1 Kva 2
1 Hagi Devitima fri kna'amo'ma egoftama nehigeno'a, amanage huno nemofo Solomonina asami'ne,
Když se pak čas smrti Davidovy přiblížil, dával přikázaní Šalomounovi synu svému, řka:
2 Kofta hu'na nagra frigahue. Hagi ve mofavremo'ma nehiaza hunka oti hanavetinenka,
Jáť již odcházím podlé způsobu všech lidí. Proto posilniž se a měj se zmužile,
3 Ra Anumzana kagri Anumzamo'ma huoma hania zana nehunka, maka avu'ava'a avaririo. Hagi Mosese avontafepima krente'nea tra ke'ane, kasege'anema kegava hunka avaririsankeno'a, maka zama hanana zamo'ene, kama vanana kamo'a knare hugahie.
A ostříhej přikázaní Hospodina Boha svého, chodě po cestách jeho, a zachovávaje ustanovení jeho, rozkázaní jeho, i soudy jeho i svědectví jeho, jakož psáno jest v zákoně Mojžíšově, ať by se šťastně vedlo, což bys koli činil, i všecko, k čemuž bys se obrátil,
4 Hagi ana'ma hanankeno'a Ra Anumzamo'ma huhamprinante'nea kemo'a nena raga regahie. Agra amanage huno hu'ne, Ne' mofavreka'amo'zama vahe'ma maniga kante nemaniza, maka zupa kazigazi hu'za miko tumozimireti'ene, zamagu zamenteti'ma hu'za navaririsazana Israeli vahete'ma kinima mani vahekura ohakegosazanki, kagri mofavre nagapinti mago zimimo kinia otitere hugahie huno nasami'ne.
A aby naplnil Hospodin slovo své, kteréž mi zaslíbil, mluvě: Budou-li ostříhati synové tvoji cesty své, chodíce přede mnou v pravdě z celého srdce svého a z celé duše své, tak mluvě: Že nebude vypléněn po tobě muž z stolice Izraelské.
5 Hagi Zeruia nemofo Joapu'ma hunante'nea avu'avazamofo kea antahi'nane. Agra tare Israeli sondia kva netrena, Neri nemofo Abnane, Jeta nemofo Amasakigiznia zanahe fri'ne. Hagi anama zanahe'neana hapina ozanahe'neanki, fru hu'ne amne mani'na'a knafi zanaheno korazani'a eri tagi'nea koramo'a amu'nofimofone agia anomofonte me'ne.
Také i tom víš, co jest mi učinil Joáb syn Sarvie, totiž, co učinil dvěma hejtmanům vojsk Izraelských, Abnerovi synu Ner, a Amazovi synu Jeter, že je zamordoval, dopustiv se vraždy lstivé v čas pokoje, a zmazal krví zrádně vylitou pás svůj rytířský, kterýž měl na bedrách svých, a obuv svou, kterouž měl na nohách svých.
6 Hagi kagra knare antahintahika'a avaririnka e'ina zantera nona hunto. Hagi atregeno amanea mani'neno ozafa reno rimpa frunena ofrino. (Sheol h7585)
Protož zachováš se podlé moudrosti své, a nedáš sstoupiti šedinám jeho v pokoji do hrobu. (Sheol h7585)
7 Hagi Giliati ne' Basilai ne'mofavreramina zamatrege'za kagranema nezama nenaza traka'areti'ma nenaza naga'ene neho. Na'ankure negafu Absalomunkuma koro'ma fre'na nevugeno'a, zamagra knare zamavu'zamava nagrira hunante'naze.
S syny pak Barzillai Galádského učiníš milosrdenství, tak aby jídali spolu s jinými při stole tvém; nebo tak podobně ke mně přišli, když jsem utíkal před Absolonem bratrem tvým.
8 Hagi Bahurimi kumateti Benzameni nagapinti ne' Gera nemofo Simeinkura kagera okanio. Agra Mahanaimi kumate'ma nevugeno'a kazusi ke hunanteno nazeri haviza hu'ne. Hianagi Jodani tinte'ma eme nege'na Ra Anumzamofo avufi huvempa hunte'na amanage hu'noe, Kahe ofrigosue hu'na hu'noe.
Hle, máš také v moci své Semei syna Gery Beniaminského z Bahurim, kterýž mi zlořečil zlořečením velikým v ten den, když jsem šel do Mahanaim, ačkoli potom vyšel mi vstříc k Jordánu, jemuž jsem přisáhl skrze Hospodina, řka: Nezabiji tě mečem.
9 Hianagi atregeno e'ina kemo'a hazenke'a erifrara okino. Hagi kagra knare antahintahika'a avaririnka e'ina zantera nona hunto. Hanki atregeno amanea mani'neno ozafa reno ofri'nianki, ahenka korama'a eri tagigeno frino. (Sheol h7585)
Nyní však neodpouštěj jemu. A poněvadž jsi muž opatrný, víš, jak bys k němu přistoupiti měl, abys uvedl šediny jeho se krví do hrobu. (Sheol h7585)
10 Hagi anante Deviti'a frige'za agri rankumapi Jerusalemi asente'naze.
A tak usnul David s otci svými, a pohřben jest v městě Davidově.
11 Hagi Deviti'a 40'a kafufi kinia mani'neno, Israeli vahera kegava hu'ne. Hagi ana 40'a kafuma mani'nefina 7ni'a kafua Hebroni maniteno, 33'a kafua Jerusalemi umani'ne.
Dnů pak, v nichž kraloval David nad Izraelem, bylo čtyřidceti let. V Hebronu kraloval sedm let, a v Jeruzalémě kraloval třidceti a tři léta.
12 Hagi anama higeno'a Solomoni'a nefa nona erino Deviti kini tratera kinia mani'ne. Hagi Solomoni'a hankave kini ne' fore huno hanavenentake higeno magozamo'a azeri atregara osu'ne.
I dosedl Šalomoun na stolici Davida otce svého, a utvrzeno jest království jeho velmi.
13 Mago zupa Hagiti ne'mofo Adoniza'a Solomoni nerera Batseba kenaku e'ne. Hagi anama egeno'a, Batseba'a amanage huno antahige'ne. Kagra knare kazigati ampi? huno higeno, Adoniza'a amanage huno kenona hu'ne, Knare naneke kasaminaku oe nehuno,
Tedy přišel Adoniáš syn Haggity k Betsabé matce Šalomounově. Kterážto řekla: Pokojný-li jest příchod tvůj? I odpověděl: Pokojný.
14 amanage hu'ne, Nagra mago'a ke kasaminaku e'noe, higeno Batseba'a amanage hu'ne, Huge'na antahi'neno huno hu'ne.
Řekl dále: Mám k tobě řeč. I řekla: Mluv.
15 Higeno Adoniza'a amanage hu'ne, Kagra antahi'nane, esera mika Israeli vahe'mo'za nagriku kini manigahie hu'za hu'naze. Hianagi ana kini tramo'a ete nenafu azampi vigeno, nenagna kinia manie. Na'ankure ko Ra Anumzamo agri huhamprinte'ne.
Tedy řekl: Ty víš, že mé bylo království, a na mne obrátili všickni Izraelští tvář svou, abych kraloval, ale přeneseno jest království na bratra mého, nebo od Hospodina usouzeno mu bylo.
16 Hanki nagra menina magoke zanku kantahigegahue. Muse hugantoanki ama ana keni'a antahinamio, higeno Batseba'a amanage huno hu'ne, Hugena antahineno huno hu'ne.
Nyní pak jediné věci žádám od tebe, nechť nejsem oslyšán. Kteráž řekla jemu: Mluv.
17 Anagema higeno'a Adoniza'a amanage huno asami'ne, Muse hugantoanki kini ne' Solomonina antahigegeno, Sunamiti a' Abisakina naminkena a' eri'neno. Na'ankure kagrama hananankea antahigahie.
A on řekl: Rci, prosím, Šalomounovi králi, (neboť neoslyší tebe), ať mi dá Abizag Sunamitskou za manželku.
18 Higeno Batseba'a amanage huno asami'ne, Knareki'na kagri kea eri'na kini nera ome antahigegahue.
Odpověděla Betsabé: Dobře, jáť budu mluviti o tebe s králem.
19 Anage nehuno Batseba'a Adoniza agi erino Solomonina ome antahigenaku vu'ne. Hagi kini ne' Solomoni'ma Batsebama negeno'a, otino arena reno kepri nehuno, eri'za vahe'a kehige'za mago trara eri'za azantmaga kaziga eme antazageno, nerera'a ana trate mani'ne.
Protož vešla Betsabé k králi Šalomounovi, aby mluvila s ním o Adoniáše. I povstal král proti ní, a pokloniv se jí, posadil se na stolici své; rozkázal také postaviti stolici matce své. I posadila se po pravici jeho,
20 Hagi Batseba'a ana trate'ma maniteno'a amanage hu'ne, Nagra mago osi zanku kantahigegahue, hanki ana keni'a eri otrenka antahinamio. Anante kini ne'mo'a amanage hu'ne. Antanimoka amne nantahigo, na'ankure kagra antahi'nane, nagra keka'arera i'o hu'na osugahue.
A řekla: Jediné věci neveliké já žádám od tebe, nechť nejsem oslyšána. I řekl jí král: Žádej, matko má, neboť neoslyším tebe.
21 Hanki Batseba'a amanage hu'ne, Atregeno negafu Adoniza'a Sunemiti ara a' avrenteno.
Kteráž řekla: Nechť jest dána Abizag Sunamitská Adoniášovi bratru tvému za manželku.
22 Anagema higeno'a kini ne' Solomoni'a amanage hu'ne, Nagafare Sunemiti ara Abisakina Adonizana amio hunka eme nantahinegane? E'ina'ma hunaku'ma hanunka fatgo hunka nantahigege'na atranenkeno nagri no erino kinia manino. Na'ankure agra nempuni'a manigeno agri kaziga pristi ne' Abiata'ene, Seruia nemofo Joapukea mani'na'e.
A odpovídaje král Šalomoun, řekl matce své: Proč ty jen žádáš za Abizag Sunamitskou Adoniášovi? Žádej jemu království, poněvadž on jest bratr můj starší nežli já, a má po sobě Abiatara kněze a Joába syna Sarvie.
23 Anage nehuno Solomoni'a Ra Anumzamofo avufi amanage huno huvempagea hu'ne. Adoniza'ma amanahu ke'ma hire'ma ahe ofrisugeno'a Anumzamo'a nagrira nahe frigahie!
I přisáhl král Šalomoun skrze Hospodina, řka: Toto ať mi učiní Bůh a toto přidá, že sám proti sobě mluvil Adoniáš řeč tuto.
24 E'ina hu'negu menina Ra Anumzamo'ma naza huno hankave naminege'na nenfa Deviti kini trate'ma nagri naga'ma huhampri'nea kante'ma ante'na kini tratera mani'ne'na mani vava Anumzamofo agifi huankino, Adoniza'a meninke frigahie.
Protož nyní, živť jest Hospodin, kterýž mne utvrdil, a posadil na stolici Davida otce mého, a kterýž mi vzdělal dům, jakož byl mluvil, že dnes umříti musí Adoniáš.
25 Anage nehuno kini ne' Solomoni'a Jehoiada nemofo Benaia huntegeno vuno, Adonizana ome ahegeno fri'ne.
A tak poslal král Šalomoun Banaiáše syna Joiadova, kterýž udeřil na něj, tak že umřel.
26 Hagi kini ne'mo'a pristi ne' Abiatana amanage huno asami'ne, kagra ete mopakarega Anatoti vuo. Hianagi menina kagrira kahe ofrigahue. Na'ankure kagra nenfa Deviti'ene mani'nenka Ra Anumzana hankavenentake Anumzamofo huhagerafi huvempage vogisi e'nerinka, nenfa'ma hazenke knafima mani'negenka aza hunka nenfa knazana eri'nane.
Abiatarovi knězi také řekl král: Jdi do Anatot k rolí své, nebo jsi hoden smrti. Ale nyní nezabiji tebe, poněvadž jsi nosil truhlu Hospodinovu před Davidem otcem mým, a snášel jsi všecka ta ssoužení, kteráž snášel otec můj.
27 E'inage nehuno kini ne'mo'a Ra Anumzamo'ma Sailo kumate Eli naga'ma kasnampa ke huzamante'nea kante anteno Abiatana pristi eri'zama'afintira ahenati'ne.
I svrhl Šalomoun Abiatara s kněžství Hospodinova, aby naplnil řeč Hospodinovu, kterouž byl mluvil proti domu Elí v Sílo.
28 Hagi Joapu'a Absalomu'ma kinima mani'naku'ma nehigeno'a agri'enena tragoteno mani'neno aza osu'ne. Hianagi Adoniza'ma kinima mani'zama nehigeno'a, Adoniza'ene ome tragoteno mani'neno aza hu'ne. E'ina hu'neankino Adonizama ahaza nanekema nentahino'a, freno vuno ruotge seli mono nompi Ra Anumzamofo kre sramnavu itare'ma me'nea pazivetaminte ome azeriteno mani'ne.
Donesla se pak pověst ta Joába, (nebo Joáb postoupil po Adoniášovi, ačkoli po Absolonovi byl nepostoupil). Protož utekl Joáb k stánku Hospodinovu, a chytil se rohů oltáře.
29 Hagi kini ne' Solomonina ome asami'za amanage hu'naze, Joapu'a freno vuno Ra Anumzamofo seli mono no kumapi kre sramnavu itare'ma me'nea pazivete ome azerintrako huteno mani'ne. Hagi ana nanekema nentahino'a Solomoni'a Jehoiada nemofo Benaia hunteno, Joapuna ome ahegeno frino!
I oznámeno králi Šalomounovi, že utekl Joáb k stánku Hospodinovu, a že jest u oltáře. Tedy poslal Šalomoun Banaiáše syna Joiadova, řka: Jdi, oboř se na něj.
30 Anagema higeno'a Benaia'a Ra Anumzamofo seli nompi eazamo amanage huno Joapuna eme asami'ne, Kini ne'mo'a fegi atiramio huno hianki fegia atiramio. Hianagi Joapu'a amanage huno hu'ne, I'o nagra ama anante frigahue. Hagi agrama hia nanekea erino vuno Joapu'a anage hie huno kini nera ome asami'ne.
A když přišel Banaiáš k stánku Hospodinovu a řekl jemu: Takto praví král: Vyjdi, odpověděl jemu: Nikoli, ale tuto umru. V tom oznámil zase Banaiáš králi řeč tu, řka: Takto mluvil Joáb, a tak mi odpověděl.
31 Kini ne'mo'a amanage huno kenona hu'ne, Knareki agri ke avaririnka anante ome ahegeno frina asentegeno Joapu'ma hazenke'a omane vahe'ma zamahe'nea kanazamo'a tagritera omaneno.
Na to řekl jemu král: Učiň, jakž mluvil, a udeř na něj, a pochovej jej, a odejmeš krev nevinnou, kterouž vylil Joáb, ode mne i od domu otce mého.
32 Hagi hazenkezani omne netrema zanahe'nea zantera, Ra Anumzamo agrake Joapuna nona huntegahie. Na'ankure agra hazenkezni omne netre Israeli vahe sondia kva ne' Neri nemofo Abnane, Juda vahe sondia vahetaminte kva ne Jetari nemofo Amasanena nenfa'a keno antahino osu'negeno zanahe'ne.
A navrátí Hospodin krev jeho na hlavu jeho; nebo obořiv se na dva muže spravedlivější a lepší, než jest sám, zamordoval je mečem bez vědomí otce mého Davida, Abnera syna Ner, hejtmana vojska Izraelského, a Amazu syna Jeter, hejtmana vojska Judského.
33 E'ina hu'negu ana netremofo knazamo'a Joapunte'ene agripinti'ma forehu anante anante hu'zama vanaza vahepi mevava huno vugahie. Hianagi Devitinte'ene agripinti'ma forehu anante anante'ma hu'za vanaza vahe'ene, naga'are'ene, kini tra'are mani'za esaza vahetera maka zupa Ra Anumzamofo arimpa fruzamo mevava huno vanie.
A tak navrátí se krev jejich na hlavu Joábovu, a na hlavu semene jeho na věky, Davidovi pak a semeni jeho, domu jeho a stolici jeho buď pokoj až na věky od Hospodina.
34 Hagi anante Jehoiada nemofo Benaia'a vuno ruotge seli mono nompi Joapuna ome ahe frigeno, avufa'a eri'za hagege kokampi noma'afinka ome asente'naze.
A protož vyšed Banaiáš syn Joiadův, obořil se na něj, a zabil jej. A pochován jest v domě svém na poušti.
35 Hagi ana nehuno kini ne'mo'a Joapu nontera Benaiana azeri otigeno sondia vahetera ugota kva manigeno, pristi ne' Abiata nontera, Zadoki azeri otigeno pristia mani'ne.
I ustanovil král Banaiáše syna Joiadova místo něho nad vojskem, a Sádocha kněze ustanovil král místo Abiatara.
36 Hagi anante kini ne'mo'a Simeintega amanage huno kea atrente'ne, kagra Jerusalemi nona ome kinka manio. Hianagi ana kumapintira atrenka rurega vunka enka osutfa huo.
Zatím poslav král, povolal Semei, a řekl jemu: Ustavěj sobě dům v Jeruzalémě, a tu zůstávej a nevycházej odtud ani sem ani tam.
37 Hanki ana kuma'ma atrenka Kidroni kraho'ma agaterenka nevanunka, nagra frigahue hunka kagesa antahio. Hagi anama hunka kagrama frisankeno'a, fri'nana knazamo'a kagrite megahie.
Nebo v kterýkoli den vyjdeš, a přejdeš přes potok Cedron, věz jistotně, že umřeš; krev tvá bude na hlavu tvou.
38 Hanki Simei'a amanage huno kini ne'mofo kerera hu'ne, kini nera nanekema refko'ma hunka ketenka hunantana kemo'a fatgo hianki'na rana kini nimokama hanankemofona, eri'za nekamo'na avaririgahue. Anage nehuno Simei'a zaza kna Jerusalemia mani'ne.
I dí Semei k králi: Dobráť jest ta řeč. Jakož mluvil pán můj král, takť učiní služebník tvůj. A tak bydlil Semei v Jeruzalémě po mnohé dny.
39 Hianagi 3'a kafuma enevigeno'a, Simei eri'za netremokea atrene freke Gati kini ne' Maka nemofo Akisi'ene Gati kumate umani'na'e. Hagi Simeina mago'a vahe'mo'za asami'za, Eri'za neka'araremokea freke Gati kumate umani'na'e huza asamizageno,
Stalo se pak po třech letech, že utekli dva služebníci Semei k Achisovi synu Maachy, králi Gát. I pověděli to Semei, řkouce: Hle, služebníci tvoji jsou v Gát.
40 Simei'a tonki afu'a retro huteno agumpi marerino eri'za netrema'agu hakeno Gati kumate Akisinte vu'ne. Hagi ana eri'za netre'na ome zanageno, Gati kumatetira ete zanavreno e'ne.
Pročež vstav Semei, osedlal osla svého, a jel do Gát k Achisovi, aby hledal služebníků svých. I navrátil se Semei, a přivedl zase služebníky své z Gát.
41 Hagi Simei'ma Jerusalemima atreno Gatima vuteno eankema Solomoni'ma nentahino'a,
Povědíno pak Šalomounovi, že odšel Semei z Jeruzaléma do Gát, a že se navrátil.
42 kini ne'mo'a amanage huno kea atrente'ne, Nagra Ra Anumzamofo avufi huvempa hu'na Jerusalemi kuma'ma atrenka ru kumate'ma vanunka frigahane hu'na hu'noe. Hagi anagema hugenka, kagra amanage hu'nane, kini nera nanekema refko'ma hunka ketenka hunantana kemo'a fatgo hianki'na ana kemofo avaririgahue hu'nane.
Tedy poslav král, povolal Semei a řekl jemu: Zdaliž jsem tě přísahou nezavázal skrze Hospodina, a osvědčil jsem proti tobě, řka: V kterýkoli den vyjdeš, a sem i tam choditi budeš, věz jistotně, že smrtí umřeš? A řekl jsi mi: Dobrá jest ta řeč, kterouž jsem slyšel.
43 Hagi nahigenka Ra Anumzamofo avufima huvempama hunka avaririgahue hu'nana kea rutragenane?
Pročež jsi tedy neostříhal přísahy Hospodinovy a přikázaní, kteréž jsem přikázal tobě?
44 Hagi kini ne'mo'a Simeinkura mago'ane amanage hu'ne, kefo kavukava'ma nenfa Devitima hunte'nana zana kagra'a antahi'nane. E'ina hu'negu Ra Anumzamo'a ana knazamofo nona'a kagrira kazeri haviza hugahie.
Řekl také král k Semei: Ty víš všecko zlé, kteréhož povědomo jest srdce tvé, co jsi učinil Davidovi otci mému, ale Hospodin uvedl zase to tvé zlé na hlavu tvou.
45 Hianagi Ra Anumzamo'a nagrira asomu hunante'nigeno, Ra Anumzamofo avurera Deviti kini tramo'a agripintima fore hunante anante'ma hu'za vanaza vahepi mevava huno vugahie.
Král pak Šalomoun bude požehnaný, a stolice Davidova stálá před Hospodinem až na věky.
46 Ana huteno Jehoiada nemofo Benaia huntegeno, Simeina ome ahe fri'ne. Ana huteno Solomoni'a hankavenentake kini fore huno vahera kegava hu'ne.
I přikázal král Banaiášovi synu Joiadovu, kterýž vyšed, obořil se na něj, tak že umřel. A tak utvrzeno jest království v ruce Šalomounově.
