< 2 Kroniku 23 >
1 Hianagi pristi ne' Jehoiada'a korora osu 100'a sondia vahete'ma kegavama nehaza sondia kva vahetamine kea huhagerafi'ne. Ana kva vahetmimofo zamagi'a, Jerohamu nemofo Azaria'ma, Jehohanani nemofo Ismaeli'ma, Obeti nemofo Azaria'ma, Adaia nemofo Maseia'ma, Zikri nemofo Elisafati'e.
Léta pak sedmého posilnil se Joiada, a pojal s sebou v smlouvu setníky, Azariáše syna Jerochamova, a Izmaele syna Jochananova, a Azariáše syna Obédova, a Maaseiáše syna Adaiášova, a Elizafata syna Zichri,
2 Ana hute'za Livae vahetamine, mago mago Israeli naga nofimofo kva vahetmina maka Juda mopafima me'nea rankumatmimpi vano hu'za zamavare'za Jerusalemi kumate zamavare atru hu'naze.
Kteříž obcházejíce zemi Judskou, shromáždili Levíty ze všech měst Judských, a přední z otcovských čeledí Izraelských, a přišli do Jeruzaléma.
3 Hagi maka atruma hu'naza vahe'mo'za Anumzamofo nompi vu'za kasefa kini ne'ene huhagerafi huvempa kea hu'naze. Hagi Jehoiada'a amanage hu'ne, kini ne'mofo Deviti mofavremo kinia manigahie huno Ra Anumzamo'a hu'ne.
I učinilo všecko to shromáždění smlouvu v domě Božím s králem. Byl pak jim řekl Joiada: Aj, syn králův kralovati bude, jakož mluvil Hospodin o synech Davidových.
4 Hagi tamagra amana hugahaze, 3'a kevu pristi vahe'ene Livae vahepintira, mago kevuma Sabatire'ma eri'zama eneriza kevumo'za mono nomofo kafantera kegava hugahaze.
Tatoť jest věc, kterouž učiníte: Třetí díl vás, kteříž přicházíte v sobotu z kněží a z Levítů, budou vrátnými.
5 Hagi mago kevumo'za kini ne'mofo nonkumate kegava hanageno, mago kevumo'a mono nonkuma kafante kegava hugahaze. Hagi maka vahe'mo'za Ra Anumzamofo mono no kumapi manigahaze.
Třetí pak díl bude při domě královu, a třetí díl u brány přední, ale všecken lid bude v síních domu Hospodinova.
6 Hagi atrenkeno mago vahe'mo'a Ra Anumzamofo mono nompina marerino atiraminora osutfa hino. Pristi vahetamine ana nompima eri'zama eri'naza Livae vahe'mo'zage mareri'za atiramiza hugahaze. Na'ankure zamagra agru hu'naze. Hianagi maka vahetmina Ra Anumzamo'ma eri'zama zami'nere manitere hugahaze.
Aniž kdo vcházej do domu Hospodinova kromě kněží a těch Levítů, kteříž konají služby. Ti ať vcházejí, nebo svatí jsou, všecken pak lid ať drží stráž Hospodinovu.
7 Hagi mago mago Livae vahemota tamazampina ha'zantmia erineta kini ne' Joasina manigaginteneta kegava huntegahaze. Hagi iza'oma mono nompima efresia vahera ahefriho. Ana nehuta inantegoma kini ne'mo'ma vanirega avaririta vano hiho.
I obstoupí Levítové krále vůkol, jeden každý maje braň svou v rukou svých, a kdož by koli všel do domu, ať umře. A buďte při králi, když bude vcházeti, i když bude vycházeti.
8 Anage hige'za Livae vahe'ene maka Juda vahe'mo'zanena pristi ne' Jehoiada'ma zamasamia kante ante'za Sabati knazupa eri'zama e'neri'za vahetamine ete zamazama hunaku'ma aza vahetaminena, maka zamavarente'ne. Na'ankure pristi ne' Jehoiadama eri'zama refkoma huno koma zami'nea vahera huozmante zamatrege'za mani'naze.
Tedy učinili Levítové a všecken Juda všecko, cožkoli přikázal Joiada kněz, a vzali jeden každý muže své, kteříž přicházeli v sobotu, a kteříž odcházeli v sobotu; nebo byl nepropustil Joiada kněz žádné střídy.
9 Ana nehuno pristi ne' Jehoiada'a kini ne' Deviti'ma Anumzamofo mono nompima ante'nea karugru keveramine, ranra hankoramine, neone hankoraminena 100'a sondia vahete kva vahetamina erizmi'ne.
I dal Joiada kněz setníkům kopí a pavézy i štíty, kteříž byli krále Davida, jenž byli v domě Božím.
10 Ana huteno kini ne'mo'a kva vahera zamazeri otige'za maka ha'ma huzantamina zamazampina erieri hu'neza kre sramnavu itareti vuno, ana mono nomofo sauti kaziga evuteno, noti kazigama evige'za oti'za manigaginte'naze.
A postavil všecken lid, (a jeden každý měl braň v ruce své), od pravé strany domu až do levé strany domu, proti oltáři a proti domu, při králi všudy vůkol.
11 Ana hute'za kini ne'mofo nemofona avre'za atineramiza kini fetorira asenirera antaninente'za kasegema me'nea avontafera ami'naze. Ana nehu'za kini nere hu'za huama nehazageno, pristi ne' Johoiada'a olivi masavena anumpi taginte'no kinia azeri oneti'za anage hu'naze, Kini ne'moka zazate kinia maninka vugahane.
A tak vyvedli syna králova, a vstavili na něj korunu královskou a ozdobu. I ustanovili jej králem, a pomazali ho Joiada a synové jeho, a říkali: Živ buď král!
12 Hagi vahe'mo'zama zamagamare'za musema hu'za kini ne' Joasima amrarama hu'za nevaza zamagasasama Atalia'ma nentahino'a, Ra Anumzamofo mono nompi ana vahetmima mani'nazafi ufre'ne.
V tom uslyševši Atalia hřmot sbíhajícího se lidu, a chválícího krále, vešla k lidu do domu Hospodinova.
13 Hagi ana nompima marerino keana, ra zafama retrurente kafantera kini vahe'ma oneti'zare kini ne' Joasi'a oti'negeno ome ke'ne. Hagi sondia vahete kva vahetamine, ufema neraza vahetaminena kini ne'mofo asoparega kantigma otizageno maka vahe'mo'za ufena nere'za, zavena nehe'za musena hu'za zagamera nehazageno ome nezamageno, kukena'a tagato nehuno krafa huno amanage hu'ne, tamagra nahenaku komoru hutma renavatga hu'naze.
A když pohleděla, a aj, král stál na místě vyšším, kudyž se vchází, a knížata i trubači podlé krále, a všecken lid země veselící se, a zvučící na trouby, a zpěváci s nástroji hudebnými, a ti, kteříž předčili v zpívání. Tedy roztrhla Atalia roucho své, a řekla: Spiknutí, spiknutí!
14 Anagema higeno'a, anante Jehoiada'a 100'a sondia vahete kva vahetmima zamazeri oti'nea vahera ke hige'za azageno amanage huno huzmante'ne, Mono no tava'ontetira avretma sondia vahetmimofo amunompi nevinkeno agri'ma avariri'zama vanaza vahetmina maka zamahe friho. Na'ankure pristi ne'mo'a huno Ra Anumzamofo mono nompina ahe ofriho hu'ne.
Ale Joiada kněz rozkázal vyjíti setníkům, hejtmanům vojska, řka jim: Vyveďte ji prostředkem řadů, a kdož by za ní šel, ať jest zabit mečem. Nebo byl řekl kněz: Nezabijejte jí v domě Hospodinově.
15 Anage higeno Ataliana ome azerite'za kini ne'mofo kuma kafanku Hosi afu kafane nehaza kafante avre'za ome ahe fri'naze.
A když se jí rozstoupili s obou stran, šla, kudy se chodí k bráně koňské k domu královskému, a tu ji zabili.
16 Ana huteno Jehoiada'a agrane, maka vahetami'mozane, kini ne' Joasi'enema Ra Anumzamofo vahe'ma manisaza kea huvempa huno huhagerafi'ne.
Tedy Joiada učinil smlouvu mezi Hospodinem a mezi vším lidem, i mezi králem, aby byli lid Hospodinův.
17 Ana'ma hutege'za maka vahe'mo'za vu'za Bali havi anumzamofo mono nona ome taganavazi netre'za, kre sramnavu itaramimofo, amema'araminena tapage tapagu hunetre'za, ana kre sramnavu itaramimofo avuga, Bali havi anumzamofo pristi ne' Matanina ahe fri'naze.
Potom šel všecken lid do domu Bálova a zbořili jej i oltáře jeho, a obrazy stroskotali. Matana pak kněze Bálova zabili před oltáři.
18 Ana huteno Deviti'ma ko'ma mono nompi eri'zama refkoma hu'neaza huno Jehoiada'a pristi vahetamine, Livae vahetaminena mono nompi eri'zana refko huno zami'ne. Hagi ana vahe'mo'za Mosese kasegemo'ma hu'nea kante ante'za Ra Anumzamofontega kresramna nevu'za Deviti'ma e'ina hihoma hu'nea kante ante'za zagamera nehu'za musena hu'naze.
I uvedl zase Joiada úředníky domu Hospodinova pod moc kněží a Levítů, kteréž byl rozdělil David v domě Hospodinově, aby obětovali zápaly Hospodinu, (jakož psáno jest v zákoně Mojžíšově), s veselím a zpíváním podlé nařízení Davidova.
19 Hagi zamagra'ama zamazeri agru osu vahe'ma Ra Anumzamofo mono nompima marerizanku'ma kafante'ma mani'ne'za kegava hu vahera Jehoiada'a zamazeri oti'ne.
Postavil také vrátné u vrat domu Hospodinova, aby tam nevcházel poškvrněný jakoužkoli věcí.
20 Ana nehuno Jehoiada'a sondia vahete kva vahe'ma, gavana vahe'ma, vahete'ma kvama hu'naza vahetmima, maka vahetmima huno kehige'za kini nera avre'za Ra Anumzamofo mono nontegatira urami'naze. Hagi anaga kaziga kafanteti umareri'za kini nera noma'afina ome antazageno kini trate umani'ne.
A pojav setníky a znamenitější, a ty, kteříž správu drželi nad lidem, i všecken lid země, provázel krále z domu Hospodinova. I šli branou hořejší do domu královského, a posadili krále na stolici královské.
21 Ana nehu'za ana maka vahe'mo'za tusi muse nehu'za, zagamera hu'naze. Hagi Jerusalemi kumapina mago zamo'a agasasa oru'ne, na'ankure Ataliana bainati kazinteti ahazageno fri'ne.
I veselil se všecken lid země, a město se upokojilo, jakž Atalii zabili mečem.