箴言 知恵の泉 13
1 智慧ある子は父の教訓をきき 戯謔者は懲治をきかず
Syn moudrý přijímá cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání.
2 人はその口の徳によりて福祉をくらひ悖逆者の霊魂は強暴をくらふ
Z ovoce úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky.
3 その口を守る者はその生命を守る その口唇を大きくひらく者には滅亡きたる
Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde.
4 惰る者はこころに慕へども得ることなし 勤めはたらく者の心は豊饒なり
Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne.
5 義者は虚偽の言をにくみ 惡者ははぢをかうむらせ面を赤くせしむ
Slova lživého nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje.
6 義は道を直くあゆむ者をまもり 惡は罪人を倒す
Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka.
7 自ら富めりといひあらはして些少の所有もなき者あり 自ら貧しと稱へて資財おほき者ありi
Někdo bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se chudým, má však statku mnoho.
8 人の資財はその生命を贖ふものとなるあり 然ど貧者は威嚇をきくことあらず
Výplata života člověku jest bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání.
9 義者の光は輝き惡者の燈火はけさる
Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce pak bezbožných zhasne.
10 驕傲はただ争端を生ず 勧告をきく者は智慧あり
Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.
11 詭詐をもて得たる資財は減る されど手をもて聚めたくはふる者はこれを増すことを得
Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší ho.
12 望を得ること遅きときは心を疾しめ 願ふ所既にとぐるときは生命の樹を得たるがごとし
Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života.
13 御言をかろんずる者は亡され 誡命をおそるる者は報賞を得
Kdož pohrdá slovem Božím, sám sobě škodí; ale kdož se bojí přikázaní, odplaceno mu bude.
14 智慧ある人の教訓はいのちの泉なり 能く人をして死の罟を脱れしむ
Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
15 善にして哲きものは恩を蒙る されど悸逆者の途は艱難なり
Rozum dobrý dává milost, cesta pak převrácených jest tvrdá.
16 凡そ賢者は知識に由りて事をおこなひ 愚なる者はおのれの痴を顕す
Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství.
17 惡き使者は災禍に陥る されど忠信なる使者は良薬の如し
Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství.
18 貧乏と恥辱とは教訓をすつる者にきたる されど譴責を守る者は尊まる
Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude.
19 望を得れば心に甘し 愚なる者は惡を棄つることを嫌ふ
Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého.
20 智慧ある者と偕にあゆむものは智慧をえ 愚なる者の友となる者はあしくなる
Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude.
21 わざはひは罪人を追ひ 義者は善報をうく
Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým.
22 善人はその産業を子孫に遺す されど罪人の資材は義者のために蓄へらる
Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému.
23 貧しき者の新田にはおほくの糧あり されど不義によりて亡る者あり
Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost.
24 鞭をくはへざる者はその子を憎むなり 子を愛する者はしきりに之をいましむ
Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.
25 義しき者は食をえて胞く されど惡者の腹は空し
Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.
