Aposolo 22

1 Hagi nafu'nafaheta, amama nagrama navufa nagu'vazi kema nehua kea antahiho.

„Bratři a otcové, rád bych se před vámi obhájil.“

2 Zamagrama antahizama, Aramu (Hibru) kefinti kema nehige'za nentahi'za, mago'ane zamagasasankea eri anterami'naze. Anante Poli'a anage hu'ne,

Lidé byli překvapeni, že mluví jejich rodným jazykem, a tak tiše poslouchali. Pavel pokračoval:

3 nagra Jiu nere, Tasisi kumate Silisia kasenante'ne. Hianagi ama ran kumapi ra hutena Gamalieli hinkanaga avonona hu'na, tagehemofo kasegemo hu'nea kante ante'na Anumzamofo avu'avara hanaveti'na avariri fatgo hu'noe. Tamagrama nehazaza hu'na Anumzamofona amage ante'na vu'noe.

„Jsem žid, narozený sice v Tarsu v Kilikii, ale vychován jsem byl zde v Jeruzalémě. Vám dobře známý učenec Gamaliel mě vyškolil přesně podle zákona našich otců a horlil jsem pro Boha, právě tak jako vy dnes.

4 Nagra amanahu hu'na, zamentinti vahera nezamahe'na, zamahe fri'za nehu'na, vene'ne a'nenena kina rezamante'na zamare'na kina nompi ome zamante'noe.

Víru v Ježíše Krista jsem nenáviděl k smrti. Dokonce jsem jeho vyznavače, muže i ženy, dával zatýkat a věznit.

5 Ugagota pristi ne'mo'ene maka kanisol (senhidren) vahe'mo'za, amama nehuazankura tamage hu'za tamasmigahaze. Zamagra mago'a avona kre'nami'za erinka Damaskasi nemaniza kafuhe'intega vuo hazage'na, nagra kina ome rezmante'na zamare'na e'na, Jerusalemi zamata hoza zamihogu kantega vu'noe.

To mi může dosvědčit velekněz a celá velerada. Jednou mi také vydali pověřující listiny pro židovskou obec v Damašku a já jsem se tam vypravil, abych mezi nimi pozatýkal křesťany a dopravil je do Jeruzaléma k potrestání.

6 Nagrama vuvava hu'na Damaskasi urava'o nehugeno'a, feru'naza monafinkati masa'nentake tavi'mo ame' huno remsa hunante kagi'ne.

A poslyšte, co se stalo. Bylo kolem poledne a my jsme byli na dohled od damašských hradeb. Náhle se okolo mne rozzářilo oslnivé světlo, mnohem jasnější než polední slunce.

7 Anante nagra traka hu'na mopafi evuramugeno, mago agerumo'a nentahugeno anage huno nagriku hu'ne, Solio, Solio, na'a higenka Nagrira nazeri havizana nehane?

Padl jsem na zem, když jsem uslyšel hlas: ‚Saule, Saule, proč mne pronásleduješ?‘

8 Hige'na Nagra kenona'a, azage Ra'moka? hu'na nehugeno, Agra anage huno nasami'ne, Nazareteti Jisasi'na nazeri haviza nehane huno hu'ne.

Ozval jsem se: ‚Kdo jsi, Pane?‘Slyšel jsem odpověď: ‚Já jsem Ježíš z Nazaretu a ty bojuješ proti mně.‘

9 Nagrane vu'naza vahe'mo'za ana masa ke'nazanagi, nanekema hunamia kea antahi ama osu'naze.

Moji průvodci byli tím světlem také oslněni, ale neslyšeli, že by ke mně někdo mluvil.

10 Ana hige'na nagra na'a hugahue Ramoka? hu'na antahigogeno, Ramo'a nagrikura anage hu'ne, Otinka Damaskasi vugeno, maka'zama hugahane hu'na huhampri kante'noa zana kasamino.

Zeptal jsem se: ‚Pane, co mám dělat?‘Ježíš mi odpověděl: ‚Teď vstaň a jdi do Damašku. Tam ti řeknou, jaký mám pro tebe úkol.‘

11 Na'ankure tavi'mofo masamo navurga erihaviza hige'na navua onkoge'za, magokama vu'nona vahe'mo'za Damaskasia nazante navazu hu'za ufre'naze.

Jas toho světla mne docela oslepil a tak jsem klopýtal do Damašku, veden za ruce svými průvodci.

12 Ana kumate mago nera mani'neana agi'a Ananaisi kasegemofo avariri fatgo nehige'za, anampima nemani'za maka Jiu vahe'mo'za, knare nere nehaza ne'mo'a,

Tam mne navštívil Ananiáš, zbožný ctitel zákona, kterého si židé v Damašku velice vážili.

13 mani'nore eme otino nagriku anage hu'ne, Soliga nenafuge, kavurgamo'a so'e huganteno! Higeno ame' huno navumo'a hari hige'na kesga hu'na ana ne' ke'noe.

Přišel a řekl mi: ‚Bratře Saule, otevři oči!‘Tu se mi vrátil zrak a já ho uviděl.

14 Anante agra anage huno nasami'ne, tagehe'mokizmi Anumzamo ko kagrira huhampriganteno, Agri avesi'za antahinka kenka nehunka, Fatgo Hu'nea Ne' Jisasi negenka, Agra'a agipinti'ma hania kea antahigahane.

Řekl ještě: ‚Tak to chtěl Bůh, abys konečně poznal jeho vůli, abys uviděl Božího Spravedlivého a uslyšel jeho vlastní hlas.

15 Na'ankure Agrama kagri'ma eri kaverigenka, negenka nentahinka hu'nana kea, huama hunka maka vahera zamasmigahane.

Staneš se Ježíšovým svědkem celému světu a budeš všude vyprávět, co jsi viděl a slyšel.

16 Na'a higenka avega antenka mani'nane? Otinka mono ti nefrenka, agihanta nevazigeno kumi ka'a sese huganteno hu'ne.

Neváhej, vyznej, že je tvým Pánem, dej se pokřtít na znamení, že jsi očištěn od hříchů.‘

17 Ana hutege'na ete rukarahe hu'na Jerusalemi kumate e'na, ra mono nompi nunamu nehu'na ava'nagna'za kogeno,

Později, když jsem se vrátil do Jeruzaléma a modlil se v chrámu, měl jsem ještě jedno vidění.

18 Ramo'a negogeno anage huno nasami'ne, Hantaka'a Jerusalemia atrenka ame' hunka vuo. Na'ankure Nagri nagenkema kagrama hanana kea ontahigahaze.

Viděl jsem Pána a slyšel jeho slova: ‚Nezdržuj se a rychle odejdi z Jeruzaléma. Tady nepřijmou tvoje svědectví o mně.‘

19 Nagra kenona'a anage hu'noe, Ramoka Kagrite'ma osi mono nompi mono nehu'za, zamentintima nehaza vahe'ma kina nompima zamare nente'na, zamazeri havizama nehu'na zamahe'noazana ko antahi'naze.

Ale já jsem odporoval: ‚Pane, tady jsem dával tvoje věrné věznit a bičovat v synagogách.

20 Kagri kema huama nehia ne'ma Stivenima ahe'za korama'a erimegi atrazazana, nagrani'a tava'onte mani'ne'na, mago narimpa nehu'na, ahe'naza vahe'mokizmi anakare ku'zamirera kava hu'noge'za ahe'naze.

Tady byla prolita první krev, krev tvého svědka Štěpána. Já byl při tom, souhlasil jsem s tím a hlídal jsem pláště těm, kdo ho kamenovali. Všichni to tu o mně vědí.‘

21 Anante Ramo'a anage huno nasami'ne. Vuo! Na'ankure afete hugante'nugenka megi'a vahepi ke'ni'a erinka ome zamasmigahane hu'ne.

Pán mi však řekl: ‚Jen jdi, protože tě pošlu k pohanům.‘“

22 Ana vahetamimo'za antahime nevazareti'ma, megi'a vaheku'ma agrama kema hiana nentahi'za zamagerura eri mago hu'za ranke hu'za, ama mopafintira azeri atreho! Agra ama mopafi manigara osu'ne!

Až potud dav Pavla pozorně poslouchal, ale zmínka o pohanech je znovu pobouřila. Začali mávat plášti, házeli na něho hrsti prachu a křičeli: „Pryč s tím zrádcem! Na smrt! Nemá tu co dělat!“

23 Rankege nehu'za kukena'zami zafima netare'za, kugusopa kate'za zahopi mate vu'naze.

24 Ana'ma haza'zanku Romu sondia kva ne'mo'a, Polina ete avaretma sondia vahe kumapi ufreho huno huzmante'ne. Agra zamasmino kao akaruteti trohunte nofi knonu sefu kno Polina ome nehetma antahigeho, Jiu vahe'mo'za nanke agafare amanahu rankea Polina hunentafi, huno huzmante'ne.

Velitel dal Pavla rychle odvést do pevnosti a nařídil, aby ho zbičovali a vyslechli; chtěl vědět, čím vzbudil tolik nenávisti.

25 Knoma ahenaku azama azeri antesga nehazageno, Poli'a anante otino mani'nea sondia kva ne' (sensulien, hantretia sondia vahete kva nera), asami'ne, Knare hu'negu hazenke'a omane Romu vahere huno mani'nesia vahera ke agafa'a eri fatgo osu'nesia zantera ahegahazafi?

Už ho připoutali k bičovací lavici, když se Pavel obrátil k velícímu setníkovi: „Nemáte přece právo bičovat římského občana. Musím být postaven před řádný soud.“

26 Sondia vahete kva ne'mo'a ana kema nentahino, ugagota sondia nete vuno, kema hianke ome asamino, anage hu'ne, Kagra na'a huntenaku nehane? Na'ankure ama'na nera Romu nere huno mani'nea nere.

Důstojník dal přerušit přípravy, šel k veliteli a hlásil mu: „Stal se nějaký omyl, ten člověk prohlašuje, že je občanem Říma.“

27 Anante ugagota sondia kva ne'mo otino eno Polina anage huno antahige'ne, Kagra nasamio Romu ne' mani'nano? higeno agra hu'ne, ozo.

Velitel s ním šel k Pavlovi a zeptal se: „Je pravda, že jsi římský občan?“„Ano, jsem, “odpověděl vězeň.

28 Ana ugagota sondia kva ne'mo'a kenona'a anage hu'ne, Nagrama Romu vahe maninakura rama'a zago mizase'na mani'noe. Hianagi Poli'a kenona'a huno nagri'enena ama mopare nere huno nenfa'a mani'neno, ome kasenantege'na, Romu nere hu'na mani'noe.

Velitel zapochyboval: „Vím z vlastní zkušenosti, že je to pěkně drahé. Kdepak bys na to vzal?“Pavel řekl: „Já jsem nic nekupoval, jsem občanem od narození.“

29 Polima sefu ami'za nehaza vahe'mo'za ame hu'za atre'za mani ogantu ogama nehazageno, ugagota sondia kva ne'mo'a antahiama Poli'ma Romu ne' mani'nege'za anakinte'naza zankura kore hu'ne.

Po tomto prohlášení vojáci odhodili důtky a spěšně jej odvazovali. Velitel měl obavy, protože se dopustil takového přehmatu vůči rodilému římskému občanu. Rozhodl se, že vyšetří, z čeho židé Pavla vlastně obviňují.

30 Maseno ko'atigeno Romu sondia vahete ugagota kva ne'mo'a, na'a agafare Jiu vahe'mo'za kea Polina hunte'naze antahino keno hunaku kazufe netreno, pristi vaheku'ene kanisol vahe'zaga ke hige'za atru hu'naze. Anante Polina avareno eramino zamuga eme ante'ne.

Na velitelovu žádost se nazítří sešla židovská velerada za předsednictví úřadujícího i minulého velekněze.