2 Kva 17
1 Hagi Ahasi'ma Juda vahe kinima 12fu'a kafuma nemanigeno'a, Ela nemofo Hosea'a Israeli vahe kinia fore huno Sameria kumate mani'neno, 9ni'a kafufi Israeli vahera kegava hu'ne.
Léta dvanáctého Achasa krále Judského kraloval Ozee syn Ela v Samaří nad Izraelem devět let.
2 Hosea'a Ra Anumzamofo avurera havi avu'avaza hu'ne. Hianagi ko'ma Israeli vahe'mo'za kinima mani'za e'naza kini vahe'mo'zama hu'naza havi zamavu zamavara zamagatereno osu'ne.
A činil to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, ač ne tak jako jiní králové Izraelští, kteříž byli před ním.
3 Hagi Hoseama Israeli kinima mani'nea knafina, Asiria kini ne' Salmanese'a Israeli vahera eme hahu zamagatere'ne. Ana higeno Hosea'a Asiria kini nete huvempa huno, agri agorga mani'neno maka kafufina takisi zagoa amino vu'ne.
Proti němuž přitáhl Salmanazar král Assyrský. I učiněn jest Ozee služebníkem jeho, a dával mu plat.
4 Hianagi Hosea'a ko'ma kafugu kafugu'ma nehiaza huno, Asiria kini nera takisi zagoa omi'ne. Ana nehuno eme aza hinogu Hosea'a Isipi kini ne' Sontega kea atrentege'za mago'a vahe'mo'za eri'za vu'naze. Hagi ananke'ma kini ne' Salmaneserima nentahino'a, ome azerino kina hunte'ne.
Shledal pak král Assyrský při Ozee puntování; nebo poslal posly k Sua králi Egyptskému, a neposílal králi Assyrskému ročního platu. Protož oblehl ho král Assyrský, a svázaného dal do žaláře.
5 Hagi ana'ma huteno'a Asiria kini ne' Salmaneseli'a, sondia vahezaga'a zamavareno vuno Israeli vahera ha'huzmanteno ana maka mopa erivareteno, eno 3'a kafufi Sameria kumara hara eme huzmante'ne.
I táhl král Assyrský po vší zemi; přitáhl také do Samaří, a ležel u ní tři léta.
6 Hagi Hosea'ma Israeli vahe kinima 9ni'a kafuma nemanigeno'a, Asiria kini ne'mo'a Sameria kumara hara eme huzmagatereno enerino, Israeli vahera zamavareno Asiria vuno, mago'a vahera zamatrege'za Hala kumate nemanizageno, mago'a Habori ti tva'onte Gosani kaziga nemanizageno, mago'a Midia vahe'ma nemaniza ranra kumatmimpi zamatrege'za mani'naze.
Léta pak devátého Ozee vzal král Assyrský Samaří, a přenesl Izraele do Assyrie, a osadil je v Chelach a v Chabor při řece Gozan, a v městech Médských.
7 Hagi ana maka knazama Israeli vahete'ma fore hu'neana, zamagra Ra Anumzana zamagri Anumzamo'ma, Isipi kini ne' Fero hankavefinti'ma zamavareno'ma Isipi mopafinti'ma atirami'nea Anumzamofo avurera kumi nehu'za, havi anumzantamimofo koro hunezmante'za mono huzmantazagu, anazana fore hu'ne.
To se stalo, proto že hřešili synové Izraelští proti Hospodinu Bohu svému, kterýž je vyvedl z země Egyptské, aby nebyli pod mocí Faraona krále Egyptského, a ctili bohy cizí,
8 Ana nehu'za Ra Anumzamo'ma negazageno'ma anama mani'naza mopafinti vahe'ma zamahenati tre'nea vahe'mokizmi havi zamavu zamavara nevariri'za, Israeli kini vahe'mo'za eri agafama hu'naza havi zamavu zamava'enena zamavariri'naze.
Chodíce v ustanoveních pohanů, (kteréž byl vyvrhl Hospodin od tváři synů Izraelských), a králů Izraelských, kteráž nařídili.
9 Ana nehu'za Israeli vahe'mo'za oku'a mago'a zamavu zamava hazazamo Ra Anumzana zamagri Anumzamofo avurera knarera osu'ne. Zamagra osi kumateti vuno ranra kumate'ma vigeno havi anumzante'ma mono'ma hunte kumatmina tro hunte vagare'naze.
Přesto pokrytě se měli synové Izraelští, činíce to, což není dobrého před Hospodinem Bohem svým, a vzdělali sobě výsosti ve všech městech svých, od věže strážných až do města hrazeného.
10 Ana maka ranra agona ramimpine, maka ranra zafa agafafina Asera havi anumzante'ma mono'ma hunte havene, Asera amema'ama me'nea zafaramina asente vagare'naze.
A nastavěli sobě obrazů i hájů na všelikém pahrbku vysokém, a pod každým stromem zeleným,
11 Anama havi anumzante'ma mono'ma hunte kuma'ma tro'ma huntaza kumatmintera, anama umani'naza mopafi vahe'ma negazageno Ra Anumzamo'ma zamahenati atre'nea vahe'mo'zama hu'nazaza hu'za mna nentakezana kre mna vu'naze. Ana havi zamavu zamava'ma hazazamo Ra Anumzamofona azeri arimpa ahe'naze.
Zapalujíce tam vonné věci na všech výsostech, rovně jako pohané, kteréž vyhnal Hospodin od tváři jejich. A činili věci nejhorší, popouzejíce Hospodina.
12 Hagi ko'ma Ra Anumzamo'ma huno, kaza osu havi anumzantera monora huonteho huno'ma zamasami'neana, ke'a rutagre'za ana zantaminte monora hunte'naze.
A sloužili bohům nečistým, o nichž byl Hospodin řekl jim, aby nečinili toho.
13 Ra Anumzamo'a kasnampa vahe'ene mago'a kva vahe'enena huzmantege'za, Israeli vahe'ene Juda vahera koro kea amanage hu'za zamasami'naze, havi tamavu tamava'ma nehaza zana atretma, Nagri kasegene, tra kenena amage anteho. E'i ana kasegea tamagehe'inku amage anteho hu'na zami'noa kasege, eri'za vahe'nia kasnampa vahe zamagipi huvazi'na zamasami'noe huno hu'ne.
I osvědčoval Hospodin proti Izraelovi a proti Judovi skrze všecky proroky i všecky vidoucí, řka: Odvraťte se od cest svých zlých, a ostříhejte přikázaní mých a ustanovení mých vedlé všeho zákona, kterýž jsem vydal otcům vašim, a kterýž jsem poslal k vám skrze služebníky své proroky.
14 Hianagi Israeli vahe'mo'za Ra Anumzamofo kea ontahi'za zamasenimo'a hanavetige'za, zamafahe'zama Ra Anumzana zamagri Anumzama antahiomiza mono'ma huonte'nazaza hu'za monora huonte'naze.
Však neposlechli, ale zatvrdili šíji svou, jako i otcové jejich šíje své, kteříž nevěřili v Hospodina Boha svého.
15 Hagi Israeli vahe'mo'za Ra Anumzamofo tra kema, zamafahe'inema huhagerafi huvempa kema hu'nea ke'ne, mago'a koro ke'ma huzmante'nea kegura zamefi humi'naze. Hagi havi anumzana amnezante monora ome hunente'za, zamagranena amne'za se'naze. Hagi kora Ra Anumzamo'a Israeli vahera zamasamino, ru kumate vahe'mo'zama hanaza zamavu'zama zana zamavaririta osiho huno zamasami'ne. Hianagi Ra Anumzamofo kea rutagre'za ana havi zamavu'zmavazana hu'naze.
A opovrhli ustanovení jeho i smlouvu jeho, kterouž učinil s otci jejich, i osvědčování jeho, kterýmiž se jim osvědčoval, a odešli po marnosti, a marní učiněni jsou, následujíce pohanů, kteříž byli vůkol nich, o nichž jim byl přikázal Hospodin, aby nečinili jako oni.
16 Ana nehu'za Israeli vahe'mo'za Ra Anumzana Anumzazamimofo kasegea ana maka runetagre'za, ainireti kre'za tare bulimakao anentatre tro nehu'za, Asera havi anumzamofo amema'a antre'za tro hunente'za, monafi hanafitamine Bali havi anumzante'ene monora huzamante'naze.
A opustivše všecka přikázaní Hospodina Boha svého, udělali sobě slitinu, dvé telat a háj, a klaněli se všemu vojsku nebeskému; sloužili také Bálovi.
17 Ana nehu'za zamagra ne'mofa'zamia zamahe'za tevefi Kresramana nevu'za, zamene vahete'ene, fri vahe hankro'enema keaga nehaza vahetega, zamaza hanazegu nevu'za, Israeli vahe'mo'za Ra Anumzamofo avurera monko a'nemo'zama nehazaza hu'za zamagra'a zagore ome atre'za havi zamavu'zmavaza hazazamo Anumzamofona azeri arimpa ahe'ne.
A vodili syny své a dcery své skrze oheň, a obírali se s hádáním a kouzly, a tak vydali se v činění toho, což jest zlé před očima Hospodinovýma, popouzejíce ho.
18 E'ina hu'negu Ra Anumzamo'a Israeli vahera tusi rimpa hezamanteno, amefi hunezamino, mopazamifintira zamaretrege'za afete vu'naze. Ana higeno magore huno Israeli vahera mopa zamifina omanizage'za, Juda naga'mo'za zamagrake mopafina mani'naze.
Protož rozhněval se Hospodin náramně na Izraele, a zahnal je od tváři své, nezanechav z nich nic, kromě samého pokolení Judova.
19 Hianagi Juda naga'mo'za zamagranena ana zanke hu'za, Ra Anumzana Anumzazamimofo kasegea amagera onte'naze. Zamagra Israeli vahe'mo'zama hu'naza havi zamavu zamavaza zamage'ante'za hu'naze.
Ano i Juda neostříhal přikázaní Hospodina Boha svého, ale chodili v ustanoveních Izraelských, kteráž byli nařídili.
20 E'ina hu'negu Ra Anumzamo'a ana maka Israeli vahera agri avugatira zamefi hunezamino, zamatrege'za ha' vahe'mo'za eme zamazeri haviza hu'naze.
A protož opovrhl Hospodin všecko símě Izraelské a ssužoval je, a vydal je v ruku loupežníků, až je i zavrhl od tváři své.
21 Hagi korapara Israeli vahe'ene Juda vahe'enena kini ne' Deviti kegava huzmantege'za mani'nazane. Hianagi henka Anumzamo Deviti nagapintira Israeli vahera refko hutrege'za zamagra'a zamagiare oti'naze. Anama nehu'za Israeli vahe'mo'za Nebati nemofo Jeroboamuna kini'zamia azeri oti'naze. Hianagi Jeroboamu'a Israeli vahera zamavazu hige'za, Ra Anumzana zamefi humi'za rama'a kumi hu'naze.
Nebo odtrhl Izraele od domu Davidova, a krále ustanovili Jeroboáma syna Nebatova, Jeroboám pak odvrátil Izraele od následování Hospodina, a přivedl je k hřešení hříchem velikým.
22 Hagi Israeli vahe'mo'za Jeroboamu'ma hu'nea kumira zamefira huomi'za, kazigazi hu'za ana maka kumira hu'naze.
A chodili synové Izraelští ve všech hříších Jeroboámových, kteréž on činil, a neodstoupili od nich,
23 Hagi Israeli vahe'mo'za ana zamavu zamavara hu'za neazageno, Ra Anumzamo'ma eri'za vahe'a kasnampa vahe zamagipi huvazino koro kema huzamante'nea nanekemo'a nena raga'a efore hu'ne. Ana hutege'za Asiria vahe'mo'za Israeli vahera eme ha'huzamante'za zamavare'za Asiria moparega kina ome huzmantazage'za anantega umani'ne'za meni'nena mani'naze.
Až zavrhl Hospodin Izraele od tváři své, jakož byl mluvil skrze všecky služebníky své proroky. I vyhnán jest Izrael z země své do Assyrie až do tohoto dne.
24 Hagi anante Siria kini ne'mo'a Babiloni rankumate'ene Katama kumate'ene Avama kumate'ene Hamati kumate'ene Sefarvaimi kumate'ma hu'za nemaniza vahera zamavareno, Sameriama me'nea kumatamimpina Israeli vahe'ma nomaniza nompi eme zamatrege'za ana kumatmimpi mani'naze. Ana nehu'za Sameria rankuma'enena eri'za mani'naze.
Potom král Assyrský přivedl lidi z Babylona, a z Kut a z Ava, a z Emat a z Sefarvaim, a osadil je v městech Samařských místo synů Izraelských, kteříž opanovavše Samaří, bydlili v městech jejich.
25 Hagi ana Israeli vahe kumapima emaniza vahe'mo'za Ra Anumzamofona korora hunte'za monora huonte'naze. E'ina hazagu Ra Anumzamo'a laioni huzamantege'za e'za ana vahera mago'a eme zamahe fri'naze.
I stalo se, když tam bydliti počali, a nesloužili Hospodinu, že poslal na ně Hospodin lvy, kteříž je dávili.
26 Hagi ana higeno mago'a vahe'mo'za vu'za Asiria kini nera amanage hu'za ome asami'naze, Kagrama zamavarenka Sameria kumatmimpima ome zamante'nana, vahe'mo'za ana mopafima nemania Anumzamofo kasegea ontahi'naze. E'ina hu'negu ana mopafi Anumzamo'a laioni huzamantege'za eza ana vahera eme zamahe fri'naze.
Protož mluvili králi Assyrskému, řkouce: Národové ti, kteréž jsi přenesl a osadil v městech Samařských, neznají obyčeje Boha země té; protož poslal na ně lvy, kteříž je hubí, proto že neznají obyčeje Boha země té.
27 Hagi anante Asiria kini nemo'a amanage huno vahera huzamante'ne, Israeliti'ma zamavaretama eme kinama huzamante'nona pristi nagapinti vutma mago ome avreta Sameria ome antenkeno mani'neno, ana mopafi Anumzamofo kasegea vahera rempi huzamino.
I přikázal král Assyrský, řka: Doveďte tam jednoho z těch kněží, kteréž jste odtud přivedli, a odejdouce, nechť tam bydlí, a učí je obyčeji Boha země té.
28 Hagi anante Israeliti pristi naga'ma eme kinama huno Asiriama mani'nazafinti mago avare'za vu'za Sameria ome atrazageno Beteli kumate umani'neno, ana vahera Ra Anumzamofoma koro hunte'za mono'ma hunte'naza avu'ava zana rempi huzami'ne.
Přišel tedy jeden z kněží, kteréž byli přivedli z Samaří, a bydlil v Bethel, a učil je, jak by měli sloužiti Hospodinu.
29 Hianagi ru vahe ru vahe'ma Israeli vahe ranra kumatamimpima enemaniza vahe'mo'za zamagra'a anumza tro hutere hu'za nemaniza kumate kumatera antetere hu'naze. Ana nehu'za havi anumzazamimofo amema'a tro hu'za, Israeli vahe'mo'zama havi anumzamofonte mono'ma hunte kuma'ma tro'ma hunte'naza kumatmintera antevare'naze.
A však nadělali sobě jeden každý národ bohů svých, kteréž stavěli v domě výsostí, jichž byli nadělali Samařští, jeden každý národ v městech svých, v nichž bydlili.
30 Hagi Babiloni vahe'mo'za Sukot-Benotie nehaza havi anumzamofo amema'a tro hazage'za, Kuta vahe'mo'za Nergalie nehaza havi anumzamofo amema'a tro hazage'za, Hamati vahe'mo'za Asimae nehaza havi anumzamofo amema'a tro hazage'za,
Muži zajisté Babylonští udělali Sukkot Benot, muži pak Kutští udělali Nergale, a muži Ematští udělali Asima.
31 Avate vahe'mo'za Nibfazie nehaza havi anumzane, Tartakie nehaza havi anumzantremokizni zanamema'a tro hazage'za, Sefarvaimi vahe'mo'za Adramelekie nehaza anumzane, Anamelekie nehaza havi anumzantrente ne'mofavrezamia zamahe'za ofa kresramna vu'naze.
Hevejští tolikéž udělali Nibchaz a Tartak, a Sefarvaimští pálili syny své ohněm Adramelechovi a Anamelechovi, bohům Sefarvaimským.
32 Hagi zamagra ana nehu'za, Ra Anumzamofona Agri'enena monora hunte'naze. Hianagi zamagra'a vahepinti pristi vahera huhampri zamantage'za ofama hu kumatera mani'ne'za, ofama eri'za aza zantamina kresramna vu zamante'naze.
A tak sloužili Hospodinu, nadělavše sobě z počtu svého kněží výsostí, kteříž přisluhovali jim v domích výsostí.
33 Hagi zamagra Ra Anumzamofona koro hunte'naze. Hianagi zamagra mopa zamiregama mani'nezama ko'ma nehaza zamavu'zamavaza amage ante'za anumzazamire monora huntetere hu'naze.
Hospodina ctili, však předce bohům svým sloužili vedlé obyčeje těch národů, odkudž převedeni byli.
34 Hagi meninena ana vahe'mo'za ko'ma nehaza zamavu zamavara otre'za huvava hu'za neaze. Ana nehu'za Ra Anumzamofona monora hunonte'za, kasegene, tra kea amagera nonte'za, Jekopunku'ma mago agi'a Israeli'e huno'ma antemi'nea ne'mofo naga'ma zami'nea kasegene tra kenena amagera onte'naze.
A do dnes činí vedlé obyčejů starých; nebojí se Hospodina, a nečiní vedlé ustanovení a úsudků jeho, ani vedlé zákona a přikázaní, kteráž vydal Hospodin synům Jákobovým, jehož nazval Izraelem.
35 Hagi Ra Anumzamo'ma Israeli naga'enema huhagerafi huvempa kema hu'neana amanage huno huzamante'ne, tamagra mago anumzantera monora huntege, kepri huta tamarenarege, eri'zana erintege, ofa kresramna vugera osutfa hiho.
Učinil také byl Hospodin s nimi smlouvu, a přikázal jim, řka: Nebudete ctíti bohů cizích, ani se jim klaněti, ani jim sloužiti, ani jim obětovati.
36 Hianagi Ra Anumzamona tusi'a hankavenireti nazana rusutena, Isipitira tamavre'na etirami'noa Anumza mani'noanki, Nagriteke kepri hutma tamarenareta monora hunenanteta, ofa kresramna vunanteho.
Ale Hospodina, kterýž vás vyvedl z země Egyptské v síle veliké a v rameni vztaženém, toho ctíti budete, a jemu se klaněti, a jemu obětovati.
37 Hagi maka tra ke'ne kase keni'anema amage anteho huno'ma krerami'nea kemofona kva hu'neta, maka zupa avariri fatgo hiho. Ana nehutma mago'a havi anumzamofonkura korora huta monora huozmanteho.
Také ustanovení a úsudků, i zákona a přikázaní, kteráž napsal vám, ostříhati budete, plníce je po všecky dny, a nebudete ctíti bohů cizích.
38 Hagi tamagranema huhagerafi huvempa kema hu'noankegura tamagesa nentahitma, mago'a havi anumzamofonkura korora hunteta monora ome huonteho.
Nadto na smlouvu, kterouž jsem učinil s vámi, nezapomínejte, aniž ctěte bohů cizích.
39 Hianagi Ra Anumzana tamagri Anumzamonage monora hunenantekena maka ha' vahe'zamazampintira tamagu vazi'neno.
Ale Hospodina Boha vašeho se bojte; onť vás vysvobodí z ruky všech nepřátel vašich.
40 Ra Anumzamo'a anage hianagi anankea ontahi'za, ko'ma hu'za e'naza zamavu zamavara kazigazi hu'za huvava hu'naze.
A však neposlechli, ale vedlé obyčeje svého starého činili.
41 Hagi ana vahe'mo'za Ra Anumzamofona koro hunte'za monora hunte'nazanagi, zamagra havi anumza zamire'enena monora hunte'naze. Ana hazage'za mofavre zamimo'zane zamagehe'izanena zamafahe'mokizmi zamavu zamava zamavariri'za ana zanke meninena nehaze.
A tak ti národové ctili Hospodina, a však proto rytinám svým sloužili. Takž i synové jejich a synové synů jejich vedlé toho, což činili otcové jejich, také činí až do dnešního dne.
