Aposolo 9
1 Ana knafinke Soli'a ana zanke huno Ramofo amage' nentaza disaipol nagara zamahe frinaku tusi asi nevazigeno, rimpa henezmanteno, ugagota pristi nete vuno,
Saul pak ještě dychtě po pohrůžkách a po mordu proti učedlníkům Páně, šel k nejvyššímu knězi,
2 ome antahigegeno mago'a avona kremigeno erino Damaskasi vuno atruma nehu'za mono nehaza nontamimpi (sinagogs) marerino huama huno, agrama veo, aro Kraisti amage' nentaza vahe'ma zamagesuno'a, kina rezmanteno eteno zamareno Jerusalemi vugahie huno kre'ne.
A vyžádal od něho listy do Damašku do škol, nalezl-li by tam té cesty které muže neb ženy, aby svázané přivedl do Jeruzaléma.
3 Agrama vuno Damaskasi urava'o nehigeno'a, ame huno monafinkati hanavenentake tavi'mo agrite remsa huntegeno,
A když byl na cestě, stalo se, že již přibližoval se k Damašku. Tedy pojednou rychle obklíčilo jej světlo s nebe.
4 traka huno mopafima nemseno'a, agrama mago kezankema antahi'nea kemo'a anage hu'ne, Sol! Sol! Na'a higenka Nagrira kna nenamine?
A padna na zem, uslyšel hlas k sobě řkoucí: Sauli, Sauli, proč mi se protivíš?
5 Higeno kenona'a, Ramoka, Kagra izage? huno higeno, Agra huno, Nagra Jisasine, kagrama knama nenamina Nere.
Kterýž řekl: I kdo jsi Pane? A Pán řekl: Já jsem Ježíš, jemuž ty se protivíš. Tvrdoť jest tobě proti ostnům se zpěčovati.
6 Hu'neanagi otinka ana kumapi ufrenka vuge'za, kagrama nankna'zama hanana zamofo kea kasamigahaze.
A on třesa se a boje se, řekl: Pane, co chceš, abych činil? A Pán k němu: Vstaň a jdi do města, a bude tobě povědíno, co bys ty měl činiti.
7 Soli enema nevaza vene'nemo'za kea osu'za oti'za mani'ne'za, kema hia agerura antahi'nazanagi, mago vahera onke'naze.
Ti pak muži, kteříž šli s ním, stáli, ohromeni jsouce, hlas zajisté slyšíce, ale žádného nevidouce.
8 Soli'a mopafinti otigeno, avumo'a hari hu'neanagi, mago'zana onke'ne. Magoka vu'naza vahe'mo'za azante avazu hu'za Damaskasia avare'za ufre'naze.
I vstal Saul z země, a otevřev oči své, nic neviděl. Tedy pojavše ho za ruce, uvedli jej do Damašku.
9 Taregi magoki zagene haninena, avua onkeno ne'zane, ti'nena oneno amane mani'ne.
I byl tu za tři dni, nevida, a nejedl, ani nepil.
10 Magora Jisasi amage'nentea nera, Ananaiasi'e nehaza ne'mo Damaskasi kumatera mani'neno, ava'na keankna huno negegeno, Ramo'a anage huno asami'ne, Ananaisi'o! Higeno ke nona hunteno, ama mani'noe Ramoka.
Byl pak jeden učedlník v Damašku, jménem Ananiáš. I řekl jemu Pán u vidění: Ananiáši. A on řekl: Aj, já, Pane.
11 Anante Ramo'a asamino, Otinka fatgoe nehaza kuma kampi vunka, Judasi nonte vunka, Tasasiti nera, Soli'e nehaza neku ome zamantahigo, na'ankure menina manino nunamu huvava nehie.
A Pán k němu: Vstaň a jdi do ulice, kteráž slove přímá, a hledej v domě Judově Saule, jménem Tarsenského. Nebo aj, modlí se.
12 Ana nehigeno Soli'ma ava'nagna'zama kefina, Ananaisi'ema nehaza ne'mo efrea zamo avuma kesigura azanteno nunamu hunentegeno, ana avanagnazampina ke'ne.
A viděl u vidění muže, Ananiáše jménem, an jde k němu, a vzkládá naň ruku, aby prohlédl.
13 Hianagi Ananaisi'a ke'nona'a huno, Ra Anumzamoka nagra rama'a vahepinti, nama'a vahe krerafama Kagrite'ma zamentintima nehaza vahe'ma Jerusalemi kumapima mani'naza vahetamima zamahe'neana, ana ne'mofo agenkea nagra antahi'noe.
I odpověděl Ananiáš: Pane, slyšel jsem od mnohých o tom muži, kterak mnoho zlého činil svatým tvým v Jeruzalémě.
14 Nehuno ama kumapi eno, Kagri kagima nehe'za mono hugante'naza vahe'ma ugagota kva (hai pristi) vahe'mo'za hugnare hunte'naze.
A i zdeť má moc od předních kněží, aby jímal všecky, kteříž vzývají jméno tvé.
15 Hianagi Ramo'a anage huno Ananaiasina asami'ne, Vuo, na'ankure agrira ko huhampri ante'noankino, Nagri eri'za ne' manigahie. Hagi Nagri nagi nagenkea erino megi'a vahete'ene, kini vahete'ene, Israeli vahetera vugahie.
I řekl jemu Pán: Jdi, neboť jest on má nádoba vyvolená, aby nosil jméno mé před pohany i krále, i před syny Izraelské.
16 Na'ankure nama'a kna'zama Nagri nagire'ma erisia zana, Nagra averi hugahue.
Jáť zajisté ukáži jemu, kterak on mnoho musí trpěti pro jméno mé.
17 Huno higeno, Ananaisi'a otino mani'nea nonte vuno, avufgare'ma azama omenteno nunamuma hunteteno anage huno asami'ne, nenafu Soliga, kantegama neankeno Ramo Jisasi'ma kagrite efore'ma hu'nemo, kagrama etenka kavu negenka, Ruotge Avamura eri avitesane huno hunantege'na nagra e'noe.
I šel Ananiáš, a všel do toho domu, a vloživ ruce naň, řekl: Sauli bratře, Pán Ježíš poslal mne, kterýž se ukázal tobě na cestě, po níž jsi šel, abys prohlédl, a naplněn byl Duchem svatým.
18 Anagema nehigeno'a, ame huno avuragafinti iriknazamo kanoperamigeno, avua eteno negeno otino mono ti fre'ne.
A hned spadly s očí jeho jako lupiny, i prohlédl pojednou; a vstav, pokřtěn jest.
19 Hagi anante ne'za neno hanavema e'nerino'a, Jisasima amage'nentaza disaipol naga'ene Damaskas' mago'a kna mani'ne.
A přijav pokrm, posilnil se. I zůstal Saul s učedlníky, kteříž byli v Damašku, za několik dní.
20 Ame huno, ana zupage Jisasi agigenkea osi mono nompi marerino, ama Nera Anumzamofo Mofavre huno huama huno zamasmi'ne.
A hned v školách kázal Krista, že on jest Syn Boží.
21 Hige'za maka antahiza vahe'mo'za tusiza hu'za antri nehu'za, anage hu'naze, ama'na nera Jerusalema mani'neno, Jisasi agire'ma zamazeri havizama nehia nero? Menina eno Jisasi agima huama nehaza vahera kina huzamanteno zamareno ugota ra mono (hetprisi) kva vahete vunaku ne-eo? Hu'naze.
I divili se náramně všickni, kteříž jej slyšeli, a pravili: Zdaliž toto není ten, kterýž hubil v Jeruzalémě ty, kteříž vzývali jméno toto, a sem na to přišel, aby je svázané vedl k předním kněžím?
22 Hianagi Soli'a, antahintahi'afina hageno nevuno Jisasi'ema nehaza nera tazahu ne' Kraisi'e huno eri ama huno tusiza huno hanavetino nehigeno, ana kema Damaskasima mani'naza Jiu vahe'mo'za, nentahi'za inankna huta nanekea huntesune ha hu'za kea osu'naze.
Saul pak více se zmocňoval, a zahanboval Židy, kteříž bydleli v Damašku, potvrzuje toho, že ten jest Kristus.
23 Mago'a knama evutege'za, Jiu vahe'mo'za komoru hu'za Solina ahenaku hu'naze.
A když přeběhlo drahně dnů, radu mezi sebou na tom zavřeli Židé, aby jej zabili.
24 Hu'nazanagi ana komoru hu'naza kemo'a Soli agesafi efre'ne. Zagene haninena ahe fri'snagu zamurga ra vihu kafante ke ankerete'za mani'naze.
Ale zvěděl Saul o těch úkladech jejich. Ostříhali také i bran ve dne i v noci, aby jej zahubili.
25 Hu'nazanagi, Polima amage'nentaza disaipol naga'mo'za kerage'afi avare'za eka eka kupi antete'za, kumamofo vihu keginamofo megi'a kankamumpi nofi rentete'za mago kaziga avazu nehu'za atrageno urami'ne.
Ale učedlníci v noci vzavše ho, spustili jej po provaze přes zed v koši.
26 Jerusalemi ema nehanatino'a, Jisasi amage nentaza disaipol nagapi hagerafigahue huno hianagi, agrikura tusi kore nehu'za agra Jisasi amage' nentea nere hu'za maka'mo'za antahi'za zamifina ontahi'naze.
Přišed pak Saul do Jeruzaléma, pokoušel se přitovaryšiti k učedlníkům, ale báli se ho všickni, nevěříce, by byl učedlníkem.
27 Hianagi Banabasi'a, Solina avreno aposol nagate viazamo, Jisasi'ma kampi kegeno keaga humi'neazane, Damaskasi mani'neno hanavetino'ma Jisasi agifima keaga hu'nea zanku enena hu'ama huno aposol vahera zamasmi'ne.
Barnabáš pak přijav jej, vedl ho k apoštolům, a vypravoval jim, kterak na cestě viděl Pána, a že mluvil s ním, a kterak v Damašku svobodně mluvil ve jménu Ježíše.
28 Ana huteno Soli'a zamagrane mani'neno, Jerusalemia fru huno vuno eno huno, Jisasi agigura korera osuno hanavetino keaga huama hu'ne.
I bydlil s nimi v Jeruzalémě,
29 Agra keaga nehuno, Griki kema nehaza Jiu vahe'enena, keha hu'nazanagi, zamagra ahe frisnaza kanku hakare'naze.
A směle mluvil ve jménu Pána Ježíše, a hádal se s Řeky; oni pak usilovali ho zabiti.
30 Hige'za mono afuhe'za anankema nentahi'za, avare'za Sisaria urami'za ometrageno Tasisi vu'ne.
To zvěděvše bratří, dovedli ho do Cesaree, a poslali jej do Tarsu.
31 Anante Judia kazigane Galili kazigane Sameriama nemaniza mono vahe'mo'za, hagera hu'za nevu'za zamarimpa fru hu'za nemani'za, Anumzamofonku kore hunentageno, Ruotge Avamu'mo zamazeri hanavenetige'za, rama'a mono vahe fore hu'naze.
A tak zborové po všem Judstvu a Galilei i Samaří měli pokoj, vzdělávajíce se, a chodíce v bázni Páně, a rozhojňovali se potěšením Ducha svatého.
32 Pita'a mago'a kumate kagino vano vano huteno, agra Lida kumate mani'naza (saints) mono nagatega erami'ne.
Stalo se pak, že Petr, když procházel všecky, přišel také k svatým, kteříž bydleli v Lyddě.
33 Anampina mago nera Ainiasi'e nehaza ne' 8'a zagegafumofo agu'afi avufa fri kri erino sipa'a atreno novia ne' keno erifore huteno,
I nalezl tu člověka jednoho, jménem Eneáše, již od osmi let na loži ležícího, kterýž byl šlakem poražený.
34 Pita'a anage huno asami'ne, Ainiasiga, Jisas Kraisi'a krika'a kazeri so'e huganteanki, otinka tafeka'a atrenka vuo, higeno anante ame huno oti'ne.
I řekl mu Petr: Eneáši, uzdravuje tebe Ježíš Kristus; vstaň, a ustel sobě. A hned vstal.
35 Ana hige'za ana mika Lidane, Saroni kumate ene mani'namo'za agri nege'za, Ra Anumzamofonte zamagu'a rukarehe hu'naze.
I viděli jej všickni, kteříž bydlili v Lyddě a v Sároně, kteříž se obrátili ku Pánu.
36 Jopa kumatera Jisasi amage nentea a'mofo agi'a Tabita'e. Ana a'mofo agima (Griki kefi eri rukarehe'ma hazana Dokasi'e hu'naze. Ama ana agimofo agafa'a, dia afure hu'ne) agripina knare eri'zamo avite'negeno atupa'ma nehu'za zamasunku zampima nemaniza nagara miko zupa zamaza hu'ne.
Byla pak jedna učedlnice v Joppen, jménem Tabita, což se vykládá Dorkas. Ta byla plná skutků dobrých a almužen, kteréž činila.
37 Ananknafina kri erino fri'geno, avufama tinu sesema huntete'za eri'za vazazamo'za, anaga nomofo hunaragintepinka ome ante'naze.
I stalo se v těch dnech, že roznemohši se, umřela. Kterouž umyvše, položili na síň vrchní.
38 Jopa kumamo'a Lida kuma tva'onte me'ne, Pita'a anantega Lida kumate mani'ne hianke nentahiza, Jisasi amage nentaza disaipol naga'mo'za tare ne'tre huznantageke, vuke hampo'nage huke, Tagrikura zazatera tavega ontenka muse hugantonanki (plis) ko eno huke ome asami'na'e.
A že byla blízko Lydda od Joppen, uslyšavše učedlníci, že by tam byl Petr, poslali k němu dva muže, prosíce ho, aby sobě neobtěžoval přijíti až k nim.
39 Anankema asamikeno nentahino'a, Pita'a otino zanagrane vu'ne. Uma hanatige'za, avare'za anaga agofetu nomofo hunaragintepinka vu'naze. Miko kento a'nemo'za agrane oti'ne'za, zavira nete'za Dokasi'ma zamagranema ofri mani'neno tro hu'nea zanra kukenarami'ne, ruga'a kukenane averi'naze.
Tedy vstav Petr, šel s nimi. A když přišel, vedli jej na síň. I obstoupily ho všecky vdovy, plačíce, a ukazujíce sukně a pláště, kteréž jim dělala, dokudž s nimi byla, Dorkas.
40 Hianagi Pita'a ana mika vahera megi'a hunezmanteno, rena reno nunamu hu'ne. Huteno fri vahe kerafarega rukarehe huno, Tabitaga otio! Higeno avua hari huno, Pitana negeno oti'ne.
I rozkázav všechněm vyjíti ven Petr, poklek na kolena, modlil se, a obrátiv se k tomu tělu, řekl: Tabito, vstaň. A ona otevřela oči své, a uzřevši Petra, posadila se.
41 Nehuno Pita'a aza antegantuteno azeri oti'ne. Anama nehuno zamentintima nehaza naga'ene, kento a'ne nagara kehuno asimu erie huno avazu huno eme zami'ne.
A podav jí ruky, pozdvihl jí; a povolav svatých a vdov, ukázal jim ji živou.
42 Anama hia nanekemo'a Jopa kokampina zamukino vuno eno higeno, rama'a vahe krerfamo'za Ra Anumzamofonte zamentinti hu'naze.
I rozhlášeno jest to po všem Joppen, a uvěřili mnozí v Pána.
43 Pita'a mago'a zaza kna, afutamimofo akruteti hanave'zantami tro nehia ne' Saimoni'ene Jopa mani'ne.
I stalo se, že za mnohé dni pozůstal Petr v Joppen u nějakého Šimona koželuha.
