マルコの福音書 4
1 然て再び湖辺にて教へ始め給ひしが、群衆夥しく其許に集りしかば、イエズスは湖に泛べる船に乗りて座し給ひ、群衆は、皆岸に沿ひて陸に居れり。
A opět počal Ježíš učiti u moře. I shromáždil se k němu zástup mnohý, takže vstoupiv na lodí, seděl na moři, a všecken zástup byl na zemi podle moře.
2 斯て喩を以て多くの事を教へ給ひしが、其教の中に曰ひけるは、
I učil je mnohým věcem v podobenstvích, a pravil jim v učení svém:
3 汝等聴け。種播く者播かんとて出でしが、
Slyšte. Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval.
4 播く時、或種は路傍に落ちしかば、空の鳥來りて之を啄めり。
I stalo se v tom rozsívání, že jedno padlo podle cesty, a přiletělo ptactvo nebeské, i szobali je.
5 或種は土少き磽地に落ちしに、土の深からざるによりて直に萌出でたれども、
A jiné padlo na místo skalnaté, kdežto nemělo mnoho země, a hned vzešlo; neb nemělo hlubokosti země.
6 日出づるや灼けて、根なきが故に枯れたり。
A když vyšlo slunce, uvadlo, a protože nemělo kořene, uschlo.
7 或種は茨の中に落ちしに、茨長ちて之を蔽塞ぎたれば、果を結ばざりき。
A jiné padlo mezi trní; i zrostlo trní, a udusilo je. I nevydalo užitku.
8 或種は沃壌に落ちしかば、穂出でて實り立ち、一は三十倍、一は六十倍、一は百倍を生じたり。
Jiné pak padlo v zemi dobrou, a dalo užitek vzhůru vstupující a rostoucí; přineslo zajisté jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné pak stý.
9 又曰ひけるは、聞く耳を有てる人は聞け、と。
I pravil jim: Kdo má uši k slyšení, slyš.
10 イエズス獨居給ふ時、共に在りし十二人、此喩を問ひしかば、
A když pak byl sám, tázali se ho ti, kteříž při něm byli, se dvanácti, na to podobenství.
11 彼等に曰ひけるは、汝等は神の國の奥義を知る事を賜はりたれど、外の人は何事も喩を以てせらる、
I řekl jim: Vámť jest dáno, znáti tajemství království Božího, ale těm, kteříž jsou vně, v podobenství všecko se děje,
12 彼等は見て見ゆれども認らず、聞きて聞ゆれども暁らず、是立還りて其罪を赦さるる事なからん為なり。
Aby hledíce, hleděli, a neuzřeli, a slyšíce, slyšeli, a nesrozuměli, aby se snad neobrátili, a byli by jim odpuštěni hříchové.
13 又彼等に曰ひけるは、汝等此喩を知らざるか、然らば如何にしてか、諸の喩を暁らん。
I dí jim: Neznáte podobenství tohoto? A kterakž pak jiná všecka podobenství poznáte?
14 種捲く者は言を捲くなり、
Rozsevač, ten slovo rozsívá.
15 言捲かるる時路傍に落ちたるものは、人之を聞きたるにサタン忽來りて其心に捲かれたる言を奪ふものなり。
Titoť pak jsou, ješto podle cesty símě přijímají, kdežto se rozsívá slovo, kteréž když oni slyší, ihned přichází satan a vynímá slovo, kteréž vsáto jest v srdcích jejich.
16 磽地に捲かれたるものは、同じく言を聞き、直に喜びて之を受くれども、
A tak podobně ti, kteříž jako skalnatá země posáti jsou, kteřížto jakž uslyší slovo, hned s radostí přijímají je.
17 己に根なく、暫時のみにして、軈て言の為に、困難と迫害と起れば、忽躓くものなり。
Než nemají kořene v sobě, ale jsou časní; potom když vznikne soužení a protivenství pro slovo Boží, hned se horší.
18 又茨の中に撒かれたるものあり、是等は言を聞くと雖、
A tito jsou, jenž mezi trní posáti jsou, kteříž ač slovo slyší,
Ale pečování tohoto světa a oklamání zboží, a jiné žádosti zlé k tomu přistupující, udušují slovo, takže bez užitku bývá. (aiōn g165)
20 沃壌に撒かれたるものは、言を聞きて之を受け、或いは三十倍或は六十倍或は百倍の果を結ぶものなり。
Titoť pak jsou, jenž v zemi dobrou símě přijali, kteříž slyší slovo Boží, a přijímají, a užitek přinášejí, jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné stý.
21 又彼等に曰ひけるは、燈を持來るは、枡の下或は寝台の下に置かん為なるか、燭台の上に載せん為に非ずや、
Dále pravil jim: Zdali rozsvícena bývá svíce, aby postavena byla pod nádobu nebo pod postel? Však aby na svícen vstavena byla.
22 即何事も隠されて顕れざるはなく、密にせられて遂に公に出でざるはなし。
Nebo nic není skrytého, co by nebylo zjeveno; aniž jest co tak ukrytého, aby najevo nevyšlo.
23 聞く耳を有てる人は聞け。
Jestliže kdo má uši k slyšení, slyš.
24 又彼等に曰ひけるは、汝等聞く所を慎め。汝等の量りたる量にて自らも量られ、而も更に加へられん、
I mluvil k nim: Vizte, co slyšíte. Kterou měrou budete měřiti, touť vám bude odměřeno, a přidáno bude vám poslouchajícím.
25 其は有てる人は尚與へられ、有たざる人は其有てる所をも奪はるべければなり。
Nebo kdožť má, tomu bude dáno; a kdo nemá, i to, což má, bude od něho odjato.
26 又曰ひけるは、神の國は、恰人が地に種を蒔くが如し。
I pravil jim: Tak jest království Boží, jako kdyby člověk uvrhl símě v zemi.
27 夜晝寝起して知らざる間に、其種萌出でて生長す、
A spal by, a vstával by ve dne i v noci, a semeno by vzešlo a vzrostlo, jakž on neví.
28 即地は自然に果を生じ、先苗、次に穂、次に穂に充てる麦を生じ、
Nebo sama od sebe země plodí, nejprv bylinu, potom klas, potom plné obilé v klasu.
29 既に實りて収穫の時至れば、直に鎌を入るるなり。
A když sezrá úroda, ihned přičiní srp; neboť jest nastala žeň.
30 又曰ひけるは、我等神の國を何に擬へ、如何なる譬を以て喩へんか。
I řekl opět: K čemu připodobníme království Boží? Aneb kterému podobenství je přirovnáme?
31 是一粒の芥種の如し。地に播かるる時は地上の有ゆる種よりも小けれども、
Jest jako zrno horčičné, kteréžto, když vsáto bývá v zemi, menší jest ze všech semen, kteráž jsou na zemi.
32 播かれたる後は育ちて、長ちて萬の野菜より大きく、大いなる枝を生じて、空の鳥其蔭に栖むを得るに至る、と。
Ale když vsáto bývá, roste, a bývá větší než všecky byliny, a činíť ratolesti veliké, takže pod stínem jeho mohou sobě ptáci nebeští hnízda dělati.
33 イエズスは、人々の聞き得るに應じて、斯る多くの喩を以て教を語り給ひ、
A takovými mnohými podobenstvími mluvil jim slovo, jakž mohli slyšeti.
34 喩なくして人に語り給ふ事あらざりしが、弟子等には何事をも、別に解釈し居給へり。
A bez podobenství nemluvil jim, učedlníkům pak svým soukromí vykládal všecko.
35 其日、暮に及びて、イエズス弟子等に、我等彼方の岸に渡らん、と曰ひしかば、
I řekl jim v ten den, když již bylo večer: Plavme se na druhou stranu.
36 彼等は群衆を去らしめ、イエズスを船に居給へる儘に乗せ往き、他の船等も是に伴ひたりき。
A nechavše zástupu, pojali jej, tak jakž byl na lodičce. Ale i jiné lodičky byly s ním.
37 時に大風起りて、浪は船に打入り、船中に満つるに至りしが、
Tedy stala se bouře veliká od větru, až se vlny na lodí valily, takže se již naplňovala lodí.
38 イエズスは艫の方に枕して寝ね給へるを、弟子等呼起して云ひけるは、師よ、我等の亡ぶるを顧み給はざるか、と。
A on zzadu na lodí spal na podušce. I zbudili jej, a řekli jemu: Mistře, což pak nic nedbáš, že hyneme?
39 イエズス起きて風を戒め、又海に向ひて、黙せよ、静まれ、と曰ひしかば、風息みて大凪となれり。
I probudiv se, přimluvil větru a řekl moři: Umlkni a upokoj se. I přestal vítr, a stalo se utišení veliké.
40 又彼等に曰ひけるは、汝等何故に怖るるぞ、未信仰を有たざるか、と。
I řekl jim: Proč se tak bojíte? Což ještě nemáte víry?
41 彼等怖るる事甚しく、是は何人ぞや、風も湖もこれに從ふよ、と語合ひ居たり。
I báli se bázní velikou, a pravili jeden k druhému: Hle kdo jest tento, že i vítr i moře poslouchají jeho?
