Aposolo 21
1 Hagi Tagra anama huteta, zamatreta ventea atufegantu hagerimpi atreta fatgo huta vuta, Kosie nehaza hageri amunompi me'nea osi mopare (ailen) vuta, nanterana Rodesie nehaza kumate (ailen) uhanatiteta, anantetira Patara mopare uhanati'none.
Když jsme se pak plavili, rozloučivše se s nimi, přímým během přijeli jsme do Koum, a druhý den do Ródu, a odtud do Patary.
2 Patara atreta, Fonesia kumate vunaku nehia vente keta eri fore huteta, miza huta marerunkeno atreno timpi vu'ne.
I nalezše tu lodí, kteráž měla plouti do Fenicen, a vstoupivše na ni, plavili jsme se.
3 Saiprusima ventemo unemania kumara hoga kaziga agatereta, Siria Provinsifi vuta, Tairi kumate umani'none. Na'ankure ventemo'a mago'a fenona anante eri netregete.
A když se nám počal ukazovati Cyprus, nechavše ho na levé straně, plavili jsme se do Syrie, a připlavili jsme se do Týru; nebo tu měli složiti náklad z lodí.
4 Jisasima amage'ma nentaza disaipol nagara ome nezmageta, ana kumate 7ni'a kna mani'none. Zamagra mago'ene Avamu'mo zamazeri otige'za Poliga Jerusalemi ovuo hu'za hu'naze.
A nalezše tu učedlníky, pobyli jsme tam za sedm dní, kteřížto pravili Pavlovi skrze Ducha svatého, aby nechodil do Jeruzaléma.
5 Ananknama vagaregeta, atreta kantega nevunkeno, ana mika'mo'zane, a'nezamine, mofavre naga'zamine tagrane magoka vazageta ana kumara atreta vu'none. Hagerinkenare vuteta tarenareta nunamuna ome huteta,
A když jsme my vyplnili ty dni, vyšedše, brali jsme se pryč, a sprovodili nás všickni s ženami i s dětmi až za město. A poklekše na kolena na břehu, pomodlili jsme se.
6 mani'neho huta mago mago'mokizmia hunezmanteta ventefi marerita nevunke'za, zamagra rukrahe hu'za nozimirega vu'naze.
A když jsme se vespolek rozžehnali, vstoupili jsme na lodí, a oni se vrátili domů.
7 Tagra Tairi kumara atreta vuva vuva huta Tolemais uhanatiteta, mono nagara ome nezmatagita anante magokna mani'none.
My pak přeplavivše se od Týru, dostali jsme se až do Ptolemaidy, a pozdravivše tu bratří, pobyli jsme u nich jeden den.
8 Nanterana ana kumara atreta, Sisaria ehanatita mono nehia ne' (evangelis) Filipina 7ni'a naga mono kva zamazeri oti'nafinti mago zamimofo nonte umani'none. (Apo 6:1-6)
A nazejtří vyšedše Pavel a my, jenž jsme s ním byli, přišli jsme do Cesaree, a všedše do domu Filipa evangelisty, (kterýž byl jeden z oněch sedmi, ) pobyli jsme u něho.
9 Ana ne'mofona 4'a ve e'ori kasnampa mofane'zaga'a mani'naze.
A ten měl čtyři dcery panny, prorokyně.
10 Anante mago'a kna mani'nonkeno, mago kasnampa nera Agabusi'e nehaza ne'mo, Judia kazigati eramino anante e'ne.
A když jsme tu pobyli za drahně dní, přišel prorok nějaký z Judstva, jménem Agabus.
11 Tagra mani'nontega Agabusi'a eno, Polina amu'nofi'a (belt) erino agra azante ene agiare renenteno anage hu'ne, Ruotge Avamu'mo'a anage hie, Amanahu kante Jerusalemi mani'naza Jiu vahe'mo'za ama amu'nofi'mofo nefana azeri'za kina rente'za megi'a vahe zamazampi antegahaze.
Ten když k nám přišel, vzal pás Pavlův, a svázav sobě ruce i nohy, řekl: Totoť praví Duch svatý: Muže toho, jehož jest pás tento, tak sváží Židé v Jeruzalémě a vydadí v ruce pohanům.
12 Ana naneke antahiteta, tagrane anampi nemani'za vahe'ene kazigazi huta, Poliga Jerusalea mareorio huta asami'none.
A jakž jsme to uslyšeli, prosili jsme ho i my i ti, kteříž byli v tom místě, aby nechodil do Jeruzaléma.
13 Anante Poli'a kenona zamirera anage hu'ne, tamagra nahigetma zavira netetma, narimpamofona nazeri kna nehaze? Na'ankure nofinukera nazeriza anaki nantehogukera trora osuanki, Ramofo Jisasi agire Jerusalemi frinaku retro nehue.
Tedy odpověděl Pavel: I co činíte, plačíce a trápíce srdce mé? Však já netoliko svázán býti, ale i umříti hotov jsem v Jeruzalémě pro jméno Pána Ježíše.
14 Na'ankure agra ketia ontahisiaza higeta, tagra kea osuta Ramofo avesi'zamo fore hanie huta hu'none.
A když nechtěl povoliti, dali jsme tomu pokoj, řkouce: Staň se vůle Páně.
15 Ana knama evutegeta trotra nehuta otita Jerusalemi vu'none.
Po těch pak dnech připravivše se, brali jsme se do Jeruzaléma.
16 Mago'a Sisaria kumate nemaniza disaipol naga'mo'za tagrane ne-eza tavare'za Saiprusi ne' Masoni nompi vazageta, korapa Jisasi amage nentea disaipol ne'mofo nompi umanigahune hu'nona ne'mofo nompi umani'none.
A šli s námi i učedlníci někteří z Cesaree, vedouce s sebou nějakého Mnázona z Cypru, starého učedlníka, u něhož bychom hospodu měli.
17 Jerusalemi uhanatunke'za Anumzamofo naga'mo'za muse nehu'za tavatagi'za knare hutma aze hu'naze.
A když jsme přišli do Jeruzaléma, vděčně nás přijali bratří.
18 Uvasonkeno ko'ma atigeno, Poli'a, Jemisine maka mono kva vahe'zagama (eldas) mani'naza ome zamagenaku tagrane vu'ne.
Druhého pak dne všel Pavel s námi k Jakubovi, a tu se byli všickni starší sešli.
19 Poli'a ome zamageno zamatagiteno, agra agafa huno mago' mago'zama Anumzamo'ma mono eri'za megi'a vahepima e'nerigeno hu'neazana zamasmi'ne.
Jichžto pozdraviv, vypravoval jim všecko, což Bůh skrze službu jeho činil mezi pohany.
20 Ama ana nanekema antahite'za, Anumzamofo agi erisaga hu'naze. Zamagra anage hu'za Polina asami'naze, kagra nerafuga antahio, nama'a tauseni'a Jiu vahe'mo'za zamentinti nehu'za, Mosese Kasege'ne amage' nentaza vahe'mo'zanena hampo'nati'za amage' nentaze.
A oni slyšavše to, velebili Pána, a řekli jemu: Vidíš, bratře, kterak jest mnoho tisíců Židů věřících, a ti všickni jsou horliví milovníci Zákona.
21 Mago'a vahe'mo'za anage hu'za kagrikura zamasmi'naze, kagra maka Jiu vahe'mo'za megi'a vahepi mani'nazana, Mosese kasegemo'a taza osugahie hunka nehunka, mofavreramina zamufa taga huozmanteho nehunka, tagri tavutavamofo avu'avara osugahaze hunka hu'nananke antahi'none.
Ale o toběť mají zprávu, že bys ty vedl od Zákona Mojžíšova všecky ty Židy, kteříž jsou mezi pohany, pravě, že nemají obřezovati synů svých, ani zachovávati obyčejů Zákona.
22 Tagra na'a hugahune? Kagrama kmama e'nana nanekema zamagra antahisu'za tamage hugahaze.
Což tedy činiti? Musíť zajisté shromážděno býti všecko množství, neboť uslyší o tobě, že jsi přišel.
23 Ana hu'negu tagrama kasmisunaza huo. 4'a vene'nemo'za Anumzamofonte huvempa hu'za mani'naze.
Učiniž tedy toto, cožť povíme: Mámeť tu čtyři muže, kteříž mají slib na sobě.
24 Hanki zamavarenka kagrane magoka tamazeri agru nehutma, zamazoka'ma haresazazana miza sezmantegahane. E'ina hananke'za, maka vahe'mo'za antahi'za kema hazage'za kagriku'ma antahi'nazana tamage hu'naze hugahaze. Hu'neanagi kagraka'a kasegea amage antenka manigahane.
Ty přijma k sobě, posvěť se s nimi, i náklad učiň s nimi, aby oholili hlavy své. A takť zvědí všickni, že to, což slyšeli o tobě, nic není, ale že i sám ty chodíš, ostříhaje Zákona.
25 Hu'neanagi megi'a vahe'ma zamentinti nehaza vahetega, tagra avonkreta, havi anumzante Kresramana vuntesia zagagafane, korane anankema taga osu zagagafane onetma, monko'zana atreho huta tagesa antahiteta kre zami'none. (Apo 15:29)
Z strany pak těch, kteříž z pohanů uvěřili, my jsme psali, usoudivše, aby tohoto ničeho nešetřili, toliko aby se varovali modlám obětovaného, a krve, a udáveného, a smilstva.
26 Nanterana Poli'a zamavareno agrane ana vahe'ma zamazeri agru huteno, ra mono nompi vuno, ana zupa mago mago'mofonte Kresramana vuno azeri agaruhu kna vagaregahie huno ome zamasmi'ne.
Tedy Pavel, přijav k sobě ty muže, na druhý den posvětiv se s nimi, všel do chrámu, a vypravoval o vyplnění dní toho posvěcení, až i obětována jest obět za jednoho každého z nich.
27 Hagi 7ni'a kna vagare'za nehigeno, Esia provinsifinti Jiu vahe'mo'za ra mono nompi mani'nege'za nege'za, rama'a vahe zamarimpa zamazeri oti'zage'za Polina azeneri'za,
A když se vyplniti mělo dní sedm, Židé někteří z Azie, uzřevše jej v chrámě, zbouřili všecken lid a vztáhli naň ruce,
28 anage hu'za ranke hu'naze, Israeli vahe'mote taza hiho! Ama ne'mo'a hakare kaziga mani'naza vahetamina rempi hunezmino, vahetine kasegetine, ra mono nontia ha' renente! Mago'enena agra Griki vahera zamareno ra mono nomofo agu'afi nevuno, ruotage hu'nea ra mono nona eri pehena nehie!
Křičíce: Muži Izraelští, pomozte! Totoť jest ten člověk, kterýž proti lidu i Zákonu i místu tomuto všecky všudy učí, a k tomu i pohany uvedl do chrámu, a poskvrnil svatého tohoto místa.
29 Zamagra negageno Efesasiti nera Trofimusi'a, Poli'ene Jerusalemi vano nehige'za negaza ne'ku, ra mono nomofo agu'afinka avreno marerinegahie hu'za zamagesa antahi'naze.
Nebo byli viděli prve Trofima Efezského s ním v městě, kteréhož domnívali se, že by Pavel do chrámu uvedl.
30 Maka vahe'mo'za eritru hu'za zamaga re'za e'za, Polina azeri'za avazu hu'za ra mono nomofo agu'afinti atimaneramizageno'a, ame hu'za ra mono nonkafana erigi'naze.
Takž se zbouřilo všecko město, a sběhli se lidé, a uchopivše Pavla, táhli jej ven z chrámu. A hned zavříny jsou dveře.
31 Polima ahe friku'ma nehazageno, anampinti vahe'mo'za zamaga re'za vu'za, maka Jerusalemi vahe'mo'za ha' nehaze hu'za sondia vahete kva nehia nera ome asmi'naze.
A když jej chtěli zamordovati, povědíno hejtmanu vojska, že se bouří všecken Jeruzalém.
32 Ana sondia kva ne'mo'a ame' huno sondia vahe'zaga nezmareno, mago'a vahe'mokizmi kva vahe'zaga (sensulien, hantretia sondia vahete kva nera) zamarege'za, zamaga re'za ana vahete e'naze. Polima ahenaku nehaza vahe'mo'za, sondia vahe'mokizmi kva ne'ene, sondia vahe'zagama nezamage'za, ohe'za atre'naze.
Kterýžto hned pojav s sebou žoldnéře a setníky, přiběhl na ně. A oni uzřevše hejtmana a žoldnéře, přestali bíti Pavla.
33 Anante sondia kva ne'mo'a Polina ome azeriteno, huzmantege'za tare seni nofinu anakintetageno, anante sondia kva ne'mo'a, zamantahige'ne, Agra aza'e, agra na'a hu'ne?
Tedy přistoupiv hejtman, dosáhl ho, a rozkázal jej svázati dvěma řetězy, a ptal se, kdo jest a co učinil.
34 Hu'neanagi tusi'a vahetamimpinti mago'amo'za ranke hu'za ra kefinti mago zanku kereso nehazageno, mago'amo'za ruge nehazageno, sondia kva ne'mo'a ke agafa'a keno eri fore osu'ne. Na'ankure rama'a vahe'mo'za kehakare nehazageno ontahino, Polina avareta sondia vahe kumapi viho hige'za avare'za vu'naze.
V zástupu pak jedni tak, jiní jinak křičeli. A nemoha nic jistého zvěděti pro hluk, rozkázal jej vésti do vojska.
35 Agrama latare'ma ege'za, Polina sondia vahe'mo'za azerisga hu'za mareri'naze. Na'ankure rama'a vahe'mo'za ahenaku nehazageno'e.
A když přišel k stupňům, nahodilo se, že nesen byl od žoldnéřů pro násilé lidu.
36 Rama'a vahe tamimo'za zamavariri'za nevu'za kezati'za, Ahe friho! Ahe friho! hu'naze.
Nebo šlo za ním množství lidu, křičíce: Zahlaď jej!
37 Polima avare'za sondia vahe kumapi ufre'za nehazageno sondia kva ne' asamino, Knare mago'a kea kasmisufi? Higeno ana ne'mo, Griki kea antahi'nano? huno Polina antahige'ne.
A když měl již uveden býti do vojska Pavel, řekl hejtmanu: Mohu-li co promluviti k tobě? Kterýž řekl: Umíš Řecky?
38 Kagra Isipi ne'ma, mago'a knafima ugota hunka, 4 tauseni'a vahe'ma kamani vahe ha'ma rezmanteku'ma hu'naza vene'nema zamavarenka hagege kokampi vu'nana nepi, ru nere?
Nejsi-liž ty ten Egyptský, kterýž jsi před těmito dny byl bouřku učinil, a vyvedls na poušť čtyři tisíce lotrů?
39 Poli'a kenona anage hu'ne, Nagra Jiu nere Tasisi kumateti Sirisia provinsfinti, agatere'nea rankumatetire. Knare natre'nanke'na ama vahetamina kea zamasmigahuo higeno,
I řekl Pavel: Jáť jsem člověk Žid Tarsenský, neposledního města Cilické země obyvatel; protož prosím tebe, dopusť mi promluviti k lidu.
40 ana sondia kva ne'mo'a knareki kea huo higeno, Poli'a latare oti'neno azanu avame hige'za keresoma nehazazana eri taganageno, antahi'naza Aramu (Hibru) kefinti, anage huno zamasmi'ne.
A když mu on dopustil, Pavel stoje na stupních, pokynul rukou na lid. A když se veliké mlčení stalo, mluvil k nim Židovsky, řka:
