箴言 知恵の泉 1
1 ダビデの子、イスラエルの王ソロモンの箴言。
Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,
2 これは人に知恵と教訓とを知らせ、悟りの言葉をさとらせ、
Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,
3 賢い行いと、正義と公正と公平の教訓をうけさせ、
K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,
4 思慮のない者に悟りを与え、若い者に知識と慎みを得させるためである。
Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.
5 賢い者はこれを聞いて学に進み、さとい者は指導を得る。
Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,
6 人はこれによって箴言と、たとえと、賢い者の言葉と、そのなぞとを悟る。
K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.
7 主を恐れることは知識のはじめである、愚かな者は知恵と教訓を軽んじる。
Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.
8 わが子よ、あなたは父の教訓を聞き、母の教を捨ててはならない。
Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
9 それらは、あなたの頭の麗しい冠となり、あなたの首の飾りとなるからである。
Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.
10 わが子よ、悪者があなたを誘っても、それに従ってはならない。
Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.
11 彼らがあなたに向かって、「一緒に来なさい。われわれは待ち伏せして、人の血を流し、罪のない者を、ゆえなく伏してねらい、
Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;
Sehltíme je jako hrob za živa, a v cele jako ty, jenž sstupují do jámy; (Sheol h7585)
13 われわれは、さまざまの尊い貨財を得、奪い取った物で、われわれの家を満たそう。
Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;
14 あなたもわれわれの仲間に加わりなさい、われわれは共に一つの金袋を持とう」と言っても、
Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:
15 わが子よ、彼らの仲間になってはならない、あなたの足をとどめて、彼らの道に行ってはならない。
Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;
16 彼らの足は悪に走り、血を流すことに速いからだ。
Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.
17 すべて鳥の目の前で網を張るのは、むだである。
Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,
18 彼らは自分の血を待ち伏せし、自分の命を伏してねらうのだ。
Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.
19 すべて利をむさぼる者の道はこのようなものである。これはその持ち主の命を取り去るのだ。
Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.
20 知恵は、ちまたに呼ばわり、市場にその声をあげ、
Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.
21 城壁の頂で叫び、町の門の入口で語る。
V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:
22 「思慮のない者たちよ、あなたがたは、いつまで思慮のないことを好むのか。あざける者は、いつまで、あざけり楽しみ、愚かな者は、いつまで、知識を憎むのか。
Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?
23 わたしの戒めに心をとめよ、見よ、わたしは自分の思いを、あなたがたに告げ、わたしの言葉を、あなたがたに知らせる。
Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.
24 わたしは呼んだが、あなたがたは聞くことを拒み、手を伸べたが、顧みる者はなく、
Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,
25 かえって、あなたがたはわたしのすべての勧めを捨て、わたしの戒めを受けなかったので、
Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:
26 わたしもまた、あなたがたが災にあう時に、笑い、あなたがたが恐慌にあう時、あざけるであろう。
Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,
27 これは恐慌が、あらしのようにあなたがたに臨み、災が、つむじ風のように臨み、悩みと悲しみとが、あなたがたに臨む時である。
Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.
28 その時、彼らはわたしを呼ぶであろう、しかし、わたしは答えない。ひたすら、わたしを求めるであろう、しかし、わたしに会えない。
Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.
29 彼らは知識を憎み、主を恐れることを選ばず、
Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,
30 わたしの勧めに従わず、すべての戒めを軽んじたゆえ、
Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.
31 自分の行いの実を食らい、自分の計りごとに飽きる。
Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.
32 思慮のない者の不従順はおのれを殺し、愚かな者の安楽はおのれを滅ぼす。
Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.
33 しかし、わたしに聞き従う者は安らかに住まい、災に会う恐れもなく、安全である」。
Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.
