創世記 1
1 元始に神天地を創造たまへり
Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi.
2 地は定形なく曠空くして黒暗淵の面にあり神の靈水の面を覆たりき
Země pak byla nesličná a pustá, a tma byla nad propastí, a Duch Boží vznášel se nad vodami.
3 神光あれと言たまひければ光ありき
I řekl Bůh: Buď světlo! I bylo světlo.
4 神光を善と觀たまへり神光と暗を分ちたまへり
A viděl Bůh světlo, že bylo dobré; i oddělil Bůh světlo od tmy.
5 神光を晝と名け暗を夜と名けたまへり夕あり朝ありき是首の日なり
A nazval Bůh světlo dnem, a tmu nazval nocí. I byl večer a bylo jitro, den první.
6 神言たまひけるは水の中に穹蒼ありて水と水とを分つべし
Řekl také Bůh: Buď obloha u prostřed vod, a děl vody od vod!
7 神穹蒼を作りて穹蒼の下の水と穹蒼の上の水とを判ちたまへり即ち斯なりぬ
I učinil Bůh tu oblohu, a oddělil vody, kteréž jsou pod oblohou, od vod, kteréž jsou nad oblohou. A stalo se tak.
8 神穹蒼を天と名けたまへり夕あり朝ありき是二日なり
I nazval Bůh oblohu nebem. I byl večer a bylo jitro, den druhý.
9 神言たまひけるは天の下の水は一處に集りて乾ける土顯べしと即ち斯なりぬ
Řekl také Bůh: Shromažďte se vody, kteréž jsou pod nebem, v místo jedno, a ukaž se místo suché! A stalo se tak.
10 神乾ける土を地と名け水の集合るを海と名けたまへり神之を善と觀たまへり
I nazval Bůh místo suché zemí, shromáždění pak vod nazval mořem. A viděl Bůh, že to bylo dobré.
11 神言たまひけるは地は青草と實蓏を生ずる草蔬と其類に從ひ果を結びみづから核をもつ所の果を結ぶ樹を地に發出すべしと即ち斯なりぬ
Potom řekl Bůh: Zploď země trávu, a bylinu vydávající símě, a strom plodný, nesoucí ovoce podlé pokolení svého, v němž by bylo símě jeho na zemi. A stalo se tak.
12 地青草と其類に從ひ實蓏を生ずる草蔬と其類に從ひ果を結てみづから核をもつ所の樹を發出せり神これを善と觀たまへり
Nebo země vydala trávu, a bylinu nesoucí semeno podlé pokolení svého, i strom přinášející ovoce, v němž bylo símě jeho, podlé pokolení jeho. A viděl Bůh, že to bylo dobré.
13 夕あり朝ありき是三日なり
I byl večer a bylo jitro, den třetí.
14 神言たまひけるは天の穹蒼に光明ありて晝と夜とを分ち又天象のため時節のため日のため年のために成べし
Opět řekl Bůh: Buďte světla na obloze nebeské, aby oddělovala den od noci, a byla na znamení a rozměření časů, dnů a let.
15 又天の穹蒼にありて地を照す光となるべしと即ち斯なりぬ
A aby svítila na obloze nebeské, a osvěcovala zemi. A stalo se tak.
16 神二の巨なる光を造り大なる光に晝を司どらしめ小き光に夜を司どらしめたまふまた星を造りたまへり
I učinil Bůh dvě světla veliká, světlo větší, aby správu drželo nade dnem, a světlo menší, aby správu drželo nad nocí; též i hvězdy.
17 神これを天の穹蒼に置て地を照さしめ
A postavil je Bůh na obloze nebeské, aby osvěcovala zemi;
18 晝と夜を司どらしめ光と暗を分たしめたまふ神これを善と觀たまへり
A aby správu držela nade dnem a nocí, a oddělovala světlo od tmy. A viděl Bůh, že to bylo dobré.
19 夕あり朝ありき是四日なり
I byl večer a bylo jitro, den čtvrtý.
20 神云ひたまひけるは水には生物饒に生じ鳥は天の穹蒼の面に地の上に飛べしと
Řekl ještě Bůh: Vydejte vody hmyz duše živé v hojnosti, a
21 神巨なる魚と水に饒に生じて動く諸の生物を其類に從ひて創造り又羽翼ある諸の鳥を其類に從ひて創造りたまへり神之を善と觀たまへり
I stvořil Bůh velryby veliké a všelijakou duši živou, hýbající se, kteroužto v hojnosti vydaly vody podlé pokolení jejich, a všeliké ptactvo křídla mající, podlé pokolení jeho. A viděl Bůh, že to bylo dobré.
22 神之を祝して曰く生よ繁息よ海の水に充牣よ又禽鳥は地に蕃息よと
I požehnal jim Bůh, řka: Ploďtež se a množte se, a naplňte vody mořské; též ptactvo ať se rozmnožuje na zemi!
23 夕あり朝ありき是五日なり
I byl večer a bylo jitro, den pátý.
24 神言給ひけるは地は生物を其類に從て出し家畜と昆蟲と地の獸を其類に從て出すべしと即ち斯なりぬ
Řekl též Bůh: Vydej země duši živou, jednu každou podlé pokolení jejího, hovada a zeměplazy, i zvěř zemskou, podlé pokolení jejího. A stalo se tak.
25 神地の獸を其類に從て造り家畜を其類に從て造り地の諸の昆蟲を其類に從て造り給へり神之を善と觀給へり
I učinil Bůh zvěř zemskou podlé pokolení jejího, též hovada vedlé pokolení jejich, i všeliký zeměplaz podlé pokolení jeho. A viděl Bůh, že bylo dobré.
26 神言給けるは我儕に象りて我儕の像の如くに我儕人を造り之に海の魚と天空の鳥と家畜と全地と地に匍ふ所の諸の昆蟲を治めんと
Řekl opět Bůh: Učiňme člověka k obrazu našemu, podlé podobenství našeho, a ať panují nad rybami mořskými, a nad ptactvem nebeským, i nad hovady, a nade vší zemí, i nad všelikým zeměplazem hýbajícím se na zemi.
27 神其像の如くに人を創造たまへり即ち神の像の如くに之を創造之を男と女に創造たまへり
I stvořil Bůh člověka k obrazu svému, k obrazu Božímu stvořil jej, muže a ženu stvořil je.
28 神彼等を祝し神彼等に言たまひけるは生よ蕃殖よ地に滿盈よ之を服從せよ又海の魚と天空の鳥と地に動く所の諸の生物を治めよ
A požehnal jim Bůh, a řekl jim Bůh: Ploďtež se a rozmnožujte se, a naplňte zemi, a podmaňte ji, a panujte nad rybami mořskými, a nad ptactvem nebeským, i nad všelikým živočichem hýbajícím se na zemi.
29 神言たまひけるは視よ我全地の面にある實蓏のなる諸の草蔬と核ある木果の結る諸の樹とを汝等に與ふこれは汝らの糧となるべし
Řekl ještě Bůh: Aj, dal jsem vám všelikou bylinu, vydávající símě, kteráž jest na tváři vší země, a všeliké stromoví, (na němž jest ovoce stromu), nesoucí símě; to bude vám za pokrm.
30 又地の諸の獸と天空の諸の鳥および地に匍ふ諸の物等凡そ生命ある者には我食物として諸の青き草を與ふと即ち斯なりぬ
Všechněm pak živočichům zemským, i všemu ptactvu nebeskému, a všemu tomu, což se hýbe na zemi, v čemž jest duše živá, všelikou bylinu zelenou dal jsem ku pokrmu. I stalo se tak.
31 神其造りたる諸の物を視たまひけるに甚だ善りき夕あり朝ありき是六日なり
A viděl Bůh vše, což učinil, a aj, bylo velmi dobré. I byl večer a bylo jitro, den šestý.
