雅歌 1
1 これはソロモンの雅歌なり
Píseň nejpřednější z písní Šalomounových.
2 ねがはしきは彼その口の接吻をもて我にくちつけせんことなり 汝の愛は酒よりもまさりぬ
Ó by mne políbil políbením úst svých; nebo lepší jsou milosti tvé nežli víno.
3 なんぢの香膏は其香味たへに馨しくなんぢの名はそそがれたる香膏のごとし 是をもて女子等なんぢを愛す
Pro vůni masti tvé jsou výborné, mast rozlitá jméno tvé; protož tě mladice milují.
4 われを引き給へ われら汝にしたがひて走らん 王われをたづさへてその後宮にいれたまへり 我らは汝によりて歡び樂しみ酒よりも勝りてなんぢの愛をほめたたふ 彼らは直きこころをもて汝を愛す
Táhniž mne, a poběhnem za tebou. Uvedltě mne král do pokojů svých, plésati a veseliti se v tobě budeme, a vychvalovati milosti tvé více než víno; upřímí milují tě.
5 エルサレムの女子等よ われは黒けれどもなほ美はし ケダルの天幕のごとく またソロモンの帷帳に似たり
Jsemť černá, ale milostná, ó dcery Jeruzalémské, tak jako stanové Cedarští, jako opony Šalomounovy.
6 われ色くろきが故に日のわれを焼たるが故に我を視るなかれ わが母の子等われを怒りて我に葡萄園をまもらしめたり 我はおのが葡萄園をまもらざりき
Nehleďte na mne, žeť jsem snědá, nebo jsem obhořela od slunce. Synové matky mé rozpálivše se proti mně, postavili mne, abych ostříhala vinic, a vinice své nehlídala jsem.
7 わが心の愛する者よなんぢは何處にてなんぢの群を牧ひ 午時いづこにて之を息まするや請ふわれに告げよ なんぞ面を覆へる者の如くしてなんぢが伴侶の群のかたはらにをるべけんや
Oznam mi ty, kteréhož miluje duše má, kde paseš? Kde dáváš odpočinutí o poledni? Nebo proč mám býti tak jako poběhlá při stádích tovaryšů tvých?
8 婦女の最も美はしき者よ なんぢ若しらずば群の足跡にしたがひて出ゆき 牧羊者の天幕のかたはらにて汝の羔山羊を牧へ
Jestliže nevíš, ó nejkrašší mezi ženami, vyjdi po šlepějích ovcí, a pas kozlátka svá podlé obydlí pastýřů.
9 わが佳耦よ 我なんぢをパロの車の馬に譬ふ
Jízdě v vozích Faraonových připodobňuji tě, ó milostnice má.
10 なんぢの臉には鏈索を垂れ なんぢの頸には珠玉を陳ねて至も美はし われら白銀の星をつけたる黄金の鏈索をなんぢのために造らん
Líce tvá okrášlena jsou ozdobami, a hrdlo tvé halžemi.
Ozdob zlatých naděláme tobě s proměnami stříbrnými.
12 王其席につきたまふ時 わがナルダ其香味をいだせり
Dotud, dokudž král stolí, nardus můj vydává vůni svou.
13 わが愛する者は我にとりてはわが胸のあひだにおきたる沒藥の袋のごとし
Svazček mirry jest mi milý můj, na prsech mých odpočívaje.
14 わが愛する者はわれにとりてはエンゲデの園にあるコペルの英華のごとし
Milý můj jest mi hrozen cyprový na vinicích v Engadi.
15 ああ美はしきかな わが佳耦よ ああうるはしきかな なんぢの目は鴿のごとし
Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí.
16 わが愛する者よ ああなんぢは美はしくまた樂しきかな われらの牀は青緑なり
Aj, jak jsi ty krásný, milý můj, jak utěšený! I to lůže naše zelená se.
17 われらの家の棟梁は香柏 その垂木は松の木なり
Trámové domů našich jsou z cedrů, a pavlače naše z boroví.
