Aposolo 9
1 Ana knafinke Soli'a ana zanke huno Ramofo amage' nentaza disaipol nagara zamahe frinaku tusi asi nevazigeno, rimpa henezmanteno, ugagota pristi nete vuno,
Saul se však snažil Ježíšovy následovníky zastrašit a zlikvidovat.
2 ome antahigegeno mago'a avona kremigeno erino Damaskasi vuno atruma nehu'za mono nehaza nontamimpi (sinagogs) marerino huama huno, agrama veo, aro Kraisti amage' nentaza vahe'ma zamagesuno'a, kina rezmanteno eteno zamareno Jerusalemi vugahie huno kre'ne.
Vyžádal si od velekněze pověřující listiny pro židovské synagogy v Damašku. Chtěl tam pátrat po křesťanech, mužích i ženách, zatknout je a přivést do Jeruzaléma před soud.
3 Agrama vuno Damaskasi urava'o nehigeno'a, ame huno monafinkati hanavenentake tavi'mo agrite remsa huntegeno,
Vydal se tam se svým doprovodem a byl již před branami Damašku, když ho obklopilo zvláštní světlo z nebe.
4 traka huno mopafima nemseno'a, agrama mago kezankema antahi'nea kemo'a anage hu'ne, Sol! Sol! Na'a higenka Nagrira kna nenamine?
V úleku padl na zem a uslyšel hlas: „Saule, Saule, proč mne pronásleduješ?“
5 Higeno kenona'a, Ramoka, Kagra izage? huno higeno, Agra huno, Nagra Jisasine, kagrama knama nenamina Nere.
Zeptal se: „Ale kdo jsi, pane?“Pán mu odpověděl: „Já jsem Ježíš a ty mne pronásleduješ v mých učednících. Je to stejné, jako bys chtěl hlavou rozbít zeď.“Saul zlomený hrůzou řekl: „Pane, čekám na tvoje rozkazy.“
6 Hu'neanagi otinka ana kumapi ufrenka vuge'za, kagrama nankna'zama hanana zamofo kea kasamigahaze.
A Pán k němu: „Vstaň, jdi do města a tam se dozvíš další.“
7 Soli enema nevaza vene'nemo'za kea osu'za oti'za mani'ne'za, kema hia agerura antahi'nazanagi, mago vahera onke'naze.
Muži ze Saulova doprovodu stáli v úžasu; něco slyšeli, ale nevěděli, s kým jejich velitel mluví.
8 Soli'a mopafinti otigeno, avumo'a hari hu'neanagi, mago'zana onke'ne. Magoka vu'naza vahe'mo'za azante avazu hu'za Damaskasia avare'za ufre'naze.
Saul se zvedl ze země, protíral si oči, ale neviděl nic; oslepl. Uchopili ho za ruce, a tak ho odvedli do Damašku.
9 Taregi magoki zagene haninena, avua onkeno ne'zane, ti'nena oneno amane mani'ne.
Tři dny trvala jeho slepota a po celou tu dobu nic nejedl ani nepil.
10 Magora Jisasi amage'nentea nera, Ananaiasi'e nehaza ne'mo Damaskasi kumatera mani'neno, ava'na keankna huno negegeno, Ramo'a anage huno asami'ne, Ananaisi'o! Higeno ke nona hunteno, ama mani'noe Ramoka.
V Damašku žil věřící muž jménem Ananiáš. Tomu se zjevil Pán Ježíš a oslovil ho jménem. Ananiáš se zeptal: „Pane, co si přeješ?“
11 Anante Ramo'a asamino, Otinka fatgoe nehaza kuma kampi vunka, Judasi nonte vunka, Tasasiti nera, Soli'e nehaza neku ome zamantahigo, na'ankure menina manino nunamu huvava nehie.
Pán mu řekl: „Vstaň a jdi do Přímé ulice. Tam v Judově domě najdeš Saula, který pochází z Tarsu.
12 Ana nehigeno Soli'ma ava'nagna'zama kefina, Ananaisi'ema nehaza ne'mo efrea zamo avuma kesigura azanteno nunamu hunentegeno, ana avanagnazampina ke'ne.
Při modlitbě tě uviděl, jak k němu jdeš, kladeš na něj ruce a on znovu dostává zrak. Zjevil jsem mu i tvoje jméno.“
13 Hianagi Ananaisi'a ke'nona'a huno, Ra Anumzamoka nagra rama'a vahepinti, nama'a vahe krerafama Kagrite'ma zamentintima nehaza vahe'ma Jerusalemi kumapima mani'naza vahetamima zamahe'neana, ana ne'mofo agenkea nagra antahi'noe.
Ale Ananiáš namítl: „Pane, o tom muži kdekdo vypráví, jak mnoho zla způsobil mezi tvými věrnými v Jeruzalémě.
14 Nehuno ama kumapi eno, Kagri kagima nehe'za mono hugante'naza vahe'ma ugagota kva (hai pristi) vahe'mo'za hugnare hunte'naze.
I sem prý přišel s pověřením předních kněží, aby pozatýkal všechny, kdo vyznávají tvoje jméno.“
15 Hianagi Ramo'a anage huno Ananaiasina asami'ne, Vuo, na'ankure agrira ko huhampri ante'noankino, Nagri eri'za ne' manigahie. Hagi Nagri nagi nagenkea erino megi'a vahete'ene, kini vahete'ene, Israeli vahetera vugahie.
Pán mu však řekl: „Přesto jdi. Já jsem si ho vybral za svůj zvláštní nástroj, který bude šířit zvuk mého jména nejen mezi židy, ale i mezi pohany a donese ho až před panovníky.
16 Na'ankure nama'a kna'zama Nagri nagire'ma erisia zana, Nagra averi hugahue.
A ukáži mu, že pro moje jméno hodně vytrpí.“
17 Huno higeno, Ananaisi'a otino mani'nea nonte vuno, avufgare'ma azama omenteno nunamuma hunteteno anage huno asami'ne, nenafu Soliga, kantegama neankeno Ramo Jisasi'ma kagrite efore'ma hu'nemo, kagrama etenka kavu negenka, Ruotge Avamura eri avitesane huno hunantege'na nagra e'noe.
Ananiáš šel a v určeném domě nalezl Saula. Položil na něj ruce a řekl: „Saule, bratře, posílá mě k tobě Pán Ježíš, který se ti ukázal na cestě k nám. Máš zase prohlédnout a být naplněn svatým Duchem.“
18 Anagema nehigeno'a, ame huno avuragafinti iriknazamo kanoperamigeno, avua eteno negeno otino mono ti fre'ne.
A tu jako by se protrhla tma a Saul okamžitě prohlédl. Povstal a dal se pokřtít.
19 Hagi anante ne'za neno hanavema e'nerino'a, Jisasima amage'nentaza disaipol naga'ene Damaskas' mago'a kna mani'ne.
Potom se posilnil jídlem. Připojil se k damašským následovníkům Krista a byl s nimi několik dní.
20 Ame huno, ana zupage Jisasi agigenkea osi mono nompi marerino, ama Nera Anumzamofo Mofavre huno huama huno zamasmi'ne.
Brzy však začal chodit také do synagog a veřejně hlásal, že Ježíš je Boží Syn.
21 Hige'za maka antahiza vahe'mo'za tusiza hu'za antri nehu'za, anage hu'naze, ama'na nera Jerusalema mani'neno, Jisasi agire'ma zamazeri havizama nehia nero? Menina eno Jisasi agima huama nehaza vahera kina huzamanteno zamareno ugota ra mono (hetprisi) kva vahete vunaku ne-eo? Hu'naze.
Všichni posluchači se divili a říkali: „Cožpak to není ten, kdo tak tvrdě v Jeruzalémě pronásledoval Ježíšovy vyznavače? I sem přece přišel, aby je pochytal a předvedl před veleradu.“
22 Hianagi Soli'a, antahintahi'afina hageno nevuno Jisasi'ema nehaza nera tazahu ne' Kraisi'e huno eri ama huno tusiza huno hanavetino nehigeno, ana kema Damaskasima mani'naza Jiu vahe'mo'za, nentahi'za inankna huta nanekea huntesune ha hu'za kea osu'naze.
Avšak Saula tím neumlčeli. Naopak on umlčoval damašské židy a dokazoval jim, že Ježíš je Mesiáš.
23 Mago'a knama evutege'za, Jiu vahe'mo'za komoru hu'za Solina ahenaku hu'naze.
Když už to trvalo dlouho, domluvili se někteří z nich, že ho zabijí.
24 Hu'nazanagi ana komoru hu'naza kemo'a Soli agesafi efre'ne. Zagene haninena ahe fri'snagu zamurga ra vihu kafante ke ankerete'za mani'naze.
Saul se dozvěděl o těch úkladech, ale oni dali hlídat ve dne i v noci městské brány, aby jim neunikl.
25 Hu'nazanagi, Polima amage'nentaza disaipol naga'mo'za kerage'afi avare'za eka eka kupi antete'za, kumamofo vihu keginamofo megi'a kankamumpi nofi rentete'za mago kaziga avazu nehu'za atrageno urami'ne.
Tak ho křesťané nakonec spustili v koši přes hradby.
26 Jerusalemi ema nehanatino'a, Jisasi amage nentaza disaipol nagapi hagerafigahue huno hianagi, agrikura tusi kore nehu'za agra Jisasi amage' nentea nere hu'za maka'mo'za antahi'za zamifina ontahi'naze.
Saul přišel zpět do Jeruzaléma a pokoušel se připojit k Ježíšovým následovníkům, ale všichni se ho báli; nevěřili, že by se mohl tak změnit.
27 Hianagi Banabasi'a, Solina avreno aposol nagate viazamo, Jisasi'ma kampi kegeno keaga humi'neazane, Damaskasi mani'neno hanavetino'ma Jisasi agifima keaga hu'nea zanku enena hu'ama huno aposol vahera zamasmi'ne.
Tu se ho ujal Barnabáš, přivedl ho k apoštolům a všechno jim vyprávěl: Jak se Pán na cestě ukázal Saulovi a mluvil s ním a jak potom Saul v Damašku bez bázně hlásal Ježíše.
28 Ana huteno Soli'a zamagrane mani'neno, Jerusalemia fru huno vuno eno huno, Jisasi agigura korera osuno hanavetino keaga huama hu'ne.
A tak ho věřící v Jeruzalémě přijali mezi sebe a také zde směle mluvil o Pánu Ježíši.
29 Agra keaga nehuno, Griki kema nehaza Jiu vahe'enena, keha hu'nazanagi, zamagra ahe frisnaza kanku hakare'naze.
Zvláště rád diskutoval s řecky mluvícími židy. Ti mu nakonec také ukládali o život.
30 Hige'za mono afuhe'za anankema nentahi'za, avare'za Sisaria urami'za ometrageno Tasisi vu'ne.
Když se to dozvěděli bratři, odvedli ho tajně do Césareje a odtud ho poslali do rodného Tarsu.
31 Anante Judia kazigane Galili kazigane Sameriama nemaniza mono vahe'mo'za, hagera hu'za nevu'za zamarimpa fru hu'za nemani'za, Anumzamofonku kore hunentageno, Ruotge Avamu'mo zamazeri hanavenetige'za, rama'a mono vahe fore hu'naze.
Saulovým obrácením nastala pro sbory v Judsku, Galileji i v Samařsku pokojná doba vnitřního budování a života v oddanosti Bohu. Duch svatý mezi nimi působil, takže rostly i počtem.
32 Pita'a mago'a kumate kagino vano vano huteno, agra Lida kumate mani'naza (saints) mono nagatega erami'ne.
Petr podnikl okružní cestu po všech sborech a přišel tak i k věřícím v Lyddě.
33 Anampina mago nera Ainiasi'e nehaza ne' 8'a zagegafumofo agu'afi avufa fri kri erino sipa'a atreno novia ne' keno erifore huteno,
Navštívil tam jakéhosi Eneáše, který byl už osm let ochrnutý upoután na lůžko.
34 Pita'a anage huno asami'ne, Ainiasiga, Jisas Kraisi'a krika'a kazeri so'e huganteanki, otinka tafeka'a atrenka vuo, higeno anante ame huno oti'ne.
Petr mu řekl: „Eneáši, Ježíš Kristus tě uzdravuje. Vstaň a skliď si své lůžko!“A on hned vstal.
35 Ana hige'za ana mika Lidane, Saroni kumate ene mani'namo'za agri nege'za, Ra Anumzamofonte zamagu'a rukarehe hu'naze.
Když to viděli obyvatelé Lyddy a Sáronu, uvěřili v Pána Ježíše.
36 Jopa kumatera Jisasi amage nentea a'mofo agi'a Tabita'e. Ana a'mofo agima (Griki kefi eri rukarehe'ma hazana Dokasi'e hu'naze. Ama ana agimofo agafa'a, dia afure hu'ne) agripina knare eri'zamo avite'negeno atupa'ma nehu'za zamasunku zampima nemaniza nagara miko zupa zamaza hu'ne.
Nedaleko Lyddy, v Joppe, žila věřící žena jménem Tabita, řecky Dorkas. Byla známá tím, jak z lásky podporovala chudé.
37 Ananknafina kri erino fri'geno, avufama tinu sesema huntete'za eri'za vazazamo'za, anaga nomofo hunaragintepinka ome ante'naze.
Právě v těch dnech však onemocněla a zemřela. Připravili ji k pohřbu a zatím uložili do místnosti v patře.
38 Jopa kumamo'a Lida kuma tva'onte me'ne, Pita'a anantega Lida kumate mani'ne hianke nentahiza, Jisasi amage nentaza disaipol naga'mo'za tare ne'tre huznantageke, vuke hampo'nage huke, Tagrikura zazatera tavega ontenka muse hugantonanki (plis) ko eno huke ome asami'na'e.
Věřící se doslechli, že Petr je v Lyddě, a poslali k němu s prosbou, aby k nim hned přišel.
39 Anankema asamikeno nentahino'a, Pita'a otino zanagrane vu'ne. Uma hanatige'za, avare'za anaga agofetu nomofo hunaragintepinka vu'naze. Miko kento a'nemo'za agrane oti'ne'za, zavira nete'za Dokasi'ma zamagranema ofri mani'neno tro hu'nea zanra kukenarami'ne, ruga'a kukenane averi'naze.
Petr šel s posly a ti ho vedli přímo nahoru do domu. Tam byl zástup plačících vdov, ty ho obklopily a ukazovaly mu šaty, které jim ušila jejich milá Dorkas.
40 Hianagi Pita'a ana mika vahera megi'a hunezmanteno, rena reno nunamu hu'ne. Huteno fri vahe kerafarega rukarehe huno, Tabitaga otio! Higeno avua hari huno, Pitana negeno oti'ne.
Petr požádal, aby všichni odešli, poklekl a modlil se. Po chvíli se obrátil k mrtvému tělu a řekl: „Tabito, vstaň!“Ona otevřela oči, uviděla Petra a posadila se.
41 Nehuno Pita'a aza antegantuteno azeri oti'ne. Anama nehuno zamentintima nehaza naga'ene, kento a'ne nagara kehuno asimu erie huno avazu huno eme zami'ne.
Petr jí podal ruku a pomohl jí vstát. Pak zase zavolal všechny nahoru a odevzdal jim Tabitu živou.
42 Anama hia nanekemo'a Jopa kokampina zamukino vuno eno higeno, rama'a vahe krerfamo'za Ra Anumzamofonte zamentinti hu'naze.
To se rychle rozkřiklo po celém Joppe a mnoho lidí uvěřilo v Pána Ježíše.
43 Pita'a mago'a zaza kna, afutamimofo akruteti hanave'zantami tro nehia ne' Saimoni'ene Jopa mani'ne.
Petr pak bydlel dlouho v Joppe v domě koželuha Šimona.
