1 Samue 18
1 Hagi Deviti'ma Soli'enema ke'ma huvagaretegeno'a, henka Jonatani'a Devitina avesinenteno, agra'agu'ma avesinenteaza huno tusiza huno avesinte'ne.
I stalo se, že když přestal mluviti k Saulovi, duše Jonatova spojila se s duší Davidovou, tak že ho zamiloval Jonata jako sebe samého.
2 Hagi ana knareti'ma vu'neana Soli'a Devitina atregeno nefa nontega ovu'neanki, azerigeno agrane mani'ne.
A tak Saul vzal jej k sobě toho dne, a nedopustil mu navrátiti se do domu otce jeho.
3 Hagi Jonatani'a hanavenentake huvempage Devitina hunte'ne. Na'ankure agra'aguma avesinenteaza huno tusiza huno Devitina avesinte'negu anara hu'ne.
I učinil Jonata s Davidem smlouvu, proto že ho miloval jako duši svou.
4 Hagi Jonatani'a za'za kukenama amegama antani'neana, Deviti hatenemino, ana agofetura ha' kukena'ane, bainati kazima'ane ati'ane amu nofi'anena ami'ne.
A složiv Jonata s sebe plášť, kterýmž byl odín, dal jej Davidovi, i roucho své, až do meče svého, a až do lučiště svého, i do pasu svého.
5 Hagi nazankuro Soli'ma Devitinku'ma hugahane huno hiazana Deviti'a knare huno anazana higeno, Soli'a azeri antesga huno sondia vahete kva ante'ne. Hagi ana zankura maka vahe'mo'zane Soli eri'za vahe'mo'zanena muse hu'naze.
Vycházel pak David, k čemuž ho koli posílal Saul, opatrně sobě počínaje. I ustanovil ho Saul nad vojáky, a líbil se všemu lidu, též i služebníkům Saulovým.
6 Hagi Deviti'ma Filistia ne'ma ahetege'za ha'ma huzmagaterete'za ete kumategama azageno'a, maka Israeli kumapinti a'mofa'mo'za nasenasepane, hapu zavenane eri'za ahe'za muse hu'za avo nehage'za Solina amarara hu'naze.
Stalo se pak, když se oni domů brali, a David též se navracoval od zabití Filistinského, že vyšly ženy z každého města Izraelského, zpívajíce a plésajíce, vstříc Saulovi králi s bubny, s veselím a s husličkami.
7 Hagi ana a'mofa'mo'za zavena nehe'za anage hu'za zagamera hu'naze, Soli'a 1tauseni'a ha' vahe zamahegeno, Deviti'a 10 tauseni'a ha' vahe zamahe'ne.
A prozpěvovaly jedny po druhých ženy ty, hrajíce, a řekly: Porazilť jest Saul svůj tisíc, ale David svých deset tisíců.
8 Hagi ana zagamema Soli'a nentahino'a, tusi arimpa ahegeno amanage hu'ne, Zamagra zagamema hazana Devitinkura rama'a 10tauseni'a aheneanki, nagrikura 1tauseni'a ahene hu'za nehaze. Hagi agra maka zantamina erineno, nagri no erino kini mani'naku hige'za e'inahu zagamera hu'naze.
I rozhněval se Saul náramně, nebo nelíbila se mu ta řeč. Pročež řekl: Dali Davidovi deset tisíc, a mně dali toliko tisíc. Co mu ještě přes to přivlastní, leč království?
9 Hagi ana knareti'ma vu'neana Deviti'ma kini tra'ama erizanku Soli'a kaniverenteno vu'ne.
Protož Saul zlobivě hleděl na Davida od toho dne i vždycky.
10 Hagi anante knazupa Anumzamo'a havi avamu huntegeno Solintera hanavetino eno eme azeri haviza higeno, noma'afi mani'neno neginagi nehuno azampina karugru keve e'rinegeno, Deviti'a nehiaza huno zavena azampi azeri'neno ahe'ne.
Stalo se pak druhého dne, že duch Boží zlý napadl Saule, a prorokoval u prostřed domu svého, a David hral rukou svou jako i jindy vždycky. Saul pak měl kopí v ruce své.
11 Hagi Soli'a karugru kevereti Devitina nozafare renarente'nue huno nentahino, karugru keve matevuno reana hantaga higeno, Deviti'a atreno fre'ne. Hagi e'inahu'zana tare zupa hu'ne.
I vyhodil Saul kopí, řka: Prohodím Davida až do stěny. Ale David uhnul se jemu po dvakrát.
12 Hagi Soli'a Devitinkura koro hu'ne. Na'ankure Ra Anumzamo'a Solina atreno Deviti'ene mani'ne.
A bál se Saul Davida, proto že Hospodin byl s ním, a od Saule odstoupil.
13 Hagi Soli'a Devitina tavaoma'aretira azeri netreno 1tauseni'a sondia vahe kva manio huno huntegeno, sondia vahe zamavareno hate vu'ne.
Protož vybyl ho Saul od sebe, a učinil jej sobě hejtmanem nad tisíci; kterýžto vycházel i vcházel před lidem.
14 Hagi hakarezama Deviti'ma hu'nea zamo'a knare ke'za hu'ne. Na'ankure Ra Anumzamo'a agrane mani'negeno'e.
David pak ve všech cestách svých opatrně sobě počínal, nebo Hospodin byl s ním.
15 Hagi Soli'ma keno antahino'ma hiama Deviti'ma hiazamo'ma knare zanke higeno'a, Soli'a mago'ane tusi koro hu'ne.
A když to viděl Saul, že sobě velmi opatrně počíná, bál se ho.
16 Hianagi miko Israeli vahe'ene Juda vahe'mo'za Devitina zamavesinte'naze. Na'ankure agra knare huno sondia vahera hatera zamavareno vuno eno hu'ne.
Ale všecken Izrael i Juda miloval Davida, nebo vycházel i vcházel před nimi.
17 Hagi mago zupa Soli'a anage huno Devitinkura hu'ne, Kota mofa'ni'a Merapuna kaminugenka a' erintegahane. Hianagi kotazana kagrama hanavetinka Ra Anumzamofo ha'ma hanunka, ana ara erigahane. Na'ankure Soli'a antahi'zama'afina Devitina nagra'a nazanura ahe ofrisuanki, Filistia vahe'mo'za hara hunte'za ahe frisaze huno antahi'ne.
Tedy řekl Saul Davidovi: Aj, dceru svou starší Merob dámť za manželku, toliko mi buď muž silný, a veď boje Hospodinovy. (Saul pak myslil: Nechť neschází od mé ruky, ale od ruky Filistinských.)
18 Hagi Deviti'a kenona hunteno, Nagra knarera osugeno, Israeli vahepina naga'nimokizmia zamagia omane vahe mani'nazanki'na, kini ne'moka mofara ara erigara osu'noe.
I řekl David Saulovi: Kdo jsem já, a jakýž jest rod můj a čeled otce mého v Izraeli, abych byl zetěm královým?
19 Hagi Soli'a Merapuna Deviti ara erintegahie huno hu'neanagi, anama zanazeri aravema hunaku'ma hia zupa, Soli'a mofa'a Merapuna omi netreno, Mehola kumate ne' Adrieli avremigeno ara eri'ne.
I stalo se, že když již Merob dcera Saulova měla dána býti Davidovi, dána jest Adrielovi Molatitskému za manželku.
20 Hagi ana knafina Mikeli'a Solina mago mofa'agino, Devitima avesintea kea Solina eme asamizageno'a muse nehuno,
Milovala pak Míkol dcera Saulova Davida; což když oznámili Saulovi, líbilo se to jemu.
21 Anage hu'ne, nagra ana mofania Devitina aminugeno ara erino, nenanemo'zana hanige'na, huntenugeno vuno Filistia vahe'ene hara ome nehanige'za ahegahaze. Nehuno Soli'a Devitina asamino, Menina mago'ene nagri mofara erinka nenanemo'zana hugahane.
(Nebo řekl Saul: Dámť mu ji, aby mu byla osídlem, a aby proti němu byla ruka Filistinských.) A tak řekl Saul Davidovi: Po této druhé budeš mi již zetěm.
22 Hagi Soli'a eri'za vahe'a huzamanteno anage hu'ne, vuta Devitina agrake'ma mani'nenigeta ome asamita, Soli'a agrane mika eri'za vahe'anena muse hugantazanki, kagra mofa'a a' erintenka nenemo'za huo huta ome asamiho.
I rozkázal Saul služebníkům svým: Mluvte k Davidovi tajně, řkouce: Aj, libuje tě sobě král, a všickni služebníci jeho laskavi jsou na tebe; nyní tedy budiž zetěm královým.
23 Higeno ana nenekea Devitina ome asamizageno, Deviti'a anage huno kenona huzamante'ne, Tamagra tamagesa antahi'zana kini ne'mofo nenemozama hu'zana osi'za me'ne hutma nehazo? Nagra nagi omne namunte omane ne' mani'noe.
A když mluvili služebníci Saulovi v uši Davidovy slova ta, odpověděl David: Zdaliž se vám malá věc zdá, býti zetěm královým? A já jsem člověk chudý a opovržený.
24 Hagi Soli eri'za vahe'mo'zama Deviti'ma hu'nea nanekema eri'za ome nesamizageno'a,
Tedy služebníci Saulovi oznámili jemu, řkouce: Taková slova mluvil David.
25 Soli'a mago'ane eri'za vahe'a huzamanteno, amanage huta Devitina ome asamiho, Mofanima mizama hunaku'ma haniana 100'a Filistia venenemokizmi zamagoza anoma'a zamaheno taga huno egahie huno hu'ne huta ome asamiho. Hianagi Solima agesama antahiana ha' ome nehanigeno ahesaze huno antahi'ne.
I řekl Saul: Takto rcete Davidovi: Není žádostiv král věna, toliko sto obřízek Filistinských, aby byla pomsta nad nepřátely královskými. (Saul pak to obmýšlel, aby David upadl v ruku Filistinských.)
26 Hagi Soli eri'za vahe'mo'zama ana nanekema Devitima eme asamizageno'a Deviti'a muse ana nanekerera hu'neanagi, anama knama ante'nea kna eohanati'negeno,
Protož oznámili služebníci jeho Davidovi slova ta, a líbilo se to Davidovi, aby byl zetěm královým. Ještě se pak nebyli vyplnili dnové ti,
27 Deviti'ene sondia vahe'amo'za vu'za 200'a Filistia vene'ne ome zamahe'za, zamagoza anona taga huno erino kini ne' eme ami'ne. Ana higeno kini ne'mo'a mofa'a Mikelina amigeno Deviti'a ara erino kini ne'mofo nenemo'za hu'ne.
Když vstav David, odšel, on i muži jeho, a zbil z Filistinských dvě stě mužů, jejichž obřízky přinesl David, a z úplna je dali králi, aby byl zetěm královým. I dal jemu Saul Míkol dceru svou za manželku.
28 Hagi Soli'ma antahino kenoma hiama Ra Anumzamo'ma Deviti'ene manigeno, mofa'amo Mikeli'ma Devitima avesintegeno'a,
A vida Saul, nýbrž zkušené maje, že jest Hospodin s Davidem, a že Míkol dcera jeho miluje ho,
29 Soli'a mago'ane tusi koro Devitinkura nehuno, hara renteno vu'ne.
Ještě tím více Saul obával se Davida. I byl Saul nepřítelem Davidovým po všecky dny.
30 Hagi Filistia sondia vahe'mofo kva vahe'mo'za sondia vahera rama'a zupa zamavare'za e'za Israeli vahera hara eme huzamante'naze. Hianagi ana'ma hu'za Soli sondia vahe'ma ha'ma eme hunezamantageno'a, Deviti'a knare huno hara huzamagatenerege'za maka vahe'mo'za antahi'za ke'za nehu'za, Devitina ra agi ami'naze.
Vtrhovali pak do země knížata Filistinská; i bývalo, že kdyžkoli vycházeli, opatrněji sobě počínal David proti nim nade všecky služebníky Saulovy, pročež i jméno jeho bylo velmi slavné.
