< 詩篇 66 >

1 聖歌隊の指揮者によってうたわせた歌、さんび 全地よ、神にむかって喜び呼ばわれ。
Přednímu z kantorů, píseň žalmu. Plésej Bohu všecka země.
2 そのみ名の栄光を歌え。栄えあるさんびをささげよ。
Zpívejte žalmy k slávě jména jeho, ohlašujte slávu a chválu jeho.
3 神に告げよ。「あなたのもろもろのみわざは恐るべきかな。大いなるみ力によって、あなたの敵はみ前に屈服し、
Rcete Bohu: Jak hrozný jsi v skutcích svých! Pro velikost síly tvé lháti budou tobě nepřátelé tvoji.
4 全地はあなたを拝み、あなたをほめうたい、み名をほめうたうであろう」と。 (セラ)
Všecka země skláněti se tobě a prozpěvovati bude, žalmy zpívati bude jménu tvému. (Sélah)
5 来て、神のみわざを見よ。人の子らにむかってなされることは恐るべきかな。
Poďte a vizte skutky Boží, jak hrozný jest v správě při synech lidských.
6 神は海を変えて、かわいた地とされた。人々は徒歩で川を渡った。その所でわれらは神を喜んだ。
Obrátil moře v suchost, řeku přešli nohou po suše, tuť jsme se veselili v něm.
7 神は大能をもって、とこしえに統べ治め、その目はもろもろの国民を監視される。そむく者はみずからを高くしてはならない。 (セラ)
Panuje v síle své nade vším světem, oči jeho spatřují národy, zpurní nebudou míti zniku. (Sélah)
8 もろもろの民よ、われらの神をほめよ。神をほめたたえる声を聞えさせよ。
Dobrořečte národové Bohu našemu, a ohlašujte hlas chvály jeho.
9 神はわれらを生きながらえさせ、われらの足のすべるのをゆるされない。
Zachoval při životu duši naši, aniž dopustil, aby se poklesla noha naše.
10 神よ、あなたはわれらを試み、しろがねを練るように、われらを練られた。
Nebo jsi nás zpruboval, ó Bože, přečistil jsi nás, tak jako přečištěno bývá stříbro.
11 あなたはわれらを網にひきいれ、われらの腰に重き荷を置き、
Uvedl jsi nás byl do leči, krutě jsi bedra naše ssoužil,
12 人々にわれらの頭の上を乗り越えさせられた。われらは火の中、水の中を通った。しかしあなたはわれらを広い所に導き出された。
Vsadils člověka na hlavu naši, vešli jsme byli do ohně i do vody, a však jsi nás vyvedl do rozvlažení.
13 わたしは燔祭をもってあなたの家に行き、わたしの誓いをあなたに果します。
A protož vejdu do domu tvého s zápalnými obětmi, a plniti tobě budu sliby své,
14 これはわたしが悩みにあったとき、わたしのくちびるの言い出したもの、わたしの口が約束したものです。
Kteréž vyřkli rtové moji, a vynesla ústa má, když jsem byl v ssoužení.
15 わたしは肥えたものの燔祭を雄羊のいけにえの煙と共にあなたにささげ、雄牛と雄やぎとをささげます。 (セラ)
Zápaly tučných beranů obětovati budu tobě s kaděním, volů i kozlů nastrojím tobě. (Sélah)
16 すべて神を恐れる者よ、来て聞け。神がわたしのためになされたことを告げよう。
Poďte, slyšte, a vypravovati budu, kteříž se koli bojíte Boha, co jest učinil duši mé.
17 わたしは声をあげて神に呼ばわり、わが舌をもって神をあがめた。
Ústy svými k němu jsem volal, a vyvyšoval jsem ho jazykem svým.
18 もしわたしが心に不義をいだいていたならば、主はお聞きにならないであろう。
Bychť byl patřil k nepravosti srdcem svým, nebyl by vyslyšel Pán.
19 しかし、まことに神はお聞きになり、わが祈の声にみこころをとめられた。
Ale vyslyšelť Bůh, a pozoroval hlasu modlitby mé.
20 神はほむべきかな。神はわが祈をしりぞけず、そのいつくしみをわたしから取り去られなかった。
Požehnaný Bůh, kterýž neodstrčil modlitby mé, a milosrdenství svého ode mne neodjal.

< 詩篇 66 >