ヨブ 記 13
1 視よわが目これを盡く觀 わが耳これを聞て通逹れり
Aj, všecko to vidělo oko mé, slyšelo ucho mé, a srozumělo tomu.
2 汝らが知るところは我もこれを知る 我は汝らに劣らず
Jakož vy znáte to, znám i já, nejsem zpozdilejší než vy.
3 然りと雖ども我は全能者に物言ん 我は神と論ぜんことをのぞむ
Jistě žeť já s Všemohoucím mluviti, a s Bohem silným o svou při jednati budu.
4 汝らは只謊言を造り設くる者 汝らは皆無用の醫師なり
Nebo vy jste skladatelé lži, a lékaři marní všickni vy.
5 願くは汝ら全く默せよ 然するは汝らの智慧なるべし
Ó kdybyste aspoň mlčeli, a bylo by vám to za moudrost.
6 請ふわが論ずる所を聽き 我が唇にて辨爭そふ所を善く聽け
Slyštež medle odpory mé, a důvodů rtů mých pozorujte.
7 神のために汝ら惡き事を言や 又かれのために虚僞を述るや
Zdali zastávajíce Boha silného, mluviti máte nepravost? Aneb za něho mluviti máte lest?
8 汝ら神の爲に偏るや またかれのために爭はんとするや
Zdaliž osobu jeho přijímati budete, a o Boha silného se zasazovati?
9 神もし汝らを鑒察たまはば豈善らんや 汝等人を欺むくごとくに彼を欺むき得んや
Zdaž vám to k dobrému bude, když na průbu vezme vás, že jakož člověk oklamán bývá, oklamati jej chcete?
10 汝等もし密に私しするあらば彼かならず汝らを責ん
V pravdě žeť vám přísně domlouvati bude, budete-li povrchně osoby jeho šetřiti.
11 その威光なんぢらを懼れしめざらんや 彼を懼るる畏懼なんぢらに臨まざらんや
Což ani důstojnost jeho vás nepředěšuje, ani strach jeho nepřikvačuje vás?
12 なんぢらの諭言は灰に譬ふべし なんぢらの城は土の城となる
Všecka vzácnost vaše podobná jest popelu, a hromadám bláta vyvýšení vaše.
13 默して我にかかはらざれ 我言語んとす 何事にもあれ我に來らば來れ
Postrptež mne, nechať já mluvím, přiď na mne cokoli.
14 我なんぞ我肉をわが齒の間に置き わが生命をわが手に置かんや
Pročež bych trhati měl maso své zuby svými, a duši svou klásti v ruku svou?
15 彼われを殺すとも我は彼に依頼まん 唯われは吾道を彼の前に明かにせんとす
By mne i zabil, což bych v něho nedoufal? A však cesty své před oblíčej jeho předložím.
16 彼また終に我救拯とならん 邪曲なる者は彼の前にいたること能はざればなり
Onť sám jest spasení mé; nebo před oblíčej jeho pokrytec nepřijde.
17 なんぢら聽よ 我言を聽け我が述る所をなんぢらの耳に入しめよ
Poslouchejte pilně řeči mé, a zprávu mou pusťte v uši své.
18 視よ我すでに吾事を言竝べたり 必ず義しとせられんと自ら知る
Aj, jižť začínám pře své vésti, vím, že zůstanu spravedliv.
19 誰か能くわれと辨論ふ者あらん 若あらば我は口を緘て死ん
Kdo jest, ješto by mi odpíral, tak abych nyní umlknouti a umříti musil?
20 惟われに二の事を爲たまはざれ 然ば我なんぢの面をさけて隱れじ
Toliko té dvoji věci, ó Bože, nečiň mi, a tehdy před tváří tvou nebudu se skrývati:
21 なんぢの手を我より離したまへ 汝の威嚴をもて我を懼れしめたまはざれ
Ruku svou vzdal ode mne, a hrůza tvá nechť mne neděsí.
22 而して汝われを召したまへ 我こたへん 又われにも言はしめて汝われに答へたまへ
Zatím povolej mne, a buduť odpovídati; aneb nechať já mluvím, a odpovídej mi.
23 我の愆われの罪いくばくなるや 我の背反と罪とを我に知しめたまへ
Jak mnoho jest mých nepravostí a hříchů? Přestoupení mé a hřích můj ukaž mi.
24 何とて御顏を隱し我をもて汝の敵となしたまふや
Proč tvář svou skrýváš, a pokládáš mne sobě za nepřítele?
25 なんぢは吹廻さるる木の葉を威し 干あがりたる籾殼を追ひたまふや
Zdaliž list větrem se zmítající potříti chceš, a stéblo suché stihati budeš?
26 汝は我につきて苦き事等を書しるし 我をして我が幼稚時の罪を身に負しめ
Že zapisuješ proti mně hořkosti, a dáváš mi v dědictví nepravosti mladosti mé,
27 わが足を足械にはめ 我すべての道を伺ひ我足の周圍に限界をつけたまふ
A dáváš do klady nohy mé, a šetříš všech stezek mých, na paty noh mých našlapuješ;
28 我は腐れたる者のごとくに朽ゆき 蠹に食るる衣服に等し
Ješto člověk jako hnis kazí se, a jako roucho, kteréž jí mol.
