž tobě požehnání Abrahamovo, tobě i semeni tvému s tebou, abys dědičně obdržel zemi, v níž pohostinu jsi, kterouž dal Bůh Abrahamovi.
5 Aisaki'a Jekopuna huntegeno Padan-Aram (Mesopotemia) Lebani nemofo Betueli Aramia ne'mofontega vu'ne. Rebeka'a Jekopune Isonena neznarera'e.
I odeslal Izák Jákoba, kterýžto šel do Pádan Syrské k Lábanovi synu Bathuele Syrského, bratru Rebeky matky Jákobovy a Ezau.
6 Hagi Aisaki'ma Jekopuma asomu hunenteno Padan-aramuti a' erinogu huntegeno nevigeno hankavenentake ke asmino, kagra Kenani vahe'mokizmi mofa'nefintira ara e'oriogahane hiankea Iso'a antahine.
Vida pak Ezau, že požehnání dal Izák Jákobovi, a že ho odeslal do Pádan Syrské, aby sobě odtud vzal manželku, a že, když mu požehnání dával, přikázal mu, řka: Nepojmeš ženy ze dcer Kananejských;
7 Hagi Jekopu'ma nefane nerera kema erizafa huno Padan-Aram vu'nea zamofo kenena keno antahino hu'ne.
A že by uposlechl Jákob otce svého a matky své a odšel do Pádan Syrské;
8 Iso'ma keana nefa Aisaki'a Kenani mofa'negura musena osu'ne.
Vida také Ezau, že dcery Kananejské těžké byly v očích Izákovi otci jeho:
9 Ana higeno Iso'a Ismaelintega vuno a'nema zamante'nefi mago'ene a' omeri'ne. Ismaeli mofa agi'a Mahalati'e, Ismaeli'a Abrahamu nemofo'e. Mahalati'a Nebaioti nenunkna'e.
Tedy odšel Ezau k Izmaelovi, a mimo prvnější ženy své, pojal sobě za ženu Mahalat, dceru Izmaele, syna Abrahamova, sestru Nabajotovu.
10 Hagi Jekopu'a Berseba atreno Harani kaziga vu'ne.
Vyšed pak Jákob z Bersabé, šel do Cháran.
11 Nevigeno kantega zage ufreno hani ome higeno, have fita erinteno mase'ne.
I trefil na jedno místo, na kterémžto zůstal přes noc, (nebo slunce již bylo zapadlo, ) a nabrav kamení na místě tom, položil pod hlavu svou, a spal na témž místě.
12 Anante mase'neno ava'nama keana, mago latamo'a mopareti agafa huteno anagamu monafinka mareri'negeno, Anumzamofo ankeromo'za ana latarera mareri'za tami'za nehazageno ke'ne.
I viděl ve snách, a aj, žebřík stál na zemi, jehožto vrch dosahal nebe; a aj, andělé Boží vstupovali a sstupovali po něm.
13 Ana huno nezmagegeno Ra Anumzamo'a anante otino mani'neno anage huno asami'ne, Nagra negageho Abrahamune, negafa Aisakine Anumzane, Menima mase'nana mopa kagri'ene, kagehe'ine tamigahue.
A aj, Hospodin stál nad ním, a řekl: Já jsem Hospodin, Bůh Abrahama otce tvého, a Bůh Izákův; zemi tu, na kteréž ty spíš, tobě dám a semeni tvému.
14 Kagripinti'ma fore'ma hanaza vahe'mo'za kasepankna hu'za fore huhakare hu'za manigahaze. Zage fre kazigane, zage hanati kazigane, ruga raga agentega vu'za e'za hu'za mani titipa hu'za manigahaze. Kagri'ene kagehe'impinti ama mopafi vahe'mo'za asomura erigahaze.
A bude símě tvé jako prach země; nebo rozmůžeš se k západu, i k východu, na půlnoci, i ku poledni; nad to požehnány budou v tobě všecky čeledi země, a v semeni tvém.
15 Hanki antahio, Nagra kagrane mani'nena inantego vanoma hananana kva hunegante'na, ete kavre'na ama ana mopare egahue. Ana nehu'na Nagra onkatre'na, huvempama hugante'noa kea eri knare huvagaregahue.
A aj, já jsem s tebou, a ostříhati tě budu, kamžkoli půjdeš, a přivedu tě zase do země této; nebo neopustím tebe, až i učiním, což jsem mluvil tobě.
16 Higeno Jekopu'a avu'ma masenereti otino anage hu'ne, Tamage huno Ra Anumzamo'a amafi mani'negena nagra ontahi'noane.
Procítiv pak Jákob ze sna svého, řekl: V pravdě Hospodin jest na místě tomto, a já jsem nevěděl.
17 Agra amanogu nehuno amanage hu'ne. Ama mopa ruzahu hu'nea mopare e'noe! Ra Anumzamo mani'nea nompi e'noankino, ama mona kafa me'ne.
(Nebo zhroziv se, řekl: Jak hrozné jest místo toto! Není jiného, jediné dům Boží, a tu jest brána nebeská.)
18 Jekopu'a nanterame otino, fita aruno mase'nea havea erisga huno retru renteteno, masve tagino agofetu frenteno eri ruotge hunte'ne.
Vstav pak Jákob ráno, vzal kámen, kterýž byl podložil pod hlavu svou, a postavil jej na znamení pamětné, a polil jej svrchu olejem.
19 Agra ana kumakura Beteli'e huno agia antemi'ne. Korapara ana kumamofo agi'a Lusie huno me'neane.
Protož nazval jméno místa toho Bethel, ješto prvé to město sloulo Lůza.
20 Jekopu'a amanage huno huvempa hu'ne, Afete kama nevanugeno Anumzamo'ma nagrane nevuno nagu'vazino ne'za ni'ane kukena'ni'ane nazama nehanigeno,
Zavázal se také Jákob slibem, řka: Jestliže Bůh bude se mnou, a ostříhati mne bude na cestě této, kterouž já jdu; a dá-li mi chléb ku pokrmu a roucho k oděvu,
21 mago knazamo navate'ma omesanige'na, nafa'nimofo kumate ete rukrahe hu'na uhanatisu'na, Ra Anumzana nagri Anumzane hu'na hugahue.
A navrátím-li se v pokoji do domu otce svého, a bude mi Hospodin za Boha:
22 Ama havema eri retruroana, Anumzamofo no mesie. Mika'zama Anumzamo'ma namisifintira 10ni'ma hania kevua refko hu'na Anumzamofo amitere hugahue.
Kámen tento, kterýž jsem postavil na památku, bude domem Božím; a ze všech věcí, kteréž mi dáš, desátky spravedlivě tobě dám.
