詩篇 60

1 ダビデ、ナハライムのアラムおよびゾバのアラムとたたかひをりしがヨアブかへりゆき塩谷にてエドム人一萬二千をころししとき教訓をなさんとてダビデがよみて「證詞の百合花」といふ調にあはせて伶長にうたはしめたるミクタムの歌 神よなんぢわれらを棄われらをちらし給へり なんぢは憤ほりたまへり ねがはくは再びわれらを歸したまへ

Přednímu z kantorů na šušan eduth, zlatý žalm Davidův, k vyučování, Když válku vedl proti Syrii Naharaim, a proti Syrii Soba, kdyžto navrátil se Joáb, pobiv Idumejských v údolí slaném dvanácte tisíců. Bože, zavrhl jsi byl nás, roztrhls nás a hněvals se, navratiž se zase k nám.

2 なんぢ國をふるはせてこれを裂たまへり ねがはくはその多くの隙をおぎなひたまへ そは國ゆりうごくなり

Zatřásl jsi byl zemí a roztrhls ji, uzdraviž rozsedliny její, neboť se chvěje.

3 なんぢはその民にたへがたきことをしめし 人をよろめかする酒をわれらに飮しめ給へり

Ukazoval jsi lidu svému tvrdé věci, napájels nás vínem zkormoucení.

4 なんぢ眞理のために挙しめんとて汝をおそるるものに一つの旗をあたへたまへり (セラ)

Ale nyní dal jsi těm, kteříž se tebe bojí, korouhev, aby ji vyzdvihli pro pravdu tvou. (Sélah)

5 ねがはくは右の手をもて救をほどこし われらに答をなして愛しみたまふものに助をえしめたまへ

Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž jich pravicí svou, a vyslyš mne.

6 神はその聖をもていひたまへり われ甚くよろこばん われシケムをわかちスコテの谷をはからん

Bůh mluvil skrze svatost svou, veseliti se budu, budu děliti Sichem, a údolí Sochot rozměřím.

7 ギレアデはわがもの マナセはわが有なり エフライムも亦わが首のまもりなり ユダはわが杖

Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj.

8 モアブはわが足盥なり エドムにはわが履をなげん ベリシテよわが故によりて聲をあげよと

Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti mně, Palestino, trub.

9 たれかわれを堅固なる邑にすすましめんや 誰かわれをみちびきてエドムにゆきたるか

Kdo mne uvede do města ohraženého? Kdo mne zprovodí až do Idumee?

10 神よなんぢはわれらを棄たまひしにあらずや 神よなんぢはわれらの軍とともにいでゆきたまはず

Zdali ne ty, ó Bože, kterýž jsi nás byl zavrhl, a nevycházels, Bože, s vojsky našimi?

11 ねがはくは助をわれにあたへて敵にむかはしめたまへ 人のたすけは空しければなり

Uděliž nám pomoci před nepřítelem, nebo marná jest pomoc lidská.

12 われらは神によりて勇しくはたらかん われらの敵をみたまふものは神なればなり

V Bohu udatně sobě počínati budeme, a onť pošlapá nepřátely naše.