ヨブ 記 23
1 そこでヨブは答えて言った、
Tedy odpověděl Job a řekl:
2 「きょうもまた、わたしのつぶやきは激しく、彼の手はわたしの嘆きにかかわらず、重い。
Což vždy předce naříkání mé za zpouru jmíno bude, ješto bída má těžší jest nežli lkání mé?
3 どうか、彼を尋ねてどこで会えるかを知り、そのみ座に至ることができるように。
Ó bych věděl, kde ho najíti, šel bych až k trůnu jeho.
4 わたしは彼の前にわたしの訴えをならべ、口をきわめて論議するであろう。
Pořádně bych před ním vedl při, a ústa svá naplnil bych důvody.
5 わたしは、わたしに答えられるみ言葉を知り、わたしに言われる所を悟ろう。
Zvěděl bych, jakými slovy by mně odpověděl, a porozuměl bych, co by mi řekl.
6 彼は大いなる力をもって、わたしと争われるであろうか、いな、かえってわたしを顧みられるであろう。
Zdaliž by podlé veliké síly své rozepři vedl se mnou? Nikoli, nýbrž on sám dal by mi sílu.
7 かしこでは正しい人は彼と言い争うことができる。そうすれば、わたしはわたしをさばく者から永久に救われるであろう。
Tuť by upřímý hádati se mohl s ním, a byl bych osvobozen všelijak od soudce svého.
8 見よ、わたしが進んでも、彼を見ない。退いても、彼を認めることができない。
Ale aj, půjdu-li upřímo dále, tam ho není; pakli nazpět, nepostihnu ho.
9 左の方に尋ねても、会うことができない。右の方に向かっても、見ることができない。
By i čím zaměstknán byl na levo, předce ho nespatřím; zastře-li se na pravo, ovšem ho neuzřím.
10 しかし彼はわたしの歩む道を知っておられる。彼がわたしを試みられるとき、わたしは金のように出て来るであろう。
Nebo on zná cestu, kteráž jest při mně; bude-li mne zkušovati, jako zlato se ukáži.
11 わたしの足は彼の歩みに堅く従った。わたしは彼の道を守って離れなかった。
Šlepějí zajisté jeho přídržela se noha má, cesty jeho šetřil jsem, abych se s ní neuchyloval.
12 わたしは彼のくちびるの命令にそむかず、その口の言葉をわたしの胸にたくわえた。
Aniž od přikázaní rtů jeho uchýlil jsem se, nýbrž ustaviv se na tom, schované jsem měl řeči úst jeho.
13 しかし彼は変ることはない。だれが彼をひるがえすことができようか。彼はその心の欲するところを行われるのだ。
On pak jestliže při čem stojí, kdo jej odvrátí? Ano duše jeho čehož jen žádá, toho hned dovodí.
14 彼はわたしのために定めた事をなし遂げられる。そしてこのような事が多く彼の心にある。
A vykoná uložení své o mně; nebo takových příkladů mnoho jest při něm.
15 それゆえ、わたしは彼の前におののく。わたしは考えるとき、彼を恐れる。
Pročež před tváří jeho děsím se; když to rozvažuji, lekám se ho.
16 神はわたしの心を弱くされた。全能者はわたしを恐れさせられた。
Bůh zajisté zemdlil srdce mé, a Všemohoucí předěsil mne,
17 わたしは、やみによって閉じこめられ、暗黒がわたしの顔をおおっている。
Tak že sotva jsem nezahynul v těch temnostech; nebo před tváří mou nezakryl mrákoty.
