< ヨブ 記 15 >
Tedy odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
2 智者あに虚しき智識をもて答へんや豈東風をその腹に充さんや
Zdali moudrý vynášeti má umění povětrné, aneb naplňovati východním větrem břicho své,
Hádaje se slovy neprospěšnými, aneb řečmi neužitečnými?
4 まことに汝は神を畏るる事を棄て その前に祷ることを止む
Anobrž vyprazdňuješ i bázeň Boží, a modliteb k Bohu činiti se zbraňuješ.
5 なんぢの罪なんぢの口を教ふ 汝はみづから擇びて狡猾人の舌を用ふ
Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých.
6 なんぢの口みづから汝の罪を定む 我には非ず汝の唇なんぢの惡きを證す
Potupují tě ústa tvá, a ne já, a rtové tvoji svědčí proti tobě.
7 汝あに最初に世に生れたる人ならんや 山よりも前に出來しならんや
Zdaliž ty nejprv z lidí zplozen jsi, aneb prvé než pahrbkové sformován?
8 神の御謀議を聞しならんや 智慧を獨にて藏めをらんや
Zdaliž jsi tajemství Boží slyšel, že u sebe zavíráš moudrost?
9 なんぢが知る所は我らも知ざらんや 汝が曉るところは我らの心にも在ざらんや
Co víš, čehož bychom nevěděli? Èemu rozumíš, aby toho při nás nebylo?
10 我らの中には白髮の人および老たる人ありて汝の父よりも年高し
I šedivýť i stařec mezi námi jest, ano i starší věkem než otec tvůj.
11 神の慰藉および夫の柔かき言詞を汝小しとするや
Zdali malá jsou tobě potěšování Boha silného, čili něco je zastěňuje tobě?
12 なんぢ何ぞかく心狂ふや 何ぞかく目をしばたたくや
Tak-liž tě jalo srdce tvé, a tak-liž blíkají oči tvé,
13 なんぢ是のごとく神に對ひて氣をいらだて 斯る言詞をなんぢの口よりいだすは如何ぞや
Že smíš odpovídati Bohu silnému tak pyšně, a vypouštěti z úst svých ty řeči?
14 人は如何なる者ぞ 如何してか潔からん 婦の産し者は如何なる者ぞ 如何してか義からん
Nebo což jest člověk, aby se mohl očistiti, aneb spravedliv býti narozený z ženy?
15 それ神はその聖者にすら信を置たまはず 諸の天もその目の前には潔からざるなり
An při svatých jeho není dokonalosti, a nebesa nejsou čistá před očima jeho,
16 況んや罪を取ること水を飮が如くする憎むべき穢れたる人をや
Nadto ohavný a neužitečný člověk, kterýž pije nepravost jako vodu.
17 我なんぢに語る所あらん 聽よ我見たる所を述ん
Já oznámím tobě, poslyš mne; to zajisté, což jsem viděl, vypravovati budu,
18 是すなはち智者等が父祖より受て隱すところなく傳へ來し者なり
Což moudří vynesli a nezatajili, slýchavše od předků svých.
19 彼らに而已この地は授けられて外國人は彼等の中に往來せしこと無りき
Jimž samým dána byla země, aniž přejíti mohl cizí prostředkem jejich.
20 惡き人はその生る日の間つねに悶へ苦しむ 強暴人の年は數へて定めおかる
Po všecky své dny bezbožný sám se bolestí trápí, po všecka, pravím léta, skrytá před ukrutníkem.
21 その耳には常に懼怖しき音きこえ平安の時にも滅ぼす者これに臨む
Zvuk strachu jest v uších jeho, že i v čas pokoje zhoubce připadne na něj.
22 彼は幽暗を出得るとは信ぜず 目ざされて劒に付さる
Nevěří, by se měl navrátiti z temností, ustavičně očekávaje na sebe meče.
23 彼食物は何處にありやと言つつ尋ねありき 黒暗日の備へられて己の側にあるを知る
Bývá i tulákem, chleba hledaje, kde by byl, cítě, že pro něj nastrojen jest den temností.
24 患難と苦痛とはかれを懼れしめ 戰鬪の準備をなせる王のごとくして彼に打勝ん
Děsí jej nátisk a ssoužení, kteréž se silí proti němu, jako král s vojskem sšikovaným.
Nebo vztáhl proti Bohu silnému ruku svou, a proti Všemohoucímu postavil se.
Útok učinil na něj, na šíji jeho s množstvím zdvižených štítů svých.
Nebo přiodíl tvář svou tukem svým, tak že se mu nadělalo faldů na slabinách.
28 荒されたる邑々に住居を設けて人の住べからざる家 石堆となるべき所に居る
A bydlil v městech zkažených, a v domích, v nichž žádný nebydlil, kteráž v hromady rumu obrácena byla.
29 是故に彼は富ず その貨物は永く保たず その所有物は地に蔓延ず
Avšak nezbohatneť, aniž stane moc jeho, aniž se rozšíří na zemi dokonalost takových.
30 また自己は黒暗を出づるに至らず 火燄その枝葉を枯さん 而してその身は神の口の氣吹によりて亡ゆかん
Nevyjde z temností, mladistvou ratolest jeho usuší plamen, a tak zahyne od ducha úst svých.
31 彼は虚妄を恃みて自ら欺くべからず 其報は虚妄なるべければなり
Ale nevěří, že v marnosti jest ten, jenž bloudí, a že marnost bude směna jeho.
32 彼の日の來らざる先に其事成べし 彼の枝は緑ならじ
Před časem svým vyťat bude, a ratolest jeho nebude se zelenati.
33 彼は葡萄の樹のその熟せざる果を振落すがごとく 橄欖の樹のその花を落すがごとくなるべし
Zmaří, jako vinný kmen nezralý hrozen svůj, a svrže květ svůj jako oliva.
34 邪曲なる者の宗族は零落れ 賄賂の家は火に焚ん
Nebo shromáždění pokrytce spustne, a oheň spálí stany oslepených dary.
35 彼等は惡念を孕み 虚妄を生み その胎にて詭計を調ふ
Kteřížto když počali ssužování, a porodili nepravost, hned břicho jejich strojí jinou lest.