< マルコの福音書 13 >
1 第三項 エルサレムの滅亡等の預言 イエズス[神]殿を出で給ふに、弟子の一人、師よ、視給へ、此石は如何に、此構造は如何に、と云ひしかば、
A když vycházel z chrámu, dí jemu jeden z učedlníků jeho: Mistře, pohleď, kteraké kamení a jaké jest toto stavení!
2 イエズス答へて曰ひけるは、此一切の大建築を見るか、一の石も崩れずして石の上に遺されじ、と。
Tedy Ježíš odpovídaje, řekl jemu: Vidíš toto tak veliké stavení? Nebudeť ostaven kámen na kameni, kterýž by nebyl zbořen.
3 イエズス橄欖山に於て、[神]殿に向ひて坐し給へるに、ペトロヤコボヨハネアンデリア特に是に問ひけるは、
A když se posadil na hoře Olivetské proti chrámu, otázali se jeho obzvláštně Petr, Jakub a Jan a Ondřej, řkouce:
4 此事等は何時あるべきぞ。而して事の皆果され始めん時に、如何なる兆あるべきぞ、我等に告げ給へ、と。
Pověz nám, kdy to bude? A které znamení, když se toto všecko bude plniti?
5 イエズス答へて彼等に曰ひけるは、汝等人に惑はされじと注意せよ。
Ježíš pak odpovídaje jim, počal praviti: Vizte, aby vás někdo nesvedl.
6 其は多くの人我名を冒し來りて、我はキリストなりと云ひて、多くの人を惑はすべければなり。
Neboť mnozí přijdou ve jménu mém, řkouce: Já jsem Kristus, a mnohéť svedou.
7 汝等戰争及戰争の噂を聞きて懼るる勿れ、此事等は蓋有るべし、然れど終は未至らざるなり。
Když pak uslyšíte boje a pověst o válkách, nestrachujte se; nebo musí to býti, ale ne ihned konec.
8 即民は民に、國は國に起逆ひ、地震飢饉處々にあらん、是等は苦の始なり。
Povstaneť zajisté národ proti národu a království proti království, a bude zemětřesení po místech, a hladové i bouřky.
9 汝等自省みよ、蓋人々汝等を衆議所に付し、汝等は諸會堂にて鞭たれ、我為に證據として、総督と王侯との前に立たんとす。
A toť budou počátkové bolesti. Vy pak šetřte se. Nebo vydávati vás budou na sněmy a do shromáždění; budete biti, a před vladaři a králi stanete pro mne, na svědectví jim.
Ale ve všech národech nejprv musí býti kázáno evangelium.
11 人々汝等を引きて付さん時、何を云はんかと預案ずること勿れ、唯其時汝等に賜はらん事を云へ、其は言ふ者は汝等に非ずして聖霊なればなり。
Když pak vás povedou vyzrazujíce, nestarejte se, co byste mluvili, aniž o to pečlivě přemyšlujte, ale což vám bude dáno v tu hodinu, to mluvte; nebo nejste vy, jenž mluvíte, ale Duch svatý.
12 兄弟は兄弟を、父は子を死に付し、子等は兩親に立逆ひ、且之を殺さん。
Vydáť pak bratr bratra na smrt a otec syna, a povstanou děti proti rodičům, a budou je mordovati.
13 汝等我名の為に凡ての人に憎まれん。然れど終まで耐忍ぶ人は救はるべし。
A budete v nenávisti všechněm pro jméno mé. Ale kdož setrvá až do konce, tenť spasen bude.
14 汝等「最憎むべき荒廃」の、立つべからざる處に厳然たるを見ば、読む人は悟るべし。其の時ユデアに居る人々は山に遁るべし、
Když pak uzříte ohavnost zpuštění, o kteréž povědíno jest skrze Daniele proroka, ana stojí, kdež by státi neměla, (kdo čte, rozuměj, ) tehdáž ti, kdož jsou v Židovstvu, ať utekou na hory.
15 屋の上に居る人は家の内に下り、家より何物をか取出さんとて内に入るべからず。
A kdož na střeše jest, nesstupuj do domu, ani vcházej, aby co vzal z domu svého.
16 畑に居る人は其上衣を取らんとて歸るべからず。
A kdo na poli, nevracuj se zase, aby vzal roucho své.
17 其日に當りて懐胎せる人、乳を哺する人は禍なる哉。
Běda pak těhotným a těm, kteréž krmí v těch dnech.
Protož modlte se, aby utíkání vaše nebylo v zimě.
19 其は其日に際して、神が[萬物を]創造し給ひし開闢の始より今に至るまで曾て有らず、後にも復有らざらん程の難あるべければなり。
Neboť budou ti dnové plní takového soužení, jakéhož nebylo od počátku stvoření, kteréž Bůh stvořil, až dosavad, aniž potom bude.
20 主若其日を縮め給はずは、救はるる人なからん。然れど特に選み給ひし、選まれたる人々の為に、其日を縮め給へり。
A byť neukrátil Pán těch dnů, nebyl by spasen žádný člověk. Ale pro vyvolené, kteréž vyvolil, ukrátil těch dnů.
21 其時汝等に向ひて、看よキリスト此處に在り、看よ彼處に在り、と云ふ者ありとも之を信ずること勿れ。
A tehdáž řekl-li by vám kdo: Aj teď jest Kristus, aneb, aj tamto, nevěřte.
22 其は僞キリスト、僞預言者等起りて、能ふべくば、選まれたる人々をさへ惑はさんとて、大いなる徴と不思議なる業とを為すべければなり。
Neboť povstanou falešní Kristové a falešní proroci, a budou činiti divy a zázraky k svedení, by možné bylo, také i vyvolených.
23 然れば汝等省みよ。我預め一切を汝等に告げたるぞ。
Vy pak šetřte se. Aj, předpověděl jsem vám všecko.
24 其時、斯る患難の後、日晦み、月其光を與へず、
V těch pak dnech, po soužení tom, slunce se zatmí a měsíc nedá světla svého.
A hvězdy nebeské budou padati, a moci, které jsou na nebi, pohnou se.
26 其時人々は、人の子が大いなる権力と榮光とを以て、雲に乗り來るを見ん。
A tehdážť uzří Syna člověka, an se béře v oblacích s mocí velikou a s slavou.
27 時に彼其使等を遣はし、地の極より天の極まで、四方より其選まれたる人を蒐集めしめん。
I tehdyť pošle anděly své, a shromáždí vyvolené své ode čtyř větrů, od končin země až do končin nebe.
28 汝等無花果樹より喩を學べ、其枝既に柔ぎて葉を生ずれば、夏の近きを知る。
Od fíku pak učte se podobenství: Když již ratolest jeho odmladne a vypučí se listí, znáte, že blízko jest léto.
29 斯の如く、此事等の成るを見ば、汝等亦其近くして門に至れるを知れ。
Takž i vy, když uzříte, ano se tyto věci dějí, vězte, že blízko jest a ve dveřích království Boží.
30 我誠に汝等に告ぐ、此事等の皆成るまでは現代は過ぎざらん。
Amen pravím vám, žeť nepomine pokolení toto, až se tyto všecky věci stanou.
Nebe a země pominou, ale slova má nepominou.
32 其日其時をば、天に於る天使等も、子も、何人も知らず、唯父のみ[之を知り給ふ]。
Ale o tom dni a hodině žádný neví, ani andělé, jenž jsou v nebesích, ani Syn, jediné sám Otec.
33 汝等注意し、警戒し、且祈祷せよ、蓋期の何時なるかを知らざればなり。
Vizte, bděte a modlte se; nebo nevíte, kdy bude ten čas.
34 其は恰も人、其家を去りて遠方に旅立つに當り、僕等に命じて、各其務を頒ち充て、門番には警戒する事を命じたるが如し。
Syn člověka zajisté jest jako člověk, kterýž daleko odšel, opustiv dům svůj, a poručiv služebníkům svým vladařství, a jednomu každému práci jeho, vrátnému přikázal, aby bděl.
35 然れば汝等警戒せよ、家の主の來るは何時なるべきか、夕暮なるか夜半なるか、将鷄鳴く頃なるか朝なるか、之を知らざればなり。
Protož bděte; nebo nevíte, kdy Pán domu přijde, u večer-li, čili o půlnoci, čili když kohouti zpívají, čili ráno;
Aby snad přijda v nenadále, nenalezl vás, a vy spíte.
37 我汝等に云ふ所を凡ての人に云ふ、警戒せよ[、と曰へり]。
A cožť vám pravím, všechněmť pravím: Bděte.