詩篇 37
1 ダビデのうた 惡をなすものの故をもて心をなやめ 不義をおこなふ者にむかひて嫉をおこすなかれ
Žalm Davidův. Nehněvej se příčinou zlostníků, nechtěj záviděti těm, kteříž páší nepravost.
2 かれらはやがて草のごとくかりとられ青菜のごとく打萎るべければなり
Nebo jako tráva v náhle podťati budou, a jako zelená bylina uvadnou.
3 ヱホバによりたのみて善をおこなへ この國にとどまり眞實をもて糧とせよ
Doufej v Hospodina, a
4 ヱホバによりて歓喜をなせ ヱホバはなんぢが心のねがひを汝にあたへたまはん
Těš se v Hospodinu, a dá tobě žádosti srdce tvého.
5 なんぢの途をヱホバにゆだねよ 彼によりたのまば之をなしとげ
Uval na Hospodina cestu svou, a slož v něm naději, onť zajisté všecko spraví.
6 光のごとくなんぢの義をあきらかにし午日のごとくなんぢの訟をあきらかにしたまはん
A vyvedeť spravedlnost tvou jako světlo, a nevinu tvou jako poledne.
7 なんぢヱホバのまへに口をつぐみ忍びてこれを埃望め おのが途をあゆみて榮るものの故をもて あしき謀略をとぐる人の故をもて心をなやむるなかれ
Mlčelivě se měj k Hospodinu, a očekávej na něj pečlivě. Nekormuť se příčinou toho, jemuž se daří na cestě jeho, příčinou člověka, kterýž provodí, cožkoli umyslil.
8 怒をやめ忿恚をすてよ 心をなやむるなかれ これ惡をおこなふ方にうつらん
Pusť mimo sebe hněv, a zanech prchlivosti; nezpouzej se tak, abys zle činiti chtěl.
9 そは惡をおこなふものは断滅され ヱホバを埃望むものは國をつぐべければなり
Nebo zlostníci vypléněni budou, ale ti, kteříž očekávají na Hospodina, dědičně zemí vládnouti budou.
10 あしきものは久しからずしてうせん なんぢ細密にその處をおもひみるともあることなからん
Po malé chvíli zajisté, anť bezbožníka nebude, a pohledíš na místo jeho, anť ho již není.
11 されど謙だるものは國をつぎ また平安のゆたかなるを樂まん
Ale tiší dědičně obdrží zemi, a rozkoš míti budou ve množství pokoje.
12 惡きものは義きものにさからはんとて謀略をめぐらし之にむかひて切歯す
Zle myslí bezbožník o spravedlivém, a škřipí na něj zuby svými,
13 主はあしきものを笑ひたまはん かれが日のきたるを見たまへばなり
Ale Hospodin směje se jemu; nebo vidí, že se přibližuje den jeho.
14 あしきものは釧をぬき弓をはりて苦しむものと貧しきものとをたふし行びなほきものを殺さんとせり
Vytrhujíť bezbožníci meč, a natahují lučiště své, aby porazili chudého a nuzného, aby hubili ty, kteříž jsou ctného obcování;
15 されどその劍はおのが胸をさしその弓はをらるべし
Ale meč jejich vejde v jejich srdce, a lučiště jejich budou polámána.
16 義人のもてるもののすくなきは多くの惡きものの豊かなるにまされり
Lepší jest málo, což má spravedlivý, než veliká bohatství bezbožníků mnohých.
17 そは惡きものの臂はをらるれどヱホバは義きものを扶持たまへばなり
Nebo ramena bezbožných polámána budou, spravedlivé pak zdržuje Hospodin.
18 ヱホバは完全もののもろもろの日をしりたまふ かれらの嗣業はかぎりなく久しからん
Znáť Hospodin dny upřímých, protož dědictví jejich na věky zůstane.
19 かれらは禍害にあふとき愧をおはず饑饉の日にもあくことを得ん
Nebudouť zahanbeni v čas zlý, a ve dnech hladu nasyceni budou;
20 あしき者ははろびヱホバのあたは牧場のさかえの枯るがごとくうせ烟のごとく消ゆかん
Ale bezbožníci zahynou, a nepřátelé Hospodinovi, jak tuk beranů s dymem mizí, tak zmizejí.
21 あしき者はものかりて償はず 義きものは恵ありて施しあたふ
Vypůjčuje bezbožník, a nemá co oplatiti, ale spravedlivý milost činí, a rozdává.
22 神のことほぎたまふ人は國をつぎ 神ののろひたまふ人は断滅さるべし
Nebo požehnaní ode Pána zemí vládnouti budou, ale zlořečení od něho budou vypléněni.
23 人のあゆみはヱホバによりて定めらる そのゆく途をヱホバよろこびたまへり
Krokové člověka spravedlivého od Hospodina spravováni bývají, a cestu jeho libuje.
24 縦ひその人たふるることありとも全くうちふせらるることなし ヱホバかれが手をたすけ支へたまへぱなり
Jestliže by upadl, neurazí se; nebo Hospodin drží jej za ruku jeho.
25 われむかし年わかくして今おいたれど 義者のすてられ或はその裔の糧こひありくを見しことなし
Mlad jsem byl, a sstaral jsem se, a neviděl jsem spravedlivého opuštěného, ani semene jeho žebrati chleba.
26 ただしきものは終日めぐみありて貸あたふ その裔はさいはひなり
Každého dne milost činí, i půjčuje, a však símě jeho jest v požehnání.
27 惡をはなれて善をなせ 然ばなんぢの住居とこしへならん
Odstup od zlého, a čiň dobré, a bydliti budeš na věky.
28 ヱホバは公平をこのみ その聖徒をすてたまはざればなり かれらは永遠にまもりたすけらるれど惡きもののすゑは断滅さるべし
Nebo Hospodin miluje soud, a neopouští svatých svých, na věky v stráži jeho budou; símě pak bezbožníků bude vypléněno.
29 ただしきものは國をつぎ その中にすまひてとこしへに及ばん
Ale spravedliví ujmou zemi dědičně, a na věky v ní přebývati budou.
30 ただしきものの口は智慧をかたり その舌は公平をのぶ
Ústa spravedlivého mluví moudrost, a jazyk jeho vynáší soud.
31 かれが神の法はそのこころにあり そのあゆみは一歩だにすべることあらじ
Zákon Boha jeho jest v srdci jeho, pročež nepodvrtnou se nohy jeho.
32 あしきものは義者をひそみうかがひて之をころさんとはかる
Špehujeť bezbožník po spravedlivém, a hledá ho zahubiti;
33 ヱホバは義者をあしきものの手にのこしおきたまはず 審判のときに罰ひたまふことなし
Ale Hospodin ho nenechá v ruce jeho, aniž ho dopustí potupiti, když by souzen byl.
34 ヱホバを俟望みてその途をまもれ さらば汝をあげて國をつがせたまはん なんぢ惡者のたちほろぼさるる時にこれをみん
Očekávejž tedy na Hospodina, a ostříhej cesty jeho, a on tě povýší, abys dědičně obdržel zemi, z níž že vykořeněni budou bezbožníci, uhlédáš.
35 我あしきものの猛くしてはびこれるを見るに生立たる地にさかえしげれる樹のごとし
Viděl jsem bezbožníka hrozné síly, an se rozložil jako zelený samorostlý strom.
36 然れどもかれは逝ゆけり 視よたちまちに無なりぬ われ之をたづねしかど邁ことをえざりき
Ale tudíž pominul, a aj nebylo ho; nebo hledal jsem ho, a není nalezen.
37 完人に目をそそぎ直人をみよ 和平なる人には後あれど
Pozor měj na pobožného, a viz upřímého, žeť takového člověka poslední věci jsou potěšené,
38 罪ををかすものらは共にほろぼされ惡きものの後はかならず断るべければなり
Přestupníci pak že tolikéž vyhlazeni budou, a bezbožníci naposledy vyťati.
39 ただしきものの救はヱホバよりいづ ヱホバはかれらが辛苦のときの保砦なり
Ale spasení spravedlivých jest od Hospodina, onť jest síla jejich v času ssoužení.
40 ヱホバはかれらを助け かれらを解脱ちたまふ ヱホバはかれらを惡者よりときはなちて救ひたまふ かれらはヱホバをその避所とすればなり
Spomáháť jim Hospodin, a je vytrhuje, vytrhuje je od bezbožníků, a zachovává je; nebo doufají v něho.
