< Ikrisiasatis 3 >
1 Ama mopafina maka'zama fore'ma hu kna metere higeno, maka'zama hu kna metere hu'ne.
Všeliká věc má jistý čas, a každé předsevzetí pod nebem svou chvíli.
2 Vahe'ma kasente kna megeno, vahe'ma fri kna me'ne. Hoza hankare kna megeno, hozama hamare kna me'ne.
Jest čas rození i čas umírání, čas sázení a čas vykopání, což vsazeno bývá;
3 Vahe'ma ahefri kna megeno, vahe'ma azeri knamare kna me'ne. Maka'zama tapagema hutre kna megeno, ete kasefa'ma azeri otino ki kna me'ne.
Čas mordování a čas hojení, čas boření a čas stavení;
4 Zavite kna megeno, kizamare kna me'ne. Asunku'ma hu kna megeno, musema huno avoma hage kna me'ne.
Čas pláče a čas smíchu, čas smutku a čas proskakování;
5 Havema erino ometre eme atrema hu kna megeno, havema zogi atru hu kna me'ne. Vahe'ma azeri anuki kna megeno, vahe'ma azeri anuoki kna me'ne.
Čas rozmítání kamení a čas shromažďování kamení, čas objímání a čas vzdálení se od objímání;
6 Keonke zanku'ma hake kna megeno, avresra huno'ma ohake kna me'ne. Mago'a zama erinte kna megeno, ante'nea zama eritre kna me'ne.
Čas hledání a čas ztracení, čas chování a čas zavržení;
7 Kukenama tagato hu kna megeno, tagato'ma hu'nea zama rehati kna me'ne. Kema osuno mani kna megeno, keagama hu kna me'ne.
Čas roztrhování a čas sšívání, čas mlčení a čas mluvení;
8 Vahe'ma avesinte kna megeno, vahe'ma avesrama hunte kna me'ne. Ha'ma hu kna megeno, ha'ma osuno rimpafru huno mani kna me'ne.
Čas milování a čas nenávidění, čas boje a čas pokoje.
9 Vahe'mo'ma tusi amuhoma huno eri fore nehia zamo'a, na'a knare'za eri fore nehie?
Co tedy má ten, kdo práci vede, z toho, o čemž pracuje?
10 Anumzamo'ma knazama tagumpima nentea zana nagra ke'noe.
Viděl jsem zaměstknání, kteréž dal Bůh synům lidským, aby se jím trápili.
11 Anumzamo'a mika zana kna fatgo'are knare zantfa huno tro hunte'ne. Ana nehuno manivava zana Anumzamo'a vahe'mofo tumopi ante'ne. Ana hu'neanagi Anumzamo'ma tro'ma hunte'nea zana eseteti'ma agafa huno vuno atumpare'ma vu'nea zantamina vahe'mo'a ke vagaore'ne.
Sám všecko činí ušlechtile časem svým, nýbrž i žádost světa dal v srdce jejich, aby nestihal člověk díla toho, kteréž dělá Bůh, ani počátku ani konce.
12 E'ina hu'negu mago'zama ke'na antahinama huana, muse nehuno knare avu'ava'ma hu'zamo maka'zana agatere'ne.
Odtud seznávám, že nic lepšího nemají, než aby se veselili, a činili dobře v životě svém,
13 Maka amuho'ma hu'zama eri fore'ma hanaza ne'zane, tinena nene'za musena hiho. Na'ankure e'i ana zantamina Anumzamo museza neramie.
Ač i to, když všeliký člověk jí a pije, a užívá dobrých věcí ze všelijaké práce své, jest dar Boží.
14 Nagra antahi'na ke'na huana, Anumzamo'ma tro'ma hu'nea zantera mago vahe'mo'a kasefa zana tro huntege, eri atregera osugahie. Anumzamo'ma tro'ma hunte'nea zana Agra ko tro hunte'neankino, mevava hugahie. Vahe'mo'zama Agri agoraga'ama mani'ne'za mono'ma huntesagu Anumzamo'a tro hunte'ne.
Znám, že cožkoli činí Bůh, to trvá na věky; nemůže se k tomu nic přidati, ani od toho co odjíti. A činí to Bůh, aby se báli oblíčeje jeho.
15 Mika zama menima fore nehia zana, ko fore hu'nea zamo ete efore nehiankino, ama ana zamo'a henka fore hugahie. Na'ankure Anumzamo'ma ko'ma eri fore'ma hu'nea zanke eri fore huvava nehie.
To, což bylo, i nyní jest, a což bude, již bylo; nebo Bůh obnovuje to, což pominulo.
16 Mago zama ama mopafima koana, fatgo avu'ava'zama huga'zana netre'za, fatgo osu avu'ava zanke nehaze.
Přesto viděl jsem ještě pod sluncem na místě soudu bezbožnost, a na místě spravedlnosti nespravedlnost.
17 E'ina hige'na amanahu antahintahi nagu'afina antahi'noe, Anumzamo'a fatgo vahe'ene kefo avu'ava'ma nehaza vahera keagare refko huzmantegahie. Na'ankure maka zama hu kna metere hu'neankino, miko tavutavara refko hugahie.
I řekl jsem v srdci svém: Budeť Bůh spravedlivého i bezbožného souditi; nebo tam bude čas každému předsevzetí i každému skutku.
18 Hagi vahekura amanahu antahintahi nagra antahi'noe, zagagafa kna hu'none hu'zama ke'za antahi'zama hanagu Anumzamo'a vahera rezmaheno nezamage.
Řekl jsem v srdci svém o způsobu synů lidských, že jim ukázal Bůh, aby viděli, že jsou podobni hovadům.
19 Na'ankure zagagafare'ma fore'ma hania zamo'a, vahetera fore hugahie. Zgagafamo'zama nefri'zaza hu'za vahe'mo'za nefrize. Magore huno vahe'mo'a zagagafa agateore'neanki, zagagafane vahe'enena mago zanke hu'na'e. E'ina hu zamo'a agafa'a omaneno knarera osu'ne.
Případnost synů lidských a případnost hovad jest případnost jednostejná. Jakož umírá ono, tak umírá i on, a dýchání jednostejné všickni mají, aniž co napřed má člověk před hovadem; nebo všecko jest marnost.
20 Vahe'ene zagagafanema frisa'ana kugusopa segaha'e. Kugusopareti regripeno tro huzanante'negu, ete frisukea kugusopa segaha'e.
Obé to jde k místu jednomu; obé jest z prachu, obé také zase navracuje se do prachu.
21 Vahe'mofo avamumo'a anagamu marenerisigeno, zagagafamofo avamumo'a mopafi ufregahie hu'za mago'a vahe'mo'za nehazanagi, tagra tamage kea ontahi'none.
Kdo to zná, že duch synů lidských vstupuje zhůru, a duch hovadí že sstupuje pod zemi?
22 E'ina hu'negu amuhoma huno'ma mago vahe'mo'ma eri fore'ma hania zana erinteno neneno musenkase hino. Na'ankure e'i amuhoma huno'ma eri'zama eri'nea zamofo mizane. E'ina hu'neankino henkama fore'ma hania zamofona, iza knarera hu'nea averi hugahie?
Protož spatřil jsem, že nic není lepšího, než veseliti se člověku v skutcích svých, poněvadž to jest podíl jeho. Nebo kdo jej k tomu přivede, aby poznati mohl to, což jest budoucího po něm?