ルカの福音書 20
1 第二款 イエズスと其敵 一日イエズス[神]殿に於て人民を教へ、福音を宣べ居給ひけるに、司祭長、律法學士等、長老等と共に集ひ來りて之に向ひ、
I stalo se v jeden den, když on učil lid v chrámě a kázal evangelium, že přišli k tomu přední kněží a zákoníci s staršími,
2 我等に告げよ、汝は何の権を以て此等の事を為すぞ、又此権を汝に與へし者は誰ぞ、と云いしかば、
I řekli jemu: Pověz nám, jakou mocí tyto věci činíš, aneb kdo tobě tuto moc dal?
3 答へて曰ひけるは、我も一言汝等に問はん、我に答へよ、
I odpověděv, řekl jim: Otížiť se i já vás o jedné věci a odpověztež mi:
4 ヨハネの洗禮は天よりせしか人よりせしか、と。
Křest Janův s nebe-li byl, čili z lidí?
5 彼等案じ合ひて、若天よりと云はば、何故に之を信ぜざりしぞと云はれん、
Oni pak uvažovali to mezi sebou, řkouce: Jestliže bychom řekli: S nebe, díť nám: Pročež jste tedy neuvěřili jemu?
6 若人よりと云はば人民挙りてヨハネの預言者たる事を確信せるが故に、我等に石を擲たんとて、
Pakli díme: Z lidí, lid všecken ukamenuje nás; neb oni cele tak drží, že Jan jest prorok.
7 遂に其何れよりせしかを知らず、と答へしかば、
I odpověděli: Že nevědí, odkud jest byl.
8 イエズス彼等に曰ひけるは、我も亦何の権を以て此等の事を為すかを汝等に告げず、と。
I řekl jim Ježíš: Aniž já vám povím, jakou mocí toto činím.
9 然てイエズス人民に向ひて、喩を語出し給ひけるは、或人葡萄畑を造り、之を小作人に貸して久く遠方に居りしが、
I počal lidu praviti podobenství toto: Èlověk jeden štípil vinici, a pronajal ji vinařům, a sám odšed podál byl tam za mnohé časy.
10 季節に至り己に葡萄畑の果を納めしめんとて、一人の僕を小作人等の許に遣はししに、彼等は之を殴ちて空しく歸せり。
A v čas slušný poslal k vinařům služebníka, aby z ovoce vinice dali jemu. Vinaři pak zmrskavše jej, pustili ho prázdného.
11 又他の僕を遣はししに、之をも殴ち且辱めて空しく歸し、
A on poslal druhého služebníka. Oni pak i toho zmrskavše a zohavivše, pustili prázdného.
12 尚第三の者を遣はししに、之をも傷けて遂出せり。
I poslal třetího. Ale oni i toho zranivše, vystrčili ven.
13 是に於て葡萄畑に主謂ひけるは、是は如何に為べき、我は我愛子を遣はさん、彼等之を見ば、或は敬ふならん、と。
Tedy řekl Pán vinice: Co učiním? Pošli svého milého Syna. Snad když toho uzří, ostýchati se budou.
14 小作人等之を見るや、案じ合ひて、是は相続者なり、率ざ之を殺さん、然すれば家督は我等が有となるべし、と云ひて、
Uzřevše pak vinaři, rozmlouvali mezi sebou, řkouce: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, aby naše bylo dědictví.
15 葡萄畑の外に遂出して之を殺せり。此時に當りて葡萄畑の主、如何に彼等を處分すべきか、
A vystrčivše jej ven z vinice, zamordovali ho. Což tedy učiní jim Pán vinice?
16 自ら來りて小作人等を亡ぼし、其の葡萄畑を他の人に付すべきなり、と。司祭長等之を聞きて、然るべからず、と云ひしかば、
Přijde a vyhladí vinaře ty, a dá vinici jiným. To uslyšavše, řekli: Odstup to.
17 イエズス彼等を熟視めて曰ひけるは、然らば録して「建築者の棄てたる石は隅石と成れり、
A on pohleděv na ně, řekl: Co jest pak to, což napsáno jest: Kámen, kterýmž pohrdli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhelní.
18 総て此石の上に墜つる人は砕かれ、又此石誰の上に墜つるも之を微塵にせん」とあるは何ぞや、と。
Každý, kdož padne na ten kámen, rozrazí se; a na kohož by on upadl, potřeť jej.
19 司祭長、律法學士等、イエズスが己等を斥して此喩を語り給ひしを暁りければ、即時に彼を取押へんとせしかど、人民を懼れたり。
I hledali přední kněží a zákoníci, jak by naň vztáhli ruce v tu hodinu, ale báli se lidu. Nebo porozuměli, že by na ně mluvil podobenství to.
20 斯て彼等は事の様を窺ひつつ、イエズスを総督の権威の下に引渡すべき言質を取らしめんとて、己を義人に装へる間者等を遣はししに、
Tedy ukládajíce o něm, poslali špehéře, kteříž by se spravedlivými činili, aby ho polapili v řeči, a potom jej vydali vrchnosti a v moc hejtmanu.
21 彼等イエズスに問ひて云ひけるは、師よ、我等は汝の語り且教へ給ふ所の正しくして、人を贔屓せず、眞理に據りて神の道を教へ給ふ事を知れり。
I otázali se ho oni, řkouce: Mistře víme, že právě mluvíš a učíš, a nepřijímáš osoby, ale v pravdě cestě Boží učíš.
22 然て我等セザルに税を納むるは可きや否や、と。
Sluší-li nám daň dávati císaři, čili nic?
23 イエズス彼等の狡猾なるを慮りて曰ひけるは、何ぞ我を試むるや、
Ale Ježíš rozuměje chytrosti jejich, dí jim: Co mne pokoušíte?
24 デナリオを我に示せ、之に在る像と銘とは誰のなるぞ、と。彼等答へてセザルのなり、と云ひしに
Ukažte mi peníz. Èí má obraz a nápis? I odpověděvše, řekli: Císařův.
25 曰はく、然らばセザルの物はセザルに歸し、神の物は神に歸せ、と。
On pak řekl jim: Dejtež tedy, co jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu.
26 彼等イエズスの言を人民の前に咎むること能はず、其答に感服して沈黙せり。
I nemohli ho za slovo popadnouti před lidem, a divíce se odpovědi jeho, umlkli.
27 又復活を否定せるサドカイ人數人近づきて、問ひて云ひけるは、
Přistoupivše pak někteří z saduceů, (kteříž odpírají býti vzkříšení, ) otázali se ho,
28 師よ、モイゼが我等に書置きし所によれば、人の兄弟妻を娶りて死し、後に子等無き時は、其兄弟其妻を娶りて、兄弟に子を得さすべきなり。
Řkouce: Mistře, Mojžíš napsal nám: Kdyby bratr něčí umřel, maje manželku, a umřel by bez dětí, aby ji pojal bratr jeho za manželku, a vzbudil símě bratru svému.
29 然れば爰に兄弟七人ありしに、兄妻を娶り、子なくして死したれば、
I bylo sedm bratří, a první pojav ženu, umřel bez dětí.
30 其次なる者之を娶りしが、亦子なくして死せしかば、
I pojal ji druhý, a umřel i ten bez dětí.
31 第三の者之を娶り、七人皆同じ様にして、子を遺さずして死し、
A třetí pojal ji, též i všech těch sedm, a nezůstavivše semene, zemřeli.
32 最後に婦も亦死せり、
Nejposléze po všech umřela i žena.
33 然らば復活の時、彼婦は彼等の中誰の妻たるべきか、其は七人之を娶りたればなり、と。
Protož při vzkříšení kterého z nich bude manželka, poněvadž sedm jich mělo ji za manželku?
A odpovídaje, řekl jim Ježíš: Synové tohoto světa žení se a vdávají. (aiōn g165)
Ale ti, kteříž hodni jmíni budou dosáhnouti onoho věku a vzkříšení z mrtvých, ani se ženiti budou ani vdávati. (aiōn g165)
36 蓋最早死する能はず、復活の子なれば天使に等しくして神の子等なり。
Nebo ani umírati více nebudou moci, andělům zajisté rovni budou. A jsou synové Boží, poněvadž jsou synové vzkříšení.
37 抑死者の復活する事は、モイゼ茨の篇に、主を「アブラハムの神、イザアクの神、ヤコブの神」と稱して之を示せり、
A že mrtví vstanou z mrtvých, i Mojžíš ukázal při onom kři, když nazývá Pána Bohem Abrahamovým a Bohem Izákovým a Bohem Jákobovým.
38 即ち死者の神には非ずして、生者の神にて在す、其は人皆之に活くればなり、と。
Bůhť pak není mrtvých, ale živých, nebo všickni jsou jemu živi.
39 或律法學士等答へて、師よ、善く曰へり、と云ひしが、
Tedy odpověděvše někteří z zákoníků, řekli: Mistře, dobře jsi pověděl.
40 其後は何事をも敢て問ふ者なかりき。
I neodvážili se jeho na nic více tázati.
41 然て彼等に曰ひけるは、キリストをダヴィドの子なりと言ふは何ぞや。
On pak řekl jim: Kterak někteří praví Krista býti synem Davidovým?
42 即ちダヴィド自ら詩篇に於て曰く、「主我主に曰へらく、
A sám David praví v knihách Žalmových: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé,
43 我汝の敵等を汝の足台とならしむ迄、我右に坐せよ」と、
Ažť i položím nepřátely tvé v podnož noh tvých.
44 ダヴィド既に之を主と稱するに、彼爭か其子ならんや、と。
Poněvadž David jej Pánem nazývá, i kterakž syn jeho jest?
45 人民皆聞ける中にて、イエズス弟子等に曰ひけるは、
I řekl učedlníkům svým přede vším lidem:
46 律法學士等に用心せよ、彼等は敢て長き衣を着て歩み、衢にては敬禮、會堂にては上座、宴會にては上席を好み、
Varujte se od zákoníků, kteříž rádi chodí v krásném rouše a milují pozdravování na trzích a přední stolice v školách a první místo na večeřích,
47 長き祈を装ひて寡婦等の家を喰盡すなり、彼等は尚大いなる宣告を受くべし、と。
Kteříž zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhé modlitby. Tiť vezmou těžší odsouzení.
