2 Samue 18
1 Hagi Deviti'a agranema vu'naza sondia vahete'ma ugagota hu'za kegavama hanaza sondia vahe'ma huhampri zamante'neana 1tauseni'a sondia vahete kva vahe huhampri nezamanteno, mago'a 100'a sondia vahete kva huhampri zamante'ne.
Sečtl pak David lid, kterýž měl s sebou, a ustanovil nad nimi hejtmany a setníky.
2 Hagi 3'a kevuma sondia vahe'ma refako hu'nefintira, mago kevua Joapu kegava higeno, mago kevua Joapu nefu Abisai kva higeno mago kevu'a Gatiti ne' Itaia kegava hu'ne. Ana hazageno kini ne'mo'a sondia vahetamina zamasamino, nagrane hatera vugahue.
I uvedl David třetinu lidu v správu Joábovu, a třetinu v správu Abizai syna Sarvie, bratra Joábova, a třetinu v správu Ittai Gittejského. A řekl král lidu: I jáť také potáhnu s vámi.
3 Hianagi sondia vahe'mo'za anage hu'naze, Kagra tagranena hatera ovugahane, tagrama hapinti'ma atreta frege, amu'nompinti'ma refko hu'za mago'a vahetima zamahesu'za, ana zankura zamagra ontahigahaze. Hagi kagrama vananke'za kahesu'za 10 tauseni'a vahe'ma zamahe'za musema nehazankna hugahaze. Hagi kagra atrenka kumate mani'nenka vaheku'ma upa hanuno, neone zanku upa'ma hanunkenka taza hananana knare hugahie.
Ale lid řekl: Nikoli nepotáhneš; nebo jestliže bychom i utíkali, nebudouť na to velmi dbáti, aniž, by nás i polovici zbili, budou toho velmi vážiti. Ty sám zajisté jsi jako z nás deset tisíců, protož lépe bude, abys nám byl v městě ku pomoci.
4 Hagi kini ne'mo'a amanage hu'ne, Tamagrama antahisageno'ma knarema haniazana nagra hugahue. Hagi kini ne'mo rankumamofo kahante uotino mani'nege'za sondia vahe'mo'za 1tauseni'a sondia vahete kvao, 100'a sondia vahe'ma refko'ma hunteterema hu'naza kevu nevazageno, 1tauseni'a sondia vahe'ma refko'ma hunteterema hu'naza kevumo'za vu'naze.
I řekl jim král: Což se vám za dobré vidí, učiním. Tedy stál král u brány, a všecken lid vycházel po stu a po tisíci.
5 Hagi kini ne'mo'a amanage huno Joapunki, Abisainki, Ittainena zamasami'ne, Nagri'ma antahinamisuta Absalomuna agazone hunteho. Hagi ana nanekema 3'a kva vahe'ma zamasamiana mika sondia vahe'mo'za nentahizageno zamasami'ne.
Přikázal pak král Joábovi a Abizai a Ittai, řka: Zacházejtež mi pěkně s synem Absolonem. A všecken lid slyšel, když přikazoval král všechněm hejtmanům o Absolonovi.
6 Anante Deviti sondia vahe'mo'za vu'za Efraemi zafafi Israeli sondia vahe'ene hara ome hu'naze.
A tak vytáhl lid do pole proti lidu Izraelskému, a byla bitva v lese Efraim.
7 Hagi Deviti naga'mo'za Israeli vahera hara huzamagaterage'za, ana zupa 20 tauseni'a vahe zamahe fri'naze.
I poražen jest tu lid Izraelský od služebníků Davidových, a stala se tu porážka veliká v ten den až do dvadceti tisíců.
8 Hagi ana zupa ha'mo'a ra huno maka kaziga vuno eno higeno, ana zafafima savri hu'za hazenkema eri'za fri'naza vahe'mofo nampamo'a kazinteti'ma zamahe'naza vahe'mokizmi nampana agatere'ne.
Nebo když ta bitva rozšířila se po vší krajině, více pohubil lidu les, nežli jich požral meč toho dne.
9 Hagi ana ha'ma nehazageno'a, Absalomu'a Deviti sondia vahe mani'narega e'ne. Hagi eme zamageno miuli nehaza donkifi frenaku freno viana oki zafa azankuna'afi azokamo'a rusi huno azeri sga higeno miuli donkimo'a atreno fre'ne.
Potkal se pak Absolon s služebníky Davidovými. Kterýžto Absolon jel na mezku, (i podšel mezek pod hustý dub veliký, ) a uvázl za hlavu v stromu tom, tak že visel mezi nebem a zemí. Ale mezek, kterýž pod ním byl, odběhl pryč.
10 Hagi mago sondia ne'mo'a ana zana negeno vuno Joapuna ome asamino, Absalomuna azoka'mo'a oki zafafi rusi huno azeri sga higeno mani'ne.
To uzřev jeden, oznámil Joábovi, řka: Hle, viděl jsem Absolona, an visí na dubě.
11 Ana'ma hutegeno'a Joapua ana nera asamino, nahigenka agrira ahe ofri'nane, kagrama ahe frintesina nagra silvane harafa ma nentaniza amu nofira kamuresine.
I řekl Joáb muži, kterýž mu to oznámil: Aj, viděls. Pročež jsi ho tam nesrazil na zem? A já bylť bych povinen dáti deset lotů stříbra a pás rytířský jeden.
12 Hianagi ana sondia ne'mo kenona huno, 1tauseni'a silva nenaminka ome ahe frio hunka hugahananagi, nagra anara osugahue. Hagi tagra nentahukeno kini ne'mo'a kagri'ene tare kva netrena Abisaine Ittainena tamasamino Absalomuna ahe ofriho hu'ne.
Odpověděl muž ten Joábovi: A já, bych i odečtených měl na ruce své tisíc lotů stříbra, nevztáhl bych ruky své na syna králova; nebo jsme slyšeli, kterak přikazoval král tobě a Abizai a Ittai, řka: Šetřte všickni syna mého Absolona;
13 Hagi nagra ana nera ahoresina, kini ne'mo'a keno eri fore hisine. Na'ankure maka'zama fore hiazana agra ko nentahie. Hagi agra keagare'ma nazeri otino nazeri havizama hanifintira, kagra naza osugahane.
Leč bych se dopustiti chtěl sám proti duši své nepravosti. Ale nebýváť nic tajno před králem, a ty bys sám proti mně stál.
14 Hagi Joapu'a ana nekura amanage hu'ne, Kea osunka tagano, nehuno oki zamofo azanku'nate Absalomu'a hantiteno ofri mani'negeno 3'a karugru keve erino vuno, Absalomuna tumo ruragino regeno fri'ne.
I řekl Joáb: Nebuduť se tu meškati s tebou. Protož vzav tři kopí do ruky své, vrazil je do Absolona, an ještě živ byl na dubě.
15 Hagi Joapu hankore'ma e'neri'za 10ni'a vahe'mo'za Absalomuna ome regagi'za ahe'naze.
A obskočivše Absolona deset služebníků, oděnců Joábových, bili jej a zabili.
16 Hagi ana huteno Joapu'a uferege'za agri sondia vahe'mo'za Israeli sondia vahe'ma zamarotagoma nehazaregatira atre'za e'naze.
V tom zatroubil Joáb v troubu. I vrátil se lid od honění Izraele; nebo zdržel Joáb lid.
17 Hagi Absalomuna avufga'a eri'za mago keri kampi nevaziza, ana agofetura have eri'za rentrako huntazageno hihi huno mareri'ne. Hagi ana'ma hige'za mika Israeli sondia vahe'mo'za kumazamirega vu'za e'za hu'naze.
A vzavše Absolona, uvrhli jej v tom lese do jámy veliké, a nametali na něj hromadu kamení velmi velikou. Ale všecken Izrael zutíkali jeden každý do stanů svých.
18 Hagi Absalomu'a kasefa huno'ma mani'neno'a, mago havea eri retru renenteno nagra mofavre onte'noankino, ama havemo'a nagri nagi erino avame'za megahie, huno hu'neankino menina ana havea me'nege'za nege'za Absalomu have hu'za nehaze.
(Absolon pak vzal byl a vyzdvihl sobě za života svého sloup v údolí královském; nebo byl řekl: Nemám syna, aby zůstala pamět jména mého. Protož nazval ten sloup jménem svým, kterýž slove místo Absolonovo až do dnešního dne.)
19 Anante Zadoki nemofo Ahimasi'a Joapuna asamino, natrege'na nagarena vu'na amama fore'ma hia zamofo musenkea kea Devitina ome asamina, Ra Anumzamo'a ha' vahekamofo azampintira kaguvazie hu'na ome asamineno.
Tedy Achimaas syn Sádochův řekl: Medle, nechť běžím, abych zvěstoval králi, že ho vysvobodil Hospodin z ruky nepřátel jeho.
20 Hagi Joapu'a kenona huno, Kagra menina ama musenkea erinka kini netega ovugahane. Hagi henka musenkea erinka vugahane. Na'ankure menina agri'a mofavre fri'ne.
I řekl jemu Joáb: Nebyl bys dnes dobrým poslem, ale oznámíš to jiného dne; dnes však neoznamuj, proto že syn králův umřel.
21 Hagi Sudaniti (Itiopia) ne'mofo Joapu'a hunteno anage hu'ne, Kagra knazamofo nanekea Devitina ome asamio, ana ne'mo'a Joapu avuga renareno kepri huteno agareno vu'ne.
Potom řekl Joáb k Chuzi: Jdiž, zvěstuj králi, co jsi viděl. A pokloniv se Chuzi Joábovi, běžel.
22 Hianagi Zadoki nemofo Ahimasi'a hanavetino Joapuna asamino, Nazano navufgare'ma fore'ma hania zankura kagesa ontahi natrege'na nagranena kini nete vaneno. Higeno Joapu'a huno, Mago mizana e'origahananki, na'agafare vunaku nehane?
Mluvil pak ještě Achimaas syn Sádochův, a řekl Joábovi: Buď, jak buď, medle, nechť já také běžím za Chuzi. Odpověděl Joáb: Proč bys ty běžel, synu můj, když nemáš, co bys dobrého zvěstoval?
23 Hianagi Ahimasi'a huno, Nazano nagrite'ma fore'ma hania zankura ontahuanagi nagrira natrege'na va'neno. Higeno Joapu'a knareki vuo huno hunte'ne. Hagi Ahimasi'a Jodani agupofinti Mahanaimiti rugitagino Sudani (Itiopia) nera ovu'negeno uhanati'ne.
I řekl: Buď, jak buď, poběhnu. Odpověděl mu: Běž. A tak běžel Achimaas cestou přímější a předběhl Chuzi.
24 Hagi Deviti'a ran kuma'mofona tare kahantremofo amu'nompi mani'negeno, anaga mani'neno avunteno kuma kegava nehia ne'mo marerino kuma kegina agofetuti ome keana, mago ne'mo'a agra'ake agareno ne-egeno ke'ne.
David pak seděl mezi dvěma branami. I vyšel strážný na vrch brány na zed, kterýž pozdvih očí svých, uzřel, a hle, muž běžel sám.
25 Hagi anaga mani'neo avunteno kuma'ma kegava nehia ne'mo'a kezatino, mago ne'mo agareno ne-ege'na negoe, huno kini nera asmigeno, Kini ne'mo'a kenona huno, agra'akema ne-esiana e'i knare musenke erino ne-e. Hagi anama agarenoma nea ne'mo'a erava'o hu'ne.
Tedy volaje strážný, oznámil králi. I řekl král: Jest-liť sám, dobré poselství nese. A když ten šel předce a přibližoval se,
26 Higeno avunteno kuma'ma kegava nehia ne'mo'a kezatino, Anama agareno ne-ea nemofo amefira mago vahe agareno ne-e, huno kafante'ma kegava nehia netega kezatimine. Hagi anagama mani'neno avunteno kuma'ma kegavama nehia ne'mo'a kafante'ma kegava nehia nera kezatimino, Kotama e'nea ne'mofo amefira mago ne' ne-e, higeno kini ne'mo'a huno, agranena knare musenke erino ne-e.
Uzřel ještě strážný muže druhého běžícího. I zavolal strážný na branného a řekl: Hle, opět muž běží sám. Tedy řekl král: I tenť v poselství běží.
27 Hagi anaga mani'neno avunteno kuma'ma kegava nehia ne'mo'a huno, Ese'ma ne-ea ne'ma koana Ahimasikna hu'ne. Hagi kini ne'mo'a kenona huno, agra knare nekino knare musenke erino ne-e.
Řekl ještě strážný: Vidím běh prvního, jako běh Achimaasa syna Sádochova. I řekl král: Dobrýtě to muž, protož s dobrým poselstvím jde.
28 Hagi Ahimasi'a kini ne'mofona anage huno kezatimi'ne, Mikazamo'a knare hu'ne, nehuno eme kepri huno Ra Anumzana kagri Anumzamofo ragi amisune. Na'ankure kini ne'mokama ha'ma renegantea nera hago ahe'naze.
Tedy volaje Achimaas, řekl králi: Pokoj tobě. A pokloniv se králi tváří svou k zemi, řekl: Požehnaný Hospodin Bůh tvůj, kterýž podmanil muže ty, kteříž pozdvihli rukou svých proti pánu mému králi.
29 Hagi kini ne'mo'a kenona huno, Absalomu'a knare mani'negenka nehampi? Higeno Ahimasi'a kenona huno, Joapu'ma nagri'ene eri'za neka'anema hunerantegeno'a vahe'mo'za atru hu'ne'za ranke ranke hu'nazanagi, na'a fore hu'ne nagra ke'na antahi'na osu'noe.
I řekl král: Dobře-li se má syn můj Absolon? Odpověděl Achimaas: Viděl jsem hluk veliký, když posílal služebníka králova Joáb, a mne služebníka tvého, ale nevím nic, co bylo.
30 Higeno kini ne'mo'a huno, antire evu mani'nenka avega anto, higeno Ahimasia anante oti'no mani'ne.
Jemuž řekl král: Odstup a stůj tamto. I odstoupil a stál.
31 Hagi Sudaniti (Itiopia) ne'mo ehanatino anage hu'ne, kini ne' ranimoka knare musenke eri'na neoe. Hagi menina Ra Anumzamo'a kahe'zama nehie vahe zamazampintira kazeri atre.
A v tom Chuzi přišed, řekl: Zvěstuje se pánu mému králi, že vysvobodil tě dnes Hospodin z ruky všech povstávajících proti tobě.
32 Hagi ana kema kini ne'mo'ma nentahino'a, ne'ni'a Absalomu'a knare huno mani'nefi? Higeno Sudaniti (Itiopia) ne'mo'a kenona huno, Kini ne'moka kagri ha' vahete'ene ha'ma renegantaza vahetera, Absalomunte'ma fore'ma hianknaza fore hugahie.
Ale král řekl k Chuzi: Jest-liž živ syn můj Absolon? Odpověděl Chuzi: Nechť jsou tak, jako syn králův, nepřátelé pána mého krále, i všickni, kteříž povstávají proti tobě ke zlému.
33 Hagi kini ne'mo'a tusi asunku nehuno kuma kafamofo agofetu me'nea nonte marerino hunaragintepinka zavi ome ate'ne. Hagi agra zavi'neteno anage hu'ne, Absalomuga mofavre'nimoke, mofavre'nimoke, Absalomuge, kagri noma eri'na nagrama frisuana knare hugahie, Absalomuga mofavre'nimoke, mofavre'nimoke huno zavira ate'ne.
I zarmoutil se král, a vstoupiv do horního pokoje na bráně, plakal a jda, mluvil takto: Synu můj Absolone, synu můj, synu můj Absolone! Ó kdybych byl umřel za tebe, Absolone synu můj, synu můj!
