Taneo 4

1 Kini ne' Nebukatnesa'a amanage huno avona kreteno, atregeno maka vahetegane, kokankoka mopafima nemaniza vahetegane, ru zamageru ru zamageru'ma neraza vahe'ma maka mopafima nemaniza vahetega vuno eno hu'ne. Maka'motarega musenkea atreramantoanki, tamarimpa frune maniho.

Nabuchodonozor král všechněm lidem, národům i jazykům, kteříž bydlí na vší zemi: Pokoj váš rozmnožen buď.

2 Nagra menima musema nehu'na tamasamisuana, Marerisa Anumzamo'ma kaguvazane avame'zama nagrite'ma eri naveri'ma hu'nea zanku tamasamigahue.

Znamení a divy, kteréž učinil při mně Bůh nejvyšší, vidělo mi se za slušné, abych vypravoval.

3 Agra Anumzamo'ma tagrite'ma eri taveri'ma nehia kaguva zamo'a, ruzahu huno hankavenentake hu'ne. Ana hu'neankino Agrama kegavama hania kumamo'a vaga ore mevava huno nevanigeno, henkama forehu anante nante'ma hu'zama vanaza vahete'enena kegava huno vugahie.

Znamení jeho jak veliká jsou, a divové jeho jak mocní jsou, království jeho království věčné, a panování jeho od národu do pronárodu.

4 Nagra Nebukatnesa'na noni'afi mani so'e hu'na mani'nogeno, maka zago fenonimo'a knare zantfa hige'na muse hu'na mani'noe.

Já Nabuchodonozor, užívaje pokoje v domě svém, a kveta na palácu svém,

5 Hianagi mago kenagera, sipa'nire masene'na avanagna zama ke'noa zamo'a, nazeri nagogofeno vu'ne.

Měl jsem sen, kterýž mne zhrozil, a myšlení na ložci svém, a to, což jsem viděl, znepokojilo mne.

6 Ana hige'na ana ava'namofo agafa'ama eme eri ama hu'za nasamisaze hu'na, Babiloni mopafima knare antahi'zane vahe'ma mani'nazarega kea atrogeno vuno eno hu'ne.

A protož vyšla ode mne ta výpověd, aby uvedeni byli přede mne mudrci Babylonští, kteříž by mi výklad toho snu oznámili.

7 Anama hutoge'za kagu'vazama eri fore'ma nehaza vahe'ma, zagoma neraza vaheki, ofuntamima nehampriza vahe'ma, henkama fore'ma hania zanku'ma kasnampa kema nehaza vahe'mo'za nagrite azage'na ana ava'nama ke'noa zamofo nanekea zamasami'noe. Hianagi magomo'e huno ana ava'namofo agafa'a eri amara huno onasami'ne.

Tedy předstoupili mudrci, hvězdáři, Kaldejští a hadači. I pověděl jsem jim sen, a však výkladu jeho nemohli mi oznámiti.

8 Ana vahetamima evu vagaretazageno henkarfama e'neana, nagrama amage'ma nentoa havi anumzamofo agire'ma asamre'na Belsasa'e hu'na agima antemi'noa ne'mofona, ruotage'ma hu'naza anumzantamimofo avamumo agrane mani'nea ne' Danieli'a efreno nagri navuga eme otige'na,

Až naposledy předstoupil přede mne Daniel, jehož jméno Baltazar, podlé jména boha mého, a v němž jest duch bohů svatých. Jemuž jsem oznámil sen:

9 ana avanama ke'noa zamofo nanekea amanage hu'na asami'noe. Belsasaga ruzahu ruzahu antahi'zama eri'naza vahe'mokizmi ugota huzmantenka kegava huzmante'nana ne' mani'nane. Nagrama antahi'noana ruotage'ma hu'naza anumzantamimofo avamumo kagripina mani'neankinka, mago zamo'a kagritera frara okisanigenka, ana maka zana eri ama huvaga regahane. Ana hu'negu nagrama ke'noa avanama menima kasamisua ava'namofo agafa'amo'a, inankna hu'nefi eri ama hunka nasamio.

Baltazaře, kníže mudrců, já vím, že duch bohů svatých jest v tobě, a nic tajného není tobě nesnadného. Vidění snu mého, kterýž jsem měl, i výklad jeho oznam.

10 Nagra sipa'nire mase'nena amanahu ava'na ke'noe. Ama mopamofona amu'no amu'nompina, mago tusi zankna zafa za'za huno amunagamu mareri'negena ke'noe.

U vidění pak, kteréž jsem viděl na ložci svém, viděl jsem, a aj, strom u prostřed země, jehož vysokost byla veliká.

11 Hagi ana zafamo'a hagera huno hankavenentake nehuno, za'za huno onagamu monafi mareri'nege'za maka kazigama ama mopafima mani'naza vahe'mo'za ke'naze.

Veliký byl strom ten a mocný, a výsost jeho dosahovala až k nebi, a patrný byl až do končin vší země.

12 Ana zafamofo ani'na ramimo'a knare'zantfa huno zagasefage nehigeno ragamo'a avite'neanki'za maka mani'naza vahemo'zane zagagafamo'zanena raga'a ne'naze. Ana zafamofo tonapinka afi zagagafamo'za enemanizageno, namamo'za azankuna'afina e'za no eme ki'naze. Ana nehazage'za maka ama mopafi zagagafamo'za ana zafaretike ne'zana eme ne'naze.

Lístí jeho bylo pěkné, a ovoce jeho hojné, všechněm za pokrm, pod stínem pak jeho byla zvěř polní, a na ratolestech jeho bydlili ptáci nebeští, a z něho potravu měl všeliký živočich.

13 Hagi sipanire'ma mase'nena ana avanagna zampima kogeno'a, ruotge'ma hu'nea ankeromo mona atreno eramige'na ke'noe.

Viděl jsem také u viděních svých na ložci svém, a aj, hlásný a svatý s nebe sstoupiv,

14 Ana ankeromo'a amanage huno kezati'ne. Ana zafa antagi atretma azankuna'aramina akafri akafro hunetreta, ani'na'aramina ru vatari atre vaganereta, raga'aramina eritma rupanani hutreho. Ana nehutma afi zagagafamo'zama e'za ana zafamofo tonapima emani'nazana zamorotgo nehuta, namamo'zama e'za azankuna'afima noma eme ki'za mani'nazana zamarotgo hinke'za hare'za freho.

Volal ze vší síly, a tak pravil: Podetněte strom ten, a osekejte ratolesti jeho, a otlucte lístí jeho, a rozmecte ovoce jeho; nechať se vzdálí zvěř od něho, a ptáci z ratolestí jeho.

15 Hianagi ana zafamofo agafa'ane rafuna'anena tasagira osutma atrenkeno mopafi me'nena trazamo'a hageno refinetenkeno, ainireti'ene bronsireti tro hu'nesnaza seni nofi'nu anakinteho. Ana huteta atrenkeno fegi mani'nesnigeno, kenage'ma ata ko'ma tami'nia ko'mo agofetura runentesanigeno, agra afizaga kafane mani'neno trazana neno.

A však kmene kořenů jeho v zemi zanechejte, a v poutech železných a ocelivých na trávě polní, aby rosou nebeskou smáčín byl, a díl jeho s zvěří v bylině zemské.

16 Hanki agra vahe antahi'zana e'orino, afi zagagafamofo antahi'za enerino mani'nesnigeno, 7ni'a kafumo'a evugateregahie.

Srdce jeho od lidského ať jest rozdílné, a srdce zvířecí nechť jest dáno jemu, ažby sedm let vyplnilo se při něm.

17 Ama ana nanekema eri'za eme huama'ma hu'nazana, ruotage'ma hu'naza ankeromo'za ama anazana fore hugahie hu'za huhankaveti'za eme huama hu'naze. E'ina hu'negu maka vahe'mo'zama ke'za antahi'zama hanazana, Marerisa Anumzamo maka ama mopa kegava hu'neankino, agi me'nesnia vahero, agi omne vahero amne huhampri antesnigeno kinia manigahie hu'za maka vahe'mo'za ke'za antahi'za hugahaze.

Usouzení hlásných a řeč žádosti svatých stane se, ažby k tomu přišlo, aby poznali lidé, že Nejvyšší panuje nad královstvím lidským, a že komuž chce, dává je, a toho, kterýž jest ponížený mezi lidmi, ustanovuje nad ním.

18 Hagi nagra kini ne' Nebukatnesa'na e'inahu ava'na ke'noanki, kagra Belsasaga ana ava'namofo agafa'a eri ama hunka nasamio. Na'ankure ruzahu ruzahu antahi'zane vahe'ma nagrama kegavama hu'noa mopafima mani'naza vahe'mo'za ana ava'namofo agafa'a eri amara hu'za nasamigara osu'naze. Hianagi kagra eri ama hunka nasamigahane, na'ankure ruotage'ma hu'naza anumzantamimofo avamumo kagrane mani'ne.

Tento sen viděl jsem já Nabuchodonozor král, ty pak, Baltazaře, oznam výklad jeho. Nebo všickni mudrci v království mém nemohli mi výkladu oznámiti, ale ty můžeš, proto že duch bohů svatých jest v tobě.

19 Hanki ana ava'nagema huama higeno'a, Belsasa'a ko antahintahi'afina rezaganeno antahiteno, ana zamo'a azeri koro agesa higeno, ana ava'namofo agafa'ama eri ama hu'zankura koro nehuno, osi'a knafi akoheno mani'neno antahintahi hakare hu'ne. Ana'ma higeno'a kini nemo'a amanage huno asami'ne. Belsasaga ama ana ava'nagu'ene, ana ava'namofo agafa'ama eriama hunka nasamizankura kagogogura osuo. Anage higeno Belsasa'a kini nera asamino, ama ana ava'nafima ke'nana zantamimo'a kagritera efore osanianki, kagri ha' vahete efore hanie.

Tedy Daniel, jemuž jméno Baltazar, předěšený stál za jednu hodinu, a myšlení jeho strašila ho. A odpověděv král, řekl: Baltazaře, sen ani výklad jeho nechť nestraší tebe. Odpověděl Baltazar a řekl: Pane můj, sen tento přiď na ty, kteříž tě v nenávisti mají, a výklad jeho na tvé nepřátely.

20 Hagi ava'nama ke'nampina mago zafamo'a hageno zaza huno hankavenentake huno anagamu monafi marerinegeno, ama mopafima maka kazigama mani'naza vahe'mo'za ke'naze.

Strom ten, kterýž jsi viděl, veliký a mocný, jehož výsost dosahovala až k nebi, a kterýž patrný byl po vší zemi.

21 Hagi ana zafamofo ani'naramimo'za knare'zantfa hu'za zagasefage hu'nageno, ama mopafima mani'naza maka vahe'mo'za nesaza avamente rama'a zafa raga rente'ne. Ana zafamofo tonapinka afi zagagafamo'za enemanizage'za, namaramimo'za azankuna'afina e'za no eme ki'za mani'nazagenka ke'nane.

A lístí jeho pěkné, a ovoce jeho hojné, a z něhož všickni pokrm měli, pod nímž byla zvěř polní, a na ratolestech jeho bydlili ptáci nebeští,

22 Kini ne'moka ava'nafima ke'nana zafa, e'i kagra mani'nane. Na'ankure kagra mago hankavenentake kini efore hankeno, kagimo'a ame nagame monarega haruharu huno mareri'ne. Ana nehigenka ama mopafi vahera maka kagrake kegava huzmante'nane.

Ty jsi ten, ó králi, kterýž jsi rozšířil se a zmocnil, a velikost tvá vzrostla a vznesla se až k nebi, a panování tvé až do konce země.

23 Hanki ana ava'nafima kankeno'a monafinkati mago ruotage'ma hu'nea ankeromo eramino amanage eme hu'ne. Ama ana zafa antagita eri haviza hutreho. Hianagi agafa'ane rafuna'anena tasagi huotreho. Ana nehutma ainireti'ene bronsireti'ma tro'ma hu'nesaza nofi'nu erita ana zafamofo agafa'arera anakiteta atrenkeno, me'nenigeno tra'zamo hageno kagino. Ana hu'nesnigeno kenage'ma ata ko'ma rania zamo, asenirera runtetere nehina, afi zagagafane mani'nenigeno 7ni'a kafumo'a evu agatereno huno hu'ne.

Že pak viděl král hlásného a svatého sstupujícího s nebe, kterýž řekl: Podetněte strom ten a zkazte jej, a však kmene kořenů jeho v zemi zanechejte, a v okovách železných a ocelivých ať jest na trávě polní, aby rosou nebeskou smáčín byl, a s zvěří polní díl jeho, ažby sedm let vyplnilo se při něm:

24 Hanki kini ne' ranimoka kagrite'ma fore hania zanku, Marerisa Anumzamo'a eme eri ama huno kaveri hu'neankino, ana ava'namofo agafa'amo'a amanahu hu'ne.

Tenť jest výklad, ó králi, a ortel Nejvyššího, kterýž vyšel na pána mého krále.

25 Kagra vahe'enena omaninka atrenka vunka afi zaga kafane umanigahane. Ana nehunka 7ni'a kafumofo agu'afina, bulimakao afu'mozama nehazaza hunka traza nenesnankeno, ata ko'ma kenage'ma runte'nea zamo'a, kasenirera runtetere hugahie. Ana nehanigenka anantega mani'nenka kenka antahinka'ma hananana, Marerisa Anumzamo maka ama mopafi vahera kegava hu'neno, izano huhampri ante'naku'ma hanimofona, amne huhampri antegeno kinia nemanie hunka kenka antahinka hugahane.

Nebo zaženou tě lidé od sebe, a s zvěří polní bude bydlení tvé, a bylinu jako volům tobě jísti dávati budou, a rosou nebeskou smáčín budeš, až se vyplní sedm let při tobě, dokudž bys nepoznal, že panuje Nejvyšší nad královstvím lidským, a že komuž chce, dává je.

26 Hianagi ankeromo'ma huno, Ana zafamofo agafa'ane rafu'nanena atrenkeno mopafima menoma huno hu'nea zamofo agu'agesamo'a amanahu hu'ne. Kagrama kenka antahinkama nehunka, monafinkama mani'nea Anumzamo Agrake maka zana kegava hu'ne hunkama hanunka, ete kinia emaninka kegava hugahane.

Že pak řekli, aby zanechán byl kmen kořenů toho stromu, království tvé tobě zůstane, jakž jen poznáš, že nebesa panují.

27 E'ina hu'negu kini ne' Nebukatnesaga amama kasamisnua knare antahi'zana eri otro. Kagrama kumi'ma nehana zana netrenka, fatgo kavukva zanke huo. Ko'ma havi kavukavazama hu'nana zana kamefi huneminka, zamunte omane vahera kasunku huzamanto. Anama hanunka knare hunka nemaninankeno, nazanoma hanana zamo'a knare zanke huno vugahie.

Protož ó králi, přijmi radu mou, a hříchy své spravedlností přetrhuj, a nepravosti své milostivostí k ssouženým, zdaby prodloužen byl pokoj tvůj.

28 Hagi ana maka zama Danieli'ma kini ne' Nebukatnesama asami'nea zamo'a agritera efore huvagare'ne.

Všecko to přišlo na krále Nabuchodonozora.

29 Hagi henka 12fu'a ikama avutegeno'a, mago zupa Babiloni kumapina kini ne' Nebukatnesa'a noma'amofo agofetu'ma mani'neno zasi'ma eneria nonte vano hu'ne.

Nebo po dokonání dvanácti měsíců, procházeje se po palácu královském v Babyloně,

30 Hagi agrama keganti kegamama huno Babiloni ran kuma'ma negeno'a amanage huno hu'ne. Ama agima marerisa Babiloni kumara nagra hankavereti eri fore nehu'na, avasase'ane kumara kintoankino, kinima manisnua noni'amo'a ama ana kumapi megahie. E'ina hanigeno nagimo'a vuno eno hanige'za, maka vahe'mo'za antahi vagaregahaze.

Mluvil král a řekl: Zdaliž toto není ten Babylon veliký, kterýž jsem já vystavěl mocí síly své, aby byl stolicí království k ozdobě slávy mé?

31 Hianagi ana nanekema kini ne'mo'ma huvaga ore'negeno, monafinkati mago ageru'mo huno, kini ne' Nebukatnesaga ama nanekea antahio, amama kegava hu'nana mopa menina kagri kazampintira eri atroe.

Ještě ta řeč byla v ústech krále, a aj, hlas s nebe přišel: Toběť se praví, Nabuchodonozoře králi, že království odešlo od tebe,

32 Ana hanuge'za kavazu hutresagenka vahe'enena omaninka vunka afi zaga kfane umani'nenka, bulimakao afu'mozama nehazaza hunka traza negahane. Ana nehunka mani'nesnankeno 7ni'a kafumo evu agateresanigenka, kagrama kenka antahinkama hananana, Marerisa Anumzamo'a maka vahera kegava hu'neankino, izano huhampri antenaku'ma himofona huhamprinente hunka hugahane.

Nýbrž tě lidé i z sebe vyvrhou, a s zvěří polní bydliti budeš. Bylinu jako volům tobě jísti dávati budou, ažby sedm let vyplnilo se při tobě, dokudž bys nepoznal, že panuje Nejvyšší nad královstvím lidským, a že komuž chce, dává je.

33 Hanki anante nazano Nebukatnesanku'ma ankeromo'ma hu'nea zamo'a ame huno kini ne'mofo avate fore hige'za, vahe'enena omanisnie hu'za avazuhu atrazageno vuno, afi zagagafane umani'neno bulimakaomo'zama nehazaza huno traza ne'ne. Ana nehuno mani'negeno kenage'ma ata ko'ma tami'nea zamo anu azokapina hampo kine. Ana nehuno anantega mani'negeno aseni azokamo'a zaza huno, tumpamofo azokakna nehigeno, agigo azankomo'a namamofo agigogna hu'ne.

V touž hodinu řeč ta naplnila se při Nabuchodonozorovi. Nebo z spolku lidí vyvržen byl, a bylinu jako vůl jedl, a rosou nebeskou tělo jeho smáčíno bylo, až na něm vlasy zrostly jako peří orličí, a nehty jeho jako pazoury ptačí.

34 Hanki ana knama evu vagaretege'na nagra Nebukatnesa'na, monafinka kesga hu'na kogeno, antahi'zanimo'a ete ege'na, Marerisa Anumzamofo agia husga hu'na monora hunente'na, mani vavama nehia Anumzamofona muse hunte'noe. Agra mani vava nehia Anumzankino, Agrama kegavama hania kumamo'a fore'ma hu anante anante'ma hu'za vanaza vahetera vagaore mevava huno vugahie.

Při skonání pak těch dnů já Nabuchodonozor pozdvihl jsem očí svých k nebi, a rozum můj ke mně se zase navrátil. I dobrořečil jsem Nejvyššímu, a živého na věky chválil jsem a oslavoval; nebo panování jeho jest panování věčné, a království jeho od národu do pronárodu.

35 Maka ama mopafima mani'naza vahe'mo'za amne zaga mani'naze. Monafi ankeromo'zane ama mopafi vahe'mo'za Agri agorga mani'naze. Ana hu'neankino nazano hunaku'ma hania zana, amne hugahiankino mago vahe'mo'a e'inara osuo huno hunonteno, na'ante amazana nehane hunora osugahie.

A všickni obyvatelé země jako za nic počteni jsou, a podlé vůle své činí mezi vojskem nebeským i obyvateli země, aniž jest kdo, ješto by mu přes ruku dáti mohl, a říci jemu: Co to děláš?

36 Hagi anankema nehugeno'a ame huno antahintahi nimo'a ete e'ne. Ana hige'na ete kinia emani'na knare nagine hankave ni'anena ete eri'noe. Ana huge'za ko'ma antahintahima nami'naza vahe'ene, nagranema eri'zama eri'naza vahe'mo'za ete e'za nagrane emani'naze. Ana hige'na ko'ma kegavama hu'noa mopa ete kegava nehu'na, ko'ma kinima mani'nogeno'ma nagimo'ma hu'neama'a rugatereno amenagame mareri'ne.

Téhož času rozum můj navrátil se ke mně, a k slávě království mého ozdoba má, i důstojnost má navrátila se ke mně; nadto i hejtmané moji a knížata má hledali mne, a zmocněn jsem v království svém, a velebnost větší jest mi přidána.

37 Hanki menina nagra Nebukatnesana, monama kegava hu'nea Anumzamofona muse hunente'na, Agri agia ahentesga nehu'na, ragi amigahue. Agrama maka zama hia zamo'a fatgo huno knare zanke nehie. Ana nehuno zamavufagama erisgama nehaza vahera zamazeri fenkami netrea Anumza mani'ne.

Nyní tedy já Nabuchodonozor chválím, vyvyšuji a oslavuji krále nebeského, jehož všickni skutkové jsou pravda, a stezky jeho soud, a kterýž chodící v pýše může snižovati.