< Aposolo 13 >
1 Antiokua mono nonte'ma menima mani'naza kasnampa vahe'ene, rempi huzmi vahera ama'a mani'naze, Banabasiki, Simioni (aganumpa nere hu'za nehaza ne'ki), Lusiusi'a Sairini ne'ki, kumate ugagota kva (Gavana) ne' Heroti knampa, magoka ositeti rasena'a ne' Manainiki, Soliki hu'za mani'naze.
Ve sboru v Antiochii bylo několik mužů, kterým Bůh dával zvláštní porozumění jeho pokynům i schopnost tlumočit je lidem. Byli to Barnabáš, Šimon zvaný Černý, Lucius z Kyrény, Manahen, který byl vychováván spolu s galilejským knížetem Herodem Antipou, a Saul.
2 Anamo'za Ramofonte mono hunente'za, ne'za a'o hu'za nunamu nehazageno, Ruotge Avamu'mo'a anage hu'ne, Banabasine Soli kizni huhampri znante'keno, eri'za eriogu hua eri'zana eri'o hu'ne.
Ti se jednou připravovali postem a modlitbami na službu Bohu a dostali pokyn od Ducha svatého: „Vyšlete ze svého středu Barnabáše a Saula k práci, kterou jim chci svěřit!“
3 Ana hute'za ne'zama a'o hu'za mani'neza henka zamazana znagofetu ante'za nunamu hute'za huzamantake'ne vu'na'e.
Znovu se tedy modlili a postili, pak jim požehnali pokládáním rukou a vyslali je na misii. Jako pomocník s nimi šel Jan Marek.
4 Banabasine Soli kiznia Ruotge Avamu'mo huznantege'ne Selusia uramike vente omerike Saiprusi ti amu'nompi me'nea kumate vu'na'e.
Podle pokynů Ducha se vypravili do přístavu Seleukie a odtud se plavili na ostrov Kypr.
5 Zamagrama Saramisi kumate vute'za, agafa hu'za Anumzamofo kea Jiu vahe osi mono nompi (Sinagog) huama hu'naze. Zanaza hanigu Joninena avare'ke umani'naze. (Mago agi'a Jon Maki'e.)
Přistáli v městě Salamině a v židovských synagogách začali kázat o Kristu.
6 Zamagrama maka ti amunompi kumatami agatere'za nevu'za Pafosi uhanati'za zago nereno Jiu vahepi havige kasnampa nera, Bar Jisasi'e nehaza nera mani'negeke ke'na'e.
Prošli tak celým ostrovem až do Páfu.
7 Ana nera, Segius Paulosi knare antahizamo agatere'nea ne' Romu kamanimo huhamprintegeno ana ti amu'nompi kuma kava hu'nea ne'ene mani'ne, ana kamani kva (gavana) ne'mo'a Banabasine Soli kizni Anumzamofo ke eme asami'ogu zanagi hu'ne.
Tam sídlil římský místodržitel Sergius Paulus, vzdělaný muž, a ten k sobě pozval Barnabáše a Saula, aby od nich slyšel Boží zvěst.
8 Hu'neanagi amene ne' Elimasi'a zago nereno ha' arezmanteno ana kamani kva ne'mo amentinti osanie hu'ne. (Elimasi'e huno Griki kefi hu'neana, avuatga huno zago nereno vahe zamahe fri nere hu'ne.)
U Sergia byl také židovský mág Barjezus, který se vydával za proroka. Říkalo se mu Elymas, to znamená čaroděj. Ten se teď tvrdě postavil proti Barnabášovi a Saulovi a snažil se ze všech sil, aby jim Sergius neuvěřil.
9 Hu'neanagi Solina, mago agi'a Polikino, Ruotge Avamumo'a agu'afi avinetegeno avua kefatgo huno ana ne' negeno,
Saul, nyní známější pod jménem Pavel, se v síle svatého Ducha podíval Barjezovi přímo do očí a řekl:
10 anage hu'ne, Kagripina havige avu'avamo'ene havizahu zamo'a avite'ne. Sata mofavre mani'nenka fatgo avu'avamofona ha' arenentane, kagra fatgo osu avu'avara netrenka, Anumzamofo fatgo avu'avara osugahampi?
„Tvoje jméno sice znamená ‚syn Ježíšův‘, ale ve skutečnosti jsi syn ďáblův, plný klamu a falše! Jsi nepřítel Boží pravdy a stojíš v cestě lidem, kteří hledají Boha.
11 Menina ko, Anumzamofo azamo'a ha' reganteankino kavurgamo'a asu hanigenka, osi'a knafina kavua onkegahane! Higeno ame huno avumo'a asu higeno, azante azerino vanohu vaheku hakre'ne.
On je však pánem i nad tebou. Na důkaz toho teď oslepneš a na čas neuvidíš ani slunce!“Barjezovi se skutečně setmělo před očima, tápal kolem sebe a hledal, kdo by mu podal ruku a vedl ho.
12 Anante kamani (Gavana) kva ne'mo anazama agrite fore hiaza negeno, amentinti hu'ne. Na'ankure agra tusi'za huno Ramofonkema rempima humia zankura antri hu'ne.
Když místodržitel viděl, co se stalo, uvěřil a dychtivě přijímal Ježíšovo učení.
13 Anante Poli'ene agrane vu'naza vahe'mo'za Pafosi kuma atre'za ventefi mareri'za hagerimpi vu'za Pega kumate Pamfalia kaziga ehanati'naze. Hianangi Joni'a anante ome zanatreno ete Jerusalemi kumate vu'ne.
Z Páfu se Pavel a jeho průvodci plavili do Perge v Pamfylii. Jan Marek se však od nich odloučil a vrátil se odtud do Jeruzaléma.
14 Pega kumara atreke, zanagra Pisidia Antioku ehanatike, mani fruhu knazupa osi mono nompi (sinagog) marerike umani'na'e.
Z Perge šli do Pisidiské Antiochie a zúčastnili se tam sobotní bohoslužby v synagoze.
15 Kasegene kasnampa vahe kema hampri vagarete'za osi mono nompi kva vahe'mo'za ke atrezmante'za anage hu'naze, Tafuheta mago'a tazeri hanaveti ke eri'nenutma amane hugahaze.
Když byly přečteny oddíly ze zákona a prorockých knih, vyzvali je představení synagogy: „Bratři, jestliže máte pro nás nějaké duchovní povzbuzení, ujměte se slova!“
16 Hazageno Poli'a anante otino azanu avame huno anage hu'ne, Israel vahe'motmane megi'a vahe'ma Anumzamofonku koroma nehaza'motma antahiho.
Tu vystoupil Pavel, naznačil obvyklým gestem, že bude hovořit, a začal: „Muži Izraele, i vy, jiného původu, kteří ctíte jediného Boha! Dobře poslouchejte!
17 Ama'i Israeli vahe'mofo Anumzamo'a, tagri tagehe'ina huhampri zamanteno, ru vahe kumapima Isipima umani'nageno zamazeri knare zantfa nehuno hihamu'areti anampintira zamare megi atre'ne.
Bůh si vyvolil naše praotce a za pobytu v Egyptě dal jejich potomkům vyrůst ve veliký národ. Mocnými činy je pak z té otrokářské země vysvobodil.
18 40'a kafufi ka'ma mopafi zamareno ome zamantege'za mani'naze.
Po čtyřicet let kočovali pouštěmi a Bůh se o ně pečlivě staral.
19 7ni'a ranra kumatamimpi mani'naza Kenani vahe zamahe hana huteno, Anumzamo'a ana mopafi vahe'amo'za manisagu mopa erizamige'za zamagra mopa erise'za mani'naze.
Potom jim podmanil všechny národy, které obývaly Kenaan a daroval tu zemi dědičně Izraeli.
20 Anazama fore'ma hu'neana 450'a zagegafu nazampi fore hu'ne. Ana'ma huteno'a henka kva vahezaga zamazeri otige'za, kva krizmante'za mani'za e'za kasnampa ne' Samueli knare ehanati'naze.
Po více než čtyři století jim Bůh vládl prostřednictvím moudrých vůdců, z nichž poslední byl prorok Samuel.
21 Anante kini ne' tamisane hu'za antahigageno, Anumzamo'a Kisi nemofo Benzameni naga nofipinti ne' Soli zamigeno, 40'a zagegfufi kini manino kva huzmante'ne.
V jeho době zatoužili naši předkové po králi a Bůh jim tedy dal za krále Saula, syna Kíšova z kmene Benjamín. Vládl jim čtyřicet let.
22 Anumzamo'a kini Solina azeri netreno, Deviti azeri otigeno kini manino kva huzmante'ne. Agra anage huno Devitinkura hu'ne, Nagra kogeno Jesi nemofo Deviti'a, Nagri'ma nagu'afima navenesia'zana agra nevaririno, maka'zama huo hanuazana hugahie. (Sam-Zga 89:20, 1 Sam 13:14)
Bůh se však od něho odvrátil a dal Izraeli za krále Davida, o němž řekl: ‚Vybral jsem si Davida, Jišajova syna. To je muž podle mých představ a bude se řídit mou vůlí.‘
23 Ama ana ne'mofo negehompinti, Anumzamo'a Israeli vahe'mota tahoke'ma heno tazahu nera Jisasina huvempa hu'nea kante anteno tami'ne.
Slíbil také, že z Davidova rodu se narodí Vysvoboditel, a splnil to, když poslal Ježíše.
24 Jisasi'ma hakare'a Israeli vahe zamufi eama osu'negeno, Joni'a huama huno mono tina fretma tamagu'a rukrehe hiho huno maka Israeli vahe'mota tasami'ne.
Před jeho příchodem hlásal Jan všem Izraelcům, aby se zřekli svých hříchů a dali se pokřtít.
25 Hu'neanagi Joni'ma huhamprinte'nea eri'zama'a eri vaga reteno'a, mago'ene anage hu'ne, iza'e hutma nagrikura nentahize? Nagra ana nera omani'noe. Hu'neanagi antahiho, mago'mo'a namage ne-e. Nagra knarera osu'noanki'na agia anonte'ma anaki'nea nofira katu ofegahue huno hu'ne.
Ke konci své činnosti Jan říkal: ‚Nemyslete si, že já už jsem ten očekávaný! Ten přichází po mě a pro mne by byla příliš velká čest, kdybych mu směl třeba jen boty rozvázat.‘
26 Nafuhetma Abrahamu agigo azankomofo nagare, amama Anumzanku koro nehu'za tamagrane mani'naza megi'a vahe'motma kumipinti tazahu kea tagrite atregeno e'ne.
Bratři, kteří jste z Abrahamova národa, i vy ostatní, kteří spolu s námi ctíte jediného Boha, dnes vám přinášíme zvěst o spáse!
27 Na'ankure Jerusalemi mani'naza vahe'mo'zane, kva vahe'zmimo'zanena Agra taza hu'nere hu'za ke'za antahi'za osu'naze. Kasnampa vahe'mo'za Agriku hu'za kre'naza kea maka mani fruhu (sabat) mono knare'ma hampri'za nentahi'za, antahiso'e osu'za ahenaku huhaviza hunte'naza kemo'a, avufa'a fore hu'ne.
Obyvatelé Jeruzaléma ani jejich vůdcové však v Ježíšovi nerozeznali Spasitele. Odsoudili ho a nevědomky tak splnili, co o něm psali proroci, jak to čítáme každou sobotu.
28 Ahe fri agafagura ke'za erifore osu'za, zamagra Paerotinte vu'za, antahige'za ahe frio hu'za hu'naze.
Neměli žádný důvod, aby ho vydali na smrt. Přesto však naléhali na Piláta, aby ho dal popravit.
29 Agriku'ma hu'zama avon tafepi krente'naza maka nanekea huvagarete'za, keka zafareti erifenka atre'za eri'za vu'za hanagati'za tro hunte'naza kerifi ome ante'naze.
Ale i tak se uskutečnily doslova všechny předpovědi Písma. Ježíšovo tělo bylo sňato z kříže, pohřbeno,
30 Hu'neanagi Anumzamo'a fri kragefe'nefinti azeri otigeno,
ale Bůh jej vzkřísil z mrtvých!
31 Galiliti amage' ante'za Jerusalemi mareri'za e'naza vahetaminte rama'a zupa efore hu'ne. E'ima ke'naza naga'mo'za vahepina huama hu'za menina nezamasmize.
Po řadu dní jej vídali jeho galilejští učedníci, kteří s ním přišli do Jeruzaléma. Ti to dosud osobně dosvědčují.
32 Hanki neragehokizmima huvempa huzmante'nea Knare Musenke tagrama neramasmunana,
I vám dnes zvěstujeme, že veliký slib, který Bůh dal našim předkům,
33 ama ana huvempa kea, Anumzamo'a tagrite eri knare huranteno Agra'a mofavre'aza huneranteno, Jisasinena azeri oti'ne, ko'ma nampa 2 zagame avontafepima krente'nea kante, Kagra mofavreni'a menina maninkena, Nagra negafa'na manue huno huama hu'ne. (Sam-Zga 2:7)
splnil nyní jejich potomkům a potvrdil ho Ježíšovým vzkříšením. Na něho se vztahují slova druhého žalmu: ‚Ty jsi můj syn, dávám ti dnes život.‘Bůh slíbil Davidovi, že jeho království bude věčné.
34 Hu'neanagi e'ima hunte'nere, Anumzamo'a tamage huno Jisasina azeri oti'neankino mago'anena frino onkasritfa hugahie, Anumzamo'a anage huno hu'ne, Nagra agru huno ruotge hu'nea huvempa asomu ke Devitima ami'noana, menina tamagrira tamigahue, (Ais 55:3)
35 E'ina hu'negu mago'ene zagame avon tafepina anage huno kre'ne, Kagra atresankeno ruotge hu'nemo'a onkasrigahie. (Sam-Zga 16:10)
A David říká Bohu: ‚Nedopustíš, aby tvůj vyvolený podlehl smrti.‘To se ovšem netýkalo samého Davida, jenž splnil ve své době úkol, zemřel, byl pohřben a jeho tělo se rozpadlo v prach.
36 Deviti'a, agrama manino e'nea knafina Anumzamo'ma erigahane huno hunte'nea eri'zana eri vagareteno, frige'za negehoma asentenafi ome asentageno avufamo'a kasri'ne.
37 Hu'neanagi Jisasina fri'nefinti Anumzamo azeri otigeno onkasri'ne.
Ta proroctví se vztahují na Krista, Davidova potomka, kterého Bůh vzkřísil, takže jeho tělo nepodlehlo zkáze.
38 E'ina hu'negu nenafutma antahita keta hiho, ama ana ne'pinti kumi tamia eri atresia ke huama hu'na neramasmune.
Uvědomte si, bratři, co to pro vás znamená: Každému, kdo uvěří v Ježíše, odpouští Bůh všechny hříchy, a to i ty, které podle Mojžíšova zákona nemohly být odpuštěny.
39 Ama ana nete'ma zamentinti hanu'za fatgo vahe manigahaze. Mosese kasegemo'a tamazeri fatgo osugahie.
Dejte si však pozor, aby se na vás nesplnila prorocká předpověď:
40 Ana hu'negu tamagra kava hu'nenkeno, kasnampa vahe'mo'za hu'naza nanekemo'a tmagritera fore osino.
‚Jen se dobře dívejte, vy, kteří mnou opovrhujete. Zděste se, váš konec se blíží. Před vašimi zraky se děje něco velikého, druzí vám o tom svědčí, ale vy tomu nechcete věřit.‘“
41 Kiza zokago kema nehaza vahe'tmina, keho! Tamano nevazinketma antri hutma fritma haviza hugahaze! Nagra knare eri'za enerugetma tamentinti'a nosaze. Vahe'mo'ma tamasmi'nigeta tamentintia osugahaze, huno kre'ne. (Hava 1:5.)
42 Anage huteke Poli'ene Banabasike atineramike'za, vahe'mo'za ama ana nanekea ru mani fruhu kna (sabat) zupa knare eme tasmigaha'o, hu'za zanasmi'naze.
Když vycházeli ze synagogy, posluchači prosili Pavla a Barnabáše, aby jim o tom všem znovu vyprávěli ještě další sobotu.
43 Mono'ma osi mono nompi (sinagog) huvagarete'za, vu'za e'za nehazage'za, rama'a Jiu vahe'mo'zane, Anumzanku koro nehaza megi'a vahe'mo'za, Poline Banabasi kizani zanavriri'za nevzage'ne, zamazeri hanaveti ke hu'ne, Anumzamofo asunku'zampina hanavetita maniho hu'ne ana vahera zamasmi'na'e.
Mnozí židé i na židovskou víru obrácení pohané doprovázeli Pavla a Barnabáše. Ti s nimi hovořili a vedli je k tomu, aby se drželi Božího odpuštění.
44 Hanki anante mani fruhu kna (Sabat) zupa, ran kumapi mani'naza vahe'mo'za kuma azute'za Ramofo ke antahinaku emeritru hu'naze.
Následující sobotu se shromáždilo skoro celé město, aby slyšelo hlásání Božího slova.
45 Mika vahe eritru nehazage'za Jiu mono vahe'mo'za nezmage'za kanive reneznantageno, Poli'ma hiankegura mago zamarimpa huoznante'za, ana vahe'mo'za ha' reznante'naze.
Židé žárlili, že se sešlo tolik lidí, skákali Pavlovi do řeči, odporovali a posmívali se mu.
46 Poli'ene Banabasi'kea hanavetike koro osu anage hu'na'e, Esera Jiu vahe'motma Anumzamofo nanekea tamasmi'nonanagi, tamagra tamefi ana kea hunemitma fatgoma hutma mani'netma manivava asimu erizankura tame'nosigu, megi'a vahete tagra rukarehe nehu'e. (aiōnios )
Nakonec jim tedy Pavel s Barnabášem řekli: „Vy jste měli přednost, vám jsme měli vyřídit Boží slovo jako prvním. Protože je však odmítáte a vzdáváte se tak naděje na věčný život, obracíme se k pohanům. (aiōnios )
47 Ramo'a amanage huno hanavege hurante'ne, Nagra huhampri kantoankinka, kagra megi'a vahera tavi zami mani'nenka, kumipinti zamazahu kea erinka mopa atupare uhanatigahane huno tasami'ne. (Ais 42:6, 49:6)
Tak nám to Pán totiž přikázal: ‚Neste světlo pohanům a zvěstujte spásu všem lidem.‘“
48 Megi'a vahe'mo'za ana naneke nentahi'za muse nehu'za, Ramofo kegura tusi'za hu'za musenkase nehazageno, manivava zamasimu erigahaze huno huhampri zamante'nea vahe'mo'za zamentinti hu'naze. (aiōnios )
Pohané z toho měli velkou radost a ze srdce děkovali Bohu za to, co od Pavla slyšeli. Ti, v nichž Bůh probudil touhu po věčném životě, uvěřili (aiōnios )
49 Ana hazageno Ramofo kemo'a ana mopa kaziga zamukino vuno eno hu'ne.
a Kristovo evangelium se šířilo v celém kraji.
50 Hu'neanagi Jiu vahe'mo'za, Anumzamofonku koro nehu'za zamagi me'nea a'nene, zamagi me'nea vene'nene zamarimpare ke hu'za zamazeri otizage'za, Poline Banabasi kiznia, ana mopa kazigatira zamahe anati tre'naze.
Židé, kteří Krista odmítli, však využili svého vlivu na urozené ženy, které se přiklonily k víře Izraele, a na městské úředníky. Vzbudili tak nepřátelství proti Pavlovi a Barnabášovi, až je vyhnali z kraje.
51 Zanahe anatizageke zanagiareti kugusopa rupopo hutra'azamo'a, huzmerino e'izama hazazamo'a knare osiaza hazankino knazamo'a tamagripi megahie nehuke, Ikoniamu atreke vu'na'e.
Ti se rozhodli, že se nebudou svým odpůrcům vnucovat a odešli do Ikonia.
52 Hu'neanagi Antioku kumate'ma zamentinti nehu'za Ramofo amage nentaza nagapina musezamo'ene Ruotge Avamu'mo'a avite'ne.
Sbor v Antiochii však rozkvétal a Bůh tamějším věřícím dával radost a svého Ducha.