< 哀歌 3 >

1 わたしは彼の怒りのむちによって、悩みにあった人である。
Já jsem muž okoušející trápení od metly rozhněvání Božího.
2 彼はわたしをかり立てて、光のない暗い中を歩かせ、
Zahnal mne, a uvedl do tmy a ne k světlu.
3 まことにその手をしばしばかえて、ひねもすわたしを攻められた。
Toliko proti mně se postavuje, a obrací ruku svou přes celý den.
4 彼はわが肉と皮を衰えさせ、わが骨を砕き、
Uvedl sešlost na tělo mé a kůži mou, a polámal kosti mé.
5 苦しみと悩みをもって、わたしを囲み、わたしを閉じこめ、
Zastavěl mne a obklíčil přeodpornou hořkostí.
6 遠い昔に死んだ者のように、暗い所に住まわせられた。
Postavil mne v tmavých místech jako ty, kteříž již dávno zemřeli.
7 彼はわたしのまわりに、かきをめぐらして、出ることのできないようにし、重い鎖でわたしをつながれた。
Ohradil mne, abych nevyšel; obtížil ocelivý řetěz můj.
8 わたしは叫んで助けを求めたが、彼はわたしの祈をしりぞけ、
A jakžkoli volám a křičím, zacpává uši před mou modlitbou.
9 切り石をもって、わたしの行く道をふさぎ、わたしの道筋を曲げられた。
Ohradil cesty mé tesaným kamenem, a stezky mé zmátl.
10 彼はわたしに対して待ち伏せするくまのように、潜み隠れるししのように、
Jest nedvěd číhající na mne, lev v skrejších.
11 わが道を離れさせ、わたしを引き裂いて、見るかげもないみじめな者とし、
Cesty mé stočil, anobrž roztrhal mne, a na to mne přivedl, abych byl pustý.
12 その弓を張って、わたしを矢の的のようにされた。
Natáhl lučiště své, a vystavil mne za cíl střelám.
13 彼はその箙の矢をわたしの心臓に打ち込まれた。
Postřelil ledví má střelami toulu svého.
14 わたしはすべての民の物笑いとなり、ひねもす彼らの歌となった。
Jsem v posměchu se vším lidem svým, a písničkou jejich přes celý den.
15 彼はわたしを苦い物で飽かせ、にがよもぎをわたしに飲ませられた。
Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem.
16 彼は小石をもって、わたしの歯を砕き、灰の中にわたしをころがされた。
Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela.
17 わが魂は平和を失い、わたしは幸福を忘れた。
Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí,
18 そこでわたしは言った、「わが栄えはうせ去り、わたしが主に望むところのものもうせ去った」と。
A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu.
19 どうか、わが悩みと苦しみ、にがよもぎと胆汁とを心に留めてください。
A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč,
20 わが魂は絶えずこれを思って、わがうちにうなだれる。
Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně.
21 しかし、わたしはこの事を心に思い起す。それゆえ、わたしは望みをいだく。
A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám),
22 主のいつくしみは絶えることがなく、そのあわれみは尽きることがない。
Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho,
23 これは朝ごとに新しく、あなたの真実は大きい。
Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá.
24 わが魂は言う、「主はわたしの受くべき分である、それゆえ、わたしは彼を待ち望む」と。
Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm.
25 主はおのれを待ち望む者と、おのれを尋ね求める者にむかって恵みふかい。
Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá.
26 主の救を静かに待ち望むことは、良いことである。
Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo.
27 人が若い時にくびきを負うことは、良いことである。
Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého,
28 主がこれを負わせられるとき、ひとりすわって黙しているがよい。
Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo,
29 口をちりにつけよ、あるいはなお望みがあるであろう。
Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje,
30 おのれを撃つ者にほおを向け、満ち足りるまでに、はずかしめを受けよ。
Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou.
31 主はとこしえにこのような人を捨てられないからである。
Neboť nezamítá Pán na věčnost;
32 彼は悩みを与えられるが、そのいつくしみが豊かなので、またあわれみをたれられる。
Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého.
33 彼は心から人の子を苦しめ悩ますことをされないからである。
Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských.
34 地のすべての捕われ人を足の下に踏みにじり、
Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi,
35 いと高き者の前に人の公義をまげ、
Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího,
36 人の訴えをくつがえすことは、主のよみせられないことである。
Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje.
37 主が命じられたのでなければ、だれが命じて、その事の成ったことがあるか。
Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal?
38 災もさいわいも、いと高き者の口から出るではないか。
Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré?
39 生ける人はどうしてつぶやかねばならないのか、人は自分の罪の罰せられるのを、つぶやくことができようか。
Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své?
40 われわれは、自分の行いを調べ、かつ省みて、主に帰ろう。
Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu.
41 われわれは天にいます神にむかって、手と共に心をもあげよう。
Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe.
42 「わたしたちは罪を犯し、そむきました、あなたはおゆるしになりませんでした。
Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš.
43 あなたは怒りをもってご自分をおおい、わたしたちを追い攻め、殺して、あわれまず、
Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ.
44 また雲をもってご自分をおおい、祈を通じないようにし、
Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba.
45 もろもろの民の中に、わたしたちをちりあくたとなさいました。
Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto.
46 敵はみなわたしたちをののしり、
Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši.
47 恐れと落し穴と、荒廃と滅亡とが、わたしたちに臨みました。
Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření.
48 わが民の娘の滅びによって、わたしの目には涙の川が流れています。
Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého.
49 わが目は絶えず涙を注ぎ出して、やむことなく、
Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení,
50 主が天から見おろして、顧みられる時にまで及ぶでしょう。
Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe.
51 わが目はわが町のすべての娘の最期のゆえに、わたしを痛ませます。
Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého.
52 ゆえなくわたしに敵する者どもによって、わたしは鳥のように追われました。
Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny.
53 彼らは生きているわたしを穴の中に投げ入れ、わたしの上に石を投げつけました。
Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením.
54 水はわたしの頭の上にあふれ、わたしは『断ち滅ぼされた』と言いました。
Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně.
55 主よ、わたしは深い穴からみ名を呼びました。
Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší.
56 あなたはわが声を聞かれました、『わが嘆きと叫びに耳をふさがないでください』。
Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým.
57 わたしがあなたに呼ばわったとき、あなたは近寄って、『恐れるな』と言われました。
V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se.
58 主よ、あなたはわが訴えを取りあげて、わたしの命をあがなわれました。
Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj.
59 主よ、あなたはわたしがこうむった不義をごらんになりました。わたしの訴えをおさばきください。
Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti.
60 あなたはわたしに対する彼らの報復と、陰謀とを、ことごとくごらんになりました。
Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně.
61 主よ、あなたはわたしに対する彼らのそしりと、陰謀とを、ことごとく聞かれました。
Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně,
62 立ってわたしに逆らう者どものくちびると、その思いは、ひねもすわたしを攻めています。
Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den.
63 どうか、彼らのすわるをも、立つをも、みそなわしてください。わたしは彼らの歌となっています。
Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich.
64 主よ、彼らの手のわざにしたがって、彼らに報い、
Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich.
65 彼らの心をかたくなにし、あなたののろいを彼らに注いでください。
Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně.
66 主よ、怒りをもって彼らを追い、天が下から彼らを滅ぼしてください」。
Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým.

< 哀歌 3 >