詩篇 71
1 ヱホバよ我なんぢに依頼む ねがはくは何の日までも恥うくることなからしめ給へ
V tebeť, Hospodine, doufám, nechť nejsem zahanben na věky.
2 なんぢの義をもて我をたすけ我をまぬかれしめたまへ なんぢの耳をわれに傾けて我をすくひたまへ
Vedlé spravedlnosti své vytrhni mne, a vyprosť mne; nakloň ke mně ucha svého, a spas mne.
3 ねがはくは汝わがすまひの磐となりたまへ われ恒にそのところに往ことを得ん なんぢ我をすくはんとて勅命をいだしたまへり そは汝はわが磐わが城なり
Budiž mi skalou obydlí, na niž bych ustavičně utíkal; přikázal jsi ostříhati mne, nebo skála má i pevnost má ty jsi.
4 わが神よあしきものの手より不義残忍なる人のてより 我をまぬかれしめたまへ
Bože můj, vytrhni mne z ruky bezbožníka, z ruky převráceného a násilníka.
5 主ヱホバよなんぢはわが望なり わが幼少よりの恃なり
Nebo ty jsi má naděje, Pane; Hospodine, v tebeť doufám od své mladosti.
6 われ胎をはなるるより汝にまもられ母の腹にありしときより汝にめぐまれたり 我つねに汝をほめたたへん
Na tebe jsem zpolehl hned od života, z břicha matky mé ty jsi mne vyvedl, v tobě jest chvála má vždycky.
7 我おほくの人にあやしまるるごとき者となれり 然どなんぢはわが堅固なる避所なり
Jako zázrak byl jsem mnohým, a však ty jsi mé silné doufání.
8 なんぢの頌辭となんぢの頌美とは終日わが口にみちん
Ó ať jsou naplněna ústa má chválením tebe, přes celý den slavením tebe.
9 わが年老ぬるとき我をすてたまふなかれ わが力おとろふるとき我をはなれたまなかれ
Nezamítejž mne v věku starosti; když zhyne síla má, neopouštějž mne.
10 わが仇はわがことを論ら ひわが霊魂をうかがふ者はたがひに議ていふ
Nebo mluvili nepřátelé moji proti mně, a ti, jenž střehou duše mé, radili se spolu,
11 神かれを離れたり彼をたすくる者なし かれを追てとらへよと
Pravíce: Bůh jej opustil, hoňte a popadněte jej, nebo kdo by ho vytrhl, není žádného.
12 神よわれに遠ざかりたまふなかれ わが神よとく來りて我をたすけたまへ
Bože, nevzdalujž se ode mne, Bože můj, přispějž mi na pomoc.
13 わがたましひの敵ははぢ且おとろへ我をそこなはんとするものは謗と辱とにおほはれよ
Nechť jsou zahanbeni, a zhynou protivníci duše mé; přikryti buďte lehkostí a hanbou, kteříž hledají pádu mého.
14 されど我はたえず望をいだきていやますます汝をほめたたへん
Já pak ustavičně čekati, a vždy víc a víc tě chváliti budu.
15 わが口はひねらす汝の義となんぢの救とをかたらん われその數をしらざればなり
Ústa má budou vypravovati spravedlnost tvou, každého dne spasení tvé, ačkoli mu počtu nevím.
16 われは主ヱホバの大能の事跡をたづさへゆかん われは只なんぢの義のみをかたらん
Přistoupě k všelijaké moci Panovníka Hospodina, připomínati budu tvou vlastní spravedlnost.
17 神よなんぢわれを幼少より教へたまへり われ今にいたるまで汝のくすしき事跡をのべつたへたり
Bože, učinil jsi mne od mladosti mé, a až po dnes vypravuji o divných činech tvých.
18 神よねがはくはわれ老て頭髪しろくなるとも我がなんぢの力を次代にのべつたへ なんぢの大能を世にうまれいづる凡のものに宜傅ふるまで我をはなれ給ふなかれ
Protož také i do starosti a šedin, Bože, neopouštěj mne, až v známost uvedu rámě tvé tomuto věku, a všechněm potomkům sílu tvou.
19 神よなんぢの義もまた甚たかし なんぢは大なることをなしたまへり 神よたれか汝にひとしき者あらんや
Nebo spravedlnost tvá, Bože, vyvýšená jest, provodíš zajisté věci veliké. Bože, kdo jest podobný tobě?
20 汝われらを多のおもき苦難にあはせたまへり なんぢ再びわれらを活しわれらを地の深所よりあげたまはん
Kterýž ač jsi mi dal okusiti úzkostí velikých a hrozných, však zase k životu navrátíš mne, a z propastí země zase mne vyzdvihneš.
21 ねがはくは我をいよいよ大ならしめ歸りきたりて我をなぐさめ給へ
Rozmnožíš důstojnost mou, a zase utěšíš mne.
22 わが神よさらばわれ筝をもて汝をほめ なんぢの眞實をほめたたへん イスラエルの聖者よわれ琴をもてなんぢを讃うたはん
I jáť také budu tě slaviti na nástroji hudebném, i pravdu tvou, Bože můj; žalmy tobě zpívati budu na harfě, ó svatý Izraelský.
23 われ聖前にうたときわが口唇よろこびなんぢの贖ひたまへるわが霊魂おほいに喜ばん
Plésati budou rtové moji, když žalmy zpívati budu tobě, i duše má, kterouž jsi vykoupil.
24 わが舌もまた終日なんぢの義をかたらん われを害はんとするもの愧惶つればなり
Nadto i jazyk můj každý den vypravovati bude spravedlnost tvou; nebo se zastyděti a zahanbiti musili ti, jenž mého pádu hledali.
