2 Kroniku 9
1 Hagi Siba kumateti kuini a'mo'ma Solomoni agi agenkemo'ma vuno'eno'ma hiankema nentahino'a, amuhoma hu'nea agenoka kea Solomonina eme antahigeno reheno kenaku Jerusalemi kumate e'ne. Hagi anama e'neana mnanentake zantamine tusi'a goliramine, zago'amo'a marerirfa haveramine, erino rama'a kemoli afutamimofo agumpi e'ne. Hagi Solomoninte'ma ana zantmima erino eteno'a ne-eno'a antahintahi afima me'nea nanekea maka Solomonina eme antahige'ne.
Královna pak z Sáby uslyševši pověst o Šalomounovi, přijela do Jeruzaléma, aby zkusila Šalomouna v pohádkách, s vojskem velmi velikým a s velbloudy, na nichž přinesla vonných věcí, a zlata velmi mnoho i kamení drahého. Přišla tedy k Šalomounovi, a mluvila s ním o všecko, což měla v srdci svém.
2 Hagi maka agenoka kema antahima ke'nea kemo'a magore huno Solomonina amuhoa huonte'ne.
Jížto odpověděl Šalomoun na všecka slova její. Nebylo nic skrytého před Šalomounem, nač by jí neodpověděl.
3 Hagi Siba kumate kuini a'mo'ma Solomoni knare antahintahi'ama negeno, kini vahe kuma'ma ki'nea zama negeno,
Protož uzřevši královna z Sáby moudrost Šalomounovu, a dům, kterýž byl ustavěl,
4 ne'zama nenea zama negeno, eri'za vahe'aramine, kukenazminema negeno, kinimofo waini tima afinemiza eri'za vahe'ane kukena zminena negeno, mono nompima Ra Anumzamofontega marerino kresramna nevia zantaminema negemo'a, ra asimu nenteno kea osu'ne.
I pokrmy stolu jeho, též sedání a stávání služebníků jeho přisluhujících jemu, i roucha jejich, šeňkýře také jeho a oděv jejich, i stupně, kterýmiž vstupoval k domu Hospodinovu: zděsila se náramně,
5 Ana nehuno ana kuini a'mo'a amanage huno kini nera asmi'ne, Keka'agu'ene, knare antahizanka'agu'ma nanekema hazage'nama kumanirega mani'nena antahi'noana tamage hu'naze.
A řekla králi: Praváť jest řeč, kterouž jsem slyšela v zemi své o věcech tvých a o moudrosti tvé.
6 Hianagi ana nanekema nentahi'na havige nehe'za hu'na nagesa antahi'noanagi, menina nagra navufinti eme koana tamage huno knare antahintahi kamo'a, kumanire'ma mani'nenama antahi'noa kea agateretfa hu'nege'na nagra navufinti koe.
Však jsem nechtěla věřiti řečem jejich, až jsem přijela a uzřela očima svýma, a aj, není mi praveno ani polovice o velikosti moudrosti tvé. Převýšil jsi pověst tu, kterouž jsem slyšela.
7 Hagi maka vahekamo'za muse nehazageno, eri'za vaheka'aramimo'zama maka knama kavugama mani'nezama knare antahintahi zanka'ama nentahisnaza vahe'mo'za, tusi muse hugahaze.
Blahoslavení muži tvoji, a blahoslavení služebníci tvoji tito, kteříž stojí před tebou vždycky, a slyší moudrost tvou.
8 Kagri'ma kavesineganteno Israeli vahe kinima kazeri oti'nea Ra Anumzana kagri Anumzamo'a, ra agi erisie. Na'ankure kagri Anumzamo'a, Israeli vahera ozmatretfa hugahue huno avesi zmante'neankino, ozmatretfa hugahie. Kagra fatgo hunka keagazmia nentahinka, fatgo hunka keagazmia refko huzmantogu, kinizmi manio huno kazeri oti'ne.
Budiž Hospodin Bůh tvůj požehnaný, kterýž tě sobě oblíbil, aby tě posadil na stolici své, abys byl králem na místě Hospodina Boha tvého. Proto že miluje Bůh tvůj Izraele, aby jej utvrdil na věky, ustanovil tě nad nimi králem, abys činil soud a spravedlnost.
9 Anage nehuno Seba kumate kuini a'mo'a Solomonima ami'neana, kna'amo'a 4'a tani agatere'nea goline, rama'a mnanentake zane, zago'amo'a mareri'nea mnanentake paurana, rama'a nemino, zago'amo marerirfa haveraminena ami'ne.
I dala králi sto a dvadceti centnéřů zlata, a vonných věcí velmi mnoho, i kamení drahého, aniž bylo kdy přivezeno takových vonných věcí, jakéž darovala královna z Sáby Šalomounovi.
10 Hagi Hiramu eri'za vahetamine Solomoni eri'za vahetmimo'za Ofiri kumateti golima eri'zama e'nazana vahe'mo'za algamu zafane, zago'amo marerirfa haveramine eri'za e'naze.
K tomu také i služebníci Chíramovi, a služebníci Šalomounovi, kteříž byli přivezli zlata z Ofir, přivezli dříví algumim a kamení drahého.
11 Hagi kini ne' Solomoni'a algamu zafareti Ra Anumzamofo mono nonte'ene agra nonte'enena lata ahenenteno, ana zafaretike mago'a zavenaramina tro nehuno, hapue nehaza zavenaraminena tro hu'ne. Hagi e'inahu hentofa zana kora Juda vahe mopafina fore hige'za onke'nazaza eri fore hu'ne.
I nadělal král z toho dříví algumim stupňů k domu Hospodinovu i k domu královu, též harf a louten zpěvákům, aniž kdy prvé vídány takové věci v zemi Judské.
12 Hagi kini ne' Solomoni'a Seba kumateti kuini a'mo'ma mago'a zanku avesigenoma antahigea zana, ana maka amigeno, agrama erino'ma e'nea fenona agatereno tusi feno erino eri'za vahe'ane kuma'arega ete vu'ne.
Král také Šalomoun dal královně z Sáby vedlé vší vůle její, čehož požádala, kromě toho, což byla přinesla k králi. Potom se navrátila a odjela do země své, ona i služebníci její.
13 Hagi mago mago kafufima Solomonima golima eme amizageno eritruma huterema hu'neana, kna'amo'a 25tani hu'nea goli eri atru hutere hu'ne.
Byla pak váha toho zlata, kteréž přicházelo Šalomounovi na každý rok, šest set šedesáte a šest centnéřů zlata,
14 Hagi feno vahetegati'ma takisi zagoma eri'nea zagoa, anampina erinte'za ohampri'naze. Ana zanke hu'za Arebia kini vahe'mo'zane, Israeli mopafima kegava hu'naza gavana vahe'mo'zanena goline silvanena eri'za Solomonina eme ami'naze.
Kromě toho, což kupci a prodavači přinášeli, a všickni králové Arabští. A vývodové té země přiváželi zlato a stříbro Šalomounovi.
15 Hagi Solomoni'a ranra hankoa golireti 200'a tro hu'neankino, mago mago hankoma tro'ma hu'neana kna'amo'a, 7 kilo hu'nea golireti ruguta huno trohutere hu'ne.
A protož nadělal král Šalomoun dvě stě štítů z zlata taženého; šest set lotů zlata taženého dával na každý štít.
16 Hagi anazanke huno goliretike neone hankoa 300'a hamanteti ruguta huno tro hu'neankino, mago'mago hankoma tro'ma hu'neana, kna'amo'a 3.5kilo naza hu'nea golireti tro hu'ne. Hagi ana hankoramima tro'ma huteno'a, kinimofo nompima Lebanoni afu'za zafe huno agi'a nehea nompi ante'ne.
A tři sta pavéz z zlata taženého; tři sta lotů zlata dal na každou pavézu. I složil je král v domě lesu Libánského.
17 Ana nehuno kini ne' Solomoni'a kini tra'a elefentimofo zaza aveteti avasesea hunteteno, golinutike rekamreno eri anovazinte'ne.
Udělal také král stolici z kostí slonových velikou, a obložil ji zlatem čistým.
18 Hagi kini tra'ma me'neregama marerinaku'ma agiama reno mareri lata, 6si'a tro hunenteno, kini trate'ma mani'neno agiama antesgama hu trara golinutike tro hunte'ne. Hagi ana kini tra'mofo kantigama azama ante harage'ma hu'zana tro hunenteno, ana tava'ontera tare laioni amema'a tro huno kantigma retrurente'ne.
A bylo šest stupňů k té stolici, a podnože té stolice také byly z zlata, držící se stolice, ano i spolehadla rukám s obou stran, tu kdež se sedalo, a dva lvové stáli u spolehadel.
19 Hagi kini tra'ma me'neregama marerinaku'ma agiama reno mareri lata 6si'ama tro'ma hunte'nerera, kantigama mago mago laioni tro huntetere higeno, ana makara 12fu'a laioni oti'naze. Hagi mago kinimo'e huno e'ina hukna kini trara trora osu'neaza huno tro hunte'ne.
Dvanácte též lvů stálo tu na šesti stupních s obou stran. Nebylo nic uděláno takového v žádném království.
20 Hagi Solomoni'ma tima nenea kapuramina goliretike tro hu'ne. Hagi mago noma kino Lebanoni afuza zafe huno'ma agima antemi'nea nompima me'nea zuompo, keonke zantamina maka goliretike tro hu'ne. Hagi mago zana silvaretira trora osu'ne, na'ankure Solomoni knafina silvamofona ke amneza se'naze.
Nadto všecky nádoby krále Šalomouna, jichž ku pití užívali, byly zlaté, a všecky nádoby v domě lesu Libánského byly z zlata nejčistšího. Nic nebylo z stříbra, aniž ho sobě co vážili za dnů Šalomounových.
21 Na'ankure Solomoni venteramimpina Hiramu eri'za vahe'mo'za, Tasisi kumate vu'za 3'a kafuma evuterema nehige'za golima, silvama elefentimofo zaza ave'ma, monkitmima, ranra namaramine avre'za etere hu'naze.
Nebo měl král lodí, kteréž přecházely přes moře s služebníky Chíramovými. Jednou ve třech letech vracovaly se ty lodí mořské, přinášející zlato a stříbro, kosti slonové a opice a pávy.
22 Ana higeno Solomoni'a feno zampine knare antahintahi zampinena, maka ama mopafi kini vahetmina zamagatere'ne.
I zveleben jest král Šalomoun nad všecky krále zemské v bohatství a v moudrosti.
23 Hagi maka ama mopafi kini vahe'mo'za Solomoninte e'za Anumzamo'ma knare antahintahima ami'nea antahintahia eme antahi'naze.
Pročež všickni králové země žádostivi byli viděti tvář Šalomounovu, aby slyšeli moudrost jeho, kterouž složil Bůh v srdci jeho.
24 Maka kafune kafunema Solomonima kenaku'ma aza vahe'mo'za musezama eriza e'nazana silvane, goline kukenane, mnanentake zantamine, hosi afutamine, miulie nehaza donki afutaminena avre'ne'za eme ketere hu'naze.
Z nichž jeden každý přinášeli také dar svůj, nádoby stříbrné a nádoby zlaté, roucha a zbroj, i vonné věci, koně a mezky, každého roku,
25 Hagi Solomoni'a karisima renteno vanoma hu hosi afutamimofo nona 4tauseni'a kinteno, 12tauseni'a hosi afutamina ante'ne. Hagi ana hosiramima ante'neana zamagri kuma'ma tro'ma hunte'nea kumatmimpine Jerusalemima agrama nemania kumate'ene zamantege'za mani'naze.
Tak že měl Šalomoun čtyři tisíce stájí koní a vozů, a dvanácte tisíc jezdců, kteréž rozsadil v městech vozů a při králi v Jeruzalémě.
26 Hagi Yufretisi tinteti agafa huteno vuno Filistia mopafi vuno, Isipi mopa atupare'ma manino uhanati'nea kini vahetmina Solomoni kegava huzmante'ne.
I panoval nade všemi králi od řeky Eufrates až k zemi Filistinské, a až k končinám Egyptským.
27 Hagi Solomoni'a rama'a silva eritru higeno, Jerusalemi kumapina havegna huno amne zankna nehigeno, rama'a sida zafa eritru higeno agupofima sikamo zafamo hageno amnezankna hiaza hu'ne.
A složil král stříbra v Jeruzalémě jako kamení, a cedrového dříví jako planého fíkoví, kteréž roste v údolí u velikém množství.
28 Hagi Solomoni hosiramima mizama se'nazana, Isipiti'ene mago'a kumategati'ene mizase'naze.
Přivodili také Šalomounovi koně z Egypta i ze všech zemí.
29 Hagi Solomoni'ma kinima mani'nea knafima mago'azama tro'ma hu'nea zamofo agenkea eseteti'ma agafa huno atumpare'ma vu'neana, kasnampa ne' Neteni agenkema krenentaza avontafepine, Silo kumateti kasnampa ne' Ahija agenkene, kasnampa ne' Ido'ma Nebati nemofo Jeroboamu avontafema krentenafi krente'naze.
Jiné pak věci Šalomounovy, první i poslední, vypsány jsou v knize Nátana proroka, a v proroctví Achiáše Silonského, a u viděních Jaaddy proroka o Jeroboámovi synu Nebatovu.
30 Hagi Solomoni'a 40'a kafufi kinia Jerusalemia mani'neno, Israeli vahera kegava huzmante'ne.
A kraloval Šalomoun v Jeruzalémě nade vším Izraelem čtyřidceti let.
31 Hagi anante Solomoni'a frige'za, nefa Deviti kumapi Jerusalemi asente'naze. Hagi anama hutazageno'a nemofo Rehoboamu agri nona erino kinia mani'ne.
I usnul Šalomoun s otci svými, a pochovali jej v městě Davida otce jeho. Kraloval pak Roboám syn jeho místo něho.
