2 Kroniku 18

1 Hagi Jehosafati'a tusi feno ne' nemanige'za ra agi nemizageno, agra Ahapu mofa nemofonte ara erinemino, Ahapu'enema tragoteno mani'nia kea huhagerafi'ne.

I měl Jozafat bohatství a slávu velmi velikou, a spříznil se s Achabem.

2 Hagi mago'a kafu evutegeno, Jehosafati'a Ahapu ome kenaku Sameria kumate vigeno Ahapu'a rama'a sipisipi afutamine bulimakao afutamine aheno Jehosafatine, agri'enema vaza vahetmina ne'zana krezamente'ne. Ana nehuno Ahapu'a Ramot-Gileati vahe'ma agranema eme tragomate'nageno ha' ome huzmantesigu Jehosafetina masavenke asami'ne.

Přijel pak po letech k Achabovi do Samaří, a nabil Achab ovcí a volů hojně pro něj a pro lid, kterýž byl s ním, a namlouval ho, aby táhl do Rámot Galád.

3 Israeli kini ne' Ahapu'a Juda kini ne' Jehosafatina antahigeno, Nagri'enena vananketa Ramot-Gileati kumate vahera hara ome huzmantegahu'o? higeno kenona huno, Nagrane sondia vahe'nimozanena kagri vahe mani'nonankita, tagra amne kagrira ome kaza huta hara hugahune hu'ne.

Nebo řekl Achab král Izraelský Jozafatovi králi Judskému: Potáhneš-li se mnou do Rámot Galád? Odpověděl jemu: Jakž jsem já, tak jsi ty, jako lid tvůj, tak lid můj, a s tebouť budu v tom boji.

4 Hianagi Jehosafeti'a huno, Kotazana amama ha'ma hunaku'ma nehu'azana Ra Anumzamo'a na'ane hugahifi antahigeta keteta'e huno Israeli vahe kini ne' Ahapuna asami'ne.

Řekl také Jozafat králi Izraelskému: Vzeptej se medle dnes na slovo Hospodinovo.

5 Anage higeno Israeli vahe kini ne' Ahapu'a 400'a kasnampa vahetami zamavare atru huteno amanage huno zamasami'ne, Ramot-Gileati vahera hara ome huzmantenumpi, ome huozmante'nune? Anage'ma hige'za zamagra hu'za, Anumzamo'a kini ne'moka kazampi zmavrentegahianki, marerinka ome hara huzmanto hu'za hu'naze.

I shromáždil král Izraelský proroků svých čtyři sta mužů, a řekl jim: Máme-li jeti do Rámot Galád na vojnu, čili tak nechati? I řekli: Táhni, nebo dá je Bůh v ruku královu.

6 Hianagi Jehosafati'a mago'ene huno, Ra Anumzamofo kasnampa vahera ama'age mani'nazafi, mago'a mani'nazagu zmantahigegahune huno hu'ne.

Tedy řekl Jozafat: Což již není zde proroka Hospodinova žádného, abychom se ho zeptali?

7 Anage higeno'a, Israeli vahe kini ne' Ahapu'a huno, Mago kasnampa nera Imla nemofo Mikaia mani'neankita antahigenunkeno, Anumzamofo avesira antahigeno kegahie. Hianagi Imala nemofo Mikaiana tusi navaresra hunentoa kasnampa ne' mani'ne. Na'ankure agra kasnampa kema hiana, nagri'ma nazeri havizahu kege nehie. Higeno Jehosafeti'a huno, Kini ne'moka, e'inahu kea osunka atregeno agra na'ane hugahifi antahimneno.

Odpověděl král Izraelský Jozafatovi: Ještěť jest muž jeden, skrze něhož bys se mohl poraditi s Hospodinem, ale já ho nenávidím, proto že mi nikdy nic dobrého neprorokuje, ale vždycky zlé. Ten jest Micheáš syn Jemlův. Ale Jozafat řekl: Nechť tak nemluví král.

8 Anage higeno Israeli vahe kini ne' Ahapu'a eri'za vahe'a hunteno, Ame hunka Imla ne'mofo Mikaiana ome avrenka eno.

Protož povolav král Izraelský komorníka jednoho, řekl: Přiveď sem rychle Micheáše syna Jemlova.

9 Hanki Israeli kini ne' Ahapu'ene Juda kini ne' Jehosafatikea kini vahe zaza kukena huke tra'znire Sameria kuma kafante witi akru neharazare mani'nake'za, zamavuga ana kasnampa vahetmimo'za kasnampa kea hu'naze.

(Mezi tím král Izraelský a Jozafat král Judský seděli jeden každý na stolici své, odíni jsouce rouchem. Seděli pak v placu u vrat brány Samařské, a všickni proroci prorokovali před nimi.

10 Hagi Kenana nemofo Zedekai'a ainireti pazivetamina tro huteno amanage hu'ne, Ra Anumzamo'a amanage hie, Siria vahera ama'na pazivetaminteti zamahenka zamaretufenka nevunka, ome zamahe fri vagaregahane hie.

Kdežto Sedechiáš syn Kenanův udělal sobě byl i rohy železné, a řekl: Takto praví Hospodin: Těmito trkati budeš Syrské, dokudž jich nepohubíš.

11 Anage hige'za mika kasnampa vahe'mo'za magozahu kasnampa kege nehu'za amanage hu'naze, marerinka Ramot-Giliati vahera hara ome huzmagatero. Na'ankure Ra Anumzamo'a kini ne'moka kazampi zamavarentegahie.

Tak podobně všickni proroci prorokovali, řkouce: Jeď do Rámot Galád, a šťastněť se povede; nebo dá je Hospodin v ruku královu.)

12 Hagi Mikaiama asminaku'ma via eri'za ne'mo'a, Mikaiana asmino, ko, mika kasnampa vahe'mo'za Ahapuna knare kasnampa kegege'za eme asmi'naze. Hanki menina antahio, mago'a kasnampa vahe'mo'zama hu'nazankna hunka kini ne'moka hara agateregahane hunka ome asmio.

V tom posel ten, kterýž šel, aby zavolal Micheáše, mluvil jemu, řka: Aj, řeči proroků těch jednostejné jsou a dobré před králem. Medle, buď řeč tvá, jako řeč kterého z nich, a mluv dobré věci.

13 Hianagi Mikaia'a amanage hu'ne, Nagra kasefa huno mani'nea Ra Anumzamo'ma nasami'nea kege'za hugahue.

Jemuž řekl Micheáš: Živť jest Hospodin, že cožkoli vyřkne Bůh můj, to mluviti budu.

14 Hagi Mikaia'ma kini ne' Ahapunte'ma ehanatigeno'a Ahapu'a antahigeno, Mikaiaga Ramot-Gileati kumate vahera hara ome huzmantegahufi hara ome huozmantegahue huno Ahapu'a antahigegeno, Mikaia'a huno, Vunka hara ome huzmanto. Na'ankure Ra Anumzamo'a ana maka vahera kazampi zamavarentegahie.

A když přišel k králi, řekl jemu král: Micheáši, máme-li jeti proti Rámot Galád na vojnu, čili tak nechati? Kterýž řekl: Táhněte a šťastněť se vám povede, i budou dáni v ruku vaši.

15 Hianagi kini ne' Ahapu'a Mikaiana asmino, Nama'a zupa Ra Anumzamofo agifina tamage hunka huvempa hunka nasamio nehugenka, kagra havige kasnampa kea nehane?

Ještě řekl jemu král: I kolikrátž tě mám přísahou zavazovati, abys mi nemluvil než pravdu ve jménu Hospodinovu?

16 Huno higeno Mikaia'a anage hu'ne, Israeli vahe'mo'za kvazmimo omani sipisipimozama nehaza hu'za agonaramimpina panini hu'za vu'za eza nehazage'na ke'noe. Ana nehazageno Ra Anumzamo'a huno, Kvazmia omani'neanki, zamatrege'za nozmirega zamarimpa frune vu'za e'za hiho hu'ne.

Protož řekl: Viděl jsem všecken lid Izraelský rozptýlený po horách jako ovce, kteréž nemají pastýře; nebo řekl Hospodin: Nemají pána tito, navrať se jeden každý do domu svého v pokoji.

17 Anagema higeno'a Israeli kini ne'mo'a, Jehosafatina asmino, ko'ma kasmi'na ama ne'mo'a knare kasanampa kea osugahianki, nagri'ma nazeri havizahu kasnampa kege hugahie hu'na kasami'noe.

I řekl král Izraelský Jozafatovi: Zdaližť jsem neřekl, že mi nebude prorokovati nic dobrého, ale zlé?

18 Hagi anagema nehakeno'a Mikaia'a huno, Ra Anumzamofonkea antahio, Ra Anumzamo'a kini tra'are monafina mani'negeno, maka monafinka ankero vahe'mo'za Anumzamofona tamaga kazigane, hoga kaziganena mani'nazage'na ke'noe.

Řekl dále: Protož slyšte slovo Hospodinovo: Viděl jsem Hospodina sedícího na trůnu svém, a všecko vojsko nebeské stojící po pravici jeho i po levici jeho.

19 Ra Anumzamo'a amanage hu'ne, Iza Israeli kini ne' Ahapuna ome revatga hanigeno Ramot-Gileatia marerinige'za ahegahaze? Anage higeno magoke magokemo'a agra'a antahintahi'a huama hutere hu'ne.

I řekl Hospodin: Kdo oklamá Achaba krále Izraelského, aby vytáhl a padl u Rámot Galád? A když pravil ten toto, a jiný pravil jiné,

20 Anage hazageno, mago avamu'mo'a Ra Anumzamofo avuga eotino amanage hu'ne, Nagra ome revatga hugahue higeno, Ra Anumzamo'a huno inankna hunka ome revatga hugahane? huno antahigegeno,

Tožť vyšel duch, a postaviv se před Hospodinem, řekl: Já ho oklamám. Hospodin pak řekl jemu: Jakým způsobem?

21 agra amanage hu'ne, nagra vu'na maka kasnampa vahetmimofo zamagipina havige naneke ome antegahue. Anagema higeno'a Ra Anumzamo'a huno, revatgama hanana kegura tamage hane huno hugahianki, vunka kema hanazana ome huo huno hunte'ne.

Odpověděl: Vyjdu a budu duchem lživým v ústech všech proroků jeho. Kterýžto řekl: Oklamáš a dovedeš toho; jdiž a učiň tak.

22 E'ina hu'negu menina antahio, Ra Anumzamo'a havigema hu vahe'ma revatga hu avamu maka kasnampa vaheka'aramimofo zamagipina ante'ne. Na'ankure Ra Anumzamo'a kagrikura hazenke erigahane huno hunte'ne.

Protož aj, jižtě dal Hospodin ducha lživého v ústa proroků tvých těchto, ješto však Hospodin mluvil zlé proti tobě.

23 Anage'ma higeno'a, Kenana ne'mofo Zedekaia'a eno Mikaiana ameragente eme rupro hunemino amanage hu'ne, Inankna huno Ra Anumzamofo Avamu'mo'a nagrira natreno kagritega vuno nanekea ome kasami'ne?

Tedy přistoupiv Sedechiáš syn Kenanův, dal políček Micheášovi a řekl: Kterouž jest cestou odšel duch Hospodinův ode mne, aby mluvil tobě?

24 Higeno Mikaia'a kenona huno, Antahio, henkama ha' vahe'mo'zama ha'ma eme hurante'nagenka nomofo agu'afi hunaragintepinka ome frakinka umani'nenka, tamage hu'ne hunka antahigahane.

Odpověděl Micheáš: Aj, uzříš v ten den, když vejdeš do nejtajnějšího pokoje, abys se skryl.

25 Anagema higeno'a, Israeli vahe kini ne' Ahapu'a huno, Mikaiana avreta rankumama kegavama hu'nea gavana ne' Amoninte'ene nenamofo Joasainte vuta,

I řekl král Izraelský: Jměte Micheáše, a doveďte ho k Amonovi hejtmanu města, a k Joasovi synu královu.

26 kini ne'mo'a amanage hie huta ome hiho, Ama nera kinafi avrenteneta mago zana omita bretine tinke'za aminkeno neneno mani'nena, hara ome hute'na ete a'neno huno hie huta ome asamiho.

A díte: Takto praví král: Dejte tohoto do žaláře a dávejte mu jísti maličko chleba a maličko vody, dokudž se nenavrátím v pokoji.

27 Anante Mikaia'a amanage hu'ne, Hapinti'ma onkahesagenkama kagrama knare hunka esanke'na Ra Anumzamo'a nagripina huvazino kasnampa kea osu'ne hu'na hugahue. Hagi ama nanekea maka vahe'mota antahio!

Ale Micheáš řekl: Jestliže se ty navrátíš v pokoji, tedyť nemluvil Hospodin skrze mne. Přesto řekl: Slyštež to všickni lidé.

28 Higeno Israeli vahe kini ne' Ahapu'ene Juda vahe kini ne' Jehosafatikea sondia vahe'zania zamavareke Ramot-Gileati mareri'na'e.

A tak táhl král Izraelský a Jozafat král Judský proti Rámot Galád.

29 Hagi Israeli vahe kini ne' Ahapu'a amanage huno Jehosafatinkura hu'ne, Nagra amne vahe kna hu'na ha' kukena hu'na hapi ufregahue. Hanki kagra kini vahe kukena hunka vuo, huno nesmino agra amne kukena huno hapina ufre'ne.

I řekl král Izraelský Jozafatovi: Změním já se, když půjdu k bitvě, ale ty oblec se v roucho své. I změnil se král Izraelský, a jeli k bitvě.

30 Hagi Siria vahe kini ne'mo'a, karisifi maniza ha'ma nehaza sondia vahete kva vahetminkura huno, Ruga'a vahe'enena hara osuta, Israeli kini ne'ke'za hara hunteho.

Král pak Syrský přikázal byl hejtmanům nad vozy svými, řka: Nebojujte proti malému ani proti velikému, než proti samému králi Izraelskému.

31 Anage'ma hige'za nevu'za Jehosafatima ome nege'za Israeli vahe kini nere hu'za nehu'za rukrahe hu'za avariri'naze. Hianagi Jehosafati'a kezatino, Ra Anumzamoka naza huo higeno, Anumzamo'a aza huno zamazeri rukrahe hige'za atre'za rurega vu'naze.

I stalo se, když hejtmané nad vozy uzřeli Jozafata, řekli: Král Izraelský jest. Takž se obrátili proti němu, aby bojovali. Tedy zkřikl Jozafat, a Hospodin spomohl jemu, a odvrátil je Bůh od něho.

32 Hagi karisifima mani'za e'naza sondia vahe'mo'zama kazama Israeli kini nerompage ru ne'ma nege'za, avarari'zama nevazaretira ome atre'za rukrahe hu'za e'naze.

Nebo uzřevše hejtmané nad vozy, že on není král Izraelský, obrátili se od něho.

33 Hianagi mago sondia ne'mo'a fatufatu huno kevea ahetreno nevuno, mago kevema ahetreana nozame ahehe kna ha kukenamofo kankmumpinti aheraponeno Israeli vahe kini nera amimizafi ahe'ne. Ana higeno kini ne'mo'a karisima erino'ma nevia nekura huno, hago ra hazenke eruanki hapintira ete rukrahe hunka navrenka vuo.

Muž pak střelil z lučiště náhodou, a postřelil krále Izraelského, kdež se pancíř spojuje. Pročež řekl vozkovi: Obrať se, a vyvez mne z vojska; nebo jsem nemocen.

34 Ana knazupa hara hu'za nevazageno, Israeli kini nera karisifi amagena rentinti huntazageno Siria vahe'ma mani'nazarega avugosa hunte'neno mani'negeno vuno kinaga omesegeno fri'ne.

I rozmohla se bitva v ten den. Král pak Izraelský stál na voze proti Syrským až do večera, i umřel v západ slunce.