ヨブ 記 24
1 なにゆえ、全能者はさばきの時を定めておかれないのか。なにゆえ、彼を知る者がその日を見ないのか。
Proč by od Všemohoucího neměli býti skryti časové, a ti, kteříž jej znají, neměli neviděti dnů jeho?
2 世には地境を移す者、群れを奪ってそれを飼う者、
Bezbožníť nyní mezníky přenášejí, a stádo, kteréž mocí zajali, pasou.
3 みなしごのろばを追いやる者、やもめの牛を質に取る者、
Osla sirotků zajímají, v zástavě berou vola od vdovy.
4 貧しい者を道から押しのける者がある。世の弱い者は皆彼らをさけて身をかくす。
Strkají nuznými s cesty, musejí se vůbec skrývati chudí na světě.
5 見よ、彼らは荒野におる野ろばのように出て働き、野で獲物を求めて、その子らの食物とする。
Aj, oni jako divocí oslové na poušti, vycházejí jako ku práci své, ráno přivstávajíce k loupeži; poušť jest chléb jejich i dětí jejich.
6 彼らは畑でそのまぐさを刈り、また悪人のぶどう畑で拾い集める。
Na cizím poli žnou, a z vinic bezbožníci sbírají.
7 彼らは着る物がなく、裸で夜を過ごし、寒さに身をおおうべき物もない。
Nahé přivodí k tomu, aby nocovati musili bez roucha, nemajíce se čím přiodíti na zimě.
8 彼らは山の雨にぬれ、しのぎ場もなく岩にすがる。
A přívalem v horách moknouce, nemajíce obydlí, k skále se přivinouti musejí.
9 （みなしごをその母のふところから奪い、貧しい者の幼な子を質にとる者がある。）
Loupí sirotky, kteříž jsou při prsích, a od chudého základ berou.
10 彼らは着る物がなく、裸で歩き、飢えつつ麦束を運び、
Nahého opouštějí, že musí choditi bez oděvu, a ti, kteříž snášejí snopy, v hladu zůstávati.
11 悪人のオリブ並み木の中で油をしぼり、酒ぶねを踏んでも、かわきを覚える。
Ti, jenž mezi zdmi jejich olej vytlačují, a presy tlačí, žíznějí.
12 町の中から死のうめきが起り、傷ついた者の魂が助けを呼び求める。しかし神は彼らの祈を顧みられない。
Lidé v městech lkají, a duše zraněných volají, Bůh pak přítrže tomu nečiní.
13 光にそむく者たちがある。彼らは光の道を知らず、光の道にとどまらない。
Oniť jsou ti, kteříž odporují světlu, a neznají cest jeho, aniž chodí po stezkách jeho.
14 人を殺す者は暗いうちに起き出て弱い者と貧しい者を殺し、夜は盗びととなる。
Na úsvitě povstávaje vražedlník, morduje chudého a nuzného, a v noci jest jako zloděj.
15 姦淫する者の目はたそがれを待って、『だれもわたしを見ていないだろう』と言い、顔におおう物を当てる。
Tolikéž oko cizoložníka šetří soumraku, říkaje: Nespatříť mne žádný, a tvář zakrývá.
16 彼らは暗やみで家をうがち、昼は閉じこもって光を知らない。
Podkopávají potmě i domy, kteréž sobě ve dne znamenali; nebo nenávidí světla.
17 彼らには暗黒は朝である。彼らは暗黒の恐れを友とするからだ。
Ale hned v jitře přichází na ně stín smrti; když jeden druhého poznati může, strachu stínu smrti okoušejí.
18 あなたがたは言う、『彼らは水のおもてにすみやかに流れ去り、その受ける分は地でのろわれ、酒ぶねを踏む者はだれも彼らのぶどう畑の道に行かない。
Lehcí jsou na svrchku vody, zlořečené jest jmění jejich na zemi, aniž odcházejí cestou svobodnou.
Jako sucho a horko uchvacuje vody sněžné, tak hrob ty, jenž hřešili. (Sheol h7585)
20 町の広場は彼らを忘れ、彼らの名は覚えられることなく、不義は木の折られるように折られる』と。
Zapomíná se na něj život matky, sladne červům, nebývá více připomínán, a tak polámána bývá nepravost jako strom.
21 彼らは子を産まぬうまずめをくらい、やもめをあわれむことをしない。
Připojuje mu neplodnou, kteráž nerodí, a vdově dobře nečiní.
22 しかし神はその力をもって、強い人々を生きながらえさせられる。彼らは生きる望みのない時にも起きあがる。
Zachvacuje silné mocí svou; ostojí-li kdo z nich, bojí se o život svůj.
23 神が彼らに安全を与えられるので、彼らは安らかである。神の目は彼らの道の上にある。
Dává jemu, na čemž by bezpečně spolehnouti mohl, však oči jeho šetří cest jejich.
24 彼らはしばし高められて、いなくなり、ぜにあおいのように枯れて消えうせ、麦の穂先のように切り取られる。
Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají.
25 もし、そうでないなら、だれがわたしにその偽りを証明し、わが言葉のむなしいことを示しうるだろうか」。
Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou?
